Historie ústavu

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem

INFORMACE O LESÍCH www.uhul.cz
поздравления с новорожденным

Historie ústavu

Historie dnešního ÚHÚL se začala psát v roce 1935, kdy byla z podnětu tehdejší vlády založena samostatná Lesní taxační kancelář se sídlem na zámku v Brandýse nad Labem. Podle potřeb doby se náplň ústavu i jeho název různě měnily, vždy však bylo jeho posláním, v souladu s rozhodnutími zřizovatele, kterým i tehdy, v roce 1935, bylo Ministerstvo zemědělství, sloužit rozvoji lesního hospodářství, zejména v oblasti hospodářské úpravy lesů a poskytování informací o lesních ekosystémech v naší republice.
 
Před rokem 1935
 
Lesní taxační kancelář (LTK) navázala svou činnost na bohatou tradici hospodářské úpravy lesů (HÚL), která sahá na území naší země až do poloviny 18. století.
 
Z původních map, které se podobaly spíše „obrázkům“ s popisy lesních komplexů se teprve postupně vyvinulo dílo sloužící vlastníkům lesů k cílevědomému a vyrovnanému obhospodařování jejich lesů - lesní hospodářské plány (LHP). A to díky větším vlastníkům lesů, kteří nechali své majetky zařizovat (zařízení lesů – dřívější název pro hospodářskou úpravu lesů) již v průběhu 19. století, přesto, že povinnost mít LHP pro majetky o velikosti nad 50 ha byla zákonem stanovena až v roce 1928.
Malé taxační kanceláře existovaly převážně při šlechtických a církevních majetcích.
 
Po vzniku Československa však neexistovala na jeho území žádná státní taxační kancelář. Nemnohé státní lesy do té doby zařizovala státní taxační kancelář ve Vídni. Poválečný zábor bývalých rakouských státních lesů, lesů císařské rodiny a pozemková reforma probíhající v letech 1919–1938, jejímž cílem bylo rozdělení velkých soukromých pozemků, měly za následek nárůst státní půdy a tím i lesů. Vyvstala tak naléhavá potřeba řešit hospodářskou úpravu lesů na lesních majetcích mladého českého státu, která byla vládou v roce 1935 řešena vznikem LTK, čímž byl položen základ dnešního ÚHÚL.
 
Do roku 1945
 
Do roku 1938 LTK zařizovala 390 tis. ha lesní půdy a to podle zákona z roku 1928. Se záborem pohraničí nacisty se plocha zařizované půdy zmenšila na třetinu. Došlo také k prvnímu přejmenování LTK na Zařizovací ústav lesů Protektorátu Čechy a Morava.
 
V období Protektorátu došlo ke vzniku geodetické služby a bylo zahájeno stanovištní mapování podle metodiky profesora Krausse, předchůdce pozdější lesnické typologie. V posledních letech 2. světové války se hospodářská úprava prováděla podle na tu dobu velmi moderně pojatých pravidel platných od roku 1944, která jako zázrakem zpracovali pouze čeští odborníci, bez zásahu okupantů.
Tato pravidla přinesla nové biologické pojetí hospodářské úpravy lesů a řadu nových pokrokových myšlenek, zejména z pohledu ekologického přístupu k hospodaření v lesích. Jiné evropské země tyto principy do svých zákonných předpisů zapracovávali až později. Díky „totálnímu nasazení“ mnohých taxátorů se tak však do konce války zařídilo jen několik LHP.
 
Do roku 1948
 
Tato doba byla ve znamení obnovy působnosti v původních hranicích a návratu k názvu LTK. Díky „Benešovým dekretům“ narostla rozloha státních lesů na 1 700 tis. ha a s převzatými majetky byly převzaty i jejich zařizovací služby. V Brandýse nad Labem vznikla v rámci nově pojmenovaného Technického ústavu státních lesů specializovaná oddělení pro zařízení, fotogrammetrii, stanovištní průzkum, geodézii či kartografii a zařizovací práce byly decentralizovány. Oddělení hospodářské úpravy lesů a zárodky budoucích poboček ÚHÚL vznikly při Oblastních ředitelstvích státních lesů.
 
Výměra státních lesů vzrostla na 2 150 tis. ha. První poválečné roky znamenaly místo vlastní taxační činnosti zejména práce spojené se zestátňováním lesní a zemědělské půdy. Se systematickým vyhotovováním LHP se začalo až po vydání vyhlášky o inventarizaci lesů Ministerstva zemědělství v roce 1948.
 
Do roku 1952
 
Období po roce 1948 znamenalo odchod mnohých kvalifikovaných zařizovatelů do výroby. Nebylo to bohu žel v našich novodobých dějinách naposledy. Nadále vzrostla rozloha státní půdy.
 
V roce 1951 byla zlikvidována soukromá zařizovací praxe a lesní společenstva. Lesnicko-technické ústředí (ÚLT) v Brandýse nad Labem bylo tak jedinou institucí v zemi oprávněnou k vypracovávání LHP s výjimkou vojenských a některých městských lesů. Rozloha z Brandýsa nad Labem zařizovaných lesů stoupla na 2 340 tis. ha. Územní působnost poboček ÚLT se postupně sjednocovala s hranicemi krajů. Celé odvětví lesního hospodářství přešlo v roce 1951 pod gesci nově vzniklého Ministerstva lesů a dřevařského průmyslu.
 
Do roku 1968
 
Po vzoru Sovětského svazu byl podnik v Brandýse nad Labem přejmenován na Lesprojekt, na Slovensku vznikla Lesprojekta. Proběhly další personální čistky, nastoupili dělničtí ředitelé, z nichž někteří se udrželi až do osmdesátých let a probíhalo první poválečné zařízení lesů.
 
Podle nařízení z roku 1948 proběhla k roku 1950 inventarizace lesů, která v té době neměla ve světě obdobu, jelikož dávala přehled o stavu, pěstebních úkolech a těžebních možnostech ve všech lesích ve státě. Pro tento úkol se prvně použilo děrnoštítkových strojů IBM. Těmi se začaly zpracovávat i tabulkové části LHP. Lesprojekt v té době prováděl i projekty lesních cest a skladů.
 
Problémy Lesprojektu, jako hospodářské organizace vyústily v roce 1956 ve vznik rozpočtové organizace Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který přešel po zrušení lesnického ministerstva opět pod Ministerstvo zemědělství. V témže roce byl také zahájen druhý cyklus provedení hospodářské úpravy lesů (zařízení lesů), kde vlastní taxaci předcházely v prvním roce specializované průzkumy, např. typologický, historický, dopravní atd.
 
Z tohoto období se datuje vznik dvou typologických směrů – Zlatníkův, používaného zejména v Karpatech a tzv. systému Mezera-Mráz-Samek, používaného v hercynské oblasti. V šedesátých letech došlo poté ke vzniku jednotného typologického systému ÚHÚL.
 
V roce 1958 byla zrušena lesní družstva a rozloha státních lesů (mimo vojenských) dosáhla 2 574 tis ha. Tento rok se také poprvé ústav angažoval v zahraničí a to při studii využití možností lesů v Mongolsku. V roce 1961 dochází ke sloučení se stejnojmenným slovenským ústavem ve Zvolenu. V roce 1967 ústav přešel pod nově vzniklé Ministerstvo lesního a vodního hospodářství (MLVH). Se vznikem federace dochází k opětovnému rozdělení na samostatné národní ústavy.
 
Do roku 1989
 
V rámci normalizace po roce 1968 došlo k opětovným „čistkám“, při nichž mnozí odborníci ztratili svá postavení, nebo museli ústav opustit. Na druhou stranu ústav mnohé odborníky z vysokých pozic státních lesů do svých řad přijal, čímž je udržel v oboru a navíc si tak zvedl svou odbornost a získal s nimi i nové znalosti z lesnického provozu.
V sedmdesátých letech začaly mnohé zahraniční projekty, zejména na poli inventarizace lesů, kde ústav uplatnil své znalosti při pomoci rozvojovým zemím, a to buď v rámci bilaterální spolupráce, nebo v rámci projektů Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO). Šlo zejména o země tropické Afriky a jihovýchodní Asie.
 
Od sedmdesátých let se začaly čistopisy hospodářských knih a tabulkových přehledů tisknout jako výstupy z počítačů. Z hlediska vývoje hospodářské úpravy lesů je důležitý rok 1978, kdy MLVH vydalo vyhlášku č. 13 o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování, kde byly poprvé stanoveny a definovány hospodářské soubory.
 
V roce 1979 v rámci platnosti nového lesního práva, se ústav vrací k pojmenování Lesprojekt s dodatkem ústav inženýrské činnosti. S desetiletými periodami ústav zpracovává pro ministerstvo inventarizace lesů.
 
Vzhledem k dlouhodobě nevyhovujícím podmínkám v zámku v Brandýse začala v roce 1987 stavba první ze dvou propojených budov nového sídla ústavu na ostrově mezi Brandýsem nad Labem a Starou Boleslaví.
 
S vývojem počítačových programů pro planimetráž porostních skupin a následně pro tvorbu lesnických map digitální cestou – vzniká v brandýském ústředí základ lesnického geografického systému „TopoL“. Vedle moderního sálového počítače Hewlett-Packard se začínají objevovat malá stolní PC Olivetti a různé pokusy z JZD Slušovice. Na pobočce v Českých Budějovicích začíná pro tyto počítače vznikat program pro zpracování dat LHP. V rámci „perstrojky“ byl ústavu opět vrácen název Ústav pro hospodářskou úpravu lesů.
 
Po roce 1989
 
Porevoluční volby ředitelů v roce 1990 přinesly na některých pobočkách do vedení nová jména, zaniklo MLVH a ústav necelý rok řídilo nově vzniklé Ministerstvo životního prostředí.
 
Od roku 1992 se ústav kromě zařizovacích prací podílel ve spolupráci s nově vzniklými Lesy České republiky, s. p., na postupném vracení lesních majetků původním majitelům z řad fyzických osob, obcí a měst, nebo lesních družstev.
 
V roce 1994 se dostavila druhá budova v Brandýse nad Labem a ústředí ÚHÚL se definitivně přestěhovalo z brandýského zámku na ostrov. Zámek přebírá město a postupně jej restauruje a instaluje do něj expozice pro návštěvníky (jedná se o významnou památku, zámek byl např. výletním sídlem Rudolfa II).
 
V roce 1997 přechází tvorba LHP na základě nového lesního zákona č. 289/1995 Sb. do soukromé sféry. Metodiky a technologické postupy jsou v té době „vtělené“ do standardních počítačových programů, jak pro zpracování dat, tak mapových výstupů. Programy pracují se standardem MZe. Průzkumné práce jsou nově zařazeny do nových děl, které zůstávají v gesci ÚHÚL, do Oblastních plánů rozvoje lesů.
 
Po roce 2001
 
ÚHÚL se od 1. 1. 2001 stává organizační složkou státu a je v souladu s výše uvedeným zákonem z roku 1997 a na základě vládního nařízení č. 193/2000 Sb. pověřen provedením prvního cyklu Národní inventarizace lesů. Jde o první, zcela objektivní zjištění stavu lesních ekosystémů v České republice (neboť je založeno na matematicko-statistických základech), které přináší nezávislé informace pro potřeby státní lesnické politiky. Pobočky ÚHÚL přejímají striktně krajskou působnost. S přeměnou Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve veřejnou výzkumnou instituci a se vstupem České republiky do Evropské unie se rozšiřují kompetence ústavu a rozšiřuje se i jeho činnost.
 
Informace o současných činnostech ÚHÚL naleznete na našich webových stránkách v sekci Naše činnost.
 
O vývoji lesů a lesního hospodářství, historii hospodářské úpravy lesů a další informace k historii ÚHÚL najdete také v česko-anglické publikaci Národní inventarizace lesů 2001-2004. Úvod, metody, výsledky, kap. Historické souvislosti.