ÚHÚL Brandýs nad Labem

2.2

Kapitola: 1 2 3 4 5

2.2 Výsledky lesního hospodářství
Forestry Activities Results

2.2.1 Zdroje osiva

V Semenářském závodě v Týništi nad Orlicí bylo v roce 1996 zpracováno celkem 433 tun semenné suroviny 36 druhů lesních dřevin. Závod zajistil stratifikaci 11 tun semene především buku. Zásoby čistého semene smrku, borovice a modřínu pozvolna klesají, naopak se projevuje růst zásob semen jedle a buku.

Tabulka 2.2.1.1 Stav zásob semene a semenné suroviny v SZ v Týništi n.O.
Stock of Seed and Seed Raw Material in Seed Production Plant of Týniště n. O.

Dřevina	Čisté semeno kg Pure seed (kg)			Semenná surovina kg Seed raw material (kg)			Species
	1994	1995	1996	1994	1995	1996
Smrk ztepilý	50 300	46 811	42 298	230 151	10 465	33 030	Norway spruce
Borovice lesní	4 500	2 038	3 240	83 176	96 033	61 663	Scots pine
Modřín evropský	10 700	6 503	4 748	3 182	264	9 024	Evropean larch
Jedle bělokorá	2 800	1 973	4 589	1 152	27 102	91	#003366 fir
Buk lesní	30 499	40 535	88 155	16 237	69 433	81	European beech

Pramen : LČR, s. p., SZ v Týništi nad Orlicí.

Graf 2.2.1.1 Podíl zásob semen lesních dřevin uložených v SZ v Týništi n.O.
Stock of Seed Stored by SZ of Týniště nad Orlicí.

Pramen : LČR, s. p., SZ v Týništi nad Orlicí.

2.2.2 Lesní školky a sadební materiál

Lesním zákonem č. 289/95 Sb., byla právnickým a fyzickým osobám zabývajícím se sběrem semen lesních dřevin, jejich luštěním, skladováním, produkcí sazenic lesních dřevin nebo obchodem s jejich semeny a sazenicemi jako podnikatelskou činností stanovena povinnost získání licence pro nakládání se semeny a sazenicemi. Tuto licenci vydává Ministerstvo zemědělství jako ústřední orgán státní správy lesů.

Tabulka s grafem 2.2.2.1 Vývoj plochy školek a produkce sazenic schopných výsadby
Area of Forest Nurseries and Annual Production of Plants

Rok	Produkce Production	Plocha Area
Year	mil. ks mill. plants	ha
1980	180	1 978
1990	222	2 182
1991	211	2 202
1992	186	2 612
1993	204	1 950
1994	200	1 900
1995	208	1 705
1996	154	1 399

Pramen: ČSÚ

V roce 1996 bylo uděleno celkem 450 licencí, z toho 177 bylo vydáno právnickým a 283 fyzickým osobám.

Pouze pro sběr semen lesních dřevin bylo uděleno 21 licencí (omezený rozsah licence) a pro nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin bylo uděleno 429 licencí.

Ústředním orgánem státní správy lesů byla odňata jedna licence.

V roce 1996 začalo aktivně pracovat SPSM. V této profesní organizaci jsou zapojeny téměř všechny významné školkařské subjekty, které jsou svou produkční plochou, technickým vybavením a odbornou úrovní základem lesního školkařství v ČR.

Tabulka 2.2.2.2 Produkční plocha a produkce sadebního materiálu členů SPSM v roce 1996
Area of Forest Nurseries and Number of Plants Produced by the Association of Tree Planting Stock Producers

Plocha (ha) Area (ha)		Produkce v roce 1996 (mil. ks) Plant production in 1996 (mil. plants)
Venkovní Nursery beds	729,4	Jehličnany	prostokořenné bareroot	40,6
Fóliové kryty Plastic greenhouses	11,3	Conifers	obalené containerized	7,6
Skleníky Glasshouses	1,7	Listnáče	prostokořenné bareroot	25,6
Uložiště obalených sazenic Area for growing containerized plants	51,0	Broadleaves	obalené containerized	2,2
Celkem Total	793,4	Celkem Total		76,0

Pramen: VÚLHM a SPSM

V SPSM není dosud organizována řada malých školek převážně fyzických osob s relativně menším technickým vybavením, kde je pěstován prostokořenný sadební materiál na venkovních plochách.

Vzhledem k pozvolnému nárůstu objemu přirozené obnovy lesa a zavádění jemnějších způsobů hospodaření se reálná potřeba sadebního materiálu v ČR snižuje. Množství výsadby schopných semenáčků a sazenic vypěstovaných v našich lesních školkách společně se sadebním materiálem dovezeným v odůvodněných případech z příhraničních oblastí okolních států velmi rychle doplňuje jeho dřívější nedostatečné množství pro obnovu lesa.

2.2.3 Obnova lesa a zalesňování

V posledních letech mírně roste výměra provedeného zalesnění, protože se zvětšuje plocha zalesnění prvního a rozsah opakovaného zalesnění se zmenšuje pomalu. Podíl přirozené obnovy na obnově celkové je stále velmi nízký. Začátkem devadesátých let dosahoval cca 600 ha ročně, v současnosti překročil nejúspěšnější výsledky v posledních desetiletích a přibližuje se 1 900 ha.

Tabulka s grafem 2.2.3.1 Obnova lesa
Reforestation

Obnova lesa, ha Reforested, ha
Způsob obnovy: Method of reforestation:	1980	1985	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996
umělá artifical	26 939	33 555	33 615	31 516	29 600	27 698	26 897	30 128	28 426
z toho opakovaná of which repeated	6 750	9 569	9 635	12 050	12 702	12 994	14 448	12 760	*
přirozená natural regeneration	999	594	908	557	575	697	818	1 163	1 898
Celkem Total	27 938	34 149	34 523	32 073	30 175	28 395	27 715	31 291	30 424

Pramen: ÚHÚL LHE 1980,1985, ČSÚ 1990 - 1996

* údaj nebyl zjišťován

Graf 2.2.3.1 Rozsah přirozené obnovy
Area of Natural Regeneration

Pramen: ČSÚ.

Tabulka s grafem 2.2.3.2 Umělá obnova podle druhů dřevin
Reforestation by Tree Species

Dřeviny		1989	1990	1991	1992	1993	1994	1995	1996	Tree species
		ha
Umělá obnova celkem		35 016	33 615	31 516	29 600	27 698	26 897	30 128	28 426	Reforestation, total
z toho	sadba	34 315	32 846	31 098	29 041	27 396	26 436	29 694	28 149	of	planting
	síje	701	769	418	559	302	461	434	277	which	sowing
z toho	smrk	20 121	19 467	18 646	17 212	15 878	14 245	15 072	12 926	of	spruce
	jedle	244	215	165	182	229	469	614	660	which	fir
	borovice	5 225	5 173	4 902	4 520	3 908	3 444	3 716	3 479		pine
	modřín	2 752	2 722	2 685	2 416	2 555	2 320	2 119	2 134		larch
	S jehličnaté	28 342	27 577	26 398	24 330	22 570	20 478	21 861	19 407		conifers total
	dub	1 703	1 415	1 255	1 292	1 375	1 610	2 360	2 648		oak
	buk	1 564	1 494	1 432	1 326	1 900	2 678	3 445	3 672		beech
	lípa	83	54	59	48	91	162	297	442		linden
	topol a osika	70	91	80	71	56	57	46	89		poplar, aspen
	ost. listnaté	3 254	2 804	2 292	2 553	1 706	1 912	2 119	6 851		other species
	S listnaté	6 674	5 858	5 118	5 290	5 128	6 419	8 267	9 019		broadl., total
	% listnaté	19,1	17,5	16,2	17,9	18,5	23,9	27,4	31,7		broadl., %

Pramen: ČSÚ

Tabulka 2.2.3.3 Bilance holin
Balance of Unstocked Area

	Stav k 1.1.	Přírůstky holin New unstocked area				Úbytky holin Decrease in unstocked area				Stav k 31.12.
Rok Year	Area on Jan. 1.	těžbou after cutting	nezdarem reforestation losses	jinak other	celkem total	zalesněním reforestation	přirozenou obnovou natural regeneration	jinak otherwise	celkem total	Area on Dec. 31.
	ha
1980	31 961	19 980	6 309	4 866	31 155	26 939	999	1 403	29 341	33 775
1985	39 332	22 706	9 954	5 090	37 750	33 555	594	3 768	37 917	39 165
1990	38 870	19 240	12 178	2 855	34 273	33 615	908	1 080	35 603	37 540
1991	37 540	15 599	13 060	4 925	32 684	31 516	557	1 283	33 356	36 868
1992	36 868	14 651	14 452	3 392	32 495	29 600	575	4 761	34 936	34 427
1993	34 427	12 472	13 437	3 862	29 771	27 698	697	4 010	32 405	31 793
1994	31 793	12 562	14 448	3 767	30 777	26 897	818	1 667	29 382	33 188
1995	33 188	17 016	11 090	3 615	31 721	30 128	1 163	1 189	32 480	32 429
1996	32 429	15 493	7 620	737	25 399	28 426	1 898	879	31 203	26 625

Pramen: ÚHÚL, LHE 1980, 1985. ČSÚ 1990-96

Přírůstky holin je třeba vždy posuzovat ve vztahu k výši mýtních těžeb a zalesnění nelesních pozemků. Obecně, aby byla zajištěna nepřetržitá obnova lesa, by dlouhodobě přírůstek holin těžbou a současně jejich úbytek úspěšným zalesněním měl odpovídat přibližně 115 % normální paseky. To se dlouhodobě nedaří plnit. Důvodem jsou mimo jiné nahodilé těžby po nichž nevzniká zalesňovací povinnost. Nedostatečná tvorba prvního věkového stupně a v jejím důsledku nevyrovnanost věkové struktury bude příčinou kolísání těžebních možností a produkčních ztrát v budoucnosti.

Do první poloviny padesátých let se zvětšovala plocha ročně zalesňovaných nelesních, převážně nevyužívaných zemědělských půd. V uplynulých pěti letech činil přírůstek lesní půdy cca 2 000 ha (graf 2.3.1.1). Zalesnění nevyužívaných pozemků v souladu se zalesňovacími projekty je ekologicky vhodný způsob využití a konzervace této půdy.

Z tabulek 2.2.3.1 a 2.2.3.3 je zřejmý vysoký nárůst opakované umělé obnovy lesa od roku 1990. Toto zvyšování se přičítá jednak nápravě starých nedostatků po revizi stavu kultur, jednak mimořádně suchému počasí.

V důsledku nezdaru zalesnění je do prvních věkových stupňů soustředěna významná část ztrát na produkci. Podle dlouhodobého sledování nezdaru je asi 80 % ztrát při zalesňování způsobeno nevhodnou manipulací se sadebním materiálem, jeho jakostí, způsobem a kvalitou výsadby a nedostatečnou ochranou kultur proti buřeni a zvěři. Dalších asi 10 % ztrát je působeno povětrnostními vlivy a lze je hospodařením ovlivnit jen málo.

Předchozí

Další