2 Mezinárodní aktivity
a příprava lesního hospodářství na vstup do EU
International Activities and Preparation of
the Forestry Sector for Accession to the EU
2.1
Ministerská konference o ochraně evropských lesů
Ministerial Conference on the Protection of Forests in Europe
Třetí konference o ochraně evropských
lesů se konala v Lisabonu. Setkání ministrů zodpovědných za lesy se zaměřilo
zejména na sociálně-ekonomické aspekty trvale udržitelného obhospodařování lesů
a na přijetí celoevropských kritérií a ukazatelů k posouzení takového
hospodaření. Výsledkem konference, které se zúčastnilo 38 evropských zemí, jsou
tzv. “Lisabonské rezoluce”, k jejichž podpisu se připojila i Česká
republika. Konference rovněž potvrdila, že předcházející rezoluce nepozbývají
platnost a konstatovala, že naplňování všech dosud podepsaných úmluv vyžaduje
vytvoření pracovních programů, které musí být na národní i mezinárodní
úrovni konkrétní, praktické a realistické.
Základní myšlenkou všeobecné deklarace
lisabonské konference je zvyšování podílu lesnictví na zajišťování trvale
udržitelného rozvoje společnosti. Lesy mají význam zejména pro rozvoje venkovských
oblastí, při získávání obnovitelných zdrojů a v ochraně životního prostředí.
Závazek účastnických států proto deklaruje podporu sociálním a ekonomickým
prvkům trvale udržitelného lesního hospodářství, posilování vztahů mezi sektorem
lesnictví a společností mimo jiné prostřednictvím zvyšování informovanosti o
úloze lesů a lesnictví.
Příspěvkem lesnictví pro rozvoj venkova,
zaměstnanosti, životního prostředí a rozvoje společnosti bude uskutečňování
Rezoluce L1: "Lidé, lesy a lesnictví-podpora sociálně-ekonomických aspektů
trvale udržitelného lesního hospodářství". Nástrojem by mělo mj. být šest
celoevropských kritérií pro trvale udržitelné lesní hospodářství a
“Celoevropské provozní směrnice pro trvale udržitelné lesní hospodářství"
(Rezoluce L2).
Zúčastněné státy se rovněž zavázaly
k pokračujícímu aktivnímu úsilí při zachovávání biologické různorodosti,
snižování negativních účinků znečištění ovzduší a klimatických změn i k
hledání konsensu k přijetí zásad celosvětového závazného dokumentu pro
zachování všech typů lesů.
Z příspěvku předneseného na
konferenci náměstkem ministra vyplývá, že koncepce trvale udržitelného
hospodaření v lesích a způsoby její praktické realizace jsou úkolem státu i
prioritním předmětem odborného zájmu univerzit, výzkumných institucí a dalších
lesnických organizací. Naše země průběžně plní své závazky účastí v
mezinárodních lesnických aktivitách představujících následný proces po
konferencích předcházejících. Snahou podpořit uplatňování principů trvale
udržitelného hospodaření v lesích v podmínkách České republiky byly motivovány i
aktivity spojené s přípravou Národního lesnického programu, který se má stát
trvalým nástrojem pro koordinaci přípravy podkladů pro lesnicko-politická
rozhodnutí i pro rozvíjení lesnicko-politické kooperace mezinárodní.
Resoluce L1 - Lidé, lesy a lesnictví -
Podpora sociálních a ekonomických aspektů trvale udržitelného lesního
hospodářství zavazuje signatáře podporovat uskutečňování všeobecných směrnic,
uvedených v resoluci, vyměňovat zkušenosti a spolupracovat při uskutečňování
budoucích činností prostřednictvím současných mezinárodních organizací a
institucí.
Resoluce L2 - Celoevropská kritéria,
ukazatele - směrnice na provozní úrovni pro trvale udržitelné hospodaření
v lesích pak zejména stvrzuje závazek vypracovat a uplatňovat národní kritéria
a ukazatele za použití celoevropských kritérií a ukazatelů a včlenit je do
národních lesnických programů. Celoevropské směrnice mají být přizpůsobeny
specifickým národním, regionálním a místním ekonomickým, ekologickým, sociálním
a kulturním podmínkám tak, aby mohly být lesnickou veřejností pochopeny a
dobrovolně používány.
2.2
Příprava zavedení souboru práva Evropské unie v lesním hospodářství
Preparation for Introduction of the EU Legislation in Forestry
Prvními dohodami mezi Českou republikou a
Evropskými společenstvími byly Dohoda o obchodu, obchodní a hospodářské
spolupráci, podepsaná 7. května 1990 a Prozatímní dohoda mezi Společenstvími a
ČSFR, která vstoupila v platnost 1. března 1992.
Po rozdělení ČSFR podepsala ČR
samostatnou Evropskou dohodu, která vstoupila v platnost dne 1.února 1995 a
byla publikována ve Sbírce zákonů pod č.7/1995 Sb. Cílem Evropské dohody je
integrace ČR do Evropské unie. Evropská dohoda pokrývá prakticky všechna témata,
jimiž se zabývá Smlouva o Evropském hospodářském společenství (tzv. Římská) a
Smlouva o Evropské unii (tzv. Maastrichtská). Její novelizace byla provedena k 1. lednu
1995 formou Protokolu, důvodem byl vstup Rakouska, Finska a Švédska do Evropské unie a
mezinárodní závazky vyplývající ze závěrů Uruguayského kola GATT/WTO pro EU i
pro ČR. Tento Protokol vstoupil v platnost dne 1.12.1998 po nezbytném schválení
parlamenty členských zemí a stal se tak nedílnou součástí Evropské dohody ČR/ EU.
Evropská dohoda zůstává až do vstupu ČR
do Unie základním dokumentem upravujícím vztahy ČR a EU v předvstupním období.
ČR podala přihlášku na přijetí do Unie
v lednu 1996. Podle běžné procedury pro přijímání nových členských zemí
následovalo vyjádření Komise (Posudek), v němž se Komise vyjadřuje ke způsobilosti
dané země stát se členem EU. Tento posudek je součástí dalšího významného
dokumentu zvaného Agenda 2000. Agenda 2000 byla schválena Radou ministrů v
červenci 1997. Obecně bylo konstatováno, že ČR se může stát členem, pokud splní
požadavky specifikované v Posudku.
Lucemburský summit z prosince 1997 rozhodl,
že koncem března 1998 budou otevřena jednání se všemi deseti kandidátskými
zeměmi, ale s pěti zeměmi budou zahájeny vstupní rozhovory ( tzv. negociace) v
dubnu 1998.
2.2.2
Organizační zajištění přípravy na vstup v ČR
Organizational background for accession
V roce 1994 byl v ČR ustaven Výbor vlády
pro evropskou integraci a Pracovní výbor pro provádění Evropské dohody. Výbor
vlády a pracovní výbor se původně zabýval jen otázkami spojenými s prováděním
Asociační (Evropské) dohody. Po podání žádosti o vstup ČR v lednu 1996 se začaly
oba výbory zabývat všemi otázkami spojenými se vstupem. Podáním přihlášky do
Evropské unie tak ČR vstoupila do tzv. ”přednegociačního” stádia.
V roce 1996 rozeslala Evropská komise (EK)
všem uchazečským zemím Dotazník, který měl sloužit k tomu, aby EK získala
představu o způsobilosti dané země k budoucímu vstupu do EU. Následně bylo
Vládním výborem rozhodnuto , že “každý orgán ústřední správy zpracuje
poziční dokument, v němž vyhodnotí postoj ČR k převzetí příslušné části
acquis communautaire (soubor práva ES), která se dotýká kompetence, svěřené tomuto
resortu zákonem.” Základem se stala tzv. Bílá kniha (soubor nejdůležitějších
předpisů) vypracovaná Evropskou komisí s cílem poskytnout kandidátským zemím
postup, podle kterého mohou legislativu vnitřního trhu EU přebírat do svých
právních řádů.
V červenci 1997 byl EK předán Posudek na
ČR jako reakce na zaslaný Dotazník. Ve stejném období byl sestaven Negociační tým
pro jednání s EU, v jehož čele stojí představitel MZV a členy jsou zástupci
jednotlivých resortů.
2.2.3 Příprava
na vstup ze strany Ministerstva zemědělství, sekce lesního hospodářství
Preparation of the Ministry of Agriculture, Forestry Section, for accession to the
EU
Počínaje březnem 1997 byly na MZe
zahájeny práce na sestavování pracovních skupin pro studium příslušné legislativy
EU mimo Bílou knihu a porovnávání této legislativy s našimi právními
předpisy. Celkem bylo vytvořeno 10 pracovních skupin podle komoditního
členění, problematika lesního a vodního hospodářství stejně jako veterinárních
a fytosanitáních opatření je řešena v rámci stávajících odborných útvarů MZe.
Sledován byl obdobný princip členění jednotlivých problematik jako je tomu v
Evropské komisi.
Ministerstvo zemědělství zpracovalo k 15.
11.1997 tzv. poziční dokument, který měl sloužit vládě ke stanovení
mandátu pro jednání. Jedná se o otevřený dokument, který je dále doplňován na
základě výsledků prověřování legislativy se zástupci EK, tzv. screeningových
jednáních. Tento dokument je detailněji rozpracován v Národním programu ČR pro
přijetí "Acquis", ve kterém jsou jednotlivé oblasti popsány z hlediska
krátkodobých (do r. 2000) a střednědobých (od r. 2000 do vstupu ČR do EU)
priorit a na ně navazujících konkrétních opatření ve vztahu k relevantním
právním aktům EU.
V roce 1998 proběhlo screeningové
jednání, zahrnující klíčovou legislativu EU v lesnictví. Lze ji rozdělit do
následujících podoblastí :
- lesnická opatření v zemědělství
- lesnická statistika
- strukturální opatření ve vztahu k
lesnímu hospodářství
- ochrana lesů Společenství proti
požárům
- ochrana lesů Společenství proti
znečištění ovzduší
- zpracování lesních produktů a obchod s
nimi
- ochranná opatření proti organismům
škodlivým pro rostliny nebo rostlinné produkty
- reprodukční materiál lesních dřevin
- klasifikace surového dříví
Obecně lze konstatovat, že v této části
legislativy bude zabezpečena plná kompatibilita s komunitárním právem k datu
přijetí České republiky do EU. ČR nebude žádat o výjimky a přechodná
období a v okamžiku vstupu bude zajištěna plná implementace
2.3
Lesnická strategie Evropského unie
The EU Forestry Strategy
Jednání o lesnické strategii a politice EU
vyvrcholilo zprávou Evropské komise zpracovanou na konci října 1998, která byla
předložena a schválena s návrhem rezoluce k lesnické strategii radou dne
14. 12. 1998.
Členové komise zodpovědní za
zemědělství (lesnictví) a životní prostřední zdůrazňují v úvodním
memorandu, že lesnická strategie musí být především strategií pro naplňování
závazků, které na sebe členské státy a EU vzaly v rámci rezolucí konferencí
zabývajících se principy trvale udržitelného rozvoje a obhospodařování lesů a
uchování biodiverzity lesů. Připomínají, že strategie je založena na
víceúčelovém chápání lesů, které mají významnou hospodářskou funkci nejen
jako zdroj obnovitelné suroviny, ale zejména s ohledem na zaměstnanost ve
venkovských oblastech; plní nenahraditelné poslání ekologické v souvislosti
s biologickou různorodostí a ovlivňováním klimatu a v neposlední řadě i
funkce sociální, především poskytováním rekreačních možností obyvatelstvu.
Zmiňují i problém certifikace, která se má v Evropě dotýkat lesů (nikoli
dřeva), ale měla by být projednávána na globální úrovni např. v rámci WTO
či komise pro trvalý rozvoj (CSD), přičemž je zvažována myšlenka vytvoření
legislativního rámce pro vznikající iniciativu připravující pan-evropskou
certifikaci založenou na obecně přijatých principech potvrzených při ministerské
konferenci v Lisabonu.
Kromě zmíněných obecných prohlášení
zdůrazňujících funkce lesa, se rezoluce zabývá konkrétními úkoly stanovenými pro
řešení EU.
Především se jedná o:
- souhlas s aktivní účastí EU na
implementaci rezolucí ministerské konference o ochraně lesů v Evropě a
mezinárodní diskuse a jednání o problémech spojených s lesním
hospodářstvím, zvláště Mezivládního fóra o lesích OSN,
- výzvu komisi, aby zpracovala přehled
opatření k nařízení rady o ochraně lesů proti znečištění ovzduší a aby
se zhodnocovala a nepřetržitě zlepšovala účinnost Evropského monitorovacího
systému zdravotního stavu lesů, berouc v úvahu veškeré potenciální vlivy na
lesní ekosystémy,
- rozvoj Evropského lesnického
informačního a komunikačního systému (EFICS) zvyšováním jeho kvality a
spolehlivosti údajů o lesích, a podtrhuje spolupráci s relevantními národními
a mezinárodními institucemi,
- opatření EU v rámci spolupráce se
střední a východní Evropou, která by měla podporovat trvale udržitelné
hospodářství, zachování a trvale udržitelný rozvoj lesů. Připomíná se, že
komise předložila návrh nařízení rady na podporu EU předvstupním opatřením pro
zemědělství a rozvoj venkova v žadatelských zemích střední a východní
Evropy v předvstupním období, a že podpora zemědělství a rozvoje venkova
může mimo jiné zahrnovat i lesní hospodářství,
- potřebu zachování a ochrany
reprezentativních ploch veškerých typů lesních ekosystémů a oblastí
specifického ekologického zájmu - založení ekologické sítě chráněných území,
prostřednictvím programu Natura 2000,
- zajištění funkce lesů jako zásobárny
uhlíku, která může být nejlépe zajištěna prostřednictvím trvale udržitelného
lesního hospodářství, ochranou a zlepšováním stavu existujících lesů,
zakládáním lesů nových, a podporováním využívání biomasy a produktů ze dřeva,
- zdůraznění, že prioritu musí mít
zlepšování veřejného a spotřebitelského mínění o lesním hospodářství a
lesních produktech s ujištěním, že lesy jsou obhospodařovány trvale
udržitelným způsobem, připomínaje, že lesnická certifikační schémata jsou
nástroje založené na trhu, jejichž cílem je usilovat o zlepšování povědomí
spotřebitelů o enviromentálních kvalitách trvale udržitelného lesního
hospodářství a podporovat využití dřeva a lesních produktů jako obnovitelné
suroviny neohrožující životní prostředí, a že lesnická certifikační schémata
by měla být srovnatelná a výkon indikátorů by měl být kompatibilní
s mezinárodně schválenými principy trvale udržitelného lesního
hospodářství.
