---

1.  Rámcové makroekonomické podmínky v ČR
General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic

  

---

Přírůstek HDP v roce 1996 byl 4,4 %, což je oproti roku 1995 pokles o 0,4 %. Zpomalení růstu v zemích západní Evropy a déle trvající neschopnost obnovit v nich příznivější tempo vývoje ovlivnilo i vývoj u nás. Zvláště od 3. čtvrtletí  se výrazněji projevily i problémy ve vnitřní ekonomice, jako je nedokončená privatizace a restrukturalizace velkých podniků a bank, nedostatky na kapitálovém trhu a jen pozvolně se snižující míra inflace. Problémy kulminovaly ve značně prohloubených deficitech obchodní bilance a dokonce běžného účtu platební bilance. Rovněž hospodaření státního rozpočtu vykázalo mírný schodek. Tato základní fakta postupně ozřejmovala ve svých dopadech míru složitosti a nedořešenosti strukturálních problémů vznikajících při transformaci k moderní výkonné ekonomice a ovlivnila klima sociálního smíru.

 

V roce 1996 lze makroekonomický vývoj souhrnně charakterizovat :

- mírně zpomaleným ekonomickým růstem (4,4 %), stimulovaným poptávkou po  investicích
  (12,4 %   růst), spotřebou obyvatelstva (6,0 % růst),

- vysokým záporným saldem zahraničního obchodu (160,3 mld. Kč, tj. 11,3 % HDP),

         - dalším růstem podílu nestátního sektoru na tvorbě HDP (74,7 %),

         - poměrnou stabilizací míry nezaměstnanosti na 3,5 %,

         - poklesem inflace na 8,8 %,

- vysokým tempem růstu reálných mezd převyšujících tempo růstu celkové produktivity práce ( 8,5 % proti 3,2 % HDP/prac.),

- mírným schodkem státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč,

- prudkým nárůstem schodku běžného  účtu platební bilance na 121,5 mld. Kč, (8,6 % HDP), jehož výši již nestačilo pokrýt kladné saldo kapitálového účtu (110,5 mld. Kč),

- zpřísňujícími opatřeními měnové politiky přijatými v polovině roku zpomalujícími růst peněžní zásoby (agregátu M2) z 21 % v prvním pololetí na 13 % ve druhém pololetí,

         - snížením devizových rezerv ČNB o 22,5 mld. Kč, tj. o 6,2 % proti roku 1995.

 

V roce 1996 se sice ve srovnání s předchozím rokem zvýšil obrat zahraničního obchodu o 8,4 %, ovšem v tom dovoz o 12,7 % a vývoz jen o 3,5 %. Směnné relace sice nepoklesly (byly na hodnotě 100,2 %), ale rozdíl mezi růstem fyzického objemu dovozu a vývozu o 9,3 procentního bodu vedl k celkovému pasivu obchodní bilance 160,3 mld. Kč, tj. 11,3 % HDP. Zaostávání vývozu se stalo jedním z nejbolestivějších míst hospodářského vývoje.

 

Míra nezaměstnanosti byla 3,5 %. Její stále nízká hodnota a strukturální projevy spíše korespondují s malým pohybem směrem k dovršení transformace a s velmi nízkou mobilitou pracovní síly. Posun směrem ke zvýšení mobility nemá dosud vytvořené předpoklady ve strategii bytové výstavby a dostatečné obnově současného bytového fondu. Tím není vytvořena jedna ze základních podmínek fungujícího trhu s byty jako podmínky řádového posunu v této oblasti.

 

 Zvětšil se rozdíl mezi růstem nominálních  a reálných mezd na jedné straně a růstem celkové produktivity práce na 5,3 procentního bodu v neprospěch produktivity. Bez obrácení tohoto trendu není reálné uvažovat o zastavení inflačních tlaků a vytvoření podmínek pro snížení deficitu zahraničního obchodu.

 

Míra inflace klesla jen o 0,3 procentního bodu. Vedle aktivního přístupu ke zvyšování produktivity jako předpokladu dalšího snižování inflace ji bude ovlivňovat nepříznivě deregulace cen neobchodních zboží a služeb.

 

Hrubá zemědělská produkce zůstala podle odhadu za rok 1996 na úrovni roku 1995. Vytvořená přidaná hodnota v zemědělství byla také zhruba na stejné úrovni.

 

Podíl zemědělství na pracovních silách v civilních sektorech národního hospodářství byl 4,2 % a poklesl o 0,4 procentního bodu, při poklesu pracovních sil o 11 tis.. Na investicích  podnikatelského sektoru činil podíl zemědělství 5,2 % (spolu s lesním hospodářstvím a myslivostí) a klesl rovněž o 0,4 procentního bodu. Zemědělství se podílelo (spolu s lesním hospodářstvím a myslivostí) na úvěrech ekonomických sektorů 4,4 %, což je o 0,7 procentního bodu více než v předchozím roce. Na celkovém obratu zahraničního obchodu činil podíl potravin a živých zvířat 5,0 %, z toho na dovozu 5,7 % a na vývozu 4,0 %.

 

Podíl výdajů obyvatelstva za potraviny (bez tabáku) činil 25,6 % v roce 1996 (o 0,5 procentního bodu méně než v roce 1994).

 

Tabulka 1.1  Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodářství
Macro-economic Characteristics of the National Economy

Pramen: ČSÚ, VÚZE

 

Pozn.:

¹⁾ Do roku 1995 ve stálých cenách roku 1984, od roku 1995 ve stálých cenách roku 1994 a v nové metodice.       Before 1995 in fixed prices 1984, since that in fixed prices 1994 and using a new methodology.

²⁾ Do roku 1995 ve stálých cenách roku 1984, od roku 1995 ve stálých cenách roku 1994.
     Before 1995 in fixed prices 1984, since that in fixed prices 1994.

 

1.1  Postavení lesního hospodářství v národním hospodářství  
Position of Forest Management in National Economy

---

Podíl odvětví lesního hospodářství na národním hospodářství je nízký a dlouhodobě klesá. V roce 1996 činil 0,6 % hrubého domácího produktu, 0,8 % počtu pracovníků v civilním sektoru a 0,3 % celkových investic.

Tabulka 1.1.1  Hrubý domácí produkt v nákladových faktorech
Gross National Product

Pramen: ČSÚ

 

Lesní hospodářství se však svým víceúčelovým zaměřením výrazně odlišuje od ostatních odvětví národního hospodářství, protože vedle produkce dřeva, realizovaného na trhu, produkuje též kladné externality - nedřevní, mimoprodukční užitky, které na trhu realizovány nejsou. Les je tedy  jednak chápán a obhospodařován jako obnovitelný přírodní zdroj, jednak, a to se stále rostoucím významem, jako základní, nenahraditelná a neimportovatelná složka životního prostředí.

 

Z tohoto důvodu podíl lesního hospodářství na tvorbě HDP  neodráží skutečný význam odvětví lesního hospodářství pro hospodářský rozvoj země, protože stávající metodika tvorby HDP dokáže zahrnout pouze finančně měřitelnou produkci. Z tohoto pohledu sama dřevoprodukční funkce tedy objektivně nevyjadřuje reálné přínosy lesního hospodářství pro životní úroveň obyvatelstva. Tato skutečnost je výsledkem nedokonalé úrovně současného poznání, neboť jedním z kardinálních problémů lesního hospodářství je právě obtížnost vyčíslení hodnoty přínosů ostatních nedřevních užitků pro společnost, tzn. problematika peněžního ocenění nedřevní produkce a mimoprodukčních funkcí lesa, jejich zahrnutí do systému národních účtů, respektive otázka zpoplatnění těchto funkcí. Jedná se při tom o významný, ale dosud nedořešený současný trend ve všech lesnicky vyspělých zemích.

 

To ale neznamená, že by nedřevní produkce (borůvky, houby, zvěřina atd.) a mimoprodukční funkce (půdoochranná, vodohospodářská, rekreační a další) u nás nebyly národohospodářsky zvažovány (ceněny) vůbec. Dokazuje to např. lesní zákon, který právě zejména z titulu mimoprodukčních funkcí lesa usměrňuje práva vlastníků lesa tak, aby byly tyto celospolečensky využívané funkce celoplošně zajišťovány. Tím se lesní hospodářství ČR řadí na úroveň zemí s vyspělou tržní ekonomikou, kterým tento prvek je vlastní.

 

Tabulka 1.1.2  Průměrné počty pracovníků ve fyzických osobách v civilním sektoru národního hospodářství a lesního hospodářství
Average Numbers of Employees in the Civil Sector of National Economy and in Forestry                                 

Pramen: ČSÚ

 

Pozn.:

* Pouze počet pracovníků v lesnické činnosti.  Number of employees operating in forestry activities only.

 

 

Tabulka 1.1.3  Investice lesního hospodářství v rámci národního hospodářství
Investments in National Economy and in Forestry

Pramen: ČSÚ