-
-
Přehled lesních typů a souborů lesních typů v ČR („Typologická tabulka“, ÚHÚL 2019)
Tabulka znázorňuje jednotky Lesnicko-typologického klasifikačního systému lesů v ČR uspořádané do ekologické (edafoklimatické) sítě.
V horizontálním členění ekologické sítě se diferencují přírodní a růstové podmínky především podle trvalých půdních vlastností. Základem této diferenciace jsou edafické kategorie (EK), které jsou sestaveny do širších rámců – ekologických řad (EŘ).
Vertikální členění v ekologické síti tvoří na základě vztahu mezi klimatem a biocenózou (lesní) vegetační stupně (LVS, VS). Uvnitř schématu jsou umístěny soubory lesních typů (SLT), v nichž jsou sdruženy jednotlivé lesní typy (LT). Označení lesních společenstev (např. jedlová bučina)
vychází z potenciálně přirozené dřevinné skladby geobiocenóz, která odpovídá podmínkám ekologické řady (edafické kategorie) i vegetačního stupně.
Zvláštní postavení v tabulce zaujímají svými vyhraněnými půdními poměry společenstva borů a společenstva s přirozeně vysokým podílem borovice („bory“), která jsou odsazena samostatně pod hlavní tabulkou.
Tištěné typologické tabulky je také možné objednat v oddělení technologických provozů. Cena se odvíjí dle platného ceníku (typologickou tabulku najdete pod bodem E). Ceník a kontakt zde.
Lesní vegetační stupně (LVS) vyjadřují vztah mezi klimatem a složením lesního společenstva. Celkem je vymezeno 10 lesních vegetačních stupňů označených číslicemi 1. až 10. LVS jsou pojmenovány podle zastoupení hlavních dřevin přirozených lesních společenstev.
Více o LVS
Typologický klasifikační systém ÚHÚL (autor Ing. Karel Plíva, původní text z roku 1987)
V tomto systému jsou zmapovány veškeré lesy na území ČR a systém je legislativně ukotven ve vyhlášce č. 298/2018 Sb. Lesnický typologický klasifikační systém je využíván nejen v lesnické praxi, ale i pro dotační, oceňovací a daňovou politiku, dále ve vodním hospodářství, ochraně přírody i územním plánování.