2.4.1.4. Zátěž lesních ekosystémů imisními látkami
Load of Forest Ecosystems by Air Pollutants

 

Z údajů z výzkumných ploch, na kterých je sledován chemismus půdy, srážek, půdní vody a vody v povrchových vodních zdrojích, vyplývá snižování spadu depozic. Tento trend pokračoval i v roce 1997. Koncentrace sledovaných látek ve srážkové vodě a vodě potoků poklesly oproti roku 1996 na všech sledovaných lokalitách. Nejvýrazněji se pokles projevil u síranů (SO42-), pokles koncentrací byl zaznamenán i u amonných a dusičnanových iontů (NH4+ a NO3-). Pod smrkovými porosty jsou hodnoty depozic vyšší než na volné ploše, protože jsou z korun stromů smývány a vymývány látky zachycované v plynné, aerosolové a tuhé formě (suchý spad). Koncentrace nitrátů ve vodě lesních potoků nepřesahují hygienické limity. Při zasedáních rady ministrů severských zemí však byly stanoveny nové limity, které jsou nižší (N, S). To potvrzuje jednak vývoj názorů na tento problém, jednak i to, že při dlouhodobém působení těchto polutantů je nutné jejich limity snížit hlavně proto, že ekosystém je jejich dlouhodobým působením již unaven. Na všech sledovaných plochách se mírně zvýšily hodnoty pH, a to jak ve srážkové vodě, tak i ve vodě potoků.

 

Tabulka 2.4.1.4 Hodnoty pH srážkové vody a potoků, depozice síry a dusíku
pH value of precipitation and stream water, sulphur and nitrogen depositions

Plocha Permanant Plot	Depozice Deposition							Voda v potoce Stream water
	Volná plocha Open plot			Porost Forest stand
	pH	S	N	Dřevina Species	pH	S	N	pH
		kg.ha1.rok-1 kg.ha1,year				kg.ha1.rok-1 kg.ha1,year
Kladská (Slavkovský les)	-	-	-		-	-	-	6,60
Hrušková (Slavkovský les)	-	-	-		-	-	-	5,75
Moldava (Krušné hory)	5,45	11,30	9,66	JR	5,26	19,10	6,30	5,68
Šerlich (Orlické hory)	-	-	-		-	-	-	6,16
U Vodárny (Jeseníky)	6,43	27,66	14,77		-	-	-	6,93
Červík (Beskydy)	5,80	13,36	9,39		-	-	-	6,62
Malá Ráztoka (Beskydy)	5,88	34,13	24,93		-	-	-	6,67
Želivka (ČM Vrchovina)	5,22	7,58	6,67	SM	4,44	32,59	18,43	6,69
Třebotov (Český kras)	6,36	11,46	-	BO	4,88	16,32	4,14	7,87
Vojířov (Jindřichohradecko)	5,13	7,00	7,27	SM	4,32	26,93	14,84	4,86
Zdíkov (Šumava)	-	-	-	SM	4,81	12,51	7,07	6,31

Pramen: VÚLHM, 1997.

Pozn.:
* bez stoku po kmeni,
*throughfall only.

 

Úroveň znečištění přízemní vrstvy ovzduší SO2 v časovém rozmezí let 1991-1995 vykazuje trvale pozitivní sestupnou tendenci, která se v roce 1995 pozastavila. V roce 1996 došlo k nárůstu koncentrací cca o 6 mg.m-3. V roce 1997 se koncentrace dostaly opět na úroveň roku 1995.Průběh průměrných ročních koncentrací SO2 na vybraných pozaďových stanicích v několika lesních oblastech dokumentuje průběh této tendence.

 

Graf 2.4.1.3 Koncentrace SO2 v ovzduší u vybraných stanic ve víceleté časové řadě
Series of SO2 concentrations at selected stations

A) průměrné roční koncentrace podle stanic
B) průměrná roční koncentrace za všechny

stanice
Lužnice – Jihočeské pánve Kolová – Karlovarská vrchovina Přimda – Český les
Košetice – Českomoravská vrchovina Svratouch - Českomoravská vrchovina Churáňov - Šumava

Pramen: Ekotoxa

 

Při porovnání zátěže SO2 pro jednotlivé lesní oblasti jsou nejvíce zatíženými PLO: Krušné hory, Chebská, Sokolovská, Žatecká a Mostecká pánev (Podkrušnohorské pánve), Doupovské hory, Rakovnicko-kladenská pahorkatina, České středohoří, Severočeská pískovcová plošina, Lužická pahorkatina, Lužická pískovcová plošina, Jizerské hory a Ještěd, Krkonoše a na Moravě PLO Podbeskydská pahorkatina. Nejčistší oblastí státu je Šumava a Novohradské Hory včetně předhůří, Hrubý Jeseník a jeho předhůří, Brdská vrchovina, Středomoravské Karpaty a Javorníky.

Dlouhodobý vývoj koncentrací SO2 a NOX podle PLO z výsledků bodového měření imisního monitoringu dokumentuje tabulka 2.4.1.5. Vývoj v roce 1997 je zachycen v tabulce 2.4.1.6 sestavené z výsledků bodového měření ve staniční síti čistoty ovzduší (soubor 219 stanic umístěných převážně ve volné krajině). V části PLO je překročena limitní koncentrace pro roční průměr koncentrace SO2 dle EHK OSN (20 mg.m-3). Tentýž závěr platí pro limitní koncentrace NOX (30 mg.m-3).

 

Tabulka 2.4.1.5 Dlouhodobý vývoj imisní zátěže přírodních lesních oblastí dle průměrných ročních koncentrací SO2 a NOX (µg.m-3)
Long-term development of immission air polution load in forest areas by average annual SO2 and NOX concentration (µg.m-3)

Pramen: Ekotoxa

 

Tabulka 2.4.1.6 Průměrné měsíční a roční koncentrace SO2 pro jednotlivé přírodní lesní oblasti v roce 1997 (µg.m-3)
Average monthly and annual SO2 concentrations for natural forest areas in 1997 (µg.m-3)

Pramen: Ekotoxa

 

Tabulka 2.4.1.7 Přehled max. 1/2 hod. koncentrací SO2 na vybraných pozaďových stanicích v severních Čechách
Overview of max. 1/2-hour SO2 concentrations at selected background stations in Nothern Bohemia

Pramen: Ekotoxa

 

Koncentrace NOX v rozmezí několika posledních let stagnují nebo v hustě osídlených oblastech narůstají. Koncentrace NOX v lesních oblastech jsou v průměru vyšší než koncentrace SO2. Koncentrace NOX jsou nejvyšší v těsném okolí měst a v hustě osídlených oblastech. Při plošném hodnocení distribuce NOx začíná být průkazný vliv dopravy, tj. mobilních zdrojů - dálniční síť. V relativně čistších oblastech ČR je v současnosti úroveň znečištění NOX ve všech PLO již výraznější než SO2.

Dle rozboru půlhodinových koncentrací SO2 ve staniční síti AIM byla zjištěna nejvyšší zátěž v lednu na stanici Rudolice v Horách (2 555 mg.m-3 - 19. ledna), v únoru na stanici Měděnec (2 063 mg.m-3 - 2. února) a na stanici Krupka (1 562 mg.m-3 - 3. února). Ve všech případech se jedná o PLO Krušné hory. Přehled maximálních půlhodinových koncentrací SO2 na vybraných stanicích severočeského regionu je uveden v tabulce 2.4.1.7.

Nejvyšší zátěž lesních porostů v severočeském regionu je doložena také rozborem absolutních četností krátkodobých koncentrací SO2 nad 500 mg.m-3 viz tabulka 2.4.1.8

 

Tabulka 2.4.1.8 Absolutní četnosti výskytu krátkodobých půlhodinových koncentrací SO2 nad 500 µg.m-3 v roce 1997
Absolute frequency of occurences short-time half-hour concentrations of SO2 above 500 µg.m-3 in 1997

označeny jsou pozaďové stanice umístěné ve volné krajině
background stations located in free landscape

Pramen: Ekotoxa

 

Nejnižší hodnoty krátkodobých koncentrací SO2 jsou naopak zjišťovány na stanici Bílý Kříž, Šerlich, Churáňov, Hojná voda a Košetice.

Nejvyšší půlhodinové koncentrace NOX jednoznačně korespondují s velkými městy (Praha, Ostrava a nově Brno, Liberec). Trvale anomálně vysoké hodnoty jsou měřeny v Berouně (zřejmě vliv dálnice).

Z rozboru nejvyšších denních hodnot SO2 vyplývá, že na celém území státu byla v lednu mohutná inverze, jež se projevila ve dvou obdobích (1. - 7. ledna a 12. - 19. ledna) maximálními hodnotami SO2. To bylo potvrzeno i naměřenými koncentracemi NOX. Denní koncentrace SO2 nad 100 mg.m-3 se ovšem vyskytují běžně v oblasti PLO Krušné hory po celou dobu roku.

 

Graf 2.4.1.6 Srovnání průběhu koncentrací SO2 na 3 stanicích v PLO Krušné hory ve čtyřech zimních obdobích (1993 - 1997)
Comparison of SO2 concentrations at 3 stations in the Ore Mountains in four winter seasons (1993-1997)

Fláje

 

Krupka

Měděnec

 

 

Při posuzování dlouhodobého trendu zátěže SO2 pro jednotlivé PLO dle bodového měření staniční sítě lze usuzovat, že pozadí státu se pohybuje v intervalu od 4 - 9 mg.m-3 SO2. Hodnoty tohoto pozadí v posledních čtyřech letech se již nemění. Zátěž nejvíce zatížených PLO měřeno průměrnou roční koncentrací SO2 se snížila. To se ovšem netýká výskytu krátkodobých koncentrací v období stabilních, případně inverzních stavů zvrstvení ovzduší tak, jak to dokládají maxima z celého Severočeského regionu a Ostravska. Nejzatíženější PLO je stále dlouhodobě PLO Krušné hory a pánevní oblasti a to z důvodu vysoké koncentrace velkých emisních zdrojů v její bezprostřední blízkosti. Vysoké hodnoty jsou trvale měřeny v celém Severočeského regionu a v oblasti Podbeskydské pahorkatiny.

Acidifikační zátěž lesních porostů a půdy, hodnoceno souhrnem všech frakcí suché a mokré depozice síry a dusíku, je stále jedna z nejvyšších v Evropě. Nejvýznamnější podíl představuje plynná depozice SO2.

Analýza imisní zátěže lesních porostů byla prováděna s využitím primárních dat ze staniční sítě čistoty ovzduší Ekotoxy Opava, ČHMÚ Praha, VÚLHM Jíloviště, VÚRV Praha, ORGRES.