2.4 Vztah lesního hospodářství a životního prostředí
2.4 Vztah lesního hospodářství a
životního prostředí
Relationship between Forestry and Environment
Kategorizace lesů podle hospodářského
určení má dlouholetou tradici. Již císařský patent č. 250/1852 ř.z. rozděloval
lesy na hospodářské, ochranné a chráněné. Zákon FS č. 61/1977 o lesích
vymezil kategorii lesů hospodářských, ochranných a lesů zvláštního určení.
Podle nového lesního zákona č. 289/1995 Sb. zůstávají zachovány uvedené tři
kategorie, ale lesy imisně zatížené budou sledovány odděleně. Další části této
kapitoly shrnují současný vztah lesního hospodářství a životního prostředí
z pohledu nové zákonné úpravy, která zakotvuje právní nároky vlastníka na
úhradu zvýšených nákladů při zabezpečování mimoprodukčních funkcí lesa.
Poskytování nenárokových podpor při zajišťování mimoprodukčních funkcí se
může opřít o podklady uvedené v této zprávě. Tato část obsahuje informace o
nejdůležitějších látkách znečiťující prostředí. ČR plní mezinárodní
závazky ve snižování emisí SO2. Na
lesnicko-technické meliorace a hrazení bystřin stát vynaložil 253 mil. Kč.
Categorization of forests by their management goals has
a long term tradition. As early as in 1952, the Imperial Patent No. 250/1852 I.C. defined
commercial, protective and preserved forests. The Act No. 61/1977 Coll. designated the
following categories of forests: commercial, protective and forests with special purpose.
According to the new Forest Act No. 289/1995 Coll. the three above-mentioned categories
remained in force but forests affected by air pollution are observed separately. This
chapter also summarizes current relationship between forestry and environment from a view
of new legislation which defines legal rights of the owner who is entitled to compensation
for any increased costs incurred as a result of implementing non-wood benefits. Subsidies
for the fulfilment of non-wood benefits that are not specified by law can be granted on
the base of the presented data. Information about the most important pollutants are given
here as well. The Czech Republic implements its international commitments concerning
reduction of SO2. The state expended CZK 253
mil. for reclamation and torrent control in forests.
2.4.1 Lesní hospodářství - součást péče
o životní prostředí
Lesy jsou jednou ze základních složek životního prostředí člověka. Bez
užitků spjatých s existencí lesa by dosavadní vývoj lidstva a jeho současná
úroveň nebyly možné. Z pohledu rozsáhlého odlesňování v řadě rozvojových
států a negativního vlivu civilizačních faktorů se zdravotní stav lesů, jejich
kvalita a celkový rozsah mohou stát limitujícím faktorem dalšího rozvoje lidstva.
Péče o lesy má proto strategický význam.
Přínosy a užitky lesa pro člověka se obvykle označují jako funkce lesa a dělí
se na funkce produkční (produkce dříví, ozdobného klestu, semen a plodů) a funkce
mimoprodukční (půdoochranná, vodohospodářská, klimatická, krajinotvorná,
rekreační a další), nazývané dříve též ostatní funkce lesa.
Je zřejmé, že téměř každý zdravý les je zdrojem funkcí produkčních i
mimoprodukčních. První snahy o ochranu lesa ve středověku byly proto vedeny
především zájmem o zachování produkční funkce lesa, či o jeho obrannou funkci,
nebo o zachování lesa jako prostředí pro lovnou zvěř. Také první cílevědomé
pěstební zásahy a právní normy upravující hospodaření v lese byly zaměřeny
na rozvoj produkce dříví. V minulém a první polovině tohoto století se v tomto
směru podařilo dosáhnout lesníkům ve střední Evropě vysoké odbornosti a dobrých
výsledků. Teprve později se prokázalo, že preference smrku a ostatních
jehličnatých dřevin má za následek také nežádoucí problémy v ochraně lesa,
labilitu ekosystému lesa, nutnost zvýšených vkladů energie a určité narušení
mimoprodukčních funkcí lesa. Dále se prokázalo, že požadavek na určité funkce
lesa v konkrétní lokalitě a požadovaném rozsahu či kvalitě nestačí zajišťovat
jakýkoliv les jako samovolný efekt vedle funkce produkční, naopak, že ve prospěch
určitých mimoprodukčních funkcí je nutné les cílevědomě pěstovat a hospodařit
v něm.
Péče o les jako o složku životního prostředí obvykle nepřináší užitky pouze
jejímu majiteli, ale všem lidem žijícím v daném regionu a v širším významu na
celé Zemi. Usměrněné hospodaření ve prospěch mimoprodukčních funkcí naopak
často znamená zvýšené vklady energie, či újmu na produkci dříví, přičemž
těmito zvýšenými náklady lze cenu dříví zatížit jen do určité míry. Je proto
zřejmé, že má-li společnost zájem na podpoře mimoprodukčních funkcí lesa, je
nutné takovéto hospodaření za strany majitele lesa ocenit jako službu a podpořit ji
nejen systémem právních norem, ale i finančně. Cílevědomá peče o les proto musí
být nejen součástí lesního hospodářství, ale i hospodářské politiky státu.
Význam lesa pro životní prostředí, nutnost usměrněného hospodaření v něm a
podpory ze strany státu se podařilo zakotvit již v Zásadách státní lesnické
politiky, které byly schváleny usnesením vlády č. 249 dne 11. května 1994.
Přijetím zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), pak bylo vytvořeno moderní právní prostředí v
tomto směru. Poprvé byl uzákoněn nárok na úplnou, či částečnou náhradu
zvýšených nákladů, v případě cílevědomé podpory mimoprodukčních funkcí lesa.
Zákon vedle finančních nároků přináší celý systém nástrojů na ochranu lesa
jako složky životního prostředí, od povinnosti zalesnit vytěžené plochy až po
řešení hrazení bystřin v lesích. Za rozhodující je možné považovat udržení
lesního hospodářského plánování pro všechny lesy a kategorizaci lesů, jako
právní uznání převažujících funkcí lesů konkrétního majitele v konkrétní
lokalitě. Právě nová kategorizace lesů v souladu s novým lesním zákonem,
která má proběhnout do pěti let, by měla objektivně vyjádřit zájem společnosti
na cílevědomě usměrněném hospodaření v lesích a závazek podporovat
takovéto hospodaření finančně (úlevou na daních či přímou finanční podporou).
Péče o lesy jako o složku životního prostředí je součástí lesního
hospodářství České republiky a jeho hodnocení je proto nedílnou součástí
celé předkládané Zprávy. Je zřejmé, že i vlastní produkce dříví šetří
neobnovitelné suroviny a jeho moudré užívání je nejen podporou vlastníkům lesa,
kteří část prostředků z tržeb za dříví mohou vkládat zpět do péče o les.
Užívání dříví, při kterém jsou šetřena fosilní paliva a jiné suroviny, je
také naším přínosem pro příští generace a v širším pojetí i součástí
péče o životní prostředí. Je proto obtížné v lesním hospodářství některou z
činností označit jen jako za péči o produkci lesa, či za činnost směřující k
rozvoji některé z mimoprodukčních funkcí lesa a tím k péči o životní
prostředí. Za přínos pro životní prostředí v roce 1995 lze mimo jiné označit
(podrobněji jsou jednotlivé výsledky popsány v příslušných kapitolách Zprávy) :
- přijetí zákona č. 289/1995 Sb.,
- realizaci dotační politiky,
- správcovství vodních toků v lesích,
- zvýšení podílu listnatých dřevin při zalesňování,
- zalesňování zemědělských půd,
- celý systém ochrany lesa před škodlivými hmyzem, kdy je
zpřesněným monitorováním omezováno používání pesticidů na nejmenší
míru, šetří se přirození nepřátelé škůdců
a používají se moderní přírodu šetřící insekticidy,
- péči o les v imisemi postižených oblastech,
- usměrněné hospodaření v NP, CHKO a ostatních chráněných územích,
- cílevědomé vodohospodářské úpravy pro záchranu lužních lesů na soutoku řek
Moravy a Dyje.
Problémem péče o životní prostředí v lesním hospodářství je skutečnost, že
mimoprodukční funkce lesa jsou obtížně měřitelné a ocenitelné a z pohledu
majitele nepřinášejí tytéž finanční příjmy jako dříví. Přitom péče o les
jen z pohledu produkce dříví se již v minulosti prokázala jako nedostatečná.
Podporu mimoprodukčních funkcí lesa jejich vlastníkem je nutné chápat jako činnost
ve veřejném zájmu, konkrétně ji objednávat a platit. Nový zákon o lesích, systém
dotací i mezinárodní závazky České republiky pro toto pojetí péče o životní
prostředí vytváří výchozí podmínky. Současně, mimo lesní hospodářství, je
řešeno snižování negativního vlivu civilizačních faktorů (zejména imisí) na
lesy. Úkolem lesního hospodářství je negativní účinky na les lesnickými
opatřeními tlumit, vlivy na stav lesa monitorovat a objektivně o nich informovat.
2.4.1.1
Znečištění ovzduší
Česká republika se v 1. Protokolu o síře zavázala, že sníží emise oxidu
siřičitého do roku 1993 ve srovnáním s rokem 1980 o 30 %. Tento závazek byl splněn.
Došlo ke snížení emisí této škodliviny o 37,1 %.
V letech 1992-1995 poklesly emise hlavních plynných znečišťujících látek ze
stacionárních zdrojů o cca 19 %, celkové emise tuhých látek pak o 36 % (viz
Tabulka č. 2.4.1.1 Obdobná situace byla zaznamenána i u největšího původce
znečištění ovzduší, a.s. ČEZ, a to pokles u tuhých látek o 27 %, u oxidu
siřičitého o 6 %, u oxidu dusíku o 5 % a oxidu uhelnatého o 10 %.
Postupným naplňováním zákona o ovzduší, útlumem některých elektrárenských
kapacit, uváděním do provozu odsiřovacích zařízení (Prunéřov I,II, Počerady,
Ledvice) lze očekávat pokles emisí oxidů síry. Tento předpokládaný vývoj je v
souladu s dosud neratifikovaným Protokolem k Úmluvě o dálkovém znečišťování
ovzduší přecházejícím hranice států, ve kterém se ČR zavázala k dalšímu
snižování emisí oxidů síry o 72 % v roce 2010 ve srovnáním s rokem 1980.
Tabulka 2.4.1.1.1 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek ze
stacionárních zdrojů v letech 1990 - 1995
Emission of Major Pollutants from Stationary Sources
Pramen: ČHMÚ Pozn: * kvalifikovaný odhad
Tabulka 2.4.1.1.2 Vývoj emisí hlavních znečišťujících látek z mobilních
zdrojů v sektoru dopravy v letech 1990 - 1995
Emission of Major Pollutants from Mobile Sources in Transportation
Sector
Pramen: MD, CDV Pozn: * kvalifikovaný odhad
Důvodem odděleného sledování imisí z mobilních zdrojů je zavedení
úplnějšího systému údajů o přepravních výkonech a spotřebách pohonných hmot
(včetně dopravců s počtem zaměstnanců do 25 osob). V důsledku toho byla zpracována
nová emisní inventura sektoru dopravy a na jejím základě zpětně korigovány data
emisí od roku 1990 (Tabulka č. 2.4.1.1.2). Tato data však nadále nezahrnují zdroje
emisí ze stavebních, lesnických a zemědělských strojů a emise z mobilních
zdrojů MV a MO.
Graf 2.4.1.1.1 Porovnání skutečného vývoje emisí SO2
s mezinárodním závazkem
Comparison of Emission of SO2 and International Commitment
Pramen: Protokol o dalším snižování emisí síry, ČHMÚ
Pozn.: Údaj 1995 - kvalifikovaný odhad. The 1995 data is estimated.
Na přiložených mapkách jsou formou diagramů znázorněny průběhy základních
imisních charakteristik (ročních aritmetických průměrů a 95 % kvantilů*
denních průměrů uvedených látek) pro jednotlivé okresy s vyznačením míry
překročení příslušných imisních limitů, daných zákonnými úpravami České
republiky. Tyto mapky reprezentují průběh hodnot (chod) charakteristik oxidu
siřičitého, oxidů dusíku a prašného aerosolu za období 1989-1995.
Tyto imisní charakteristiky představují odhady středních hodnot vybraných stanic
okresu, které měly alespoň za posledních pět let platné roční charakteristiky (v
mapkách jsou tyto průběhy podtrženy). Pokud tento požadavek nebyl pro daný okres
splněn, byly roční charakteristiky vypočteny ze všech stanic daného okresu, které
měly platné roční charakteristiky v jednotlivých letech sledovaného období bez
ohledu na délku měření jednotlivých stanic.
Působení imisí se v předešlých desetiletích projevilo v poškození 64 %
lesních porostů. V hodnoceném období byly lesy postiženy ve značném rozsahu
přírodními kalamitami a to zejména hmyzími škůdci a ostatními biotickými
činiteli, proto je současnost lesního hospodářství charakterizována vysokým
podílem nahodilých těžeb, zpomalením obnovy, stárnutím lesních porostů a
nedostatečnou úrovní přirozené obnovy.
2.4.1.2 Zátěž
lesních ekosystémů imisními látkami
Kromě plynných sloučenin jsou lesní porosty významně zatěžovány také vstupem
znečišťujících látek ve srážkách a ve formě prachových částic. Dlouhodobé
sledování chemismu srážkové vody na některých objektech VÚLHM umožňuje
hodnocení vývoje spadu imisních látek již od sedmdesátých let.
Plochy u Moldavy v Krušných horách reprezentují výrazně zatíženou oblast na
severozápadě Čech. Největší depozice vodíkových iontů (H+)
se projevila počátkem osmdesátých let, přibližně od roku 1985 pak dochází k
postupnému snižování. Podobný průběh měl celkový "mokrý spad" síry
(S/SO42-). Oproti tomu se sestupný trend neprojevil
u ročních spadů fluoru (F-), které rovnoměrně kolísaly
od 0,66 kg/ha do 1,92 kg/ha. Také spad dusíku (N/NO3-+
NH4+) nevykazoval v tomto období výraznější pokles.
Obecně lze pozorovat, že pod lesními porosty dochází k vyšší depozici látek,
než na volné ploše. To je způsobeno usazováním tuhých látek na povrchu vegetace
a následným omýváním srážkami a vlivem horizontálních srážek.
Např. na Moldavě dosahoval koncem sedmdesátých let roční spad vodíkových iontů
pod dospělým porostem smrku téměř desetinásobku (>5kg/ha) hodnot z volné plochy,
několikanásobně vyšší byla i depozice síry a fluoru (více než čtyřikrát). V devadesátých letech byly spady imisních
látek v mladém porostu jeřábu oproti volné ploše jen mírně zvýšené.
Zatížení vodíkovými ionty a sloučeninami síry, přicházejícími se srážkami,
v posledních letech klesá na všech sledovaných plochách. Depozice do lesních
ekosystémů jsou však mimo jiné ovlivěny i dřevinnou skladbou porostů.
Graf 2.4.1.1.2 Vývoj depozic na vybraných
lokalitách
Development of Bulk Deposition in Some Localities
Pramen: VÚLHM
2.4.1.3 Teplotní
změna klimatu
Lesnicky vyspělé státy Evropy jsou spojeny společnou starostí o
budoucnost lesů. Tato obava vyplývá především z očekávaných změn klimatu.
Diskuse, které se vedly mezi klimatology i v roce 1995, se snažily odhadnout trendy
budoucí klimatické změny. Nejvýznamnější a tím i nejostřeji sledovanou veličinou
je teplota vzduchu. Odborníci se nemohou sjednotit na tom, zda se teplota vzduchu bude
zvyšovat, či nikoliv. Shodují se ovšem v tom, že lze očekávat extrémy v
přílivech srážek, pohybech vzdušných hmot a v teplotních výkyvech.
Z grafů, který byl převzat z vědeckého časopisu Reader´s Digest,
přímo nevyplývá, že by se skutečná průměrná odchylka od teplotního průměru
pro severní polokouli přibližovala matematickému modelu předpokládaného trendu
této teplotní změny.
Graf 2.4.1.3.1 Porovnání předpokládaného a skutečného
vývoje teplotní změny klimatu
Comparison of Predicted and Actual Temperature Change of Climate
