Máte-li dotaz týkající se lesnické problematiky, na který jste na našich stránkách nenašli odpověď, můžete využít následující formulář. Na dotaz Vám odpovíme E-mailem, případně telefonicky.
ODPOVĚDI NA DOTAZY
Značení v lese
1. 2. 2010 10:48
Prosím o vysvětlení značení na těchto fotkách. Potřebuji to pro studijní účely.
P. K.
3. 2. 2010 9:24
Na Váš dotaz týkající se lesnického značení neexistuje bohužel jednoznačná odpověď. V současné době není v platnosti žádný předpis s celostátní platností, který by řešil tuto problematiku, tak jak tomu bylo za existence státních lesů před rokem 1995. V praxi to znamená, že každý vlastník lesa může používat libovolné značení. Ke značkám, které jste vyfotil, lze konstatovat:
jednoduchá bílá čára je s největší pravděpodobností hranice dílce - značení používané u majetku ve správě LČR;
dvojitá bílá čára by mohla být hranice oddělení lesa, ale na tomto obrázku s takto tenkými čarami to platit nemusí (nejedná se o typické provedení, měla by vypadat jako ta jednoduchá, ale byly by dvě nad sebou);
červená tečka se šipkou a žluté háčko může být cokoliv, jedná se zřejmě o nějaké místní značení;
žluté tečky - je pravděpodobné, že se jedná o stromy na zkusné ploše, kdy na každém stromu je ve výšce 1,3 m vyznačeno místo, kde se měří průměr stromu.
Pokud potřebujete znát přesný význam jednotlivých značek, pak mohu doporučit kontaktovat místního revírníka nebo lesního správce.
Václav Zouhar
Jak zjistit cenu lesního pozemku podle zařazení do lesního typu
10. 11. 2009 10:01
Prosím o radu při sestavování daně z nemovitosti. Jedná se mi o řádek 211 - cena pozemku za 1 m2. Potřebuji zjistit základní cenu za 1 m2 podle platných cenových předpisů dle zařazení lesního pozemku do lesního typu. Jedná se o katastrální území Ř., kód katastrálního území je XXXXXX.
M. S.
11. 11. 2009 9:46
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) se stal na území České republiky garantem tvorby a realizace typologického systému ÚHÚL. K roku 2001 byla dokončena etapa tvorby Oblastních plánů rozvoje lesů (OPRL) s platností v letech 2000 – 2019. Obsahuje mimo jiné podrobné charakteristiky konkrétních přírodních podmínek i ucelený přehled a náplň všech lesních typů, které jsou v tomto prostorovém rámci rozlišovány.
Pro zařazení lesního pozemku je třeba nejprve zjištění požadované parcely v katastrální mapě. Nemáte-li požadovanou katastrální mapu, je možné zjistit umístění parcely na internetu v http://katastr-nemovitosti-nahlizeni.miniwebik.cz/parcely.html a po uvedení katastrálního území, doplňte číslo parcely, pak se Vám zobrazí výpis z listu vlastnictví. Vlevo dole máte odkaz na zobrazení v mapě, kde se Vám ukáže požadovaná parcela. Tuto mapu lze vytisknout.
V případě, že nebudete chtít vyhledávat pozemek v typologické mapě, obraťte se na pobočku ÚHÚL - http://www.uhul.cz/pobocky, ve Vašem případě Brno - http://www.uhul.cz/brno/index.php, kde Vám po předložení katastrální mapy zjistí v typologické mapě soubor lesních typů (SLT), nebo na odborného lesního hospodáře (OLH), který má tuto část na starosti.
Po zjištění, který soubor lesních typů je na vyhledávaném pozemku, si v platné oceňovací vyhlášce dohledáte cenu za 1 m2 podle SLT. V současné době je platná pro ocenění pozemků a porostů vyhláška č. 456/2008 Sb., kde je uvedena cena lesního pozemku za 1 m2 dle souboru lesních typů. Touto cenou za 1 m2 vynásobíte výměru lesního pozemku a tuto získanou cenu v Kč doplníte do tiskopisu finančního úřadu.
Katka Sochorová
Kde jsou seznamy odborníků pro lesní hospodářství
10. 11. 2009 9:02
Hledám znalce lesního hospodářství v oblasti M. B. Můžete mi nějakého doporučit nebo poradit, kde je nějaký seznam odborníků pro lesní hospodářství?
S.
11. 11. 2009 15:32
Naše republika má co se týče lesnictví velmi bohatou historii, tudíž problematika lesního hospodářství je velmi komplikovaná. Záleží na tom, které informace Vás zajímají. Na Magistrátě v M. B. vedou seznam odborných lesních hospodářů (OLH). Pokud Váš majetek není větší než 50 hektarů, stará se o něj státní správa prostřednictvím OLH. Pokud si zažádáte o vydání majetku, musíte si dosadit svého vlastního OLH. Ověření správnosti hospodaření na Vašem majetku může posoudit on nebo státní správa, komplexně zanalyzovat Váš majetek může zemědělský poradce vedený v Registru ministerstva zemědělství pro oblast lesnictví. Na jeho služby, pokud budou v rámci podporovaného poradenství, můžete žádat podporu z Programu rozvoje venkova z opatření 1.3.4 až do výše 1500 Eur/rok (viz http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd/osa1/3/34). Při podezření na nezákonné hospodaření ověřujeme zákonnost hospodaření i my (Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem), ale pouze na základě žádosti státní správy či policie. Pokud sháníte někoho ohledně např. prodeje lesa, pozůstalosti apod., takovou činnost Vám může zajistit pouze soudní znalec či odhadce (http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm&Seq=1) . Upřesněte prosím oblast Vašeho zájmu. Aby má další odpověď mohla být detailnější.
Karel Pokorný
Zodpovědnost majitele lesa vůči sousednímu pozemku
23. 3. 2009 22:28 V důsledku stavebního boomu se 1 m od hranice mého vzrostlého lesa (v intravilánu města) objevil plot a za ním se staví rodinný dům. Zajímá mě tedy má zodpovědnost za škodu způsobenou sousedovi pádem stromu, nebo jeho části, který je zapříčiněn vichřicí, nebo jiným vlivem. Podobný problém může vzniknout při poškození elektrického vedení ČEZ. Hraje nějakou roli při posuzování zodpovědnosti ochranné pásmo lesa? Může majitel sousedního pozemku uplatňovat nějaké námitky proti spadu listí resp. zastínění? P. B.
27. 4. 2009 10:36
Popisovanou problematiku zcela vyčerpávajícím způsobem upravuje ustanovení § 22, odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesního zákona (dále jen „lesní zákon“). Podle něj „Vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení jsou povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými zejména sesuvem půdy, padáním kamenů, pádem stromů nebo jejich částí, přesahem větví a kořenů, zastíněním a lavinami z pozemků určených k plnění funkcí lesa; tato opatření jsou oprávněni provést i na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Rozsah a způsob zabezpečovacích opatření stanoví orgán státní správy lesů, pokud není podle zvláštních předpisů příslušný jiný orgán státní správy. Vlastník pozemků určených k plnění funkcí lesa je povinen provedení opatření strpět.“
Z citovaného ustanovení jednoznačně vyplývá, že tím, kdo by měl zabezpečit nemovitosti všech typů (pozemky, stavby i zařízení), před možným pádem stromů rostoucích na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, jsou vlastníci ohrožených nemovitostí. Náklady s tím spojené nesou rovněž tito vlastníci. Zabezpečení může spočívat i ve vykácení stromů ohrožujících uvedené nemovitosti, samozřejmě při splnění všech podmínek, které pro jejich kácení v daném případě stanoví lesní zákon (tj. včetně dodržení podmínek vyplývajících ze zařazení lesa do kategorie lesa zvláštního určení). Povinností vlastníka pozemku určeného k plnění funkcí lesa je poskytnout vlastníkům nemovitosti potřebnou součinnost k tomu, aby mohli zabezpečovací opatření provést, to buď v rozsahu, který bude mezi nimi vzájemně dohodnut, nebo v rozsahu určeném orgánem státní správy v příslušném rozhodnutí.
Povinnost provést opatření k zabezpečení před škodami, která podle § 22, odst. 1 lesního zákona tíží vlastníky ohrožených nemovitostí, však nemá za následek úplný zánik odpovědnosti vlastníka pozemku určeného k plnění funkcí lesa za případně vzniklé škody. Tato odpovědnost může vzniknout za situace, kdy by vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa nedodržel obecnou povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám podle § 415 občanského zákoníku. I z některých rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž vyplývá, že vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa nesmí zcela rezignovat na sledování stavu svého majetku a jeho údržbu (z hlediska vzniku škod) a je povinen zakročit v situaci, kdy vznik škody hrozí. Konkrétní rozsah povinnosti „počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám“ je pro vlastníky pozemků určených k plnění funkcí lesa ovšem určen spojením § 415 občanského zákoníku s § 22, odst. 1 lesního zákona. To znamená, že vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa splní svou povinnost předcházet vzniku škod tehdy, pokud na hrozící škodu upozorní osobu, která je podle § 22 lesního zákona povinna provést nezbytně nutná opatření k zamezení vzniku škod, tj. vlastníka ohrožené nemovitosti. Vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa tak jinými slovy řečeno může být činěn odpovědným za škodu, která vznikne na jiné nemovitosti pádem stromů z jeho pozemku např. za situace, kdy mu bylo známo, že stav stromu (stromů) hrozí vznikem majetkové újmy (např. v důsledku pádu stromu či větví z něj) jiného typu a o této skutečnosti vlastníka ohrožené nemovitosti neinformoval a ani sám neučinil nic jiného, aby vzniku škody bylo zabráněno.
Lze doporučit, aby vlastníci všech nemovitostí, které jsou ohroženy pádem stromů či jinými vlivy majícími původ na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, byli písemně vyrozuměni o obsahu § 22, odst. 1 lesního zákona a vyzváni, aby po dohodě s vlastníkem pozemku určeného k plnění funkcí lesa učinili na svůj náklad opatření k nápravě.
Podmínění souhlasu orgánu státní správy lesů s umístěním stavby povinností investora provést na svůj náklad nutná opatření podle mého názoru možné není, lze ale požadovat, aby v textu souhlasu (např. v jeho odůvodnění) byl vlastník nemovitosti na povinnosti vyplývající z § 22, odst. 1 lesního zákona upozorněn.
Závěrem upozorňuji, že vlastníkem případně vytěženého dříví zůstává vždy vlastník pozemku určeného k plnění funkcí lesa, a to i tehdy, když těžbu provede vlastník ohrožené nemovitosti.
V případě elektrických vedení je situace poněkud jiná – zde se naopak lesní zákon považuje za obecný předpis vůči energetickému zákonu jako zvláštnímu a tudíž upřednostňovanému předpisu. Energetický zákon pak s existencí elektrických vedení spojuje institut ochranných pásem, v nichž je vlastník povinen udržovat trvalé porosty ve výšce nepřesahující zákonem stanovené maximum. Pokud to neučiní, je oprávněn to za něj provést provozovatel příslušné energetické soustavy.
Pokud jde o spad listí, popř. zastínění, platí ustanovení § 127, odst. 1 občanského zákoníku: „(1) Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem, plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.“
S ohledem na skutečnost, že pozemek, ze kterého spad listí, popř. stínění pochází, má charakter pozemku určeného k plnění funkcí lesa (PUPFL), domnívám se, že obojí nepřesahuje míru přiměřenou poměrům – jinak řečeno, jestliže někdo hodlá bydlet vedle lesa, musí počítat s tím, že stromy stíní a padá z nich listí.
Martin Flora
Jak postupovat, chci-li zalesnit koupený zemědělský pozemek
18. 2. 2009 23:29
Koupila jsem od pozemkového fondu pozemek 23 ha, který bych chtěla zalesnit. Je možné provést zalesnění v roce 2009 nebo až v roce 2010? Na koho se obrátit nejdříve?
I. K.
24. 2. 2009 13:02
Ano, můžete zalesňovat ještě letos. Žádosti se podávají od zalesnění do 30. 11. každého roku na Vaší regionální Agentuře pro zemědělství a venkov (dříve Zemědělská agentura).
Můžete žádat:
- na zalesnění zemědělské půdy
- na péči o založený porost 5 let
- na náhradu za ukončení zemědělské činnosti 15 let (pokud byl pozemek minimálně 1 rok zemědělsky využíván – zapsán v registru půdy - Land parcel identification system - LPIS)
Nejprve je nutné zjistit, zda vůbec pozemek smíte zalesnit (zda to umožňuje územní plán) – na obecním úřadě (případně stavební úřad) obce s rozšířenou působností.
Následně oslovit státní správu na úseku ochrany přírody, zda lze pozemek zalesnit a převést tak na les.
Dále postupovat dle schválených pravidel. Na webu www.uhul.cz, záložka Poradenství/Publikace najdete metodický pokyn k zalesňování zemědělských půd.
Odkaz: http://www.uhul.cz/poradenstvi/doc/MDPZODNZZP.pdf
Informace si můžete ověřit na Vaší regionální Agentuře pro zemědělství a venkov.
Zdeněk Soušek
Dotace obci na činnost odborného lesního hospodáře
18. 2. 2009 21:15
Může si obec, vlastník lesa o výměře cca 700 ha, zažádat o dotaci na odborného lesního hospodáře? A pokud ano, tak kde a za jakých podmínek?
D. B.
23. 2. 2009 17:16
Obec o uvedené výměře nemůže žádat o dotaci na činnost odborného lesního hospodáře.
Ivo Růžička
Opatření proti tracheomykóze u dubů
16. 2. 2009 9:43
Naše stavební pozemky sousedí s lesem (ve správě LČR) s porostním pláštěm tvořeným asi 50ti duby, cca 30 let starými. Převážná většina stromů má část uschlých větví v koruně. Některé jsou zdravé, některé mají třeba 20 % suchých větví. Prý se může jednat o tracheomykózu. Nevím, jakým způsobem houba vniká do těla rostliny, zda prostřednictvím kořenů či třeba větví. Můžete poradit, jaká opatření mohu uplatnit? Rád bych zorganizoval nápravu, třeba objednal odborný prořez pomocí horolezecké techniky. Prosím o radu, jak vzniklé řezy následně ošetřit tak, aby se čerstvá rána neinfikovala jakoukoli nákazou. Velice nám záleží na tom, abychom stromy, zvláště duby, zachránili. M. E.
16. 2. 2009 11:57
Příčiny chřadnutí dubů jsou komplexního charakteru. Kromě abiotických vlivů (dlouhotrvající suché periody spojené s poklesem hladiny spodní vody) podílejících se na celkovém oslabení dubů je významná i role biotických činitelů (houby z rodu Ophiostoma způsobující tracheomykózní onemocnění, václavky napadající kořenový systém, žíry listožravého a podkorního hmyzu). V našich podmínkách nejvíce trpí dub letní vysazovaný na nevhodných stanovištích (vysýchavých).
Co s tím? Provést preventivní opatření spočívající v posílení vitality stromů, např. aplikace bóru (zálivka Boraxu) nebo aplikace Ibefunginu (zálivka 50 l vody bez chlóru + 0,1 l Ibefunginu k jednomu stromu) nejlépe na jaře, v létě. (Poznámka: Při poškození celých porostů se aplikace provádí vrtulníkem.) Je vhodné ošetřit též čerstvé pařezy vápenným mlékem o koncentraci 5 %. Jako obranu lze provést likvidaci napadených jedinců, či alespoň odumřelých větví – spálení. Řezná místa je možné zatřít latexovou barvou proti vniku spór hub.
Miroslav Krčil
Kdo pořádá informační a vzdělávací akce pro lesnickou veřejnost
15. 1. 2009 15:41
Měl bych zájem o informační a vzdělávací akce pro vlastníky lesa a odborné lesní hospodáře. Jsem drobným vlastníkem lesa a vykonávám odbornou správu obecních lesů, nějakou dobu jsem pracoval i v zahraničí (lesnictví). Uvítal bych odborné semináře, další vzdělávání a veškeré informace týkající se lesů (zajímám se o celosvětové lesnictví).
P. T.
19. 1. 2009 10:37
Největším garantem a organizátorem informačních akcí pro lesnickou veřejnost je Česká lesnická společnost (ČLS). Na každý rok vytváří plán akcí a postupně je uveřejňuje v inzerci časopisu Lesnická práce. Bližší informace Vám poskytne Ing. Karel Vančura (cesles@csvts.cz), nebo je naleznete na stránkách ČLS.
Druhou výraznou skupinou, která také pořádá informační a vzdělávací akce pro své členy, je Sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů (SVOL). Bližší informace o aktivitách sdružení naleznete na stránkách www.svol.cz.
Pak zde existuje celá řada profesních sdružení, které také pořádají jednou nebo dvakrát do roka nějaké akce. Například je to Česká komora odborných lesních hospodářů (ČKOLH) nebo Sdružení lesních školkařů (SLŠ). Bližší informace o aktivitách sdružení naleznete na stránkách www.ckolh.cz. Možné je také obrátit se přímo na ing. Pohana j.pohan@post.cz.
V oblasti poradenství v lesním hospodářství (LH) rovněž působí od roku 2004 skupina zemědělských akreditovaných poradců Ministerstva zemědělství (MZe) ČR pro obor lesnictví.
Tato skupina je přímo napojena na Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL), který byl pověřen MZe odbornou podporou pro oblast poradenství v LH a plněním úkolů Krajských informačních středisek (KIS) pro LH. Činnost poradců je vedle vlastní poradenské činnosti svázaná s formou celoživotního vzdělávání. Adept na poradce nejprve musí absolvovat proces akreditace. Celý proces řídí Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Ten zahrnuje přípravu v podobě povinných seminářů, samostudia metodik a e-learningových kurzů. Posléze adept píše test před akreditační komisí a následně zhotovuje projekt, který musí před akreditační komisí MZe také obhájit. Letos bude v lednu vyhlášeno 7. kolo akreditace (kurz bude stát přibližně 6000 Kč a představuje 8 – 10 dnů odborných seminářů).
V rámci procesu akreditace adept prokazuje své odborné znalosti i poradenské a komunikační dovednosti. Následně získá certifikát a je zapsán do Registru poradců MZe. Pro akreditované poradce jsou potom pořádány další bezplatné semináře – zhruba 4 akce ročně. Poradenství je zaměřeno na dodržování zákonných požadavků při hospodaření v lesích a podpory z různých zdrojů do LH. Značná pozornost je věnována legislativě EU a podporám EU, což představuje základní cíl nastaveného poradenského systému v resortu zemědělství. Další informace je možné získat na stránkách www.agroporadenstvi.cz a www.uhul.cz.
Martin Polívka
Kde získat informace o zkouškách z myslivosti
21. 11. 2008 17:42
Zajímaly by mě veškeré informace o hospodářských zkouškách z myslivosti, např. okruhy testů, kde se dají testy sehnat atd.
J. F.
24. 11. 2008 11:36
Zkoušky z myslivosti jsou organizovány příslušnými okresními mysliveckými spolky, jejichž adresy a kontakty naleznete na http://www.cmmj.cz/oms/adresarOMS.asp?from=0.
Uvedené spolky organizují přípravné kursy k mysliveckým zkouškám a poskytují veškeré zázemí, včetně literatury ke zkouškám.
Martin Vlasák
(státní správa lesů Pardubického kraje)
Přičlenění pozemků k honitbě v případě sporu
13. 11. 2008 Požadujeme právní rozbor (právní důsledky) § 17, odst. 3, popř. v obecném kontextu s hodnocením postupu obou správních orgánů: Krajský úřad prohlásil pravomocným rozhodnutím na návrh vlastníků pozemků jejich honební pozemky, které do té doby byly součástí honitby, jenž však pravomocně zanikla, za nehonební. Po určité době opět na návrh těchto vlastníků prohlásil pravomocným rozhodnutím tyto nehonební pozemky za pozemky honební. Pozemky se nacházejí mezi dvěma sousedními honitbami (A, B) na území, jenž netvoří žádnou honitbu. O přičlenění požádaly držitelé obou sousedních honiteb. Vlastníci pozemků souhlasí s přičleněním k honitbě A, nejdelší společnou hranici ale pozemky mají s honitbou B. V rozhodnutí KÚ je pouze uvedena citace § 17, konkrétní honitba A nebo B v rozhodnutí uvedena není s ústním komentářem, že délku společné hranice stanoví posouzením (nikoli rozhodnutím) prvoinstanční správní orgán. Držitel honitby B argumentuje tím, že pozemky nelze k honitbě A přičleňovat, neboť byly již pravomocně přičleněny k honitbě B, s níž mají tyto pozemky nejdelší společnou hranici při zpětném prohlášení z nehonebních pozemků na pozemky honební rozhodnutím KÚ podle § 17. Držitel honitby A argumentuje tím, že má souhlas většiny vlastníků honebních pozemků. Stanovisko prvoinstančního správního orgánu: Správní orgán na základě žádosti držitelů honiteb A a B zahájil správní řízení o přičlenění pozemků, jenž nejsou součástí žádné honitby, k honitbě A a B podle § 30 zákona o myslivosti s tím, že dospěl k závěru, že nejdelší společnou hranici mají pozemky s honitbou B a zásady řádného mysliveckého hospodaření vyžadují přičlenění k honitbě B, neboť § 30 neukládá správnímu orgánu povinnost respektovat vůli vlastníků honebních pozemků. Protože v průběhu správního řízení vlastníci požádali krajský úřad o prohlášení svých pozemků za pozemky nehonební a vzápětí za honební, přerušil správní orgán správní řízení do doby vyřešení předběžné otázky, tzn. pravomocného rozhodnutí krajského úřadu. Poté chtěl obě žádosti o přičlenění podle § 30 zamítnout s tím, že pozemky již byly pravomocně přičleněny rozhodnutím krajského úřadu podle § 17, odst. 3. Na nátlak vlastníků se však neodvážil sám ve věci takto rozhodnout a postoupil věc k rozhodnutí KÚ. J. S.
27. 11. 2008 12:02 Právní úprava (zákon o myslivosti):
§17, odst. 3 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti:
(3) Pomine-li důvod, pro který byl pozemek prohlášen za nehonební, prohlásí orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka pozemku nebo z vlastního podnětu a za souhlasu vlastníka pozemku tento pozemek za honební. Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici.
§30, odst. 1 zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti: Přičlenění: (1) Honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění.
Stanovisko:
Jedná se o případ, kdy pominul důvod prohlášení pozemků za nehonební a na návrh vlastníka byly tyto pozemky prohlášeny krajským úřadem za pozemky honební. Proto dle mého názoru nastupuje dikce § 17, odst. 3 – „Dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení pozemku za honební stává se tento pozemek součástí honitby, na jejímž území leží nebo se kterou má nejdelší společnou hranici“ – t.j. honitba B. V tomto souhlasím s argumentací držitele honitby B.
Prvoinstanční správní orgán zahájil řízení o přičlenění pozemků, ale mám za to, že správně přerušil řízení a je pak následně vázán rozhodnutím krajského úřadu. Myslím si však, že prvoinstanční správní orgán by pravděpodobně neměl rozhodnout o zamítnutí žádosti, ale vydat rozhodnutí, ve kterém uvede, že předmětný pozemek se na základě rozhodnutí krajského úřadu stává součástí honitby, se kterou má nejdelší hranici, a to je honitba B, a že zásady řádného mysliveckého hospodaření si nevyžadují jejich jiné přičlenění.
To znamená, že když v rozhodnutí krajského úřadu není přímo uvedena honitba B, měl by tak udělat ve svém rozhodnutí prvoinstanční správní orgán. V tomto nejsem zcela zajedno s krajským úřadem a nemyslím si, že stačí uvedení honitby B jenom jakýmsi posouzením nejdelší hranice, ale že k tomu je třeba rozhodnutí.
Radoslav Staško
(právník ÚHÚL)
Kde najít bilance lesní půdy v krajích ČR
13. 11. 2008 14:44
Kde naleznu následující údaje o bilanci lesní půdy za kraje ČR: plocha PUPFL - porostní půda - bezlesí. Konkrétně se jedná o údaje za roky 2002 - 2006.
A. M.
14. 11. 2008 7:56
Tento údaj garantuje a poskytuje Český statistický úřad a lze ho najít každoročně v jejich ročence. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů tento údaj pouze přebírá pro své další použití.
Josef Fryml
Kde najít lesnatost ČR v rámci Evropy, EU
11. 11. 2008 12:20
Prosím o informaci, na kolikátém místě v lesnatosti je ČR v rámci Evropy a v rámci EU.
L. B.
11. 11. 2008 13:04
Uvedená data najdete nejlépe v publikaci State of Europes forests 2007 vydané v rámci Ministrial Conference on the Protection of Forests in Europe. Publikace je ke stažení/objednání na stránkách www.mcpfe.org. Jenom doplním, že OWL znamená other wooded land – tedy kategorii, která je v našich podmínkách jen obtížně podchytitelná, ovšem v některých zemích tvoří podstatnou část.
Jaroslav Kubišta
Můžu se psem do honitby?
7. 11. 2008 14:29
Bydlím na vesnici a téměř denně chodím na dlouhé procházky s naší fenkou foxteriera. Pes má na krku vždy elektronický obojek a je tak naprosto ovladatelný. Chodíme na louku dlouhou cca 0,5 km. Na konci louky je malý lesík a v něm má místní myslivec bažanty, kam ovšem psa nepouštím. Myslivci se nelíbí, že po louce se psem chodím. Po poradě s kamarádem myslivcem jsem se dozvěděla, že okolo naší vesnice je honitba všude a já tedy se psem nesmím nikam. Je to pravda? A to nevadí, že onen myslivec tam jezdí autem a já tam nesmím s ovladatelným psem? Taková území nemusí být ani nějak označena? Pokud ne, jak mám vědět, kde takové území leží a že tam nesmím?
L. M.
8. 11. 2008 9:54
Se psem do honitby můžete! Měl by být neustále pod Vaším vlivem, neměl by nějak honit či štvát zvěř. Aby Vás myslivec směl legitimovat, musí být mysliveckou stráží (musí se prokázat průkazem myslivecké stráže a musí nosit odznak myslivecké stráže). Honitba není nijak označena. Zjednodušeně, když jste někde v přírodě, jste vždy v nějaké honitbě.
Pár paragrafů k problematice:
§ 9
Omezení a zákazy dané v zájmu ochrany
(1) Je zakázáno plašit zvěř jakýmkoliv způsobem, s výjimkou opatření k zabránění škodám působeným zvěří a dovolených způsobů lovu. Dále je zakázáno rušit zvěř při hnízdění a kladení mláďat a provádět další činnosti záporně působící na život zvěře jako volně žijících živočichů, pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemku nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny.
§ 10
Povinnosti vlastníků domácích a hospodářských zvířat a vlastníků pozemků
(1) Je zakázáno vlastníkům domácích zvířat, včetně zvířat ze zájmových chovů a zvířat z farmových chovů zvěře, nechat je volně pobíhat v honitbě mimo vliv svého majitele nebo vedoucího.
K tomu: pod vlivem svého majitele nebo vedoucího pes volně pobíhat v honitbě může.
Zdeněk Soušek
Koho je vhodné kontaktovat před zakládáním remízů
19. 9. 2008 7:20
Jsme myslivecká společnost hospodařící v honitbě o výměře cca 1200 ha. Honitba je soukromého charakteru. Naší snahou je v této oblasti provádět výsadbu nových remízů a rozšiřovat stávající kultury na našich soukromých pozemcích. Stále se potýkáme s problémem výběru sazenic, jak druhově tak i kvalitativně, tj. vlastní nákup a zároveň oblast, která by byla pro odběr sazenic stromků nejpříznivější do naší lokality. Nadmořská výška je 195 m n. m. Druhově dle mapy se jedná o oblast č. 35 - Jihomoravské úvaly. Uvažujeme s výsadbou jehličnanů i listnatých stromů doplněných keři.
M. K.
22. 9. 2008 15:15
Při zakládání nových remízů je nejlépe obrátit se (dle praktické zkušenosti a vyzkoušeného postupu) na Agenturu ochrany přírody a krajiny (AOPK), kde Vám podají podrobné informace a poradí i v otázkách druhové skladby, a to ze dvou zásadních důvodů:
při zakládání remízů se jedná o výsadbu zeleně mimo les, ke které se AOPK vyjadřuje
na tuto činnost lze získat dotaci z Programu péče o krajinu, který taktéž spravuje AOPK
Ve Vašem případě je nejbližší pobočka AOPK v Brně.
Václav Zouhar
Na základě čeho zjistit aktuální zásobu dřeva v lese, mám-li její starší údaj
9. 7. 2008 16:00
Mám k dispozici materiál udávající zásobu dříví v m3 v lese patřícím mému příbuznému. Bohužel je tento údaj 10 let starý a příbuzný potřebuje vědět, jaké množství v m3 je na daném pozemku v současnosti. Předpokládám, že stačí hodnotu z dřívějška vynásobit časem a přírůstovým koeficientem z růstových tabulek. Bohužel tyto tabulky nemám k dispozici. Obracím se proto na Vás s prosbou o pomoc, zda byste mi tento údaj nemohli poskytnout. Jedná se o SM porost, věk 70 let. Bonita abs. 28, bonita rel. 3, gen. klasifikace C, zásoba 232 m3. Údaje jsou staré cca 10 let.
F. Š.
14. 7. 2008 11:00
Aktuální přírůstové koeficienty z dat Národní inventarizace lesů (NIL) dělají ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) s pomocí Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (LDF MZLU) a statistiky na pobočce Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Kroměříži (ÚHÚL). Dříve je tvořil pro 4 hlavní dřeviny IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystémů v rámci výzkumného úkolu a zadání Ministerstva zemědělství (MZe), ale:
„Materiál udávající zásobu dříví v m3 v lese“ musel vycházet před 10-ti lety z lesního hospodářského plánu (LHP). V dotazu však chybí některá data z LHP: identifikace, číslo parcel(y), označení porostu.
Za předešlých 10 let, vzhledem k věku, měla (mohla) být realizována nějaká úmyslná probírka nebo nahodilá těžba - údaj z lesní hospodářské evidence (LHE).
Pro klasickou taxaci ve vstupních datech chybí údaj zakmenění a plochy porostu.
Z růstových tabulek (Schwappach 1902) se zjistí tabulkové přírůstové roční procento na hmotě – celkový běžný přírůst (CBP). Při zakmenění 10 (redukční faktor r-ró, k úpravě údajů CBP při sníženém zakmenění): dřevina smrk ztepilý (SM), zakmenění 10, bonita relativní 3, věk 70 - 74, % 3,03015; věk 75 - 79, % 2,50023, věk 80, % 2,42012. Tzn. ve věku 74 let - 256,67 m3, ve věku 79 let - 290,4 m3, ve věku 80 let -297,43 m3.
Nejpřesnější výsledek by však byl při zjištění zásoby průměrkováním a rýškováním porostu a následným výpočtem dle hmotových tabulek, s čímž by vám měl poradit Váš OLH. Potom lze dosáhnout přesnosti zjištění zásoby
cca +/- 5%.
Antonín Navrátil
Lze v lese, který nevlastním, sbírat dlouhodobě nezpracované dříví a zajet si pro ně autem?
23. 6. 2008 14:43 Může občan sbírat v lese na topení dříví typu zbylé větve po těžbě dřeva, po likvidaci polomů apod., popř. vyvrácený strom již 2, 3 roky ležící, aniž by o něj byl nějaký zájem? Pochopitelně předpokládám, že po sobě uklidím slabší zbytky větví na hromady, vlastně by se jednalo o citlivý úklid v lese. Je možné v takovém případě zajet do lesa autem?
A. H.
7. 7. 2008 10:12
Zákon o lesích č. 289/1995 Sb. uvádí v § 19, odstavec 1:
„Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“
Dále v § 20, odstavec 1:
„V lesích je zakázáno:
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
g) jezdit a stát s motorovými vozidly.“
A nakonec odstavec 4:
„Vlastník lesa může povolit výjimku ze zákazů. Pokud by touto výjimkou byla porušena práva jiných vlastníků, rozhodne na návrh vlastníka lesa orgán státní správy lesů.“
Jinými slovy, podle výše zmíněného zákona můžete sbírat klest, nikoliv zpracovávat ležící stromy a nesmíte do lesa vjíždět vozidlem. Ale může Vám to povolit vlastník lesa. Doporučuji Vám proto kontaktovat vlastníka lesa, buď přímo (pokud jej znáte), anebo přes příslušný orgán státní správy lesů na místně příslušné obci s rozšířenou působností, (pro Liberecký kraj je jejich seznam např. zde: http://www.statnisprava.cz/rstsp/ciselniky.nsf/i/051), kde Vám identifikují vlastníka konkrétního lesa a podají obsáhlejší informace.
Luboš Beran
Kde získat bližší informace k opatření Programu rozvoje venkova "Investice do lesů"
17. 5. 2008 20:56 Rád bych získal bližší informace ohledně nároků na dotace resp. podpory na pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zařízení pro turistiku a strojů a zařízení sloužících pro obnovu a výchovu lesních porostů a prvotní zpracování dříví ekologickými technologiemi. Informace jsem získal v Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 (vybraná opatření pro lesní hospodářství). F. Z.
19. 5. 2008 8:18
Podopatření, o které se zajímáte, patří do skupiny opatření I.1.2 Investice do lesů. Jedná se o podopatření I.1.2.1 Lesnická technika.
Základní informace jsou uvedeny v příslušném letáku, který jste zmínil (lze jej rovněž získat na www.uhul.cz/poradenstvi/publikace.php), podrobnější informace naleznete zde:www.szif.cz/irj/go/km/docs/apa_anon/cs/dokumenty_ke_stazeni/eafrd/osa1/1/12/121/1192533884297.pdf. Jsou zde uvedeny jednak obecné podmínky pro poskytnutí dotace na základě Programu rozvoje venkova ČR v období 2007 – 2013 (PRV) a jednak specifické podmínky pro konkrétní opatření a podopatření (např. co má obsahovat žádost, jaké jsou přílohy žádosti, atd.). Pokud uvažujete o možnosti získání dotace z PRV, tento materiál byste si měl určitě prostudovat.
S konkrétními dotazy doporučuji obrátit se na místně příslušné (podle místa realizace projektu) pracoviště Státního zemědělského intervenčního fondu, který je kontaktním místem pro žadatele. Seznam všech pracovišť a kontakty naleznete na www.szif.cz.
Pomoc s vypracováním projektu a podáním žádosti by Vám rovněž měl být schopen poskytnout kterýkoliv z privátních poradců akreditovaných v oboru lesnictví. Seznam všech privátních poradců zapsaných v Registru poradců naleznete zde: www.agroporadenstvi.cz. Služba těchto privátních poradců je placená, ale lze na ni rovněž uplatnit dotaci z PRV (I.3.4 Využívání poradenských služeb).
Nejbližší možnost podání žádosti pro opatření I.1.2 Investice do lesů bude v rámci 5. kola příjmu žádostí, které proběhne v říjnu letošního roku.
Ludmila Benešová
Změna hospodářského souboru v lesích dotovaných z opatření Natura 2000
7. 5. 2008 13:00
Má-li vlastník porost dle LHP zařazen v HS ostatní listnaté 257 a chce ho obnovovat na dubový HS 255, lze to považovat za zachování HS? Jedná se o směs břízy, habru a lípy. Oba typy jsou v rámci systému Natura 2000 a podporované. Dubový HS je ovšem na tomto stanovišti přirozený i cílový. Je možné ho zařadit a nebo pokud vím, že chci měnit 257 na 255, tak ho nezařazovat.
Jaký je postup, pokud se v rámci typologické revize změní HS? Např. vlastník mající dotaci na zachování HS o revizi nepožádá (např. aby se nezměnil HS a nepřišel o dotaci), ale požádá sousední vlastník. Pokud je změna oprávněná, musí to typologové navázat na okolí a při obnově LHP se pak může změnit HS. Je to změna, kterou vlastník nemůže ovlivnit.
12. 5. 2008 11:45
Pokud chce vlastník lesního pozemku změnit hospodářský soubor (HS), musí to udělat (pokud tak udělat může) ještě před vstupem do opatření. V průběhu 20ti letého závazku pak HS lze změnit v rámci podporovaných HS pouze se sankcí 50 % sazby dotace (i v případě, že je to považováno za vhodnější HS). Musí být splněn účel dotačního titulu, a tím je "zachování" HS (z důvodu např. výskytu určitého živočišného nebo rostlinného společenství vázaného na stávající HS).
Na základě typologické revize se nemění číslo porostního typu hospodářského souboru (poslední číslo), tzn., že typologická revize nemá vliv na dodržení dotačního závazku, u kterého se sleduje pouze změna porostního typu HS.
Simona Kvasničková
Ministerstvo zemědělství
Metodika zjišťování škod zvěří v lesích
6. 5. 2008 16:50
Jaká je současná metodika zjišťování rozsahu škod zvěří v lesích?
J.
12. 5. 2008 13:16
Je zpracována metodika "Inventarizace škod zvěří na menších územních celcích". Byla zpracována a vyzkoušena firmou Ústav pro výzkum lesních ekosystémů s.r.o. (IFER) v roce 2004. Jako modelová území byly zvoleny dvě větší lokality. Na jejich území bylo ověřeno i použití metodiky na úrovni honiteb. Z výsledků měření byla vyhotovena všeobecně použitelná metodika zjišťování stavu škod zvěří.
Jinak výši náhrady škod na lesních porostech řeší vyhláška Ministerstva zemědělství č. 55/1999 Sb. s omezením podle ustanovení § 54 zákona o myslivosti - tj. nehradí se škody zvěří v oplocenkách, boční okus a poškození sazenic méně než 1 % jedinců na ploše.
Katka Sochorová
Omezení vyplývající z ÚSES pro lesní pozemky a s tím související možné dotace
6. 5. 2008 11:50
Součástí komplexní pozemkové úpravy je mimo jiné zapracování a přesné vymezení prvků ÚSES a současně jejich vlastnické vypořádání. Území, kde řešíme pozemkovou úpravu, leží ve Zlínské vrchovině, ÚSES je veden převážně po lesních pozemcích a vzhledem k absenci státní a obecní půdy v katastru bude nutné jednotlivé prvky ponechat původním vlastníkům (tedy fyzickým osobám). Zde narážíme pochopitelně na odpor dotčených vlastníků, kteří ve svých lesích často hospodaří. Zajímalo by mne, jaká omezení ÚSES (konkrétně LBK, LBC) pro hospodaření v lesích představuje a naopak, je-li možné nabídnout vlastníkům nějaké dotace či finanční kompenzace. V Programu péče o krajinu, kapitole 4, bodě C je uvedena dotace na opatření k podpoře biologické rozmanitosti lesů ve vymezených prvcích ÚSES, existují i jiné možnosti? A jsou již v tomto směru nějaké zkušenosti?
M. K.
16. 5. 2008 12:26
Odpověď bych rozdělil na dvě části. V první bych se vyjádřil k omezení lesnického hospodaření na vymezených a schválených prvcích Územního systému ekologické stability (ÚSES). Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. včetně jeho novel) v § 4 stanovuje pouze "obecnou" povinnost ochrany systému ekologické stability, nejsou tedy uvedeny žádné specifické povinnosti pro vlastníky pozemků na schválených prvcích ÚSES. Omezením pro vlastníky lesních pozemků je tedy "dodržení podmínek" ochrany ÚSES, což je zachování přírodní nebo přírodě blízké (aspoň předešlé) dřevinné skladby v případě obnovy porostu. Žádné jiné podmínky nejsou stanoveny (konzultace s pracovníky Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK)).
Ve druhé části bych odpověděl na možnosti čerpání dotací. Základní možností přímo určenou pro ÚSES a komplexní pozemkové úpravy je Operační program životního prostředí, kapitola "6.3 Obnova krajinných struktur". Tento program je realizován Ministerstvem životního prostředí, zprostředkujícím a poradenským subjektem je Státní fond životního prostředí. Informační zdroj naleznete na www.sfzp.cz. Další možností, určenou spíše na projekty menšího rozsahu, je Program péče o krajinu a hlavně jeho podprogram č. 3 "Podpora druhové rozmanitosti". Z něj se dají získat prostředky zejména na oplocení dřevin ohrožených okusem zvěří. Poradenským orgánem pro Program péče o krajinu je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Informační zdroj naleznete na http://www.ochranaprirody.cz.
Dále existují podpory na zalesňování a zlepšování druhové skladby lesních porostů. V této oblasti je možno čerpat z Programu rozvoje venkova, kap. "II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů". Pokud pozemek leží v území, které bylo vyhlášeno v rámci Natura 2000, je možno v kapitole "II.2.2. Platba v rámci Natura 2000 v lesích" zažádat na zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu. Zprostředkujícím a poradenským orgánem je Státní intervenční zemědělský fond. Informační zdroj naleznete na http://www.szif.cz.
Dále existují Národní dotace, které jsou rozdělovány prostřednictvím krajů. Obvykle jsou nazývány jako "Finanční příspěvky na hospodaření v lesích" a jsou vyhlašovány každý rok. V jejich rámci je možno zažádat dotace na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů.
Robert Hruban
Možnost nahrazení zalesněné holiny zatravněním
16. 4. 2008 13:00
Chci koupit pozemek s kusem lesa (700 m2) a malá část tohoto lesa byla vykácena, teď jsou zde vysazené nové malé stromky. Musím nechat tyto stromky růst? Na pozemku totiž stojí chalupa a já bych raději pozemek zatravnila.
J. P.
18. 4. 2008 9:27
Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích ukládá vlastníkovi lesa § 31, že pokud provedl obnovu, musí následně holinu do 2 let zalesnit a do dalších 5 let porost (stromečky) dopěstovat do stádia zajištěného porostu. Zákon též chrání lesní pozemky dle § 11 odstavce 4 takto: „Nikdo nesmí bez povolení užít lesní pozemky k jiným účelům“. Pokud chcete užívat lesní pozemek jiným způsobem, nežli na něm pěstovat lesní porost, v odůvodněných případech orgán státní správy lesů může povolit výjimku a pozemky trvale nebo dočasně vyjmout z pozemků určených k plnění funkcí lesa, ovšem to se děje formou rozhodnutí a za poplatek za odnětí. Poplatek za odnětí není rozhodně zanedbatelný. Ovšem možné to je.
Martin Polívka
Definice zásad řádného mysliveckého hospodaření
14. 4. 2008 13:10
Obracím se na vás s metodickým dotazem. Pro odůvodnění rozhodnutí potřebuji specifikovat podrobně tzv. zásady řádného mysliveckého hospodaření, jak je požaduje posuzovat § 30, odst. 1 zákona o myslivosti.
J. S.
15. 4. 2008 9:08
Po konzultaci s pracovníky SSM Krajského úřadu Liberec bylo zjištěno, že definice zásad řádného mysliveckého hospodaření neexistuje a obecně komentáře k zákonu o myslivosti jsou nedostatečné. Je třeba postupovat podle citu a zároveň samozřejmě vycházet z dikce zákona. Obecným vodítkem mohou být úvodní paragrafy zákona o myslivosti.
Luboš Beran
Houbové napadení borovice vejmutovky
5. 4. 2008 17:06
Jak se vypořádat s průběžně se objevujícím napadením větví borovic, které máme na zahradě? Objevuje se na větvích ve formě oranžových srpovitě měsíčkovitých výrůstků, které jsou vždy hodně pohromadě a jen na určité části větve většinou v délce 30 - 40 cm. Při dotyku nebo pokusu o mechanické odstranění oranžově práší. Takto napadené větve časem usychají. O co se jedná a jak s tím bojovat? Borovice jsou cca 25 - 30 let staré a jinak ve velmi dobrém zdravotním stavu, vysoké cca 10 m, průměr kmene u země cca 50 cm.
V. M.
14. 4. 2008 9:41
Vámi popsané indicie jsou typické a prakticky nezaměnitelné. Jedná se o napadení rzí vejmutovkovou (Cronartium ribicola) na borovici vejmutovce (Pinus strobus), nikoliv tedy na borovici černé (Pinus nigra). Borovice vejmutovka má 5 jehlic ve svazečku, zatímco borovice černá pouze 2.
K infekci dochází na podzim basidiosporami. Podhoubí, které se rozrůstá v infikované větvi, je víceleté a působí nádorovité ztloustnutí napadených částí dřeviny (nejčastěji větví) patrné po celý rok. Nejnápadnějším symptomem je právě tvorba žlutooranžově zbarvených měchýřkovitých ložisek (tzv. caeomat), vyrůstajících v květnu až červnu na větvích nebo kmenu vejmutovky. Tato ložiska produkují jarní výtrusy (tzv. aeciospory), které infikují listy druhého hostitele této rzi - zástupce rodu Ribes (nejčastěji černý rybíz).
Toto onemocnění je pro vejmutovku časté a významné. Při napadení kmene dochází k odumření celého stromu během několika málo let, při napadení větví strom postupně prosychá a ztrácí estetickou funkci.
Spolehlivá ochrana není dosud známa. Poměrně účinné může být spálení napadených větví vejmutovky a totální likvidace rybízu a angreštu v okruhu cca 200 m. Pokud chceme rybíz a angrešt zachovat, je nutné je ošetřit v dubnu před květem fungicidem proti rzi vejmutovkové, např. Baycor 25 WP (dispergovatelný prášek, 10 g/10 l vody).
Miroslav Krčil
Změna lesního hospodářského plánu, odborného lesního hospodáře a možnost provedení "lesnického auditu"
28. 3. 2008 9:48
Kdy a za jakých podmínek lze provádět revizi LHP? Na našem majetku platí LHP od r. 2007, nyní jsme provedli změnu odborného lesního hospodáře, protože dosavadní hospodář svoji funkci prováděl značně neodborně a máme podezření z porušování zákona o lesích.
28. 3. 2008 12:28
Pojem revize lesního hospodářského plánu (LHP) se používal v minulosti. Podle současných platných právních předpisů se používá pojem „změna plánu“, čímž se rozumí provedení změn závazných a doporučujících ustanovení plánu §12 zákona č. 289/1995 Sb. K tomu však musí být závažné důvody (rozsáhlé kalamity, změna funkčního zaměření apod.). To zřejmě nebude Váš případ. V tomto případě musí vlastník lesa požádat schvalující orgán státní správy lesů o změnu příslušného právního ustanovení.
Postavení odborného lesního hospodáře (OLH) je definováno §37 citovaného lesního zákona. Hospodaření v lesích je vlastník povinen zajišťovat v součinnosti s odborným lesním hospodářem. Odborný lesní hospodář zabezpečuje vlastníkovi lesa odbornou úroveň hospodaření v lese podle tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení. Za hospodaření v lese odpovídá vlastník, pro zajištění odborné úrovně si vybírá a platí svého odborného lesního hospodáře. Pokud nejste s jeho činností spokojen, máte právo si vybrat jiného odborníka s licencí OLH a tuto změnu nahlásit příslušnému orgánu státní správy lesů.
Pokud máte podezření, že OLH neprováděl činnosti na patřičné odborné úrovni, lze si nechat zpracovat „lesnický audit“. Lesnický audit může zpracovat soudní znalec v oboru lesnictví nebo akreditovaný zemědělský poradce vedený v Registru poradců MZe ČR pro obor lesnictví. Audit může potvrdit vaše pochybnosti, prověří odbornou úroveň hospodaření a stav lesního majetku, na základě toho můžete přijmout příslušná opatření. V případě, že si vyberete akreditovaného poradce, můžete na jeho službu požádat o podporu z Programu rozvoje venkova v rámci opatření 1.3.4 Využívání poradenských služeb. Na tuto službu pak lze získat 60 - 80% podporu uznatelných výdajů. Maximální výše se ale počítá z částky cca 40 000,- Kč/rok/žadatele.
18. 3. 2008 22:11
Mám zájem vysadit sad jeřábu oskeruše, kde bych mohl koupit dostatek sazenic?
M. P.
19. 3. 2008 8:39
Sazenice oskeruše lze sehnat u fy Jukka - www.jukka.cz, dále ve specializované školce v Bojkovicích - http://www.stareodrudy.org/.
Nejlépe bude obrátit se na Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) Kostelany u Uherského Hradiště nebo na Správu chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty. Největším producentem byl VÚLHM Kostelany u UH. V rámci CHKO Bílé Karpaty bylo několik drobných pěstitelů (do desítek kusů). Problémem je získat osivo a to pak správně stratifikovat. CHKO podporuje pěstování krajových druhů dřevin a budou mít přehled o pěstitelích jeřábu oskeruše.
Martin Polívka
Kde získám lesní hospodářskou osnovu ke svému lesu
15. 2. 2008 17:26
Stala jsem se vlastníkem lesních pozemků na základě dědictví a potřebovala bych zjistit, kde získám lesní hospodářskou osnovu k těmto pozemkům v k. ú. O. Nevím také, pod kterou obec s rozšířenou působností toto území spadá, kam bych se měla obrátit o LHO.
Š.
18. 2. 2008 8:56
Vlastník lesa může převzít lesní hospodářskou osnovu. Postup převzetí si domluvíte na odboru životního prostředí Městského úřadu Ř., do jehož působnosti katastrální území O. spadá. LHO lze převzít protokolárně, potom je však vlastník povinen dodržovat její závazná ustanovení.
Připomínám, že převzetí lesní hospodářské osnovy Vás nezbavuje povinnosti dodržovat lesní zákon č. 289/1995 Sb. včetně příslušných vyhlášek. Zejména jde u protokolárně převzatých LHO o dodržování závazných ustanovení, jako např. maximální výše těžeb (pro majetek do 3 hektarů) nebo maximální výše těžeb a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (při velikosti majetku 3 - 50 hektarů).
Karel Pokorný
Kde získat informace ohledně zalesnění zemědělského pozemku
11. 2. 2008 15:22
Obracím se na Vás s dotazem ohledně možnosti zalesnění zemědělského pozemku - louky. Zajímá mě možnost dotace, potřebné doklady, termíny, atd.
L. H.
13. 2. 2008 14:46
Pro zájemce o zalesňování připravil náš ústav pětistránkový informační list, kde najdete souhrn informací, které Vás zajímají. Stáhnout si jej můžete z této webové stránky: http://www.uhul.cz/poradenstvi/publikace.php
(Pokud nemáte přístup k Internetu, můžeme Vám ho zaslat případně i vytištěný.)
Každé konkrétní zalesňování ale může být v něčem specifické. Proto prosím každopádně navštivte Vašemu pozemku místně příslušnou zemědělskou agenturu, kde Vám poradí.
Samozřejmě Vaše případné dotazy můžete směrovat také na naši adresu.
Pavel Tomeček
Kde je možno získat informace o metodách zkoumání chemismu půd v ČR
4. 2. 2008 13:42
Jsem studentkou MZLU Brno, k bakalářské práci potřebuji sehnat informace o tom, jaké byly provedeny metody zkoumání chemismu půd v ČR, popř. odkaz na literaturu.
E. K.
7. 2. 2008 13:04
Na danou problematiku na Ústavu geologie a pedologie Lesní a dřevařské fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (LDF MZLU) v Brně vzniklo několik diplomových prací a nejméně jedna disertace. Např. Lipowski (2001) - diplomová práce na téma vztahu chemismu srážek a okyselování lesních půd v Krkonoších; a zejména Vranová (2005) - disertace na téma vztahu dřevin a půdního sorpčního komplexu, zjednodušeně řečeno (byť nepřesně) přirozeného půdního aparátu bránícího okyselování. Tato disertace obsahuje i řadu informací o metodách půdních rozborů a jejich srovnání na příkladu konkrétních půdních odběrů. Několik teoretických poznatků k mechanismům okyselování je shrnuto i v monografii Samec a Formánek (2007) "Mikrobiologie lesních půd", zejména v kap. 5 a 6. Několik informací obsahuje i diplomová práce Samec (2004).
Z Krkonoš existuje celá řada studií a monitorovacích údajů o chemismu lesních půd. Doporučuji tedy sehnat veškeré materiály zabývající se právě půdami v Krkonoších. Poměrně ucelený je sborník "Monitoring, výzkum a management ekosystémů na území KRNAP", editor S. Vacek (1996).
Jednu z nejucelenějších studií o procesech okyselování půd, kyselých deštích, chřadnutí i melioracích lesů představuje monografie "Dlouhodobá acidifikace a nutriční degradace lesních půd - limitující faktor současného lesnictví", editovali J. Hruška a E. Cienciala (2005).
Pokud by Vás detailně zajímaly jednotlivé metody stanovení půdních vlastností a jejich přesnost, doporučuji zejména metodické příručky Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (autorem je Zbíral, název: Analýza půd I-IV. Jednotné pracovní postupy). Tam jsou uvedeny standardní metody půdních rozborů. Některé z nich jsou rovněž doporučeny i vyhláškou 275/1998 Sb. Všechny uvedené monografie a studie jsou k dispozici v knihovnách ČR a rovněž i na Ústavu geologie a pedologie LDF MZLU v Brně.
V případě potřeby nás můžete opět kontaktovat nebo nás navštivte v dopoledních hodinách na pobočce Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Frýdek-Místek, Nádražní 2811.
Pavel Samec
Kde lze koupit nátěr na ochranu stromků proti okusu
26. 1. 2008 23:30 Kde lze koupit nátěr na ochranu stromků (borovic) proti okusu – Silvaco Praha? Adresa? K. B.
30. 1. 2008 10:21
Firma Silvaco je v této době v transformaci. Od 1. 12. minulého roku se rozdělila na Silvaco a.s. a Silvatech a.s. I když společnost Silvatech obsahuje ve svém jméně název "TECH", přesto se zabývá distribucí pomůcek při hospodaření a chemie, včetně repelentů. Firma Silvaco a.s. distribuje těžkou techniku používanou v lesnictví. Telefon na Silvatech a.s. je 566 655 555 a obchodní zástupce této firmy pro Středočeský kraj je Romana Pecinová s tel. číslem 602 581 874.
V Praze v Horních Měcholupech v ulici Na Křečku je prodejna, kterou zásobuje chemií výše zmíněná firma. Pracovníci mateřské firmy Silvatech a.s. doporučují kontaktovat spíše mateřskou firmu ve Velkém Meziříčí, která Vám ochotně zašle Vámi vybraný výrobek na dobírku. Předpokládám, že Vaše potřeby zdaleka nedosahují úrovně velkoodběratele, proto bych doporučil kontaktovat např. telefonicky pražskou prodejnu na adrese Na Křečku 365, Praha 10 - Horní Měcholupy, tel.: 272 083 140 (zatím prý stále prodejna nese jméno Silvaco). Tam si prosím ověřte, zda Vámi vybraný výrobek je na skladě, zarezervujte si ho a teprve potom si ho dojděte zakoupit.
Připomínám, že ne všechny výrobky se hodí k zimní aplikaci. Použití Vámi vybraného výrobku si laskavě ověřte buď přímo u prodejce či na internetu. Osobně z vlastní zkušenosti vím, že záleží na velikosti obnovované plochy, výskytu druhu a počtu zvěře, okolním porostu apod. Osvědčily se mi kombinované přípravky na bázi jak chemických tak mechanických repelentů. Při aplikaci prosím respektujte blízkost jakýchkoliv omezujících faktorů použití (např. ochranné pásmo vodních zdrojů apod.), pokud je toto na výrobku uvedeno.
Karel Pokorný
Kde najít základní informace pro majitele lesa do výměry 50 ha
21. 1. 2008 15:20
Nedávno jsem zdědila les o výmeře 6 ha. Chci Vás poprosit, kde bych našla soupis všech povinností pro majitele lesa, jednotlivé termíny pro ošetření atd.
H. R.
22. 1. 2008 14:16
Základní informace najdete v brožurách Rádce vlastníka lesa do výměry 50 ha I. a II., které si můžete volně stáhnout na našich webových stránkách http://www.uhul.cz/poradenstvi/publikace.php.
Zde najdete nejdůležitější informace z právních předpisů upravujících vlastnictví lesa a hospodaření v něm. Zejména I. díl přináší základní pravidla vlastnictví lesa, práva a povinnosti návštěvníků a uživatelů Vašeho lesa, hospodaření v lese apod.
Naděžda Urbaňcová
Kde získat informace o dotacích na hospodaření v lesích
4. 12. 2007 14:59
Koupil jsem lesy o celkové výměře 1,25 ha. Lesem prošla před několika lety vichřice a já bych rád opět dolesnil a zničil plevel. Jsem stále ještě student a toto je pro mě koníček, ovšem rád bych zjistil, jaké mám možnosti obdržení dotací, čím se jimi zavážu, kde najdu potřebné formuláře a kam je mám následně zaslat.
M. C.
4. 12. 2007 16:00
Na základě § 46 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) můžete žádat o finanční příspěvek na hospodaření v lesích ze státního rozpočtu.
Podmínky pro poskytnutí tohoto příspěvku jsou upraveny Závaznými pravidly pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, které každoročně stanovují jednotlivé kraje ČR, z jejichž rozpočtů jsou příspěvky na hospodaření v lesích poskytovány (vyjma příspěvků na vyhotovení lesních hospodářských plánů, na vybrané činnosti mysliveckého hospodaření a na chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců, které jsou poskytovány Ministerstvem zemědělství). Pravidla pro poskytování finančních příspěvků se mohou v jednotlivých krajích lišit.
Krajský úřad Středočeského kraje se sídlem v Praze, Zborovská 11, do jehož působnosti náleží Váš lesní majetek, vydal pro rok 2007 Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích z rozpočtu Středočeského kraje a způsobu kontroly jejich využití, které lze nalézt na internetových stránkách Středočeského kraje: www.kr-stredocesky.cz - Životní prostředí - Lesnictví - Příspěvky na hospodaření v lesích. Formuláře žádosti o poskytnutí těchto příspěvků jsou dostupné tamtéž.
Závěrem ještě dodávám, že na poskytnutí finančních příspěvků na hospodaření v lesích není právní nárok a o jejich poskytnutí či neposkytnutí rozhoduje zastupitelstvo příslušného kraje. Žádost o poskytnutí těchto příspěvků se podává na krajský úřad, v jehož působnosti se nachází lesní majetek a termín pro přijímání žádostí je stanoven závaznými pravidly daného kraje. Obecně lze doporučit podat tuto žádost co možná nejdříve (vzhledem k omezeným finančním prostředkům, které na tyto příspěvky mají kraje vyčleněny).
Ludmila Benešová
Kde získat informace o ekonomických faktorech lesní školky
4. 12. 2007 9:57
Zajímalo by mne, jaké jsou ekonomické faktory pro vybudování a provozování lesní školky, a to v obecném tvaru. Co všechno z hlediska ekonomického je zapotřebí, přibližně v jakých cenách bych se pohyboval při založení lesní školky o malé až střední velikosti. Jaké by byly přibližné náklady na alespoň základní vybavení a také provozní náklady na rok (z příkladu nějaké již prosperující lesní školky). Případně současný stav cenové bilance prodeje sadebního materiálu. Prosím poraďte případně mi doporučte odkaz na někoho zabývajícího se touto problematikou.
P. M.
4. 12. 2007 10:09
Váš dotaz je velice obsáhlý a specifický. Obsahově nepatří příliš k předmětu činnosti Ústavu pro hospodářskou úpravů lesů. Doporučujeme Vám obrátit se na Sdružení lesních školkařů ČR. Mají své webové stránky – www.lesniskolky.cz. Můžete zkusit obrátit se přímo šéfa na Ing. Vladimíra Foltánka (sls@quick.cz).
Martin Polívka
Promlčecí doba nájemného za užívání honitby
24. 10. 2007 15:35
Jako vlastník pozemků, které jsou součástí honitby, jejichž držitelem je lesní správa, jsem požadoval zpětné vyplacení nájemného, a to 3 roky dozadu podle mysliveckého roku, od 1.4.2004 do 31.3.2007. Právním zástupcem lesní společnosti mi bylo řečeno, že proplatí pouze dva roky a na ten třetí není žádný právní nárok z důvodu promlčení. Domnívám se, že to není správný postup a prosím o Vaše vyjádření.
L. V.
6. 11. 2007 13:27
Předpokládám, že s lesní správou máte uzavřenou smlouvu o nájmu honitby, která se řídí ustanovením § 33 zákona č. 449/2001 o myslivosti. V § 33, odst. 9 se uvádí, že není-li zákonem o myslivosti nebo nájemní smlouvou stanoveno jinak, řídí se právní vztahy ze smlouvy o nájmu honitby ustanoveními občanského zákoníku o nájmu.
Z toho můžeme odvodit, že pro Váš případ platí ustanovení § 100 a násl. Občanského zákoníku, které pojednávají o promlčení. Podle § 101 platí, že promlčecí doba je tříletá a běží od doby, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Dvouletá promlčecí doba by byla jenom u náhrady škody nebo u bezdůvodného obohacení.
Závěr:
Předpokládám, že když máte placení nájmu dojednáno jednou ročně pozadu vždy ke konci března, tříletá promlčecí doba začala plynout u nájemného za období od 1. 4. 2004 do 31. 3. 2005 nejdřív 1. 4. 2005, tj. právo na uplatnění nájemného za toto období se promlčí 1. 4. 2008 (v této lhůtě je třeba uplatnit své právo u soudu).
Tolik k dotazu, je nutno vzít v úvahu, že ve smlouvě můžou být dojednání o jiné úpravě nájemného, obecná promlčecí doba je však tříletá.
Radoslav Staško
(právník ÚHÚL)
Možnost přenosu sadebního materiálu z 5. do 4. a 6. lesního vegetačního stupně
9. 10. 2007 12:44
Hospodaříme v PLO Českomoravská vrchovina a Českomoravské mezihoří, jsme ve 4., 5. a 6. vegetačním stupni. Nakupujeme sadební materiál, kde je na listu původu pro jednotlivé sazenice uveden 5. LVS. Lze tento sadební materiál použít i pro zalesnění ploch spadajících do 4. či 6. LVS?
R. K.
9. 10. 2007 13:30
Ve vyhlášce č. 139/2004 Sb. jsou mimo jiné stanovena pravidla přenosu semen a sazenic lesních dřevin, kde se v § 1, odst. 1 uvádí:
„Přenos semen a sazenic lesních dřevin…lze provádět v rámci jednotlivých PLO a to v rámci výškových pásem, určených lesními vegetačními stupni (LVS). Od pátého stupně lze přenášet reprodukční materiál s vertikálním posunem o plus nebo mínus jeden stupeň s tím, že lze přenášet reprodukční materiál ze čtvrtého do pátého stupně a naopak.“
Z výše uvedeného vyplývá, že Vámi uváděné použití sazenic pátého LVS je ve čtvrtém a šestém LVS možné.
Miloš Pařízek
Pravidlo de minimis a dotace na zalesňování zemědělských půd
24. 9. 2007 9:40
Město P. má v současné době rozjeto více programů na dotace z EU. Na školení v Olomouci nám bylo sděleno, že při čerpání dotací platí tzv. pravidlo de minimis. Musím brát v úvahu objem již požadovaných dotací na nelesnické programy i při žádosti o dotace na zalesňování zemědělských půd?
R. K.
24. 9. 2007 9:54
Ano, přesně tak na semináři zaznělo. Je-li žadatelem město, musí brát v úvahu všechny programy, kde je toto pravidlo uplatňováno. Z lesnických opatření se vztahuje na celé opatření Investice do lesů. Ovšem na zalesňování zemědělských půd se toto pravidlo nevztahuje. Zalesňování zemědělských půd je řešeno v rámci opatření II. osy.
Martin Polívka
Jakou lesnickou techniku si můžu dotacemi z Programu rozvoje venkova pořídit a musím být vlastníkem nejméně 3 ha lesa?
21. 9. 2007 22:08
Zajímalo by mne, zda do investic do lesnické techniky v EAFRD lze zahrnout odvozní soupravu, resp. o které konkrétní stroje pro obnovu a výchovu lesních porostů se zde jedná. A musím být vlastníkem nejméně 3 ha lesa?
V. F.
24. 9. 2007 10:17
V rámci podopatření I.1.2.1 Lesní technika – opatření Investice do lesů I.1.2 Programu rozvoje venkova (PRV) je omezení – podpora se poskytuje na lesní majetky o minimální výměře 3 ha. Ano, v rámci podopatření lze realizovat projekt na pořízení odvozní soupravy. Je možné pořizovat pouze nové stroje. Rozsah mechanizace je veliký, od motorové pily až po harvestor. Operační program Zemědělství konkrétní výčet měl, tak lze předpokládat, že něco podobného bude i v rámci pravidel PRV. V současnosti je to pouze obecně stanoveno.
Martin Polívka
Dotace na lesní cesty a na rychle rostoucí dřeviny
4. 9. 2007 9:36
Prosím o zaslání informací:
1. zda je možné pro lesy Města H. získat dotaci v roce 2007 nebo 2008 na opravu lesní cesty s katastrálním číslem, za jakých podmínek, zda je potřeba projekt, v jaké výši, termín podání? Cesta byla poškozena dešti.
2. jaká je podpora pro všechny lesy na založení porostů rychlerostoucích dřevin (např. EAFRD II.2.1.2, MZe ČR nebo i jiné), za jakých podmínek, je potřeba projekt, v jaké výši?
R. J.
4. 9. 2007 10:32
K prvnímu dotazu:
Rekonstrukci lesní cesty je možné realizovat v rámci Programu rozvoje venkova (PRV). V rámci OSY I. opatření I.1.2. Investice do lesů a podopatření I.1.2.3 Lesnická infrastruktura bude možné podávat projekty a žádosti o podporu do výše 100 % přijatelných výdajů. Podle tiskových zpráv Ministerstva zemědělství (MZe) ČR by opatření mělo být vyhlášeno koncem září a projekty a žádosti by mohly být podávány v průběhu října. V tuto chvíli ještě nejsou k dispozici oficiálně ani pravidla ani termín. Pravidla také stanoví, co jsou přijatelné náklady, další náležitosti příloh i vlastního projektu a podmínky. Tyto informace je nutné sledovat na stránkách www.szif.cz. Pokud budete chtít žádat, v tuto chvíli byste měli mít minimálně připravený technický projekt a rozpočet.
K druhému dotazu:
Zde bohužel došlo k velkým změnám oproti původnímu nastavení. Vlastník lesa může založit na svých zemědělských pozemcích plantáž rychlerostoucích dřevin, ale bez podpory. Jedině v případě, že by byl zároveň zemědělským podnikatelem, tak na podporu dosáhne. Opatření z OSY II. bylo přesunuto do OSY I. Na podporu dosáhnou pouze zemědělci. Sazby jsou nastavené v % způsobilých výdajů. H. je předpokládám v oblasti mimo LFA, pro mladého zemědělce je sazba 50 %, pro ostatní 40 % způsobilých výdajů. Bližší podmínky naleznete na stránkách www.mze.cz v sekci Podpora z EU. Nezbytnou součástí bude i projekt. Toto opatření ještě nebylo vyhlášeno. Pro vlastníky lesů je opatření těžko využitelné.
V případě přípravy projektů a žádání podpor z PRV můžete využít pomoci privátních poradců vedených v registru poradců MZe ČR. Jejich seznam a kontaktní údaje naleznete na stránkách http://www.agroporadenstvi.cz/registr/.
Martin Polívka
Dotace na zakoupení lesní techniky
30. 8. 2007 14:41 Jsem vlastníkem několika hektarů lesa různého stáří. Mám záměr zakoupit malotraktor s lesnickou úpravou a vlekem k hospodaření v lese. Je možné na nákup této techniky žádat o dotaci? Pokud ano, jaká kritéria musím splňovat a v jaké výši je dotace poskytována? Kde bych měl podat případnou žádost o dotaci?
3. 9. 2007 9:28
Pokud jste vlastníkem alespoň 3 ha lesa, můžete zkusit realizovat svůj záměr s podporou z Programu pro rozvoj venkova (PRV).
Jedná se o opatření z OSY I – I.1.2 Investice do lesů. V rámci podopatření I.1.2.1 Lesnická technika lze pořizovat stroje s podporou až do výše 50 % přijatelných nákladů. Termín podání projektů a žádostí bude vyhlášen někdy v září. Současně s tím budou nastaveny i podmínky. V říjnu by již mělo být možné podávat žádosti a projekty. V tuto chvíli jsou k dispozici pouze obecné informace k PRV (lze nalézt na www.mze.cz v sekci Podpora z EU). Pro žádost je nutné zpracovat projekt podle předem stanovené osnovy a podat žádost. Žádosti o podporu se podávají na regionálních pobočkách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). SZIF žádosti přijímá, projekty boduje a hodnotí i administruje. O tom, zda byl projekt vybrán, každého žadatele ve stanoveném termínu vyrozumí. S žádostí i projektem Vám mohou pomoci zemědělští poradci vedení v Registru Ministerstva zemědělství (MZe) ČR pro obor lesnictví. K vyhledání odborníka dle Vašeho místa působení můžete použít webovou stránku http://www.agroporadenstvi.cz/registr/. Zde naleznete kontaktní údaje na privátní poradce.
Martin Polívka
Určení příčiny hynutí stromků
5. 8. 2007 13:55
Na chalupě máme smrky jako živý plot a asi po 10 letech jejich bezproblémového růstu nám jeden uschl. Nyní pozorujeme u dalšího smrčku, že mu začíná hnědnout jehličí na některých větvích a to od prostřed. Navíc se totéž projevuje u zakrslé borovice, nebo to je kosodřevina? Jsme z toho zneklidnění a máme obavy, že to postihne postupně i další jehličnany. Můžete nám poradit, jak tomu předejít, jestli neexistuje nějaký postřik nebo hnojivo?
E. L.
Pro bližší určení příčiny hynutí smrku je Váš popis nedostatečný. De facto z Vašeho popisu může jít o řádově desítky příčin hynutí.
Zajímavý je však Váš popis, že strom hyne od středu koruny, což může signalizovat Vámi předpokládané poruchy výživy. Nedoporučoval bych přihnojování – přestože existují specializovaná tabletovaná hnojiva pro lesní dřeviny s pomalým rozpadem (např. Silvamix) - bez zjištění skutečné příčiny hynutí, a to přesto, že se může zdát, že se tím nic nepokazí. Domnívám se, že jde spíše o poruchu výživy druhotnou – v důsledku jiného poškození a sucha. Taktéž kurativní postřik nelze doporučit jen tak, přestože proti houbovým chorobám asimilačních orgánů se jako první volba většinou užívá Novozir (Ditane), neboť bez zkušeností může prakticky jakýkoliv postřik způsobit popálení. V letošním roce v důsledku průběhu počasí (sucho) eviduji i zvýšený úhyn v mladších porostech kvůli václavce (bílé syrrocium v patní části pod kůrou) a podkorním hmyzem.
Dle potřeby se odebírají vzorky půdy, jehličí, požerků, hmyzu, kůry, dřeva pro fytopatologický rozbor apod. Dobré může být i nafocení detailů poškození se zasláním digitálního fota specialistovi Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) pro určení dalšího postupu. Doporučuji odebrat vzorky postiženého stromu a dodat je specialistovi ochrany lesů místně příslušné pobočky ÚHÚL – případně se domluvit na návštěvě či odebrání vzorků jím.
Seznam specialistů ochrany lesů poboček ÚHÚL
Hradec Králové – Krčil Miroslav
Brno – Fric Luděk
Stará Boleslav – Ingr Zdeněk
České Budějovice – Klewar Martin
Plzeň – Lehečka Jan, Karlovy Vary – Mutínský Vladimír
Kroměříž – Novák Hynek
Jablonec – Pospíšil František, Pospíšil Jiří, Reichel Rudolf
Frýdek-Místek – Křístek Štěpán, Rychtecká Petra
Olomouc – Zlatník Vincenc
Vincenc Zlatník
Nad čím se zamyslet, chci-li využívat pozemek určený k plnění funkcí lesa k jinému účelu
24. 7. 2007 8:24 Jak postupovat a jakou mám šanci uspět při změně využití pozemku k plnění funkcí lesa na pozemek pro rekreační účely s možností pěstování léčivých bylin? Pozemek má rozlohu 3500 m2, za socializmu na něm byla umístěna lesní školka, dnes je pozemek nevyužívaný, neroste na něm jediný strom, ale zato hodně plevele. Pozemek je jednou stranou ohraničen komunikací, boční strany jsou hraničící s pozemky, které byly součástí školky a jsou bez stromového porostu, za zadní hranicí pozemku asi tak cca 10 m je les. Pozemek je přes cestu u hájenky přístupný z asfaltové místní komunikace asi III. třídy a u pozemku je trasa elektro pro hájenku. Obytné domy obce jsou od místa cca 500 m. H. Š.
8. 8. 2007 9:47
V první řadě je nutné zjistit si na katastru nemovitostí, o jaký druh pozemku se jedná (zda je to lesní pozemek, ostatní plocha nebo zemědělský pozemek). Od toho se odvíjí i další postup. Ovšem druh pozemku „rekreační účely“ neexistuje. Druhy pozemků jsou: orná půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocný sad, louka, pastvina, lesní pozemek, vodní plochy, ostatní vodní plochy, zastavěné plochy/stavební parcely, ostatní plochy. Dále je potřeba zjistit, jakým způsobem je využití pozemku určené v územním plánu a zda má příslušná obec územní plán.
Změna druhu pozemku je proces poměrně administrativně náročný a zdlouhavý. Změna se provádí na základě rozhodnutí orgánu státní správy příslušné obce s rozšířenou působností. Protože zvyklosti státní správy nejsou jednotné, bude dobré se obrátit přímo na stavební odbor příslušné obce s rozšířenou působností. Je docela možné, že byste musela požádat i o změnu územního plánu.
Pokud je to skutečně pozemek určený k plnění funkcí lesa, bylo by nutné žádat o jeho trvalé odnětí. Jde-li pouze o část parcely, budete muset nechat udělat geometrický plán a parcelu rozdělit. Poté požádáte orgán státní správy lesů příslušné obce s rozšířenou působností o trvalé odnětí. Za trvalé odnětí se platí poplatek, který se odvádí ze 40 % obci a z 60 % státnímu fondu životního prostředí. Upozorňuji Vás, že se nejedná o malé částky. Například v letošním roce, pokud by se jednalo o kategorii lesů hospodářských, byste zaplatila za trvalé odnětí 141 848 Kč. Stát si takto chrání lesní pozemky a životní prostředí.
Pokud jde o lesní pozemek, který byl v minulosti užíván jako lesní školka, s největší pravděpodobností bude v lesním hospodářském plánu (LHP) nebo lesní hospodářské osnově (LHO) veden jako bezlesí. Tuto skutečnost zjistíte u pracovníka státní správy lesů na obci s rozšířenou působností. Chcete-li pozemek využívat k pěstování léčivých rostlin, můžete ho takto užívat i v případě, že nadále zůstane pozemkem určeným k plnění funkcí lesa, jeho odnětí z lesních pozemků není nutné, pouze písemně požádejte orgán státní správy lesů, aby při obnově LHP nebo LHO i nadále evidoval Váš pozemek jako bezlesí. Ovšem záleží na posouzení orgánu státní správy lesů. Pořád se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa a tomu by měl také sloužit, jiný způsob využití není v souladu s lesním zákonem. Bezlesí jsou například i lesní cesty, skládky dřeva, drobné vodní plochy, políčka pro zvěř, lesní školky a i tyto pozemky jsou určené k plnění funkcí lesa. Pokud by zpracovatel LHO zařadil Váš pozemek do holin, vznikla by Vám ze zákona o lesích povinnost pozemek do dvou let zalesnit.
Je možné také požádat o dočasné odnětí, například na 10 let. Pozemek v tomto případě zůstává lesním, ale je využíván jiným způsobem, který vylučuje existenci lesních porostů nebo ji omezuje. Zde se platí roční poplatek a ten by v letošním roce činil 2837 Kč (po dobu 10 let). V tomto případě by nemusela být změna územního plánu a nemusela byste ani pořizovat geometrický plán pro oddělení pozemků.
Závěr:
Změnu druhu pozemku je zapotřebí dobře zvážit. Můžete svůj pozemek, který byl lesní školkou, užívat pro pěstování léčivých rostlin, ovšem zaleží na posouzení orgánu státní správy lesů. Změna druhu pozemku je možná, s žádostí uspějete. Ovšem trvalé odnětí z pozemků určených plnění funkcí lesa je finančně velice náročné. Ve Vašem případě bych Vám doporučoval užívat lesní pozemek jako bezlesí.
Martin Polívka
Co musí splňovat poradce pro lesní hospodářství
28. 6. 2007 21:37
Prosím o zaslání informace týkající se možnosti vykonávat činnost poradce MZe v oboru lesního hospodářství.
R. P.
3. 7. 2007 12:29
Podporovanou činnost poradce Ministerstva zemědělství (MZe) mohou vykonávat pouze poradci vedení v Registru poradců MZe ČR.
Správcem Registru je Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI Praha). V Registru jsou vedeni pouze privátní poradci, kteří prošli procesem akreditace. Akreditace:
proces, kterým ČR garantuje EU a veřejnosti odbornou úroveň zemědělských poradců
proces, kterým poradci vstupují do systému
akreditaci upravuje směrnice MZe ČR
jednotlivá kola akreditace vyhlašuje MZe ČR – ředitel odboru 13020
akreditaci řídí Správce Registru
akreditace se skládá z části teoretické – právní minimum a z části praktické – tvorba projektu a jeho obhajoba před akreditační komisí
Úspěšní uchazeči získávají akreditační certifikát s platností na 5 let, který je základní podmínkou pro vstup do Registru poradců MZe ČR.
Úloha Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů je pouze spolupracovat s ÚZPI a zajišťovat koordinační a metodickou činnost pro obor lesnictví. Vše ostatní si řídí ÚZPI. Kontaktní osobou pro poradce je Ing. Drozdová.
Bude-li v budoucnu vyhlášeno další kolo akreditace, lesnická veřejnost se tuto skutečnost dozví prostřednictvím časopisu Lesnická práce, uveřejněním na webu www.silvarium.cz, na webu www.uhul.cz a na webu www.agroporadenství.cz.
Martin Polívka
Možné problémy se zalesněním zemědělské půdy, která je pronajata
30. 5. 2007 10:06
Rád bych se zeptal, je-li možné žádat o dotaci na zalesnění zemědělského pozemku. Pozemek je v mém osobním vlastnictví cca 2 ha. Na tomto pozemku však intenzivně hospodaří zemědělsko-obchodní družstvo, na základě právoplatně uzavřené smlouvy o pronájmu. Pozemek je součástí cca 40 ha bloku jednoho pole, nachází se však na jeho okraji (přístup by byl z vlastního pozemku, který na něj navazuje). Pozemek se nachází na velmi dobré bonitě. Po případném zalesnění, měl bych nárok na náhradu za ukončení zemědělské výroby? Může družstvo z důvodu obhospodařování zbytku pole tomuto záměru nějakým způsobem bránit? Případně jakým?
T. P.
6. 6. 2007 8:33
Váš dotaz je poměrně rozsáhlý.
V první řadě záleží na uzavřené nájemní smlouvě s družstvem. Součástí této smlouvy by měla být i část, která řeší ukončení nájemního vztahu a výpovědní lhůtu. Což je čistě váš smluvní vztah.
Pokud se jedná o pozemky s velmi dobrou bonitou, hrozí tu reálné nebezpečí, že Vám orgán státní správy na úseku ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) zamítne Vaši žádost na změnu druhu pozemku. Převod a prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa sebou nese celou řadu úskalí. Podrobněji se s ním můžete seznámit v naší několikastránkové publikaci "Informační listy Metodická doporučení pro žadatele o dotaci na zalesňování zemědělské půdy poskytovanou v rámci Programu rozvoje venkova", který najdete na webové stránce http://www.uhul.cz/poradenstvi/publikace.php.
Ovšem v souvislosti s novým stavebním zákonem je zde nové úskalí, a to zda má příslušná obec a katastrální území územní plán a jak jsou pozemky řešeny v územním plánu. Nejideálnější stav je, pokud obec územní plán nemá. Pokud Vám změnu povolí orgán státní správy na úseku ochrany ZPF a životního prostředí a budou-li stanoviska sousedních vlastníků kladná, záměr je možné realizovat. Pokud má obec starší územní plán, který řeší pouze intravilán obce a ostatní pouze obecnou formou, platí to samé jako v předchozím bodě. Pokud ovšem územní plán striktně rozlišuje způsoby využití jednotlivých pozemků, tak byste musel nejprve udělat změnu územního plánu. Ovšem zvyklosti stavebních úřadů jsou nejednotné, tedy i v posledním případě Vám nemohu zaručit, že budete muset zvolit deklarovaný postup.
To, že je pozemek součástí 40 ha bloku, nemá na nic vliv. Půdní díl z půdního bloku Vám zemědělská agentura bez problémů oddělí. Podstatnější pro Vás bude, zda se jedná o parcelu v katastru nemovitostí nebo o parcelu vedenou ve zjednodušené evidenci.
Jako vlastník můžete žádat o náhradu za ukončení zemědělské výroby po dobu 15 let dle Programu rozvoje venkova na období 2007 – 2013. Žádá se každoročně.
Zda může družstvo nějakým způsobem zalesnění bránit, záleží na mnoha okolnostech. Pokud je vlastníkem některých ze sousedních pozemků, může mít vliv na rozhodnutí o využití území. Případně může bránit stejným způsobem zprostředkovaně přes některého vlastníka sousedních pozemků. Pak také záleží na Vašem smluvním vztahu a nájemní smlouvě. Jinak bránit Vašemu rozhodnutí nemůže.
Pro bližší porozumění danému tématu Vám doporučuji seznámit se s materiály našeho ústavu a případně kontaktovat některého z našich metodiků nebo od letošního roku nově i některého z řad privátních akreditovaných poradců v oboru lesnictví, viz Registr poradců na webové stránce http://www.agroporadenstvi.cz/registr/.
Martin Polívka
Možné dotace na zpřístupnění lesních porostů
16. 5. 2007 11:50 Je možné získat dotace na zpřístupnění lesních porostů? A pokud ano, za jakých podmínek. Šlo by o vybudování přibližovací linky včetně zbudování několika propustků, délka asi 400 metrů. V této lokalitě jsou časté polomy, porost je v mýtním věku a je nutná jeho postupná obnova. Lokalita leží v 3. zóně CHKO Žďárské vrchy. Jsou poskytovány i dotace z kraje? Ještě by mě zajímala projektová dokumentace, musí být vypracována autorizovaným projektantem? Děkuji! K. R.
22. 5. 2007 8:35
Dobrý den.
Žádat na zpřístupnění porostu samozřejmě můžete z Evropských zemědělských fondů pro rozvoj venkova (EAFRD), v ose I. – opatření lesnictví, podopatření „Lesnická infrastruktura“. Zde jsem si dovolil malý výtah kdo, na co, a kolik může vlastník žádat :
Kdo:
Fyzická nebo právnická osoba (včetně školních statků a školních polesí), obec nebo jejich sdružení, hospodařící v lesích, které jsou ve vlastnictví soukromých osob nebo jejich sdružení, nebo jsou ve vlastnictví obcí nebo jejich sdružení.
Na co:
- výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíře, včetně souvisejících objektů,
- výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy zařízení upravujících vodní režim v lesích, včetně souvisejících objektů,
- výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy ostatních infrastrukturních objektů a zařízení sloužících lesnímu hospodářství.
Výše podpory - 100 % způsobilých výdajů.
Dále se ptáte, za jakých podmínek....zde je v současné době zádrhel. EAFRD není dosud schválen, je v připomínkovém řízení v Bruselu, termín návratu přibližně koncem června. Následuje jeho schválení vládou, které vyjde vládním nařízením, včetně podrobných podmínek všech jednotlivých os a jejich opatření. Tudíž podrobnosti k podmínkám, termínům a dalším potřebným záležitostem, nejsou oficiálně k dispozici.
K další části Vašeho dotazu – kraj na lesní cesty nepřispívá.
Co se týče projektu, dokud není k dispozici vládní nařízení s podrobnostmi, je těžké dávat zaručené informace. Mělo by to být tak, že do pěti miliónů není potřeba projekt od akreditovaného projektanta. Ale není to zaručené.
Můžu Vám doporučit, obrátit se na nás opět během června, rádi Vám sdělíme aktuální informace.
Zdenek Soušek
Povinnost ponechání dřevní hmoty v lese
2. 5. 2007 18:22
Jakým způsobem je zakotveno v legislativě ponechávání mrtvých kmenů v hospodářském lese? Existuje pro vlastníka lesa nějaká povinnost nechat ve svém lese určité procento dříví k rozložení? Pokud je les státní, je zde podobná povinnost?
T. H.
30. 5. 2007 13:17
Žádná taková povinnost v naší legislativě výslovně zmiňovaná není. Zák. č. 289/1995 Sb. - lesní zákon stanoví v tomto ohledu jenom obecné povinnosti (§ 13, § 32).
Je tedy čistě na rozhodnutí vlastníka či hospodařícího subjektu, zda a kolik dřevní hmoty k rozložení v lese ponechá. Toto ponechání navíc nesmí být v rozporu s otázkami ochrany lesa (přemnožení škůdců).
Jinou otázkou samozřejmě jsou dobrovolná rozhodnutí, například v rámci systémů certifikace lesů (u nás PEFC nebo FSC), které tuto povinnost přímo stanoví - další detaily najdete přímo v pravidlech certifikačních systémů (www.pefc.cz, www.czechfsc.cz). Znovu ale opakuji, že vstup do certifikace je čistě dobrovolné rozhodnutí.
Pokud byste měl jakékoliv další dotazy, neváhejte se na mne prosím obrátit.
Jaroslav Kubišta
Postup změny využití zemědělského pozemku pro pěstování vánočních stromků
Vlastním pozemek o výměře asi 3 000 m2. Chtěl bych na něm vysázet borovice a smrky. Jakmile stromky dorostou do velikosti vánočních stromků, během dvou až tří sezón všechny odstraním. Zůstane zde opět pole. Jaké povolení a souhlasy budu před výsadbou potřebovat?
J. J.
25. 4. 2007 5:57
Na obci s rozšířenou působností (ORP), pod kterou Váš pozemek spadá, požádejte o vyjádření orgán ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF) a orgán ochrany přírody a krajiny. Protože pozemek není na pozemcích určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), není nutné se obracet na státní správu lesů.
K udělení souhlasu k dočasné změně využití pozemku orgánem ZPF podle § 9 odst. 6 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, ve znění pozdějších předpisů je kromě základních dokladů třeba doložit i plán následné rekultivace předmětných ploch zemědělské půdy. Dočasné odnětí půdy pro pěstování vánočních stromků nepodléhá odvodu.
V případě kladných stanovisek od orgánů ZPF a ochrany přírody k Vašemu záměru podáte žádost na místně příslušném stavebním úřadě (opět stejná obec s rozšířenou působností jako v předešlých případech) o dočasnou změnu využití pozemku. Po nabytí právní moci vydaného rozhodnutí o dočasné změně využití území můžete zahájit výsadbu.
Luboš Beran
Nutnost licence k používání osiva nebo sazenic z náletů z vlastních zdrojů i s ohledem na krajské dotace
20. 3. 2007 10:00
Provádím správu lesů pro město S., jako soukromá osoba jsem dříve provozoval malou školku a obchodoval se sazenicemi. Po nabytí účinnosti zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin určených k obnově lesa a k zalesňování do oběhu jsem tuto činnost ukončil. Licenci pro nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin, které skončila platnost v loňském roce, jsem tudíž neobnovoval. Při podzimní kontrole dotací pracovníky krajského úřadu mi však bylo sděleno, že pokud chce město nadále při obnově lesa využívat osivo nebo sazenice z náletu z vlastních zdrojů (a požadovat na obnovu dotace od kraje), je nutno zajistit si licenci podle zákona č. 149/2003 Sb. Potřebuji tudíž vědět, zda skutečně potřebuji výše uvedenou licenci (i když ani já ani město reprodukční materiál do oběhu neuvádíme) nebo jaký doklad o genetické způsobilosti semen či sazenic z náletu mohu jako odborný lesní hospodář pro účely dotací vypisovat. Město S. má schváleny tzv. uznané porosty včetně identifikovaných zdrojů reprodukčního materiálu.
V. H.
20. 3. 2007 12:05
Odpověď na Váš dotaz je ve dvou rovinách. Pokud reprodukční materiál neuvádíte do oběhu a vyzvednutý nálet používáte výhradně pro Vaši potřebu, pohybujete se zcela mimo působnost zákona 149/2003 Sb., nemusíte mít potvrzení o původu a dle mého názoru tudíž ani licenci podle zákona č. 149/2003 Sb. nepotřebujete. Původ dle požadavku vyhl. č. 139/2004 Sb. §2, odst. 1 stačí v tomto případě doložit čestným prohlášením. Pokud však krajský úřad má ve svých dotačních pravidlech zakotveno, že původ je nutné dokládat potvrzením o původu, průvodním listem nebo listem o původu, musíte tento původ pro obdržení dotace doložit. Potom však musíte absolvovat celé „kolečko“ pro získání tohoto dokumentu a pohybovat se v mezích zákona č. 149/2003 Sb., tzn. mít licenci, atd… Tento názor není právně závazný.
Miloš Pařízek
Neznámé přesné znění podmínek pro dotace na energetické plantáže rychlerostoucích dřevin v první polovině roku 2007
27. 2. 2007 13:25 Zdravím Vás, můžete mi laskavě prozradit, zda-li jsou nějaké změny pro letošní rok v programu dotace na energetické plantáže rychlerostoucích dřevin? Děkuji S.
27. 2. 2007 14:40
Dobrý den, odpověď na váš dotaz je bohužel trochu složitá. Do konce roku 2006 se dotace na plantáže RRD řídily podmínkami HRDP. Od 1. 1. 2007 se dotace poskytované z peněz EU řídí podmínkami programu EAFRD. Problém je ovšem v tom, že návrh programového dokumentu zaslalo MZe k ratifikaci do EU již loni v srpnu, ale EU dosud tento dokument neratifikovala, takže přesné znění podmínek pro jakékoli dotace ze zdrojů EU zatím není známo. Nicméně se na návrh podmínek dotací týkajících se plantáží RRD můžete podívat do dokumentu na adrese: http://www.mze.cz/UserFiles/File/EAFRD/PRVweb_leden.pdf na str. 111-112.
Přesné informace a znění podmínek k dotacím lze očekávat v brzké době.
Václav Zouhar
Ochrana lesa před táborníky
12. 2. 2007 12:20 Dobrý den, co mohu dělat proti vstupu táborníků do mého lesa? Tábor je od lesa vzdálen cca 150 m. Nejvíce mi vadí, že táborníci ničí vzrostlý porost tak, že stromky utínají 0,5 m od země sekyrou a z tohoto dřeva si dělají po ploše lesa různé stavby, které pak používají k různým hrám, které narušují klid lesa a zanechávají v lese různý odpad. Další dotaz bych měla připomínku k velkému ohništi, které se nachází zhruba 10 metrů od nejbližšího lesního porostu. Chtěla jsem se zeptat, zda bych si mohla dát na okraj lesa ceduli zákaz vstupu (zda toto nemusím mít od někoho povoleno či podobně).
13. 2. 2007 9:20
Dobrý den.
Na Váš dotaz odpovídáme níže.
Odpověď – teoretická část:
Legislativní východisko: Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích, kde se mimo jiné uvádí:
§ 19 odst. (1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.
§ 19 odst. (3) Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců. Totéž lze stanovit nařízením obce s rozšířenou působností. Stanovenou dobu lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o tři měsíce. Zákazy vstupu do lesa nebo jiná omezení užívání lesa stanoven zvláštními předpisy anebo podle nich vyhlášená zůstávají nedotčena. Vstup do lesů, které jsou nezbytné pro potřeby obrany státu ("vojenské lesy"), se řídí zvláštními předpisy.
§ 20 odst. (1) V lesích je zakázáno
a) rušit klid a ticho,
b) provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty,
c) vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin,
d) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,
e) sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet,
f) sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les,
g) jezdit a stát s motorovými vozidly,
h) vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu,
i) vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví,
j) mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních,
k) kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa,
l) odhazovat hořící nebo doutnající předměty,
m) narušovat vodní režim a hrabat stelivo,
n) pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty,
o) znečišťovat les odpady a odpadky. § 20 odst.
(2) Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. (výjimka se vztahuje na hospodaření v lesích).
Z předešlé citace lesního zákona vyplývá, že táborníci se svým jednáním dopouštějí přestupku proti lesnímu zákonu, neboť svou činností porušují některá ustanovení § 20. Přestupky proti lesnímu zákonu řeší orgány státní správy lesů (SSL) na úrovni obce s rozšířenou působností (ORP). Omezení nebo vyloučení vstupu do lesa může udělit taktéž pouze orgán SSL a to v jen odůvodněných případech.
Odpověď – praktické doporučení pro vlastníka lesa:
Obrátit se na úřad obce s rozšířenou působností a informovat referát státní správy lesů o zjištěném problému. Vhodné je pořídit pro případné přestupkové řízení dokumentaci stavu lesa (fotografie, film), případně táborníky zachytit přímo "při činu". Pro důkazní řízení je možné se domluvit i s odborným lesním hospodářem (případně lesní stráží) a v době táboření provést kontrolu, případně sepsat protokol o zjištěném stavu. Lesní stráže eviduje orgán státní správy lesů (obec s rozšířenou působností). Co se týče případného omezení vstupu do lesa – to je taktéž v kompetenci orgánu SSL (na určitou dobu může omezit vstup do lesa). Pokud by Vám vznikla škoda na lesním porostu přesahující 5000,- Kč jednalo by se již o trestný čin.
Václav Zouhar
Placení daně z přidané hodnoty sdružením v případě člena – plátce daně
27. 1. 2007 12:11
Na začátku února má Singulární společnost Š. (220 ha lesa), kde vykonávám funkci OLH, výroční schůzi, kde mimo jiné mají řešit tento problém: je-li údajně některý z členů singuláru plátcem DPH, musí být potom všichni členové plátci DPH. Singulár má asi 59 členů, fyzických osob, které samostatně podávají přiznání k dani z příjmů danou paušálem ve výši 80 %. Singulár je sdružení fyzických osob s právní subjektivitou a vydaným IČO. Takže se ptám: platí limit ročního obratu celého společenstva pro přihlášení k placení DPH (roční výše zisku k přiznání daně z příjmů činí na člena částku kolem 15 tis. Kč)? Je pravda, že pokud jen jeden člen singuláru je plátcem DPH, musí se k placení DPH zaregistrovat celý spolek?
K. K.
12. 2. 2007 7:27
Podle § 94, odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty: “Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění na základě smlouvy o sdružení 10) nebo jiné obdobné smlouvy, jejichž individuální obrat nepřekročí částku podle § 6, ale celkový obrat těchto osob v rámci sdružení i mimo něj překročí částku uvedenou v § 6, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci. Osoba povinná k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uzavře smlouvu o sdružení nebo jinou obdobnou smlouvu s jiným plátcem, se stává plátcem dnem uzavření této smlouvy. Osoby povinné k dani se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy, se stávají plátci dnem účinnosti uvedeným na osvědčení o registraci účastníka, který se zaregistroval jako plátce nejdříve.”
Citované ustanovení zákona spojuje vznik povinnosti registrace k dani z přidané hodnoty (DPH) vznikem členství ve sdružení s plátcem DPH pouze ze situace, kdy jde o sdružení založené podle § 829 a násl. občanského zákoníku popř. sdružení obdobné, tedy sdružení bez právní subjektivity. Pokud je sdružení zmíněné v dotazu skutečně sdružením s právní subjektivitou, nezakládá skutečnost, že některý z jeho členů je plátcem DPH, povinnost registrovat se jako plátci DPH pro zbývající členy sdružení.
Bylo by však vhodné prověřit, zda označené sdružení právní subjektivitu má, neboť pod tazatelem uváděným IČ je registrována jiná osoba.
Martin Flora
Odpovědnost za škodu způsobenou stromem spadlým na auto projíždějící po silnici i z hlediska prevence takových případů
9. 1. 2007 16:04
Před nedávnem jsem projížděl po silnici třetí třídy, která vede lesním porostem, a na projíždějící auto spadl suchý strom s uhnilými kořeny. Má vlastník lesa nějakou povinnost tento strom odstranit dříve než způsobí nějakou škodu? Jedná se mi o to, jestli mám nějakou možnost na vlastníkovi lesa požadovat náhradu škody za zničené auto. Les, ze kterého strom spadl, je majetkem Městských lesů.
16. 1. 2007 14:04
Níže odpovídáme na Váš dotaz prostřednictvím našeho právníka.
Vlastníkem silnice třetí třídy je dle zákona č.13/1997 Sb.,o pozemních komunikacích, kraj, na jehož území se silnice nachází. Ten v první řadě odpovídá za škody vzniklé uživatelům silnice, jejichž příčinou byla závada ve sjízdnosti, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. Vlastník lesa v sousedství silnice je zároveň kromě jiného povinen strpět, aby na jeho pozemku byla provedena opatření k zabránění např. padání stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí přírodními vlivy. Pokud by toto nebezpečí vzniklo z jednání vlastníka lesa, nezbytná opatření by musel učinit vlastník lesa. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad. Tím by měl být příslušný obecní úřad s rozšířenou působností. Ten totiž ze zákona zjišťuje zdroje ohrožování silnice.
Podle zákona o lesích (§ 22) jsou vlastníci nemovitostí nebo investoři staveb a zařízení povinni provést na svůj náklad nezbytně nutná opatření, kterými jsou nebo budou jejich pozemky, stavby a zařízení zabezpečeny před škodami způsobenými kromě jiného pádem stromů nebo jejich částí z pozemků určených k plnění funkcí lesa.
Na straně druhé pokud vlastník nemovitosti v sousedství silnice neučiní na svůj náklad nezbytná opatření k zabránění padání stromů nebo jejich částí, vznikne-li takové nebezpečí z jeho jednání, dopouští se přestupku dle zákona o pozemních komunikacích. Poškozený řidič by proto musel prokázat, že vlastník pozemku (stromu) zanedbal obecnou povinnost předcházet škodám.
Závěr:
Uplatnění nároku na náhradu škody je obtížné, protože dokazování spočívá na poškozeném (např. zdokumentování vzniku škody - byla přivolána k nehodě policie?) a není celkem jasná pasivní legitimace v případném sporu (tj. koho žalovat). Domnívám se, náhradu škody je možné zkusit uplatnit spíš u vlastníka silnice, případně požadovat náhradu škody společně po vlastníkovi silnice i po vlastníkovi lesa.
Martin Polívka
Jakou licenci je potřeba mít k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu dřevin, které nejsou určeny jen k obnově lesa a zalesnění
30. 11. 2006 21:57
Obracím se na Vás se žádostí o radu ohledně přidělení licence k uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin. V příštím roce chci založit reprodukční porost rychlerostoucích dřevin s využitím státní dotace dle Nařízení vlády č. 308/2004 Sb. Konkrétně se jedná o křížence černých a balzamových topolů. Reprodukční porost RRD se zakládá na dobu určitou danou projektem (10 - 15 let) s pravidelným obmýtím v max. tříletých intervalech a zemědělská půda je pouze dočasně vyňata ze zemědělského půdního fondu. Jednou z podmínek programu je zajistit odbyt řízků podle zákona č. 219/2003 Sb., o osivu a sadbě.Po konzultacích s panem Ing. Michalem Kurkou z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsem byl ujištěn, že podle § 25, odst. 7 tohoto zákona se vše, co se týká okrasných dřevin, týká i rychlerostoucích dřevin. A mohu tak při žádosti o licenci postupovat podle zákona č. 219/2003 Sb. Nyní jsem však dostal informaci, že někteří zemědělci účastnící se programu žádali o udělení licence podle zákona č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin, § 20 a § 22. Přitom v tom samém zákoně jsou v § 37 uvedeny výjimky z působnosti zákona, kde je mimo jiné uvedeno, že zákon se nevztahuje na sadební materiál nebo části rostlin, které nejsou určeny pro obnovu lesa a zalesňování.Chtěl bych Vás požádat o upřesnění informací, zda mohu při žádosti o udělení licence postupovat podle zákona č. 219/2003 Sb., o osivu a sadbě, nebo musím postupovat podle zákona č. 149/2003 Sb., i když se na mě vztahuje výjimka dle § 37.
M. K.
15. 12. 2006 13:06
Porost rychlerostoucích dřevin může mít dvojí právní povahu – buď je založen na půdě spadající do zemědělského půdního fondu (ZPF) nebo je založen na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Dodavatel reprodukčního materiálu (RM) k založení těchto porostů samozřejmě neví, k jakým účelům bude reprodukční materiál použit, ale může se rozhodnout, reprodukční materiál jakého typu bude uvádět do oběhu. Pokud se rozhodne, že bude uvádět RM, který není určen pro obnovu lesa a zalesňování, bude postupovat podle zákona č. 219/2003 Sb. (bylo by pak vhodné na obalech a v průvodní dokumentaci RM výslovně uvést, že jde o RM, který není určen pro obnovu lesa a zalesňování). Pokud se rozhodne pro lesnické využití, potřebuje licenci podle zákona č. 149/2003 Sb. (pak by zase měl upozorňovat, že jde o RM, který je určen pro obnovu lesa a zalesňování). Pokud chce dodávat RM obojího použití, potřebuje obojí – jak registraci dodavatele podle zákona č. 219/2003 Sb., tak licenci podle zákona č. 149/2003 Sb.
Martin Flora
Povolení pro práce ve vlastním lese jako živnostník s traktorem
4. 4. 2006 16:37
Prosím o informaci ohledně podnikání v lesnictví. Otec převedl lesní pozemky na mne (asi 4 ha) a zajímám se, jakým způsobem mohu podnikat v tomto oboru. Jedná se o pořízení menšího traktoru na leasing pro údržbu lesa a nevím, zda musím mít povolenou činnost živnostenským úřadem. Sám podnikám a mám firmu. Vím jistě, že lesnické podnikání nebude ziskové, ale nákup traktoru by moji firmu nezatížilo a usnadnilo by práci v lese.
12. 4. 2006 14:42
Pokud se Vám jedná o podnikání v lesnictví typu dělnické práce, patří tento obor podnikání mezi živnosti volné a nemusíte nic na živnostenském úřadě dokládat (pouze v běžném režimu volných živností – Zákon o živnostenském podnikání).
Poskytování služeb pro hospodaření v lesích a pro myslivost - poskytování služeb pro hospodaření v lesích:
- těžba dřeva
- lesní doprava
- poskytování služeb v myslivosti
- úprava loveckých trofejí
- ... (jiná obdobná činnost)
Pokud máte řidičský průkaz na traktor, tak můžete i v rámci již uvedeného předmětu podnikání poskytovat služby i s využitím Vašeho traktoru. Stačí k tomu běžný řidičský průkaz s danou řidičskou skupinou.
Podobně je tomu i s motorovou pilou. Vlastníkovi lesa těžko může někdo předepsat, pokud bude motorovou pilu používat pouze pro vlastní potřebu, aby absolvoval kurz pro práci s motorovou pilou a skládal zkoušky a celé školení po dvou letech obnovoval. Pokud byste chtěl ale s motorovou pilou podnikat, tak už se zkouškám nevyhnete.
Při péči o čtyřhektarový majetek rozhodně nelze počítat s tvorbou velkých zisků.
Ale i na 4 ha lesa se dá hospodařit vyrovnaně a trvale udržitelně. Hodně záleží na přístupu a zájmu vlastníka. Jinak k Vašemu záměru pořídit si traktor, existují finanční příspěvky ze strukturálních fondů EU na pořízením strojů. Operační program Zemědělství sice končí, ale v následujícím období 2007 – 2013 v rámci Programu rozvoje venkova bude zařazeno i toto podopatření.
Je možné získat až 50% příspěvek z tohoto programu. V loňském roce se to podařilo pro malý zájem i menším vlastníkům, kde při výpočtu upotřebitelnosti stroje na majetku vycházely malé hodnoty, získat mechanizaci pro práci v lese. S mechanizací je ovšem omezeno podnikání, protože má sloužit především k zefektivnění práce na vlastním majetku. Proces žádání je sice administrativně náročný a zdlouhavý, ale pokud vlastníkovi přinese dotaci v hodnotě 500 000 Kč, tak to za pokus stojí. Největší kámen úrazu je vždy vytvořit projekt, který by byl způsobilý splnit podmínky.
Základní informace o OP Zemědělství naleznete na našem webu a podrobné podmínky pak na stránkách www.szif.cz. Konečné znění EAFRD ještě nebylo v Bruselu schváleno.
Martin Polívka
Sdružení vlastníků lesů bez právní subjektivity - klady, zápory, nároky na podporu
20. 3. 2006 14:40 Měl bych zájem o finanční příspěvek pro podporu združování vlasníků malých lesů. Zajímá mě, zdali toto združení dostává tento příspěvek každoročně a jaká musí být jeho právní forma. Zajímají mne hlavně jaký co nejednodušší a nejvolnější právní útvar má nárok na tento příspěvek. Jednoduchostí rozumějte možnost vlastníka přistoupit či vystoupit z tohoto združení a jeho celková co největší svoboda při nakládání z majetkem. N.
20. 3. 2006 15:35
Dobrý den pane N.
Sdružování vlastníků lesů je velice široké a náročné téma. Pokusím se odpovědět na Váš dotaz.
Speciální právní úprava pro sdružování vlastníků lesů není. Je nutno použít forem obecných. Lze je rozdělit do dvou skupin a to na sdružení s právní subjektivitou a bez právní subjektivity. Podle vámi nastavených podmínek by Vám asi nejlépe vyhovovalo sdružení bez právní subjektivity. I na tento typ je možné získávat podporu z národních dotací (krajských). Ovšem je nutné si zjistit, zda příslušný kraj toto opatření podporuje a jaké si stanoví podmínky. Dnes lze říci, že každý kraj má ohledně dotací svá specifika.
Sdružení bez právní subjektivity (bez způsobilosti mít práva a povinnosti) se zakládá smlouvou podle § 829 a násl. občanského zákoníku. Forma smlouvy není předepsána. Věci určené druhově vložené do sdružení účastníkem se stávají spoluvlastnictvím všech účastníků sdružení v poměru k výši vložených věcí. Věci určené jednotlivě do sdružení účastníkem jsou v bezplatném užívání všech účastníků sdružení. Věci získané při výkonu společné činnosti se stávají spoluvlastnictvím všech účastníků.
Není nutné vkládat pozemky a porosty.
Výhody:
Jednoduchý neformální vnik sdružení – pouze se oznamuje na kraj.
Účastnit se mohou fyzické i právnické osoby.
Sdružení nepodléhá žádné registraci.
Smluvní volnost. Účastníci mají možnost upravit většinu práv a povinností souvisejících s účastí ve sdružení ve smlouvě.
Účastníkovi, který za stanovených podmínek vystoupil nebo byl vyloučen ze sdružení, se vrací věci vnesené do sdružení a je mu vyplacen podíl na majetku získaném společnou činností.
Nevýhody:
Nemá právní subjektivitu – nemůže uzavírat smlouvy jako sdružení – nemůže se stát příjemcem podpor z EU.
Za závazky vůči třetím osobám ručí účastníci sdružení společně a nerozdílně.
Ze sdružení může každý účastník vystoupit, ne však v nevhodné době a k újmě ostatních účastníků sdružení.
Zvýšená míra nedůvěry ze strany potenciálních smluvních partnerů.
Komplikovaný majetkový režim a složité vedení účetnictví.
Účast plátce DPH zakládá povinnost k registraci k DPH pro ostatní účastníky řízení.
Podpora sdružování – národní zdroje
Příloha 10 zákona č. 543/2005 Sb., o státním rozpočtu na rok 2006
Podmínky pro poskytnutí příspěvku:
sdružení musí zahrnovat nejméně 5 vlastníků lesa, kteří společně hospodaří na sdruženém lesním majetku o minimální velikosti 150 ha
sdružení musí být otevřeno ostatním vlastníkům lesa na území vymezeném ve smlouvě
členem sdružení mohou být pouze vlastníci lesa
musí být společný OLH
žadatelem může být člen sdružení bez právní subjktivity oprávněný k tomu ostatními členy sdružení
žadatelem může být sdružení s právní subjektivitou.
Pokud byste usiloval o formu s právní subjektivitou, tak Vám doporučuji dohodnout si osobní návštěvu, protože toho je tolik, že to už se snad nevyplatí Vám to psát emailem.
Obecně je to dost komplikovaná záležitost.
V republice je 38 sdružení vlastníků lesů různých forem. Nejčastějším typem je právě sdružení bez právní subjektivity, často založené právě s úmyslem pouze získávat dotace.
Jinak několik sdružení znám přímo, znám i velice malé sdružení, většinou velice dobře fungují a dosahují zajímavých hospodářských výsledků. Zajímavý fenomén je to i při oceňování lesního majetku.
Přeji Vám pevné nervy a obrovskou trpělivost při realizaci svého záměru.
Martin Polívka
Proces akreditace poradce v lesním hospodářství a myslivosti pro možnost čerpání finančních prostředků z EU
13. 3. 2006 15:45 Dobrý den Chci se zeptat na podmínky umožňující vykonávat činnost akreditovaného poradce v lesním hospodářství a myslivosti pro možnost čerpání finančních prostředků z EU. Děkuji R. V.
14. 3. 2006 9:05
Akreditace poradců vedených v Registru poradců Ministerstva zemědělství ČR se řídí „Směrnicí Ministerstva zemědělství ČR č. j. 35089/02-2010 ze dne 14. 11. 2002 o akreditaci poradců vedených v Registru poradců Ministerstva zemědělství České republiky.“ Proces a předpoklady pro akreditaci jsou pro všechny obory uvedené v „článku 3“ shodné, tedy i pro obor lesní hospodářství a myslivost. Pokud bude mít žadatel zájem akreditaci získat, doporučuji mu se směrnicí blíže seznámit. Její plné znění a aktuální informace k akreditaci jsou zveřejněny na webových stránkách ministerstva zemědělství a byla zveřejněna také ve věstníku MZe ČR v lednu 2003. Rámcově jsem pro potenciálního žadatele vybral nejdůležitější skutečnosti.
Žadatel musí splnit pro obor kvalifikační předpoklady. Tím je vysokoškolské vzdělání v doktorském, magisterském nebo bakalářském studijním programu a nejméně tři roky prokázané odborné praxe v oboru akreditace. Nebo vyšší odborné vzdělání a nejméně čtyři roky odborné praxe v oboru akreditace. Nebo úplné střední odborné vzdělání a nejméně pět let praxe v oboru akreditace.
Žadatel si podá přihlášku u správce registru. Splní-li všechny náležitosti, je přizván k akreditačnímu řízení. Žadatel se musí zúčastnit akreditačních kurzů a úspěšně složit test. Dalším krokem je výběr tématu pro vypracování akreditačního projektu a jeho obhajoba před akreditační komisí. Pokud účastník úspěšně napíše test a obhájí projekt, vydá poradci MZe akreditační certifikát a Správce registru vyznačí obor akreditace do Registru poradců MZe. Akreditovaný poradce je v Registru poradců MZe veden po dobu 5 let. Akreditační běhy vyhlašuje správce registru (ÚZPI) a schvaluje MZe ČR. Náklady spojené s akreditací si žadatel hradí sám.
Následně má poradce právo, být zapojen do poradenských programů finančně podporovaných ministerstvem. Další výhodou je možnost účastnit se odborných vzdělávacích akcí pořádaných s finančním příspěvkem ministerstva.
Poradce musí naplňovat Etický kodex poradce. Jeho povinností je dále účastnit se celoživotního vzdělávání, tj. průběžně obnovovat, zvyšovat a prohlubovat vědomosti v příslušném oboru v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky. Státní poradci podávají služby v rámci své poradenské činnosti zdarma a privátní poradci za úhradu.
Seznam a kontakt na akreditované poradce může žadatel získat u správce registru.
Martin Polívka
Kdo a ve kterých případech zpracovává pro zalesnění posudek o vlivu na životní prostředí
Musím mít a kdo mi zpracuje na zalesnění posudek o vlivu na životní prostředí (zák. č. 100/2001)? Je to uvedeno v podmínkách na dotace z OP.
1. 12. 2005 10:20
Podle zák. 100/2001 se posudek nedělá na pozemcích do 5 ha, od 5 do 25 ha se provádí tzv. zjišťovací řízení, které stanoví, zda posouzení zpracovat či ne a od 25 ha se posouzení dělá vždy. Posouzení mohou dělat osoby autorizované dle zákona 100/2001.
