---

2.2.4  Výchovné zásahy

---

 

Celkový rozsah provedených výchovných zásahů v posledních letech roste a přesáhl jejich objem před rokem 1990. Plocha provedených prořezávek je však dosud nedostatečná. Plocha provedených probírek vzrostla významně i přes trvající vysoký podíl nahodilých těžeb a je vyšší než dlouholetý průměr.

 

Tabulka s grafem 2.2.4.1  Rozsah provedených  výchovných zásahů
Thinnings and Cleanings   

 

Pramen: ÚHÚL,  LHE 1980 - 1992, ČSÚ 1993, 1994,1996.

 

Rozsah probírek kolísá z roku na rok více než rozsah prořezávek v důsledku lesním zákonem stanovené povinnosti přednostně zpracovávat těžbu nahodilou (kalamitní), která si vynucuje v některých letech odsunutí probírkových zásahů na pozdější dobu. Odsun probírky o několik let má podstatně menší nepříznivé následky na stav porostu než odsun prořezávky. Rozsah prořezávek je ovlivněn i malým nebo nulovým výnosem a značnými náklady na jejich provádění.

 

Graf 2.2.4.2  Podíl nahodilých těžeb z celkové těžby v předmýtních porostech
Salvage Fellings Share of Total Thinnings                

Pramen: ÚHÚL , LHE 1980 - 1992, ČSÚ 1993 - 1996.

* Není statisticky podchyceno. Not recorded.

K usměrnění výchovy porostů jsou zpracovány výchovné programy diferencované podle růstových podmínek, hlavních dřevin a stupně ohrožení škodlivými vlivy. Respektují se též hlediska mimoprodukčních funkcí lesa, zejména vodohospodářské zájmy a ochrana půdy před erozí.

 

2.2.5  Těžba dřeva

---

 

Provedené těžby měly v celém poválečném období stoupající trend až do poloviny osmdesátých let. Těžba však nikdy nedosáhla výše celkové roční produkce dřeva v lesích. Po restitucích lesních majetků došlo v letech 1991- 92 k jejímu poklesu, od roku  1993  těžba opět mírně vzrůstá a přibližuje se k průměru posledních desetiletí.

 

Tabulka s grafem 2.2.5.1  Těžba dřeva
Total Annual Fellings

 

Pramen: ČSÚ

 

 

2.2.6  Ostatní produkty lesa  

---

 

Významnou skupinu ostatních produktů tvoří mimodřevní produkty, za něž jsou považovány takové produkty lesa, které nejsou fyzicky těsně spjaté s vlastními dřevinami, se dřevem na pni, ale které jsou poskytovány organismy vázanými na lesní prostředí. Patří sem zejména jedlé houby, lesní bobuloviny a léčivé rostliny. Význam hub a hlavních lesních bobulovin v rámci ČR byl zjišťován na LF ČZU v Praze především dotazníkovým šetřením v reprezentativních souborech obyvatel ČR v letech 1994 - 1996, dotazníkovým šetřením u personálu s.p. Lesy České republiky v r. 1994, analýzou údajů lesní hospodářské evidence a venkovním monitoringem v letech 1995 a 1996. Jednalo se o první komplexnější šetření zahrnující odhady rozsahu výskytu lesních bobulovin a objemu sběru lesních plodin ve fyzických a peněžních jednotkách na území ČR.

 

Z šetření vyplývá, že sběr lesních plodin je druhým hlavním důvodem návštěv lesa u nás s více než 28% četností návštěv v letech 1994 a 1995. V průběhu let 1994 a 1995 sbíralo lesní plodiny 66 % populace a 80 % domácností. Houby se sbíraly v 72 % domácností, borůvky v 46 %, maliny v 30 %, ostružiny v 22 %, bezinky v 15 % a brusinky v 8 % domácností. Část bezinek byla sbírána mimo lesní prostředí. Výměra hlavních lesních bobulovin v lesích přístupných veřejnosti byla podle šetření v r. 1994 následující: borůvka (Vaccinium myrtillus L.) 197 tis. ha, ostružiník maliník (Rubus idaeus L.) 80 tis. ha, bez černý (Sambucus nigra L.) 61 tis. ha, ostružiník křovitý (Rubus fruticosus L.) 52 tis. ha, brusinka (Vaccinium vitis idaea L.) 18 tis. ha.

 

V r. 1994 připadalo na jednu domácnost v ČR 12,1 kg sběru lesních plodin, 15,3 kg v r. 1995 a 9,1 kg v r. 1996, z toho poloviční množství hub. Roční objemy sbíraných hub a pěti hlavních bobulovin se pohybovaly v letech 1994 - 1996 od 34,9 mil. kg do 58,5 mil. kg při tříletém průměru 46,6 tis. tun, což představuje hodnoty charakteru hrubé produkce od 2 mld. Kč do 3,4 mld. Kč při průměru 2,7 mld. Kč. V prodejních cenách tyto hodnoty představují 1/4 - 1/3 ročního objemu dříví realizovaného na trhu. Nižší hodnoty sběru v r. 1996 byly způsobeny především výrazně horšími povětrnostními podmínkami pro úrodu a sběr lesních plodin, zejména podstatně deštivějším a chladnějším jarem a létem oproti předcházejícím rokům. V intenzitě sběru uvedených lesních plodin existují značné rozdíly mezi kraji. V ročním průměru z let 1994 a 1995 se sbíralo nejvíce plodin na území Středočeského kraje v hodnotě přes 2,0 tis. Kč/ha lesní půdy přístupné veřejnosti (vliv obyvatel Prahy), na území Severočeského kraje 1,7 tis. Kč/ha, Severomoravského 1,3 tis. Kč/ha, Východočeského 1,1 tis. Kč/ha, Jihomoravského 0,9 tis. Kč/ha, Západočeského 0,9 tis. Kč/ha a Jihočeského 0,8 tis. Kč/ha. Cena 1 ha lesa na bázi čistého důchodu pro veřejnost sbírající lesní plody dosahovala v průměru let 1994 a 1995 v rámci ČR výše 33,0 tis. Kč, což je úroveň obdobná průměrné úřední ceně 1 ha lesního pozemku v ČR z titulu plnění dřevoprodukční funkce lesa.

 

 

Tabulka 2.2.6.1  Objem sběru hlavních lesních plodin
Volume of Gathered Main Non-wood Forest Products

 Pramen:LF Praha

 

 

Tabulka 2.2.6.2  Hodnota sběru hlavních lesních plodin
Value of Gathered Main Non-wood Forest Products

Pramen: LF Praha

 

Hodnota sběru produkce nejvýznamnější lesní bobuloviny - borůvky na 1 ha plochy borůvkového porostu dosáhla v ukazateli hrubé produkce v průměru za rok 1994 a 1995 více než  5,0 tis. Kč, přičemž jsou velké rozdíly mezi kraji. Např. pro borůvkové porosty v lesích středních Čech je uvedená hodnota téměř trojnásobná. Se sběrem lesních plodin  a především borůvek souvisí do značné míry i kvantita a struktura návštěvnosti lesa. Jestliže se průměrný roční počet návštěv připadající v ČR na 1 ha lesa přístupného veřejnosti (zejména mimo lesů ve správě Ministerstva obrany) pohybuje kolem 100 s klesající tendencí v posledních třech letech, pak se počet návštev 1 ha lesa s porosty borůvky zvyšuje o dalších 170, přičemž tato návštěvnost je koncentrována do poměrně krátkého období 2 - 4 týdnů podle charakteru lokalit.

 

Údaje o sběru lesních plodin dokazují mimořádně vysoký veřejný význam lesů v ČR z tohoto titulu. Ve skutečnosti je význam lesů zřejmě ještě podstatně vyšší, protože kromě uvedených hlavních lesních plodin jsou sbírány v menší míře i další a navíc se sbírají v lesích i léčivé rostliny. V šetření z r. 1994 bylo zjištěno, že objem sbíraných hlavních druhů léčivých rostlin v suchém stavu činil v ČR celkem 2,8 tis. tun, přičemž podíl sběru z lesního prostředí byl kalkulován nejméně na 1/3.

 

Tlaku společnosti na lesy, vysoké návštěvnosti lesa a sběru lesních plodin - rekreačnímu i komerčnímu se věnuje ve vyspělých zemích stále se zvyšující pozornost po stránce legislativní a informační s cílem začlenit údaje v různé formě do pravidelných odvětvových informačních systémů. Např. ve Švédsku a Finsku  jsou data o objemu produkce a sběru hlavních lesních plodin považována za významná, i když ve srovnání s ČR je intenzita sběru na jednotku plochy lesa podstatně nižší. V těchto zemích se sbírá 8 - 10 % biologické úrody lesních bobulovin, u nás v případě borůvek 25 %, ale ve Středočeském kraji kolem 66 % odhadované úrody borůvek, což je zřejmě na samé hranici možností.

 

Údaje o produkci hub a bobulovin byly ve Švédsku a Finsku zjišťovány v rámci národních lesnických inventarizací na sérii zkusných ploch. Co se týká sběru, pak ve Švédsku  se sbírá ročně na osobu v průměru přes 7 kg borůvek, u nás 1,3 kg (průměr let 1994 - 1995), ve Finsku 8 -10 kg lesních bobulovin, u nás 2,5 kg. Ve Švédsku se sbírá 2 kg hub a ve Finsku 1 kg hub  na osobu ročně, zatímco u nás 2,5 kg. Například ve Švédsku se sklidí v průměru  kolem 2 kg borůvek z 1 ha lesa, u nás připadá 5 kg/ha lesní půdy a 5,3 kg/ha lesní půdy legislativně přístupné veřejnosti. Ve Finsku se sbírá 1,8 - 2,3 kg  plodů bobulovin na jeden ha lesa, u nás kolem 10 kg  (9,8 resp. 10,4 kg), což je přibližně pětinásobek. Přitom hlavní bobulovina borůvka je u nás rozšířena na nepoměrně menším podílu lesní půdy (1/10) než ve Skandinávii. Hub se sbírá ve Švédsku 0,6 kg/ha a ve Finsku 0,2 kg/ha, zatímco u nás 10,2 kg respektive  10,8 kg/ha lesní půdy (veškeré či veřejnosti přístupné). Sbírá-li se ve Švédsku a Finsku 8-10 % biologické úrody lesních bobulovin, u nás v případě borůvek je sbíráno 20 %.

 

 

2.2.7  Ochrana lesa

---

 

Povětrnostní podmínky v roce 1996 svým charakterem ovlivnily kladně zdravotní stav porostů a negativně se projevily při vývoji mnohých škodlivých druhů hmyzu. U kalamitních škůdců došlo k poklesu rozsahu jimi způsobených škod. Kalamita bekyně mnišky patrně v tomto roce skončila.

 

Graf 2.2.7.1  Nahodilé těžby podle druhů
Salvage Fellings by Damaging Agents

Pramen: VÚLHM

 

Výše nahodilých těžeb v jednotlivých letech značně kolísá, protože souvisí s výskytem kalamit. V posledních letech jsou v našich lesích rozhodující škodliví činitelé vítr, sníh s námrazou, imise a hmyzí škůdci. Uvedenými škodlivými činiteli trpí nejvíce smrk, zejména ve středních a vyšších polohách. Borovice je ohrožována ve středních polohách hlavně sněhem.

Tabulka 2.2.7.1  Nahodilé těžby podle druhů
 Salvage Fellings by Damaging Agents

Pramen: VÚLHM

 

 

2.2.7.1  Abiotické vlivy

---

Průběh počasí v roce 1996 byl pro lesní porosty relativně příznivý, stejně jako v roce 1995. Dostatek srážek (100% dlouhodobého normálu) rozložených převážně ve vegetačním období se příznivě promítl do posílení vitality lesních porostů. Langův dešťový faktor dosáhl ve srovnání s dlouhodobým normálem vyšších hodnot, i když nedosáhl hodnot z roku 1995. Příznivé je i to, že situace na Moravě, která byla dlouhodobě horší než v Čechách, byla v roce 1996 lepší. Nepříznivé důsledky průběhu počasí se však projevily v zimních měsících (leden - únor), kdy v důsledku dlouhodobého mrazivého a vlhkého počasí došlo k vzniku námrazy, která poškodila rozsáhlé komplexy porostů přímo nebo v kombinaci s nepříznivou imisní situací. Nepříznivě se v jarních měsících projevilo také zamrznutí půdy, které způsobilo vytranspirování dřevin a projevilo se pozorovatelnými vnějšími příznaky (červenání jehličí).

 

Tabulka  s grafem 2.2.7.2  Langův dešťový faktor
Lang´s Rain Factor

 

Pramen: VÚHLM

 

Pozn.:

Langův dešťový faktor je průměrný roční úhrn srážek v mm, dělený průměrnou roční teplotou vzduchu ve ^oC.

Lang´s Rain Factor is total mean annual precipitation in milimetres divided by average annual temperature of air in degrees centigrades.

 

Celkový objem nahodilých těžeb vyvolaných všemi sledovanými abiotickými činiteli dosáhl v roce 1996 hodnoty 4,1 mil. m³, což je o 14 % více než v roce 1995.

 

Nejvyšší podíl tvořily škody způsobené námrazou, které dosáhly 1,9 mil. m³ (v roce 1995 pouze 0,1 mil. m³) a v dlouhodobém porovnání byly výrazně nejvyšší. Projevily se především v oblasti Českomoravské vrchoviny. Teprve druhým nejvýznamnějším činitelem byl vítr. Rozsah poškození tímto činitelem dosáhl 1,1 mil. m³, tj. 74 % roku 1995.

 

Zhruba na třetinu poklesl rozsah poškození suchem, který dosáhl 0,6 mil. m³. S ohledem na průběh srážek je tento objem dosti překvapivý. Sněhem bylo poškozeno 0,2 mil. m³, což představuje proti r. 1995 nárůst o 19 %. Výrazné byly v roce 1996 škody způsobené exhalacemi, které byly soustředěny především do oblasti Krušných hor. Akutně bylo poškozeno 0,3 mil. m³ na ploše 15 763 ha. Toto poškození bylo silně stimulováno i nepříznivými teplotami a dlouhodobě působící námrazou. Požáry poškodily či zničily celkem 219 ha lesních porostů různého stáří.