Naše činnost

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů
Brandýs nad Labem

INFORMACE O LESÍCH www.uhul.cz
поздравления с новорожденным

Lesní vegetační stupně podrobněji

Jednotlivé lesní vegetační stupně (LVS) lze stručně charakterizovat následovně:

1. LVS – dubový. Vyskytuje se v nejteplejších a nejsušších oblastech ČR, především na Jižní Moravě, v Polabí, v Českém Krasu, v Českém středohoří aj. V dřevinném patře přirozeně převládá dub zimní a dub letní, místy se vyskytuje dub pýřitý, v panonské oblasti dub cer a v luzích jižní Moravy jasan úzkolistý. Buk lesní zde chybí.

2. LVS – bukodubový. Souvisle se vyskytuje v pahorkatinách teplých, suchých až mírně vlhkých klimatických oblastí. V přirozených porostech je dominantní dub zimní, přimíšen bývá buk lesní, na vodou ovlivněných půdách je dominantní dub letní.

3. LVS – dubobukový. Vyskytuje se ve výše položených pahorkatinách mírně teplých klimatických oblastí. Buk přirozeně převládá nad duby (letním a zimní), na vodou ovlivněných půdách měl výrazné zastoupení dub letní a jedle.

4. LVS – bukový. Největší rozlohu má na bohatých substrátech karpatského flyše, obecně se vyskytuje ve vyšších pahorkatinách a nižších vrchovinách mírně teplých klimatických oblastí. Buk je zde v optimu, dominuje a v karpatské oblasti tvoří i téměř čisté porosty. Dub zimní a dub letní zde doznívá, přirozeně přibývala jedle. Na oglejených a glejových stanovištích buk ztrácí vitalitu, místy zcela chybí a původní porosty zde tvořila jedle bělokorá a dub letní (s vtroušeným smrkem ztepilým).

5. LVS – jedlobukový. Obecně se vyskytuje ve vrchovinách, v karpatské oblasti vystupuje až do nižších hornatin. Klimaticky je vázán na horní části mírně teplých oblastí a spodní okraje chladných klimatických oblastí. Přirozené porosty byly tvořeny směsí buku s jedlí, na chudších substrátech a vodou ovlivněných půdách byl slabě přimíšen smrk.

6. LVS – smrkobukový. Je vázán na hornatiny a v menší míře i na vyšší vrchoviny chladných klimatických oblastí. Přirozené porosty tvořila směs buku, jedle a smrku. Vitalita buku je zde již snížena. Na oglejených a glejových stanovištích převládala jedle, buk byl jen vtroušený.

7. LVS – bukosmrkový. Vyskytuje se ve vyšších hornatinách chladné klimatické oblasti. V přirozených porostech dominoval smrk, proti 6.LVS klesalo zastoupení jedle a buk ustupoval do podúrovně.

8. LVS – smrkový. V nejvyšších hornatinách chladné klimatické oblasti pod horní hranicí lesa přirozeně převažuje smrk, přimíšený nebo vtroušený je jeřáb ptačí. Pokud se jednotlivě vyskytuje buk, nebo klen, mají zakrslý růst.

9. LVS – klečový. Vyskytuje se v nejvyšších exponovaných polohách Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku nad horní hranicí lesa. V subalpinských křovitých a travinných společenstvech převažuje kleč, vtroušen je zakrslý smrk, jeřáb ptačí olysalý, vrba slezská, bříza karpatská a další. V Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku se kleč přirozeně nevyskytovala.

10. LVS – alpinský. Představuje arktoalpinskou travobylinnou tundru ve vyfoukávaných vrcholových partiích a v karech Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku. Jednotlivě se mohou vyskytovat dřeviny 9.VS.

0. – Společenstva borů a společenstva s přirozeně vysokým podílem borovice jsou vázána na specifická podloží pískovců, hadců, v extrémních podmínkách i vápenců a rašelin a reliktně se vyskytují na skalnatých výchozech různých kyselých hornin. Převážná část těchto stanovišť se vyskytuje v rozpětí klimatu 3. a 4. LVS.

V následující tabulce je uveden souhrn klimatických údajů pro dílčí lesní vegetační stupně.  Hodnoty jsou stanoveny na základě podkladů ČHMÚ vyhodnocených k období 1961 – 2010.V konkrétních lokalitách mohou být tyto hodnoty z nejrůznějších příčin nižší nebo vyšší. Projevuje se expoziční klima, inverzní polohy, ale i změna zeměpisné šířky, kdy v našich zeměpisných šířkách posun 100 km na sever odpovídá zhruba změně nadmořské výšky o 100 m.

 
his les typ tabulka