Průběh počasí v roce 1997 byl v mnoha ohledech
výjimečný. Z hlediska vlivu na zdravotní stav porostů byl rok 1997 obecně
relativně příznivý. Z dlouhodobého pohledu byly srážky v průměru mírně nad
normálem (106 %), na čemž se podílely nadnormální srážky na Moravě
(117 %). V Čechách byly srážky mírně podnormální (98 %). Srážky
byly však lokálně velmi diferencované. Zatímco v Jeseníkách a Beskydech byly
srážky silně nadnormální, na jiných částech území se projevoval srážkový
deficit. Velmi výrazná byla také diferenciace v rámci jednotlivých měsíců.
Zde je patrné, že v Čechách i na Moravě byly v červenci srážky velmi
výrazně nadnormální. V Čechách to bylo 200 % normálu a na Moravě dokonce
314 % normálu. Úhrnem v České republice to pak bylo 240 %.
V Čechách byly dále nadnormální měsíce únor, březen a duben a ještě
prosinec, a to od 112 do 130 % dlouhodobého normálu. Na Moravě byly nadnormální
naopak květen a červen (126 % a 103 %) a listopad (149 %). Na většině
území tak postupně dochází k vyrovnávání srážkového deficitu po období
sucha v letech 1989 – 1994.
V lednu až březnu se vyskytla opakovaně nízká inverze. Nad její
horní hranicí se teploty pohybovaly až do 10oC, pod ní převládalo chladné počasí
s teplotami pod bodem mrazu. Přitom vznikaly mimořádně vysoké koncentrace
škodlivin, např. v severních Čechách byla naměřena půlhodinová koncentrace
až 2555 µg.m-3 SO2. Na hřebenech horských masivů roztála sněhová pokrývka,
intenzivní sluneční záření v řadě případů způsobilo přechodné
žloutnutí smrkových porostů. V nižších polohách na Českomoravské vrchovině
se naopak znovu objevily škody způsobené námrazou. Běhěm května se objevovaly
pozdní mrazy, které způsobovaly lokální poškození dřevin
Podle průběhu teplot je možné rok 1997 hodnotit jako nadnormální,
a to jak v Čechách, tak na Moravě. Odchylka od normálu činila v Čechách
+0,7°C, na Moravě +0,6°C a v celé ČR pak +0,7°C. Rok 1997 byl v průměru
teplejší než rok 1996, ale naopak chladnější než roky předcházející.
V Čechách byl teplotně silně podnormální leden, duben a říjen, teplotně
silně nadnormální pak únor, březen, srpen a prosinec. Na Moravě tomu bylo obdobně,
pouze rozdíly byly poněkud nižší.
Jestliže použijeme pro porovnání s minulými lety Langův
dešťový faktor, pak jeho hodnoty v Čechách nedosahují hodnotu vypočtenou
z dlouhodobých průměrů, na Moravě ji však vysoce přesahují. V rámci
tohoto desetiletí však patří k těm vyšším hodnotám, blížícím se
dlouhodobému průměru.
Celkový objem nahodilých těžeb způsobených abiotickými činiteli
(vítr, sníh, námraza, exhalace, sucho, ostatní nezjištěné příčiny) činila
v roce 1997 celkem 3 121 768 m3, což v porovnání s rokem
1996 činí o 38 % méně.
Nejvyšší podíl na těchto škodách činily škody větrem, které
byly evidovány v úhrnné výši 2 004 945 m3, tj. 177 % ve
srovnání s rokem 1996. Druhým nejvýznamnějším činitelem byla námraza, kde
bylo evidováno 372 824 m3, tj. 19 % z roku 1996. Rozsah škod,
způsobených ostatními činiteli, byl přibližně na stejné úrovni – sníh -
166 821 m3 (83 %), sucho - 194 192 m3 (33 %), exhalace -
192 091 m3 (69 %) a ostatní nezjištěné příčiny -
190 895 m3 (142 %).
Mrazem bylo poškozeno 1 349 ha, zejména mladších
porostů., což je více než dvakrát více než v roce předcházejícím. Požáry
byly evidovány celkem na 93 ha, což je méně než polovina z roku 1996.
