ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Úkoly ochrany lesa

Ochrana lesa zahrnuje soubor opatření k vytvoření podmínek a předpokladů k omezení výskytu škodlivých činitelů,¹⁾ zmírnění následků jejich působení, ochranu a obranu proti nim.

§ 2

Zabezpečení ochrany lesa

(1) Při zabezpečení ochrany lesa se sleduje zdravotní stav lesa, identifikují škodliví činitelé a určují konkrétní metody kontroly a ochrany lesa proti jednotlivým škodlivým činitelům.

(2) Podle populační hustoty se rozlišuje:

a) základní stav (základní výskyt), kdy se škůdce vyskytuje v nízkém, hospodářsky neškodném množství a neporušuje rovnováhu biocenozy,

b) zvýšený stav (zvýšený výskyt), kdy je četnost výskytu škůdce vyšší než v základním stavu, nehrozí však vznik hospodářsky významných škod,

c) kalamitní stav (kalamitní výskyt), kdy škůdce je přemnožen, hrozí silné žíry až holožíra škůdce působí hospodářsky významné škody nebo ohrožení ostatních funkcí lesa anebo zánik lesních porostů.

(3) O výskytu škůdců, jejichž populační hustota při zvýšeném stavu hrozí vznikem kalamitního výskytu, informuje vlastník lesa orgán státní správy lesů.

(4) Evidenci kalamitních škůdců, kteří dosáhli zvýšeného nebo kalamitního stavu, vede vlastník lesa podle porostů [§ 2 písm. s) lesního zákona]. Evidence obsahuje tyto údaje:

a) druh kalamitního škůdce,

b) lokalizace výskytu,

c) rozsah škod (m³ nebo ha),

d) datum zjištění škody,

e) datum a druh obranného zásahu proti škůdci.

(5) Vlastníci lesa, kteří hospodaří podle lesního hospodářského plánu (§ 24 odst. 2 lesního zákona), každoročně provádějí sumarizaci škod a výskytu kalamitních škůdců za lesní majetek nebo za lesní hospodářský celek,²⁾ a to na formuláři uvedeném v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 3

Kalamitní škůdci

(1) Kalamitními hmyzími škůdci jsou bekyně mniška, lýkožrout smrkový, lýkožrout lesklý, klikoroh borový, obaleč modřínový a ploskohřbetky.

(2) Hlediska pro určování základního, zvýšeného nebo kalamitního výskytu kalamitních hmyzích škůdců a základní způsoby zjišťování výskytu, kontroly a obrany proti těmto škůdcům vyplývají z přílohy č. 2 této vyhlášky.

ČÁST DRUHÁ

OCHRANA LESA PROTI ŠKODÁM PŮSOBENÝM BIOTICKÝMI ČINITELI

§ 4

Ochrana lesa před hmyzími škůdci

(1) Vzniku zvýšeného stavu hmyzích škůdců se předchází zejména odstraňováním materiálu vhodného pro rozmnožování hmyzích škůdců a soustavným vyhledáváním a včasným zpracováváním všech napadených stromů, ošetřováním lesních porostů, zjišťováním výskytu a hubením škůdců.

(2) Jestliže existuje nebezpečí vzniku kalamitního stavu, nebo tento stav již nastal, je vlastník lesa povinen provést bezodkladně taková opatření, která povedou k redukci škůdce pod kalamitní stav, k odstranění škod nebo k zamezení dalšího šíření škůdce.

(3) Veškeré polomy, vývraty a dříví atraktivní pro rozvoj škůdců vzniklé do 31. března musí být zpracovány nebo asanovány nejpozději do 31. května, v lesních porostech, které alespoň částečně zasahují do polohy nad 600 m nadmořské výšky, do 30. června běžného roku.

§ 5

Ochrana lesa před škodami působenými zvěří

(1) K omezení škod působených zvěří provádí vlastník lesa následující preventivní opatření:

a) sleduje a eviduje škody způsobené zvěří na lesních porostech,

b) u lesních majetků o výměře nad 50 ha sleduje působení zvěře na nálety, nárosty a kultury pomocí kontrolních a srovnávacích ploch v počtu nejméně jedna plocha (oplocenka) na 500 ha,

c) sleduje početní stavy zvěře,

d) využívá pomocných dřevin ke zvýšení úživnosti honitby,

e) v případě potřeby navrhuje orgánu státní správy lesů snížení stavu zvěře nebo zrušení chovu toho druhu zvěře, který působí neúměrně vysoké škody,

f) ochraňuje ohrožené lesní porosty proti okusu, loupání a zimnímu ohryzu kůry v rozsahu nejméně 1 % výměry lesa vlastníka v honitbě.

(2) Způsob, rozsah a umístění ochranných opatření uvedených v odstavci 1písm. d) a f) určuje vlastník lesa, pokud smlouva o nájmu honitby nestanoví jinak.

(3) Opatření uvedená v odstavci 1 se považují za přiměřená.³⁾

§ 6

Ochrana lesa před škodami působenými ostatními živočišnými škůdci

(1) Opatření proti škodám působeným ostatními živočišnými škůdci spočívají:

a) ve sledování jejich výskytu,

b) v případě jejich přemnožení ve využívání biologických metod snižování stavů nebo použití schválených pesticidů (§ 8).

(2) O výskytu škůdců, kteří působí hospodářsky významné škody, je třeba informovat orgán státní správy lesů.

§ 7

Ochrana lesa před houbovými chorobami lesních dřevin

Opatření proti houbovým chorobám spočívají zejména:

a) v udržování čistoty lesa, odstraňování zdrojů infekce, v důsledné obraně a ochraně proti původcům a přenašečům houbových a ostatních infekčních chorob,

b) ve výběru zdravého sadbového materiálu a osiva, bez škůdců a chorob a bez zjevných známek poškození,

c) v soustavné kontrole zdravotního stavu semenáčků a sazenic,

d) v používání vhodných přípravků na ochranu lesa (§ 8).

§ 8

Podmínky pro používání přípravků na ochranu rostlin

(1) V ochraně lesa smějí být použity pouze schválené přípravky na ochranu rostlin.

(2) Seznam schválených přípravků na ochranu rostlin vydává každoročně Ministerstvo zemědělství. Při jejich používání se postupuje v souladu s tímto seznamem a podle schválených etiket.

(3) Velkoplošné letecké zásahy se provádějí podle zvláštních předpisů.⁴⁾

ČÁST TŘETÍ

LESNÍ STRÁŽ

§ 9

Podrobnosti o předpokladech pro výkon funkce lesní stráže a jejich ověřování

(1) Zákonem⁵⁾ stanovené předpoklady pro výkon funkce lesní stráže dokládá fyzická osoba, která má být ustanovena lesní stráží, (dále jen "uchazeč") na evidenčním listu lesní stráže (dále jen "evidenční list"), jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této vyhlášky. Evidenční list vydá uchazeči orgán státní správy lesů, který má lesní stráž ustanovit.

(2) Skutečnost, že nebyl odsouzen pro úmyslný trestný čin, dokládá uchazeč výpisem z evidence Rejstříku trestů,⁶⁾ ne starším 3 měsíců, který předkládá orgánu státní správy lesů společně s vyplněným evidenčním listem.

§ 9a

(1) Zdravotně způsobilé k výkonu funkce lesní stráže jsou osoby, jejichž zdravotní stav nevylučuje středně velkou nebo velkou fyzickou zátěž, neomezuje pobyt v přírodě, pohyb v nerovném terénu, dále osoby, které nemají sníženou schopnost orientace, zejména závažná onemocnění sluchu a zraku, netrpí kolapsovými stavy a záchvatovitými onemocněními včetně epilepsie, diabetem mellitus, závažným duševním onemocněním nebo závažnou poruchou osobnosti anebo dalšími onemocněními, které omezují nebo vylučují výkon funkce lesní stráže.

(2) Zdravotní způsobilost dokládá uchazeč posudkem o zdravotní způsobilosti (dále jen "posudek") posuzujícího lékaře. Posuzujícím lékařem se rozumí zvolený praktický lékař, u kterého je uchazeč registrován k léčebné péči.

(3) Zdravotní způsobilost uchazeče se posuzuje při preventivních prohlídkách vstupních, periodických a mimořádných. Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku lékařské prohlídky, popřípadě dalších potřebných vyšetření. Při vydávání posudku se postupuje podle zvláštního právního předpisu.⁷⁾

(4) Posudek, který se vydává na evidenčním listu, musí být vždy opatřen podpisem posuzujícího lékaře, jeho jmenovkou, razítkem zdravotnického zařízení a datem vyhotovení. Posudek musí jednoznačně vyjádřit, že uchazeč je pro výkon funkce lesní stráže způsobilý, nebo nezpůsobilý, popřípadě, že je způsobilý pouze za podmínek, které se v posudku jednoznačně vyjádří.

§ 9b

(1) Znalost práv a povinností lesní stráže se prokazuje formou písemného testu a ústního pohovoru před zaměstnancem příslušného orgánu státní správy lesů, který

a) splňuje předpoklady pro výkon funkce vyžadující zvláštní odbornou způsobilost na úseku státní správy lesního hospodářství podle zvláštního právního předpisu,⁸⁾ nebo

b) dosáhl úplného středoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 3 roky praxe v orgánu státní správy lesů, nebo

c) dosáhl vysokoškolského vzdělání lesnického směru a nejméně 1 rok praxe v orgánu státní správy lesů, a kterého určí příslušný orgán státní správy lesů.

(2) Písemný test se skládá ze tří částí zaměřených na právní předpisy upravující práva a povinnosti lesní stráže a ochranu lesa podle lesního zákona, přestupky a řízení o přestupcích⁹⁾ včetně řízení blokového, vymezení postavení a pravomoci veřejného činitele z hlediska trestního zákona¹⁰⁾ a trestní řízení z hlediska součinnosti lesní stráže s orgány činnými v trestním řízení a oznamovací povinnosti podle trestního řádu.¹¹⁾ Písemný test obsahuje celkem 20 otázek, a to

a) 10 otázek z lesního zákona,

b) 5 otázek ze zákona o přestupcích, a

c) 5 otázek z trestního zákona a trestního řádu.

Rozsah jednotlivých zkušebních otázek písemného testu stanoví a podle potřeby aktualizuje Ministerstvo zemědělství.

(3) Písemný test se ohodnotí stupni "vyhověl" nebo "nevyhověl". Uchazeč vyhověl v písemném testu, pokud správně zodpověděl nejméně 15 otázek.

(4) Podmínkou pro konání ústního pohovoru je skutečnost, že uchazeč vyhověl v písemném testu. Ústní pohovor netrvá déle než 30 minut a uchazeč odpovídá nejméně na jednu otázku z každé části uvedené v odstavci 2 písm. a), b) a c). Doba na přípravu odpovědi činí nejméně 15 minut. Ústní pohovor se také ohodnotí stupni "vyhověl" nebo "nevyhověl".

(5) Znalost práv a povinností lesní stráže se má za prokázanou, pokud uchazeč vyhověl v písemném testu i v ústním pohovoru. Výsledek písemného testu a ústního pohovoru se zaznamená na evidenčním listu.

(6) Uchazeč, který neprokázal znalost práv a povinností lesní stráže, může být novému písemnému testu podroben nejdříve za tři měsíce od předchozího neúspěšného písemného testu. Nevyhoví-li uchazeč pouze v ústním pohovoru, opakuje ústní pohovor, a to nejdříve za jeden měsíc od předchozího neúspěšného ústního pohovoru. Písemný test a ústní pohovor lze opakovat nejvýše dvakrát.

§ 9c

Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha 1

Roční hlášení o výskytu škodlivých činitelů

Příloha 2

Základní, zvýšený a kalamitní výskyt kalamitních hmyzích škůdců a metody kontroly a obrany proti těmto škůdcům

Lýkožrout smrkový (Ips typographus) a lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

(dále jen "lýkožrouti")

Základní stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta.

Zvýšený stav

je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru překročil 1 m3 na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek výskytu lýkožrouta. Tento stav upozorňuje na možnost přemnožení lýkožrouta.

Kalamitní stav

je takový početní stav lýkožroutů, který způsobuje rozsáhlá poškození lesních porostů na stěnách, případně vznik rozsevů uvnitř lesních porostů.

Kůrovcovým dřívím se rozumí stromy, vyrobené dříví, odpad a zbytky dřeva, které jsou napadeny lýkožrouty a umožňují jim dokončit vývoj až do stadia brouka.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Lýkožrout smrkový (Ips typographus)

V základním stavu se zjišťuje výskyt tohoto lýkožrouta prostřednictvím odchytových zařízení (pokácených kontrolních smrkových kmenů, tzv. lapáků, nebo instalací tzv. feromonových lapačů), které se umisťují v jarním a letním období, a to minimálně 1 kus na každých 5 ha lesních porostů nad 60 let věku se zastoupením smrku nad 20 %. Současně se celoročně sleduje výskyt tzv. kůrovcových stromů, tedy stromů napadených lýkožroutem, a zabezpečuje se jejich včasná asanace.

Při zvýšeném a kalamitním stavu se pokládají další lapáky

nebo se instalují lapače, a to v poměru 1:8, tj. 1 lapák (lapač) na 8 včas zpracovaných lapáků, a v poměru 1 až 2:1 k počtu nezpracovaných lapáků nebo kůrovcových stromů opuštěných lýkožroutem v loňském roce. Lapáky se kácejí v tzv. sériích, dle postupu jejich napadení; u lapačů se v závislosti na výši odchytů lýkožroutů přidávají další lapače.

Lýkožrout lesklý (Pityogenes chalcographus)

Pro tohoto škůdce platí stejné metody zjišťování a obrany jako pro lýkožrouta smrkového s tím rozdílem, že pro lapáky se používají slabší stromy nebo vršky silnějších stromů, které tomuto druhu lýkožrouta lépe vyhovují. Je nutné zejména včasné vyhledávání a asanace lýkožroutem napadeného dříví. Při asanaci se místo odkorňování používá pálení při dodržení příslušných předpisů

o požární ochraně.

Bekyně mniška (Lymantria monacha), obaleč modřínový (Zeiraphera griseana), ploskohřbetky rodu Cephalcia

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který působí neznatelné žíry, které ani na jednotlivých stromech nepřekročí defoliaci 5 %.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy je patrné poškození lesních porostů, avšak ani na nejvíce poškozených stromech nepřekračuje defoliace 30 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození lesních porostů a na jednotlivých stromech vznikají žíry, při nichž defoliace překročila 30 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Bekyně mniška (Lymantria monacha)

V základním stavu se zjišťuje výskyt bekyně mnišky dvojím způsobem, a to buď sledováním opadu trusu housenek na povrchu hrabanky pod korunami stromů (na každých 20 ha ohrožených lesních porostů se zkontroluje hrabanka pod jedním stromem - tzv. trusinková metoda), nebo sledováním výskytu motýlů při namátkovém procházení kontrolovaným lesním porostem (tzv. pochůzková metoda).

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním líhnoucích se housenek pod lepovými pásky na vybraných skupinách označených stromů (tzv. lepování), přesnou kontrolou množství opadlého trusu na položených rámech (tzv. trusníková metoda) a kontrolou počtu sedících samiček na bázích kmenů označených stromů (tzv. Wellensteinova metoda).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) bekyně mnišky.

Obaleč modřínový (Zeiraphera griseana)

V základním stavu se zjišťuje výskyt smrkové formy obaleče modřínového sledováním příznaků žíru larev na letorostech smrků (tzv. pochůzková metoda) nebo pomocí odchytu motýlů samčího

pohlaví do odchytových zařízení (tzv. feromonová metoda). Kontrola se provádí jedna na každých 100 ha ohrožených lesních porostů.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným sledováním počtu vykladených vajíček na větvích vzorníkových stromů (kácí se 1 vzorník na 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenek) obaleče modřínového.

Ploskohřbetky na smrku (Cephalcia abietis, C. arvensis, C. alpina)

V základním stavu se zjišťuje výskyt ploskohřbetky každoroční podzimní orientační kontrolou počtu zimujících larev v půdě pomocí tzv. půdních sond. V lesních porostech s opakovaným výskytem se

provádí jedna sonda na 20 ha lesa. V ostatních lesních porostech se ploskohřbetky kontrolují sledováním příznaků žíru housenic v korunách stromů nebo na lesní hrabance.

Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se tyto metody zjišťování doplňují přesným podzimním a jarním sledováním počtu zimujících larev pomocí půdních sond v minimálním počtu 20 sond o rozměru 50 x 50 cm na 50 ha lesního porostu a následnou kontrolou intenzity rojení dospělců, která se zjišťuje pochůzkou ohroženými lesními porosty. Dále se provádí zjišťování výskytu počtu a zdravotního stavu vykladených vajíček na větvích pokácených vzorníků (2 vzorníky na každých 100 ha napadené plochy).

Obranná opatření spočívají v letecké aplikaci insekticidů, kterými se hubí nejmladší vývojová stadia larev (housenic) ploskohřbetek.

Klikoroh borový (Hylobius abietis)

Základní stav

je takový početní stav škůdce, který nepůsobí škody. Jednotlivé slabě poškozené sazenice se vyskytují jen v jednoletých a dvouletých kulturách v počtu do 30 % z celkového počtu.

Zvýšený stav

je takový početní stav škůdce, kdy slabě poškozené sazenice se vyskytují v množství nad 30 % a objevují se silně poškozené sazenice, jejichž výskyt nepřekračuje 20 %.

Kalamitní stav

je takový početní stav škůdce, který způsobuje silné poškození sazenic z více než 20 %.

Základní metody zjišťování výskytu a obrany

Výskyt škůdce se zjišťuje ve všech nově založených jehličnatých kulturách, a to po dobu nejméně dvou let od jejich založení. Pro posouzení stupně (stavu) výskytu klikoroha se používá především kontrola sazenic pochůzkou, přičemž na 1 ha plochy je nutno prohlédnout alespoň 50 sazenic, nejlépe v několika skupinách. Slabé poškození je charakterizováno porušením maximálně jedné čtvrtiny obvodu kmínku, silné pak rozsahem převyšujícím tuto hodnotu.

Obranná opatření spočívají v preventivním ošetřování sazenic insekticidy před výsadbou. Při zvýšeném nebo kalamitním stavu se doporučuje provést postřik jednotlivých sazenic insekticidy.

Příloha 3

Evidenční list lesní stráže

Příloha 4

Vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže

1) § 2 písm. f) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).

2) Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.

3) § 34 odst. 4 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a Ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

5) § 38 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 11 odst. 1 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

7) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

8) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

9) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.