První skupina
mapových a datových výstupů je z oblasti hospodářské úpravy lesů (1 – 12),
druhá skupina (13 – 15] je ukázkou možností využití GIS v ochraně přírody
při zpracování ekologických projektů podobných našim projektům ÚSES a OPRL.
1.
Ukázka zpracování „planžetu“ s šesti „kvartály“ (odděleními)
na první lokalitě v ochranných lesích v okolí obce Esso, kde je pro
přehlednost možno na rozdíl od černobílého provedení v originálním
zpracování zvýšit přehlednost barevným odlišením jednotlivých „kvartálů“. Horní údaj ve zlomku označuje kvartál, dolní
údaj vyjadřuje plochu kvartálu v hektarech.
Planžetem
jsou v místních podmínkách označovány analogové, ručně kreslené mapy,
které vždy zobrazují několik oddělení. Zde jde o vektorovou podobu původního
analogového podkladu, kterou díky tomu bylo možno zbarvit podle databáze oddělení.
Zlomkové popisy jednotlivých porostních skupin jsou pořízeny výpisem databáze. Zde
bylo pro splnění podmínky podobnosti s podkladem nutno upravit program TopoL,
jelikož v našich podmínkách je označení porostní skupiny podstatně
jednodušší. Ruská taxace používá pro označení složený zlomek, který
v sobě nese daleko více informací, než naše označení. Vypovídací schopnost
takovéto mapy i bez textové části – hospodářské knihy, je poměrně veliká.
Kromě označení skupiny je zde informace o věku, ploše skupiny a o kvalitě dřevní
hmoty. Je to umožněno zejména podstatně větší plochou jejich postní skupiny.
2.
Detailní pohled na „kvartál“ č. 63. Barevná odlišnost jednotlivých
„vydělů“ (porostních skupin) je závislá na převládající dřevině, resp. na
její hmotě. Dále je zde možno šrafou vyjádřit další vlastnosti příslušné
skupiny na základě databázového údaje. V případě oddělení 63, které má
plochu 1 719 ha (!!!) je skupina 41
s plochou 472 ha svisle šrafovaná, což vyjadřuje plochu bez stromového pokryvu
prakticky nad hranicí lesa. Je zde také ve zlomku označující skupinu jen číslo
skupiny a plocha. Barvy a šrafy se v závislosti na databázi generují automaticky.
3.
Pro hrubou orientaci je možno podložit zpracovaný „planžet“ rastrem
komerční mapy. Planžet je v měřítku 1 : 25 000, rastr je z mapového
podkladu 1 : 1 000 000. Tato kombinace je vhodná vzhledem k barevnému rastru
spíše pro zobrazení většího území. Zde je zařazena tato mapa spíše pro
příklad použití, poku by se toto technologií zpracovávalo celý leschoz (polesí).
4.
Detail kvartálu č.13. Oproti předchozím lokalitám jsou zde zvektorizované
také vrstevnice. Plochy bez pokryvu lesa jsou nejen označeny příslušnou šrafou, ale
značka je doprovázena také slovním popisem.
5.
Ukázka soutisku rastru leteckého snímku a vektorové mapy části kvartálu č.
13. K dispozici byly jen cca 20 let staré snímky. Problém s transformací
vektoru na rastr nebyl ani tak ve stáří snímků, ale ve velice nepřesné mapě.
Vlastní technologie využití leteckých snímků pro aktualizaci mapového díla je
přesně opačná, než bylo možno použít zde. Prvním krokem je vždy editace mapy
podle natransformovaných snímků, resp. ortophotosnímků. Zde bylo nutno naopak pro
příklad použití transformovat snímek podle mapy. Přesto v některých místech
není soulad mezi oběma podklady vyhovující. Právě však na tomto příkladě byla
demonstrována prospěšnost této cesty zpracování hospodářské úpravy, jelikož
dojde k nápravě ploch a tudíž i výpočtů taxačních údajů.
6.
Ukázka možností GIS TopoL Windows v oblasti připojení rastrů
k jednotlivým objektům – Kronocká sopka při pohledu z kvartálu 13. Jde o
poněkud netypické použití programu TopoL v oblasti hospodářské úpravy, ale
zde je více než hledisko HÚL nutno vidět význam lokality a celého zapovědniku
v oblasti ochrany přírody. Právě tato schopnost programu zobrazovat připojené
fotografie v rastrové podobě je pro takovéto lokality velice dobrá a pro
příslušné pracovníky lákavá.
7.
Zde je připojena k ploše ukázka typické květeny. Ve spojení
s globálním polohovým systémem (GPS) je možno po zaměření vzácného
naleziště a fotografického zdokumentování příslušného exponátu zanést po
návratu souřadnice do elektronické podoby mapy. Navíc systém GPS umožní
v budoucnu toto místo kdykoliv vyhledat. Toto má obrovský význam právě
v podmínkách tak nepřístupných terénů, jako jsou právě na Kamčatce.
8.
Zde je ukázáno, že je možno připojit k dané ploše, linii, či bodu
nejen obrázek krajiny, zvířete, či květiny, ale například výsledků chemického
rozboru, úředního rozhodnutí atp.
9.
Základní tabulka k ploše „vydělu“ č. 18. GIS znamená propojení
číselných údajů s místem, kde se právě tyto hodnoty nacházejí. Na
následujících čtyřech stránkách je možno vidět postupné rozbalování databáze
ke skupině 18.
10. Data vnitřní
databáze „vydělu“ č. 18.
11. Tabulka vzdálené
databáze s údaji k „vydělu“ č. 18.
12.
Tabulka vzdálené databáze s údaji o jednotlivých dřevinách z
„vydělu“ č. 18. Ukázka vazby 1 : n, kdy se k jedné ploše váže více
údajů o dřevinách.
13. Hlavní lesní
společenstva Kamčatky. Jde o digitální zpracování analogového ručně zpracovaného
podkladu od pana profesora Naumenka. Je to velmi hrubé zakreslení převládající
dřeviny v lesních společenstvech. Přesto jsme tuto mapu zpracovali, jako možnost
ukázky dalšího využití programu a naší technologie zcela mimo hospodářskou
úpravu.
14. Ukázka
charakteristického porostu s převahou modřínu svázaná s plochou
představující právě modřín kurilský jako dominantní dřevinu.
15. Ukázka komplexního
zpracování ekologicky hodnotných lokalit na Kamčatce podle mapy pana profesora
Naumenka. Jde o zpracování několika set vzácným lokalit a nalezišť s plošným
vylišením navržených chráněných území.