Kalamitám není možno hospodařením v lese zcela zabránit, je však možno
vhodnými a hlavně preventivními opatřeními zmenšovat jejich rozsah. Kalamity
negativně ovlivňují pěstování, obnovu a plánovitost hospodaření a mají
často za následek řadu náročných hospodářských zásahů s nepříznivými
dopady na ekonomické výsledky vlastníka.
Za sledované období posledních 250 let až do první poloviny 20. století
převažovaly při kalamitách škody biotické (škodlivý hmyz). Později nabyly
převahu škody abiotické (vítr, sníh, sucho a škody připisované znečištění
ovzduší).
Podnební extrémy, výskyt mimořádně suchých nebo mokrých období, mimořádných
mrazů a teplotních zvratů, výskyt ničivých větrů a dalších klimatických
abnormalit škodících lesu, jsou známy i z minulosti. Intervaly, ve kterých se tyto
extrémy opakují, se však postupně zkracují a je možné, že tento nepříznivý
trend bude dále pokračovat. Na kalamitách se ovšem podílejí i nedostatky
dřívějšího hospodaření, zejména opomíjení výchovy mladých porostů, která je
důležitá pro stabilitu porostů a orientace na jehličnaté monokultury koncem
19. a počátkem 20. století.
2.2.6.1 Abiotické
vlivy
Průběh počasí v roce 1995 byl pro lesní porosty celkově příznivý.
Vzhledem k relativnímu dostatku srážek a jejich rozložení během vegetačního
období došlo k posílení vitality dřevin, zejména v oblasti Čech. Uvedené
lze nejlépe dokumentovat pomocí Langova dešťového faktoru, kdy vypočtené údaje
jasně dokazují, že situace v roce 1995 byla nejlepší od roku 1990 (v Čechách
byl dokonce překročen dlouhodobý normál). Celkově však stále přetrvávají
důsledky předchozích klimaticky nepříznivých let, z regionálního hlediska je
situace mnohem vážnější na Moravě a ve Slezsku.
Tabulka 2.2.6.1 Langův dešťový faktor
Lang's Rain Factor
Pramen: VÚLHM
Pozn.: Langův dešťový faktor (1915) je průměrný roční úhrn
srážek v mm dělený průměrnou roční teplotou vzduchu ve oC.
Lang´s Rain Factor (1915) is total mean annual precipitation in milimetres
divided by average annual temperature of air in degrees centigrades.
Celkový objem nahodilých těžeb, způsobených všemi sledovanými abiotickými
činiteli v roce 1995, činil 3 642 000 m3.
V porovnání s rokem 1994, kdy bylo vytěženo přibližně 4 880 000 m3, to představuje pokles o 25 %.
Nejvyšší podíl, stejně jako v předchozích letech, připadl na poškození
způsobené větrem, jež dosáhlo výše 1 520 720 m3 (58 % roku
1994). Druhým nejvýznamnějším činitelem bylo sucho. Poškození suchem dosáhlo 1
481 380 m3 (97 % roku 1994). Je to zdánlivě poněkud překvapivé
s ohledem na srážkovou bilanci v uplynulém roce, ale projevil se zde
setrvačný účinek minulých suchých let. Významným fenoménem konce roku 1995 bylo
poškození námrazou. Hlášeno bylo sice pouze 54 608 m3 (88 %
roku 1994), většina škod však vznikla bezprostředně před koncem roku, takže bude
evidována zčásti až v roce 1996. Pro poškození způsobené sněhem platí
podobná charakteristika, i zde došlo k citelnému nárůstu až na přelomu roku
vlivem mokrého a těžkého sněhu. Rozsah poškození exhalacemi byl srovnatelný
s předcházejícím rokem. Požáry poškodily či zničily celkem 183 ha lesa, tj.
přibližně o 50 ha více než v roce předcházejícím. Hořelo převážně v
mladých porostech.
Z regionálního hlediska bylo poškození porostů značně rozdílné. Větrem,
sněhem a námrazou nejvíce utrpěly vyšší polohy Slavkovského lesa, jižní
části Šumavy a Českomoravské vrchoviny. Silně byla pak postižena celá oblast
severní Moravy a Slezska. Škody suchem jsou výrazně koncentrovány do
moravskoslezského regionu. Imisní škody jsou podobně jako v předchozích letech
soustředěny hlavně do severní poloviny republiky.
2.2.6.2 Biotičtí
činitelé
Podkorní hmyz na smrku
V roce 1995 bylo celkem evidováno 1 912 711 m3 dříví
napadeného kůrovci. Z tohoto množství bylo 1 766 530 m3
vykázáno jako napadené lýkožroutem smrkovým (Ips typographus) a lýkožroutem
lesklým (Pityogenes chalcographus). Představuje to 92 % veškerého
evidovaného smrkového kůrovcového dříví. Množství kůrovci napadeného dříví
v lesích soukromých vlastníků (451 692 m3) činilo
zhruba čtvrtinu z celkového objemu. Přepočteno na jednotku plochy to představuje
o polovinu více než u státních lesů.
Graf 2.2.6.1
Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech
Volume of Wood Infested by Bark Beetle in Norway Spruce
Stands
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.1
Evidované kůrovcové dříví ve smrkových porostech za rok 1995
dle majetků nebo organizačních jednotek
Volume of Wood Infested by Bark Beetle in Norway Spruce
Stands by Holdings Organizational Units
Celkový objem
Total volume
Pramen: VÚLHM
Přemnožení lýkožrouta severského (Ips duplicatus) je lokalizováno
na severní Moravu a Slezsko. Celkem bylo v rámci LČR evidováno 101 151 m3 hmoty napadené tímto kůrovcem.
Podkorní hmyz na borovici
Stav borových porostů není dobrý. Přestože zde působí řada vlivů, hlavní
příčinu lze spatřovat v kalamitním přemnožení podkorního hmyzu.
V roce 1995 bylo v borových porostech zpracováno 114 815 m3
dřeva napadeného hmyzími škůdci. Hlavní podíl mají druhy lýkožrout
vrcholkový (Ips acuminatus), krasec borový (Phaenops cyanea), lýkožrout
borový (Ips sexdentatus), lýkohub borový a menší (Tomicuspiniperda a T. minor). Nejvíce škod způsobil lýkožrout vrcholkový,
jenž byl evidován na 57 % napadeného dříví. Pro napadené borovice byl často
charakteristický současný výskyt několika druhů škůdců. Z regionálního
hlediska byla nejvíce postižena jižní a jihozápadní Morava. Škody se výrazně
zvyšují i na ostatním území s významnějším zastoupením borových porostů.
Listožravý hmyz na jehličnanech
V roce 1995 bylo v jehličnatých porostech zaznamenáno hospodářsky významné
přemnožení listožravých hmyzích škůdců na celkové ploše přibližně 23 500 ha.
Naprostá většina plochy připadala na gradaci bekyně mnišky (Lymantria
monacha), která se přemnožila na rozloze přibližně 22 000 ha smrkových
porostů, z čehož bylo, na základě zpřesněné prognózy zohledňující výskyt
parazitů, letecky ošetřeno 19 771 ha (pro srovnání, v roce 1994 činila celková
mniškou napadená plocha zhruba polovinu této rozlohy a ošetřeno bylo 8 463 ha).
Obranné zásahy byly hrazeny státem i v soukromých lesích. Přemnožení mnišky
menšího rozsahu bylo též zaznamenáno v gradologicky souvisejících oblastech
Bavorska a Saska.
Graf 2.2.6.2 Výskyt bekyně mnišky ve smrkových porostech
Occurrence of Nun Moth (Lymantria monacha) in Spruce Stands
Pramen: VÚLHM
Vzhledem k včasným a úspěšným obranným zásahům v roce 1994 a 1995 se
podařilo gradaci mnišky utlumit. Přes vysoké populační hustoty housenek
k poškození porostů žíry ve významnějším rozsahu nedošlo, což svědčí o
úspěšnosti provedených kontrolních a obranných opatření. V roce 1996 se
předpokládá nutnost obranného zásahu na ploše přibližně 1 600 ha.
Mapa 2.2.6.2 Kalamitní výskyt bekyně mnišky podle majetků nebo
organizačních
jednotek
Mass Outbreak of Nun Month (Lymantria monacha) by Holdings
Kalamitní výskyt
Mass outbreak
Pramen: VÚLHM
Hospodářsky významnější výskyt ostatních listožravých škůdců na
jehličnanech v roce 1995 výrazně poklesl proti roku 1994 (z cca 4 000 ha asi
na 1 700 ha). U ploskohřbetky smrkové (Cephalcia abietis) byly
registrovány silné žíry pouze na ploše 116 ha, ošetření nebylo provedeno (v
roce 1994 to bylo 1 156 ha a ošetřeno bylo 573 ha). Pilatky na smrku (Pristiphora
abietina, Pachynematus scutellatus) se silně přemnožily na ploše 1 538 ha,
ošetřeno bylo 450 ha (v roce 1994 byly opakovanými zásahy ošetřeny 3 432 ha).
Listožravý hmyz na listnáčích
V roce 1995 byl v listnatých porostech zaznamenán silný výskyt listožravých
hmyzích škůdců na celkové ploše 17 090 ha, z čehož většina připadla na gradaci
obalečovitých (Tortricidae) a píďalkovitých (Geometridae) v dubových porostech, asi
třetinu tvořily částečné či úplné holožíry. Pro srovnání, v roce 1994 činila
celková silně napadená plocha 8 265 ha. Je tedy zřejmé, že v roce 1995 došlo k
výraznému nárůstu poškozené plochy (zhruba na dvojnásobek proti roku 1994).
Přednostně byly ošetřeny dubové porosty uznané ke sběru osiva o celkové výměře
357 ha. Od rozsáhlejšího zásahu bylo v roce 1995 upuštěno s ohledem na to, že
žíry obalečů neohrožují existenci dubových porostů, ale pouze snižují jejich
plodnost.
Ostatní hmyz
Klikorohem borovým (Hylobius abietis) bylo v roce 1995 celkem poškozeno
2 186 ha jehličnatých výsadeb. Je to další výrazný pokles rozsahu poškození,
pouhých 23 % proti roku 1994. Za celé sledované období (od r. 1963) je rozsah
poškození v roce 1995 zdaleka nejnižší. Značný podíl na tomto poklesu má
zcela jistě fakt, že po dlouhou dobu jsou ve výsadbách používány preventivně
ošetřené sazenice, což nejen zmenšilo rozsah poškození, ale mělo to vliv i na
snižování populace klikoroha borového.
Graf 2.2.6.3 Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým
Damage to Conifer Plantations by Pine Weevil (Hylobius abietis)
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.3 Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým podle
majetků nebo organizačních jednotek
Damage to Conifer Plantations by Pine Weevil (Hylobius abietis) by
Holdings
Rozsah poškození
Volume of damage
Pramen: VÚLHM
Houbové choroby
Žloutnutí smrků bylo v roce 1995 evidováno na celkové ploše 5 724 ha. V roce 1994
byla hlášená plocha mnohonásobně vyšší, téměř 34 000 ha. Tento jev má
nepochybně těsnou souvislost s výživou porostů, neboť v letech, kdy v důsledku
sucha nemohou smrky přijímat dostatek živin, se žloutnutí projevuje nejsilněji,
a nejvíce trpí nepůvodní porosty ve vyšších nadmořských výškách.
Vážným problémem zůstává hynutí modřínů, které bylo hlášeno na rozloze
231 ha. Jde jednak o doznívání syndromu odumírání modřínů v kulturách, který se
velmi silně projevil na jaře a v létě roku 1994, jednak i o zhoršení zdravotního
stavu starších modřínů, které vždy se zpožděním následuje za příznaky na
mladších porostech. Nejzasaženější lokality jsou v západočeském podhůří
Šumavy a na Českomoravské vrchovině.
Velký význam je stále připisován chřadnutí až hynutí dubových porostů
s tracheomykózními příznaky. V důsledku bohatších a vyrovnanějších srážek
v minulém roce nedošlo k výraznému postupu tohoto jevu. Chřadnutí je komplexní a
systémové povahy, kdy některé rozhodující příčiny jsou ještě neznámé nebo
nedostatečně prozkoumané, proto rozhodujícími opatřeními jsou především citlivé
pěstební zásahy a péče o čistotu a hygienu porostů (zvl. tlumení přemnoženého
podkorního hmyzu). Hynutí buku je hlášeno ze severní Moravy, kde bylo pozorováno
již v minulých letech. Většinou se jednalo o kombinovaný vliv prosvětlení při
pruhových holých sečích a nedostatku srážek v předchozích letech. Pokračuje
druhá vlna kalamitního odumírání jilmů, způsobená houbami z rodu
Ceratocystis.
Škody působené zvěří
Porovnání výše škod (evidence zahrnuje cca 60 % plochy lesů) potvrzuje v roce
1995 pozitivní trend poklesu škod loupáním i okusem kultur. Tomuto zjištění
odpovídá vývoj výše odstřelů jelení zvěře.
Jednorázovou statistickou inventarizaci škod působených zvěří uskutečnil
v reprezentativním výběru 2 500 porostů na 234 lokalitách rozložených po
celém území České republiky Ústav pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) ve
spolupráci s ÚHÚL. V souboru všech hodnocených lesních porostů, bez rozlišení
věku a dřeviny, tvoří podíl stromů poškozených zvěří v průměru 19,2 %.
V mladých lesních porostech (do 15 let) se poškození zvěří vyskytuje v průměru
u 31 % stromů všech hodnocených dřevin. Poškození okusem vrcholu se v kulturách
vyskytuje v průměru u 13 % stromů, poškození bočních výhonů u 23 % stromů
(z toho více než třetina je poškozena silně). Již u mladých porostů byla
loupáním poškozena 3 % jedinců (z toho třetina silně). Nově nebo opakovaně bylo
poškozeno v průběhu uplynulého roku 11 % stromů.
V porostech středního věku (16-50 let) bylo zvěří poškozeno 23 % stromů,
z toho téměř dvě třetiny velmi silně. Na škodách zvěří v porostech
středního věku se nejvýznamněji podílí loupání a ohryz, kterým je postiženo v
průměru 21 % stromů. Vytloukání je aktuální jen na počátku tohoto věkového
intervalu a jeho podíl dosahuje pouze 0,3 % všech stromů. Nové nebo opakované
loupání se vyskytuje u 0,9 % všech stromů. Ve starších a dospělých porostech (51
let a starších) je ohryzem a loupáním postiženo 7 % všech stromů (z toho 43 %
silně). Jedná se zpravidla o staré poškození. Základní představu o plošném
rozdělení intenzity poškození lesních porostů poskytuje mapa poškození lesních
porostů bez rozlišení dřeviny a věku (Mapa 2.2.6.4). Vysoké poškození je
zřetelné v oblasti Slavkovského lesa, dále v celém pásmu pohraničních pohoří od
Krušných hor až po Jeseníky. Poškození se vyskytuje také v Brdech a v
jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Méně jsou poškozeny lesy v karpatské
oblasti Moravy, například Beskydy a Javorníky. Na mapě je znázorněn také
areál výskytu jelena evropského, který koresponduje s oblastmi vyššího
poškození lesů.
Tabulka s grafy 2.2.6.2 Intenzita poškození spárkatou zvěří
Intensity of Damage to Forests Caused by Hoofed Game
Pramen: IFER
Pramen: IFER
Z pohledu ochrany lesa je zřejmé, že současný rozsah poškození zvěří je
stále příliš vysoký. Přetrvává zejména podceňování negativního vlivu okusu na
neoplocených plochách, jehož důsledkem je na většině lokalit plošná eliminace
citlivých dřevin. Právě z tohoto hlediska je nutno hodnotit populační hustoty a tzv.
únosné stavy zvěře. První kroky tímto směrem již byly učiněny zakládáním
kontrolních srovnávacích ploch (KSP). Je proto nezbytné, vedle změn ve způsobu
hospodaření se zvěří zaměřeného na omezování škod, prosazovat další
snižování stavů spárkaté zvěře (hlavně jelení a mufloní).
2.2.6.3
Antropogenní vlivy
Poškození lesů znečištěním ovzduší na česko-německo-polském pomezí
dosáhlo v sedmdesátých letech rozsahu ekologické katastrofy. Poslední vývoj
naznačuje, že akutní poškozování, působené zřejmě především SO2, které bylo pro tuto oblast charakteristické, klesá. Více nebo méně
významné škody, označované jako novodobé odumírání lesů, se vyskytují v celé
Evropě.
Graf 2.2.6.3.1 Podíl porostů (mimo lesy MO) poškozených imisemi
Changes in Air Pollution Damage to Forests, Except
Military Forests (approx. 94 % of total forest area)
Pramen: ÚHÚL
Tabulka 2.2.6.3.1 Vývoj poškození porostů imisemi podle stupňů poškození
porostů
AirPollution Damage to Coniferous Forests by Damage Degree
Pozn.:
Udáváno je procento poškození porostů existujících v době odhadu
vztažené k výměře porostní půdy včetně holiny (bez lesů MO).
Only those forest stand areas are included that were stocked in the year of
damage inventory (military forests are excluded).
Poškození porostů se hodnotí podle procentického zastoupení stromů s defoliací
větší než 50 %. Rozdíly v jeho dynamice se klasifikují pomocí tak zvaných pásem
ohrožení lesů imisemi. Jsou to území, na nichž se stupeň poškození dospělých
smrkových porostů zvyšuje určitým tempem, které udává i jejich životnost od
začátku intenzivního působení imisí. V pásmu ohrožení A je tato životnost
maximálně 20 let, v pásmu B 21 až 40 let atd. Podíl pásem ohrožení na výměře
porostní půdy ČR se proti roku 1994 nezměnil.
Vlivem inverzních situací v průběhu zimy 1995-1996 došlo v Krušných horách k
rozsáhlému poškození a zničení porostů smrku ztepilého. To prokazuje, že i při
snížené imisní zátěži může docházet k jednorázovým situacím, které
ohrožují existenci lesa.
2.2.6.4
Monitoring zdravotního stavu lesů
Ke zjišťování zdravotního stavu lesů se využívají vedle pozemních šetření
také metody dálkového průzkumu Země (DPZ). Jejich výhodou je získání informací z
rozsáhlého území k jednomu datu a vysoce objektivní vyhodnocování výpočetní
technikou. V ČR má již určitou tradici a velmi dobrou úroveň hodnocení zdravotního
stavu lesů na základě obrazových záznamů družice Landsat - TM.
Mapy zdravotního stavu lesů jsou vytvářeny počítačovým zpracováním
digitálních dat obrazových záznamů družice Landsat - TM z oblasti viditelného a
infračerveného záření odraženého od zemského povrchu. Standardní scéna snímku
Landsat - TM zachycuje území o rozloze 185 x 185 km v sedmi spektrálních pásmech
s rozlišením 30 x 30 m. Výška dráhy družice je 700 km a perioda snímkování 16
dní. V datech obrazového záznamu jsou obsaženy informace, které umožňují hodnotit
stav vegetace. Při aplikaci na lesní porosty se prokázalo, že v obrazovém záznamu je
obsažena smíšená informace o množství jehličí (listí) v korunách lesního
porostu a o objemu v něm obsažené vody. Zdravotní stav lesa, vyhodnocený ze snímku
Landsat-TM, popisuje celkový výsledný stav porostů jako důsledek působení imisí,
počasí, stanovištních podmínek, biotických škůdců a lidské činnosti. Indikovat
zatím tyto faktory není možné.
Pro kvantifikaci hodnocení zdravotního stavu lesů z obrazových záznamů se
používá standardně klasifikační stupnice poškození jehličnatých porostů
imisemi, užívané v lesním hospodářství ČR. Tato stupnice vychází při
klasifikaci poškození jednotlivých stromů a následně porostů především z
hodnocení úbytku jehličí (listí) a jako pomocný faktor je posuzován jeho stav. Tyto
dva parametry jsou velmi blízké výše uvedeným dvěma faktorům, jejichž
společný souhrnný projev lze získat zpracováním dat obrazového záznamu družice
Landsat -TM jako veličinu, určující kvantitativně zdravotní stav lesa.
Ministerstvo zemědělství v současné době disponuje archivem 34 kosmických
obrazových záznamů - scén ("snímků”) z let 1984 až 1995. Z těchto
snímků bylo zpracováno 11 ročních map zdravotního stavu lesů
a 4 souhrnné mapy s úplným pokrytím území ČR v letech 1984-85, 1986-88,
1990-92 a v letech 1993-94.
Na roční a souhrnné mapy zdravotního stavu lesů navazuje další vyhodnocení
a zpracování dat. Pro posouzení vývoje stavu lesů jsou každoročně
zpracovávány mapy vývoje zdravotního stavu jehličnatých porostů za období
posledních deseti a pěti let. Vyhodnocení je prováděno z ročních map
zdravotního stavu lesů a mapa vývoje zobrazuje trend a rychlost změn zdravotního
stavu jehličnatých porostů. Rychlost změn je kvantifikována do pásem vývoje
zdravotního stavu: A (zhoršení o jeden stupeň do pěti let), B (6-10 let), C
(11-15 let), D (16-20), E (více než 20 let), F (stagnace a zlepšení).
Na mapu vývoje zdravotního stavu jehličnatých lesů v období posledních pěti let
navazuje zpracování mapy ohrožení jehličnatých porostů. V této mapě jsou barevně
rozlišeny plochy jehličnatých porostů, které se k aktuálnímu roku vyhodnocení
nachází ve stupni poškození IIIa a větším, přičemž pásmo vývoje
zdravotního stavu z posledních maximálně pěti let je minimálně C a vyšší.
V příloze této zprávy jsou zobrazeny mapy:
- zdravotní stav lesů z roku 1984-1985 (mapa č. 5),
- zdravotní stav lesů z roku 1995 (mapa č. 6),
- vývoj zdravotního stavu jehličnatých lesů v období 1991-1995 (mapa č. 8),
- ohrožení jehličnatých lesů k roku 1995 (mapa č. 10).
Dále jsou zobrazeny ukázky detailních map zdravotního stavu lesů v měřítku
1 : 25 000.
Ze všech map zdravotního stavu lesů byl na Ministerstvu zemědělství vytvořen
informační systém, který umožňuje operativně v interaktivním režimu porovnat
situaci v lesích od roku 1984.
Graf 2.2.6.4.1 Průměrné poškození jehličnatých porostů
Average Damage Degree of Coniferous Stands
Pramen: STOKLASA Tech.
Average Defoliation of Coniferous Stands
Pramen: STOKLASA Tech.
Vlivem civilizačních faktorů a několika abnormálně teplých a suchých roků měl
zdravotní stav lesů v letech 1984-94 nepříznivý vývoj (viz grafy 2.2.6.4.1 až
2.2.6.4.4). Průměrná defoliace jehličnatých porostů se zvýšila z 10,5 % na 21,1 %
a průměrný stupeň poškození lesů vzrostl z 0,75 na 1,27. K obratu došlo v
roce 1995. Průměrná defoliace klesla na 14,1 % a stupeň poškození se snížil
na 0,93. Kladně se tak projevily zejména vyšší srážky v roce 1995 a snížení
emisí. Z důvodů objektivity je nutné uvést, že vyhodnocení z roku 1995 (protože na
části území neexistují scény s oblačností nižší než 20 %) nepokrývá celou
republiku. Jedná se o roční mapu, která bude doplněna na souhrnnou mapu s plným
pokrytím snímky z roku 1996. Zejména vyhodnocení zbývajícího území Moravy může
znamenat určité zmírnění naznačeného trendu. Zlepšení zdravotního stavu lesních
porostů v roce 1995 prozatím neumožňuje závěry o změně dlouhodobého trendu.
Vzhledem ke skutečnosti, že k vyhodnocování zdravotního stavu lesa jsou používány
snímky z vegetačního období, nezahrnují uvedená vyhodnocení imisní škody ze
zimního období 1995-1996.
Graf 2.2.6.4.3 Vývoj stupňů poškození jehličnatých porostů
Development of Damage to Coniferous Forests
Pramen: STOKLASA Tech., ÚHÚL
Graf 2.2.6.4.4 Změny vitality listnatých porostů
Vitality Changes of Broadleaved Forests
Pramen: STOKLASA Tech., ÚHÚL
Pozn.: V grafech 2.2.6.4.1 - 2.2.6.4.4 nebylo v roce
1995 možné využít klasifikaci na celém území ČR, protože byl nedostatek vhodných
kosmických snímků.
In the Graphs 2.2.6.4.1 to 2.2.6.4.4 classification has not been used for
the entire area of the CR because of a lack of available satellite images.
