6 LET S PROJEKTEM UKRAJINA

Projekty realizované v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR v oblasti Ukrajinských Karpat v letech 2005-2010

Doc. Ing. Otakar Holuša, Ph.D., březen 2011

 

Projekt první

 

V letech 2005-2008 byl v rámci zahraniční rozvojové pomoci realizován MZe ČR v Ukrajinských Karpatech v oblasti Nadvirnanskij rajon, na území lisnicistv Buchtivěc i Chrepeliv projekt „Nástroje regionálního a hospodářského lesnického plánování pro Ukrajinu“ (číslo 134/05-07/MZE/B), v hantýrce ÚHÚL byl nazýván „Ukrajina“. Koordinující a řešitelskou organizací za ČR byl ÚHÚL (koordinátor Doc. Otakar Holuša). Partnerskými organizacemi projektu na Ukrajině byly Státní výbor pro lesy v Kyjevě; Ukrajinský vědecko výzkumný institut horského lesnictví P. S. Pasternaka v Ivano-Frankivsku; Ukrajinská státní projektová organizace pro zařízení lesů – Ukrgoslesprojekt Irpen; Přikarpatská národní univerzita V. Stefanika, Ivano-Frankivsk.

 

Prvním cílem projektu bylo vytvořit pro vybrané území o rozloze cca 10.000 ha ve Východních Karpatech v Ivano-Frankivské oblasti několik tématických datových vrstev s těžištěm výstupu do GIS prostředí. Jednalo se o datové vrstvy:

-      geobiocenologie,

-      kategorizace funkcí lesů,

-      hospodářské soubory a rámcové směrnice hospodaření;

-      ochrana lesů;

-      dopravní zpřístupnění lesů.

V území o rozloze cca 500 ha byla prováděna modelová taxace za účelem zjištění reálných zásob dříví.

 

Cílové území – projekt Ukrajina.

Foto: Milan Žárník

 

 

Druhým cílem projektu bylo předat partnerským organizacím na Ukrajině technologie českého hospodářsko-úpravnického plánování.

 

Pro mapování lesních ekosystémů (geobiocenóz) byl použit upravený geobiocenologický (GBIO-) klasifikační systém (Zlatník 1959 a 1976; Buček & Lacina 1999). Nebyly však využívány jejich definované základní klasifikační jednotky, tj. skupiny typů geobiocénů, ale pracovalo se s jeho nadstavbovými jednotkami, tj. s vegetačními stupni (VS), trofickými (mezi)řadami a s hydrickými řadami. VS byly používány v modifikaci Plívově (1971, 1986). Nad rámec GBIO-klasifikačního systému byla navíc v terénu zjišťována míra skeletnatosti svrchní části půdního prostředí a svažitosti terénu (kód mapovací jednotky např. 6AB2y). GBIO-mapa vznikla téměř výhradně z dat získaných pochůzkou v terénu. Kategorie svažitosti terénu jsou ještě upřesňovány dle digitálního modelu terénu vytvořeného z vrstevnicového vektoru (interval vrstevnic 5 m). V rámci tohoto projektu byl zpracován Regionální plán rozvoje lesů pro pilotní území a bylo provedeno rámcové školení ukrajinských specialistů pro seznámení se systémem regionálního plánování a využíváním nástrojů GIS.

 

 

Cílové území – projekt Ukrajina.

Foto: Otakar Holuša

 

 

Projekt druhý

 

V roce 2008 byl zahájen následující projekt „Systém diferencovaného hospodaření v lesních ekosystémech Ukrajinských Karpat“ (číslo 33/MZE/B/08-10), taktéž v rámci zahraniční rozvojové pomoci MZe ČR. V hantýrce UHUL projekt byl nazýván „Ukrajina 2“. Tento projekt navazoval na předcházející projekt, byla využita data i metodiky, které byly v rámci předcházejícího projektu zpracovány. Projekt byl ukončen v prosinci 2010. Pilotní území se nacházelo v oblasti Východních Karpat (geologická oblast pásma karpatského flyše) v Ivano-frankivské oblasti, Nadvirjnaském rajónu. Zaujímalo lisničestva Maksimec a část lesničestev Bystricja v Nadvirnijanském leschozu. Území zaujímalo polohy v nadmořské výšce 500 až cca 1700 m n.m. Jednalo se o horní povodí řeky Bystricje.

 

Cílem projektu bylo zpracování, ale především aplikace metodiky diferencovaného způsobu hospodaření v závislosti na přírodních podmínkách a metodiky využití DPZ pro lesnické mapování jako podklad funkčně diferencovaných způsobů hospodaření. V rámci metodiky diferencovaného způsobu hospodaření v závislosti na přírodních podmínkách byly rozpracovány:

-      Metodika tvorby územních systémů ekologické stability a sítě maloplošných zvláště chráněných území,

-      Metodika tvorby návrhů rámcových směrnic diferencovaného hospodaření na základě detailního poznání přírodních podmínek,

-      Metodika venkovního sběru dat s technologií GPS pro potřeby ortorektifikace podpůrných dat DPZ a podporu lesnického mapování,

-      a Metodika využití metod DPZ pro získání základních informací o lese.

 

 

 

Terénní šetření na pilotním území v Ukrajině, červen 2009.

Foto: Michal Friedl

 

 

Pro mapování lesních ekosystémů (geobiocenóz) byl opět použit upravený geobiocenologický (GBIO-) klasifikační systém V terénu bylo pochůzkou dále provedeno mapování biotopů dle směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin – podklad projektu Natura 2000). Pro tento účel byly využit Katalog přírodních biotopů ČR (Chytrý et al. 2001) and Slovakian Catalogue of habitat types (Stanová & Valachovič 2002).

 

 

Výstupy projektu

 

V roce 2008 bylo rozšířeno GIS-pracoviště v Ivano-Frankivsku a poskytnuto základní vybavení pro partnerské instituce z Lvova. V závěru roku proběhlo školení pro 5 ukrajinských pracovníků v ČR. V rámci terénních prací byly uskutečněny 2 expedice českých specialistů v pilotním území. Ke konci roku 2008 byl uspořádán workshop v Kyjevě pro lesnické odborníky. Dosavadní výsledky byly prezentovány na workshopu FAO v CZ.

 

Školení ukrajinských specialistů v problematice DPZ a GPS v ČR, červen 2009.

Foto: Ondřej Tomančák

 

 

V roce 2009 byly zpracovány, přeloženy do ruštiny a partnerům předány všechny metodiky. Dvakrát během roku proběhly terénní práce, tj. sběr dat v terénu a jejich zpracování. V průběhu roku 2009 byli na školení v ČR ukrajinští specialisti (6 osob) seznámeni s touto metodikou a na základě jejich zkušeností a dodatečných připomínek bude metodika dopracována do finální verze. V rámci terénní expedice na pilotním území v Ukrajině byli seznámeni se sběrem dat pomocí GPS další aktivní účastnici projektu za ukrajinskou stranu. V průběhu června 2009 se uskutečnilo školení jehož součástí bylo předání HW a SW řešení pro potřebu využití nástrojů DPZ pro lesní hospodářství. V roce 2009 byl uskutečněn workshop v III. 2009 v Kyjevě na Státním výboru pro lesnictví, který pokračoval pracovním jednáním na ústředí Ukrajinské státní organizace pro inventarizaci lesů a projektování v Irpenu.

 

 

Workshop uskutečněný v Ukrajinské státní zemědělská univerzitě v Kyjevě, vpravo hovořící Dr. Filip Hájek, vlevo Prof. Sergej Zibtsev.

Foto: Otakar Holuša

Mapování v terénu

 

V roce 2010 během vegetační sezóny proběhlo 5 expedic, kterých se účastnili jak ukrajinští tak čeští specialisté (pracovníci pobočky ve FM, KM a OL). Byly dokončeny práce na celém pilotním území a byly provedeny kontroly mapování. V závěru měsíce byla terénní data zpracována v GIS. Na základě terénních dat (geobiocenologie a mapování biotopů) byly zpracovány ekologické sítě a dopracovány rámcové jednotky hospodaření (hospodářské soubory). V červnu 2010 byl uspořádáno v Kyjevě školení na specializovaný SW pro zpracování obrazových záznamů DPZ, a také během terénní expedice bylo provedeno školení ukrajinských terénních specialistů.

 

 

Pracovní jednání na Ukrajinském výzkumném ústavu horských lesů v Ivano-Frankivsku se studenty univerzity z Lvova a Kyjeva.

Foto: Otakar Holuša

 

 

Závěrem

 

Celkem se realizace projektu zúčastnilo 14 pracovníků z české strany a 23 pracovníků z Ukrajinské strany. Celkově bylo zpracováno 9 tis. ha mapování geobiocenologie a mapování biotopů. V rámci projektu proběhlo zpracování 6 bakalářských či diplomových prací.

 

Během realizace projektu byly uspořádány 3 mezinárodní semináře včetně vydání sborníků abstraktů (v říjnu 2009 v Kyjevě, v prosinci 2009 v Ivano-Frankivsku a v prosinci 2010 ve Lvově).

 

http://www.uhul.cz/ukrajina/ukrajina.php

http://www.uhul.cz/ukrajina2/

 

 

 

Zpět na přehled projektů