1 Rámcové makroekonomické
podmínky v ČR
General Macroeconomic Conditions
Po volbách v roce 1998 došlo ke
změně vlády a současně s ní ke změně priorit hospodářské politiky, která
byla vyjádřena v programovém prohlášení nové vlády. Přestože programové
prohlášení zakládá příznivější podmínky pro rozvoj národního hospodářství,
byl jeho stav a vývoj ovlivněn v rozhodující míře špatnou makroekonomickou
situací, která vykazovala podstatné znaky ekonomické krize.
Makroekonomickou situaci lze charakterizovat
propadem hrubého domácího produktu (HDP). Zatímco ve srovnatelných středoevropských
zemích se tempo reálného ekonomického růstu od roku 1995 zvyšovalo nebo se
udržovalo na relativně vysoké úrovni, v ČR se meziroční tempo růstu HDP
v tomto období soustavě snižovalo (1995 +6,4, 1996 +3,9, 1997 +1,0) a v roce
1998 zaznamenalo HDP dokonce pokles o 2,7 %. Tento vývoj navíc signalizuje,
že se úroveň ekonomiky ČR nepřibližuje parametrům EU, ale naopak zaostávání se
v posledních letech dále prohlubuje.
Kromě propadu ve vývoji HDP
patří k nepříznivým makroekonomickým charakteristikám meziroční
zvýšení míry inflace o 2,2 % oproti minulému roku, další nárůst
nezaměstnanosti o 2,3 %, stagnace průmyslové výroby a výrazný pokles
stavebnictví. Přes oficiálně vyhlašovaný princip vyrovnaného státního rozpočtu
se nepříznivý makroekonomický vývoj promítl i do vzniku a narůstání záporného
salda státního rozpočtu. Zlepšení bylo zaznamenáno pouze u záporného salda
zahraničního obchodu, které se meziročně snížilo ze 139,3 mld. Kč na
79,5 mld. Kč. Obdobný meziroční pokles zaznamenalo i záporné saldo
běžného účtu platební bilance ze 100,1 mld. Kč na 33,8 mld. Kč, což představuje
pokles jeho podílu na HDP z kritických 6 % na přijatelných 1,9 %
v roce 1998. V souvislosti s tím došlo rovněž k poklesu hrubé
zahraniční zadluženosti, která však zůstala nad kritickou hranicí 40 % HDP.
V průběhu roku 1998 se nepříznivý
makroekonomický vývoj zhoršoval (meziroční pokles HDP v jednotlivých
čtvrtletích se urychloval) a postupně se měnil i jeho charakter. Koncem roku byl
nastartován deflační vývoj, vyznačující se poklesem cen, výrazným omezováním
průmyslové výroby a dalším zrychleným růstem míry nezaměstnanosti.
Tabulka 1.1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního
hospodářství
Macro-economic characteristics of the national economy
Položka
Characteristic
1995
1996
1997
1998
HDP ve stálých cenách v
mld. Kč
GDP in fixed prices, bill. CZK
1221,6
1269,4
1281,8
1247,7
HDP v běžných cenách v
mld. Kč
GDP in current prices, bill. CZK
1290,6
1451,0
1564,4
1707,0
výdaje státního rozpočtu v
mld. Kč
state budget expenses, bill. CZK
432,7
484,4
524,7
566,7
saldo státního rozpočtu v
mld. Kč
state budget balance, bill. CZK
7,2
-1,6
-15,7
-29,3
deflátory HDP v %
deflation of the GDP in %
270,7
296,1
315,7
349,5
deflátory HDP, meziroční v
%
deflation of the GDP compared with the last year in %
110,4
109,4
106,6
110,7
index spotřebitelských cen k
1.1.1989 v %
consumer´s prices index, Jan. 1, 1989; in %
277,3
301,7
326,6
361,5
index spotřebitelských cen k
předchozímu roku v %
consumer´s prices index compared with the last year in
%
109,1
108,8
108,5
110,7
nezaměstnanost v %
unemployment in %
2,9
3,5
5,2
7,5
saldo běžného účtu
platební bilance v mld. Kč
current account balance, bill. CZK
-50,2
-121,5
-100,1
-33,8
saldo běžného účtu v %
HDP
current account balance in % of GDP
-4,1
-8,6
-6,1
-1,9
kurz Kč/DEM
parity of CZK to DEM
18,5
18,1
18,3
18,3
kurz Kč/USD
parity of CZK to USD
26,6
27,1
31,7
32,3
kurz Kč/ECU
parity of CZK to ECU
34,3
34
35,8
36,2
Pramen: ČSÚ, ČNB
1.1 Postavení lesního
hospodářství v národním hospodářství
Position of Forestry in National Economy
Význam lesního hospodářství jako
dodavatele suroviny obnovitelného přírodního zdroje trvale vzrůstá. Společným
cílem lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu je zvyšování
zhodnocení dřevní suroviny, tj. dosažení vyšší přidané hodnoty výrobků na
bázi dřeva a jejich realizace jak v tuzemsku, tak i na zahraničních trzích.
V souvislosti s připravovaným
vstupem ČR do EU bude význam lesního hospodářství a navazujících odvětví na
tvorbě HDP v určitých regionech vzrůstat. Politika EU podporuje především
méně rozvinuté regiony, tj. regiony s nízkým průmyslovým potenciálem, ale
často s vysokou lesnatostí. Z toho vyplývá nutnost koncepčního řešení
regionální politiky a začlenění lesního hospodářství do této regionální
politiky.
Dlouhodobě nízký podíl lesního
hospodářství na tvorbě HDP je dán přírodními podmínkami a průmyslovým
potenciálem republiky. Lesní hospodářství má omezené možnosti na zvýšení svého
podílu na HDP, ale trvale poskytuje obnovitelnou surovinu pro zpracovatelská odvětví.
V rozvoji dřevozpracujícího průmyslu jsou rezervy.
