Poškození
lesů znečištěním ovzduší na česko-německo-polském pomezí nabylo v sedmdesátých
letech rozsahu ekologické katastrofy. Poslední vývoj zdravotního stavu lesů
v ČR naznačuje, že chronické poškozování, působené zřejmě především
SO2 a NOx, pravděpodobně klesá, a to i přesto, že v důsledku
klimatické situace na konci zimy 1995/96 došlo k akutnímu silnému poškození
smrkových porostů na Krušných horách. Škody, označované jako novodobé
poškození smrku, se vyskytují v celé Evropě.
Graf 2.2.7.5Podíl
porostů poškozených imisemi Air
Pollution Damage to Forests. Except Military Forests.
Pramen:
ÚHÚL
Tabulka 2.2.7.4 Vývoj
poškození lesních porostů imisemi ( bez lesů MO ) AirPollution Damage to Forests by Damage Degree
Rok
Year
Stupeň
poškození
Damage degree (Czech scale)
Vytěženo
od r.1958
Harvested since
0/I
+ I
II
IIIa
+ b
IVa
+ b
%
porostní půdy civilních lesů
% of the forest stands
area (civil forests only)
1981
32,7
2,6
0,9
0,3
*
1985
33,2
5,7
1,4
0,2
1,4
1990
51,3
4,5
1,2
0,1
1,9
1991
51,5
4,4
1,1
0,1
2,0
1992
54,6
4,2
0,9
0,1
2,0
1993
56,0
4,0
0,8
0,1
2,0
1994
58,3
3,8
0,8
0,1
2,0
1995
57,4
3,4
0,7
0,1
2,0
1996
56,2
2,8
0,7
0,0
2,0
Pramen:
ÚHÚL
Pozn.:
Udáváno
je procento poškození porostů existujících v době zjištění vztažené k
výměře porostní půdy bez holiny (bez lesů MO).
Only
those forest stand areas are mentioned that were stocked in the year of damage
inventory. Military forests are excluded.
* Nebylo
zjišťováno. Not
recorded.
Poškození
porostů se klasifikuje podle procentického zastoupení stromů s defoliací větší
než 50 %. Rozdíly v rychlosti jeho změn se klasifikují pomocí tak zvaných
pásem ohrožení lesů imisemi. Jsou to území, na nichž se stupeň poškození
dospělých smrkových porostů zvyšuje určitou průměrnou rychlostí, která
určuje i jejich životnost od začátku intenzivního působení imisí. V pásmu
ohrožení A je tato životnost maximálně 20 let, v pásmu B 21 až 40 let
atd.
V roce 1996
provedl Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs n. L. revizi vymezení
pásem ohrožení na celém území republiky. Cílem revize bylo ujednocení
vymezení pásem v souladu s úpravou jejich definice ve vyhlášce MZe č.
78 ze dne 18. 3. 1996 o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí a
upřesnění hranic pásma C, které ještě nebylo možno v osmdesátých
letech dostatečně spolehlivě určit pro nedostatek jednoznačných příznaků
poškození v lesních porostech.
Podkladem pro
revizi byly série satelitních snímků území ČR z let 1984-85, 1986-88,
1990-92 a 1993-94, v nichž bylo klasifikováno poškození lesních porostů
metodikou firmy Stoklasa Tech. Praha. Při interpretaci snímků byl kladen
hlavní důraz na trvalost projevů zhoršování zdravotního stavu lesa.
Vyhodnocení pásem ze snímků bylo ověřeno ve větších lesních komplexech
specialisty ochrany lesů poboček ÚHÚL a v oblastech s drobnějšími lesy na
1 130 zkusných plochách v terénu. Zákresy hranic pásem ohrožení jsou k
dispozici na okresních úřadech v souvislém zobrazení příslušného okresu
na základních mapách ČR v měřítku 1 : 50 000.
Tabulka 2.2.7.5Rozsah pásem ohrožení lesních porostů ČR imisemi Air
Pollution Threat Zones in the Czech Forests.
Pásmo
ohroženíThreat
Zone
A
B
C
D
%
plochy lesních porostů%
of forest stands
0,4*
2,1*
19,8
77,7
Pramen:
ÚHÚL, Stoklasa Tech.
*
Protože jde o vyhodnocení kosmických snímků, údaje se týkají pouze lesních
porostů starších než cca 10 let. Celková výměra včetně 1. věkového
stupně a holin činí u pásma A 1,1 % a u pásma B přibližně 5 % všech lesů
ČR.
Forest
stands older than approx. 10 years detectable by the Landsat TM-5 imagery only.
Total areas of the threat zones A and B inclusive unstocked stands and stands
younger than 10 years is 1,1% and approx. 5 % , respectively, of the total area
of the Czech forests.
Škody vzniklé
v důsledku inverzních situací v zimě 1995-1996 na smrkových porostech Krušných
hor ukazují, že i při snížené průměrné imisní zátěži stále ještě
může docházet k epizodním situacím, ohrožujícím existenci lesa v některých
územích.
2.2.7.4Monitoring zdravotního stavu lesů
Ke zjišťování
zdravotního stavu lesů se v České republice využívají vedle pozemních šetření
také metody dálkového průzkumu Země (DPZ), zejména vyhodnocování kosmických
snímků z družice Landsat - TM 5. Takto získané informace se vyznačují
vysokým stupněm objektivity a umožňují posoudit také celkový trend vývoje.
Údaje o zdravotním stavu lesů jsou komlexního charakteru a neumožňují blíže
identifikovat jednotlivé činitele, kteří jej ovlivňuji (např. imise,
stanovištní podmínky, biotičtí škůdci či srážkové poměry). Uvedená
metoda se prakticky používá již od roku 1984 a má velmi dobrou úroveň.
Zdravotní
stav lesů zjištěný metodou DPZ měl v letech 1984 - 94 nepříznivý vývoj.
Rozhodujícím způsobem byl zřejmě ovlivněn civilizačními faktory a několika
abnormálně suchými a teplými roky. Za uvedené období se zvýšila průměrná
defoliace jehličnatých porostů z 10,5 % na 21,1 % a průměrný stupeň poškození
lesů vzrostl z 0,75 na 1,27. K obratu došlo v roce 1995.
Vyhodnocení
snímků za rok 1996 potvrdilo příznivý trend vývoje zdravotního stavu lesů.
Ze souhrnného zpracování snímků za roky 1995 a 1996 pokrývajících celé
území ČR (v roce 1995 se vzhledem ke klimatickým podmínkám nepodařilo
pokrýt kosmickými snímky celé území) byla zjištěna průměrná defoliace
14,7 % a průměrný stupeň poškození 0,96. Rozhodujícím důvodem tohoto příznivého
vývoje byly patrně vyšší srážky v letech 1995 a 1996 a celkové snižování
imisní zátěže. Ke zlepšení či stabilizaci zdravotního stavu došlo především
v nižších a středních nadmořských výškách.
Určitý posun
ročních údajů charakterizujících zdravotní stav lesů mezi rokem 1995 a 1996
(defoliace vyšší o 0,6 % a stupeň poškození vyšší o 0,03) byl ovlivněn
především :
- velkoplošným
odumřením a poškozením smrkových porostů v Krušných horách v zimě
1995-96,
- odumíráním
a rychlým zhoršováním zdravotního stavu lesních porostů v oblasti Šumavy,
- důsledkem větrných
a námrazových kalamit v oblasti Českomoravské vrchoviny,
- doplněním
komplexu kosmických snímků za část území Moravy, kterou se v roce 1995
nepodařilo nasnímkovat.
Uvedené, především
lokální vlivy však nemění, ale pouze upřesňují celkový příznivý vývoj
charakteristik zdravotního stavu lesů na území celé České republiky, který
se podle údajů dálkového průzkumu Země vrátil k hodnotám z let 1989-90.
Graf
2.2.7.6Vývoj defoliace jehličnatých
porostů na základě dálkového průskumu země Defoliation of coniferous forest
stands
trought the Earth remote sensing
Pramen:
STOKLASA Tech., Praha
Graf
2.2.7.7Vývoj defoliace listnatých
porostů
na základě dálkového průskumu země Defoliation
of non-coniferous forest stands
trought the Earth remote sensing
Pramen:
STOKLASA Tech., Praha
K monitorování
stavu lesů jsou používány také jiné metody, které poskytují poněkud
odlišné výsledky. To se týká především výsledků získaných pozemním
šetřením na 200 plochách v rámci mezinárodního šetřenív síti ICP Forests, které jsou situovány v porostech ve stáří 60 -
100 let. (Nejedná se tedy o celoplošný údaj o stavu všech lesů v ČR. V
tomto výběrovém šetření chybí údaje z mladších porostů, které
rychleji využívají příznivějších podmínek a regenerují.) Údaje ze sítě
ICP Forests vykazují v hodnocení zdravotního stavu lesů na základě
defoliace poněkud odlišné trendy pro jehličnaté a listnaté porosty. Zatímco
u jehličnanů procento průměrné defoliace stále mírně stoupá, u
listnáčů naopak klesá. K nejvýraznějším změnám u jehličnanů došlo
u stupně defoliace 2 (26 - 60%), kde se procento zastoupených stromů zvýšilo
z 56,7 % v roce 1995 na 73,2 % v roce 1996. Tento nepříznivý vývoj zdravotního
stavu především smrkových porostů vyšších věkových tříd je dán
pomalou reakcí na měnící se podmínky prostředí, tedy i na snižování
koncentrací látek znečišťujících prostředí. Mnohem příznivější vývoj
poškození byl zjištěn u listnatých porostů, kde se například v bukových
porostech zvýšil podíl zdravých nedefoliovaných stromů (0 -10%) z 25,6%
v roce 1995 na 31,7 % v roce 1996.
Graf 2.2.7.8
Procentické zastoupení defoliace jehličnatých stromů podle metodiky ICP Forests Percentage
of tree defoliation
classes by classification of ICP
Forests. Coniferous
Graf 2.2.7.9
Procentické zastoupení defoliace listnatých stromů
podle metodiky ICP Forests Percentage
of tree defoliation
classes by classification of ICP
Forests. Non- Coniferous
