1. Rámcové makroekonomické
podmínky v ČR General macroeconomic conditions within the CR
Celková makroekonomická situace v ČR v roce 1999 byla
ve znamení doznívající hospodářské recese, započaté v roce 1997. Podle
revidovaných statistických údajů byl rok 1999 již třetím rokem v řadě, kdy
došlo k poklesu HDP ve stálých cenách: 1997 – 1,0 %, 1998 - 2,2 %
a 1999 – 0,2 %. Tento vývoj vedl ke zvětšení odstupu ekonomické
úrovně ČR (HDP, vyjádřený v paritě kupní síly, v přepočtu na
obyvatele) od Evropské unie, kde i ve sledovaném období pokračoval ekonomický růst
(v průměru o 2,4 % ročně). Zatímco v roce 1996 činila příslušná relace ČR
vůči EU 65 %, v roce 1999 poklesla na 60 % (údaje OECD).
Celkový záporný výsledek za rok 1999 byl ovlivněn především
výsledkem za 1. čtvrtletí, kdy HDP meziročně poklesl o 3,3 %; ve 2. čtvrtletí
se pokles HDP zastavil a v dalším období vykázal vývoj HDP mírné
oživení – meziročně o 1 % ve 3. i 4. čtvrtletí. Rok 1999 lze proto hodnotit jako
období, kdy došlo k zastavení poklesu HDP a česká ekonomika se odrážela od
pomyslného dna.
Uvedený mírný pokles HDP za rok 1999 byl způsoben zejména
poklesem investiční poptávky, resp. hrubé tvorby fixního kapitálu. Naproti tomu
některé jiné komponenty růst ekonomiky v roce 1999 podporovaly. Týká se to
především vývoje výdajů na konečnou spotřebu domácností jako nejvýznamnější
složky HDP – v roce 1999 tyto výdaje, vyjádřené ve stálých cenách,
vzrostly o 1,4 %, v roce 1998 naopak o 2,9 % poklesly. Spotřeba domácností byla
stimulována poměrně značným zvýšením reálných mezd. Na druhé straně ji
částečně omezoval soustavný pokles zaměstnanosti.
Největší vliv na ekonomický růst v roce 1999 měl
zahraniční obchod se zbožím. Došlo opět ke snížení záporného salda obchodní
bilance a to navzdory nepříznivému vývoji směnných relací, zejména
v důsledku zvýšení cen ropy na světovém trhu ve druhém pololetí.
K podstatnému zhoršení došlo však u bilance služeb. Běžný účet platební
bilance vykázal za rok 1999 záporné saldo ve výši 36,6 mld. Kč (o 15 % nižší než
v roce 1998 – především díky příznivému vývoji obchodní bilance).
V roce 1999 doznaly významných změn některé
makroekonomické faktory, které bezprostředně ovlivňují podnikatelské prostředí.
Týká se to i výrazného zvýšení míry registrované nezaměstnanosti, která koncem
roku dosáhla 9,4 %. Vysoký nárůst nezaměstnanosti svědčil na jedné straně o
ekonomické recesi, avšak na druhé straně i o počínající restrukturalizaci
podniků.
Za významný příznivý jev lze považovat to, že i při
trvající ekonomické recesi došlo v průběhu roku 1999 ke zlepšení situace ve
vývozu, což se promítlo v jeho růstu. Projevil se v tom sílící vliv
zahraničních investic v české ekonomice, proexportní politika vlády a také
další faktory, včetně vývoje kurzu koruny podporujícího vývozní schopnost.
Souhrn ekonomických i administrativních (útlum cenové
deregulace) faktorů spolu s protiinflačním úsilím ČNB vedl
k neočekávanému, v nejbližších letech stěží opakovatelnému útlumu
vývoje cenových hladin.
Nepříznivý vliv na rozvoj podnikání a investiční činnost
měl negativní trend úvěrového financování způsobený tím, že v roce 1999
výrazně zesílil tlak na výnosnost bank. Hlavním důvodem “stagnace
půjčování” (celková suma poskytnutých úvěrů se mírně snížila –
meziročně o cca 2 %) byla obava bank dále půjčovat zadluženým podnikům na často
nejasné projekty a zvyšovat tak rizikové úvěry (úhrn klasifikovaných, tj.
problémových úvěrů dosáhl – bez zahrnutí Konsolidační banky – více než 300
mld. Kč).
Tabulka 1.1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního
hospodářství Macroeconomic indicators of national economy
Ukazatel
characteristics
MJ
1989
1995
1996
1997
1998
1999
Obyvatel1)
tis.
10362,3
10330,8
10315,4
10303,6
10294,9
10282,8
HDP ve spotřebitelských cenách 19952)
mld. Kč
1449,43)
1 381,1
1 447,7
1 432,8
1 401,3
1 397,9
HDP v běžných cenách
2)
mld. Kč
626,3)
1 381,1
1 572,3
1 668,8
1 798,3
1 836,3
HDP/obyv.4)
USD
.
5 036,0
5 616,0
5 108,0
5 412,0
5 161,0
HDP/obyv.5)
USD
.
12 308,0
13 039,0
13 134,0
13 008,0
13 182,0
Podíl nestátního sektoru na HDP
%
11,2
66,5
71,9
76,0
77,6
77,2
Výdaje státního rozpočtu
mld. Kč
118,4
432,7
484,4
524,7
566,7
597,0
Saldo státního rozpočtu
mld. Kč
-1,2
7,2
-1,6
-15,7
-29,3
-29,6
Deflátory HDP (rok 1995 = 100)
%
.
100,0
108,6
116,5
128,3
131,4
Deflátory HDP (meziroční)
%
.
110,2
108,6
107,2
110,2
102,4
Index spotřebitelských cen k 1. 1. 1989
%
100,0
277,3
301,7
326,6
361,5
369,1
Míra inflace6)
%
101,4
109,1
108,8
108,5
110,7
102,1
Nezaměstnanost
%
.
2,9
3,5
5,2
7,5
9,4
Saldo běžného účtu platební bilance
mld. Kč
.
-50,2
-121,5
-100,1
-33,8
-36,6
Podíl salda bilance běžného účtu na HDP
%
.
-2,6
-7,4
-6,1
-1,9
-2,0
Kurz DEM
Kč/DEM
.
18,5
18,1
18,3
18,3
18,9
Kurz Euro7)
Kč/Euro
.
34,3
34,0
35,8
36,2
36,9
Kurz USD
Kč/USD
15,1
26,6
27,1
31,7
32,3
34,6
Pramen:
ČSÚ, ČNB
1)
Střední stav obyvatel
2) Údaje o
HDP jsou propočteny zpětně od roku 1990 podle nové metodiky (1999).
Význam lesního hospodářství v rámci národního
hospodářství (0,7 % HDP), respektive celkový přínos lesního hospodářství pro
společnost, nelze objektivně posuzovat jen podle statistických údajů zpracovávaných
současnou metodikou na principu finančních toků.
Uznání důležitosti lesů pro hospodářský a sociální rozvoj
společnosti, nárůst požadavků společnosti na zabezpečování trvale udržitelného
obhospodařování lesů s cílem zachovat biologickou diverzitu, přírodní biotopy a
jejich ekologické funkce nebo schopnost lesů vázat uhlík jako faktoru zmírňujícího
proces změny klimatu, jsou fakta z řady ještě ne zcela doceněných přínosů.
Vzhledem ke svým rozmanitým funkcím jsou lesy, a tím i celé
lesní hospodářství, důležité pro venkovské oblasti a představují významnou
složku integrované politiky rozvoje venkova, zejména pro jejich příspěvek ke tvorbě
příjmů a pracovních příležitostí v oblastech, kde je jen málo alternativních
možností zaměstnání.
Sektor lesního hospodářství tak představuje nezanedbatelný
příspěvek k rozvoji a optimálnímu využívání lesní půdy na třetině území
republiky.
Kromě klasického využití dřeva jako obnovitelné suroviny ve
zpracovatelském průmyslu se lesní hospodářství nachází v období před
využitím poznatků týkajících se výhod plynoucích z využívání
obnovitelných energetických systémů, za využití zejména dřevní biomasy.
Přestože je v současnosti dřevo dražší surovinou pro výrobu energie než jiné
produkty, představuje dřevní biomasa (jakožto potenciální zdroj energie, kterou lze
získat ať již zakládáním porostů s krátkou obmýtní dobou nebo využíváním
těžebního odpadu a nízkokvalitního dřeva) důležitý rozvojový prvek
v odvětví lesního hospodářství. Současná situace a trendy v lesnicky
vyspělých zemích EU to mohou jen potvrdit.
Z důvodu nedostatečně rozvinuté práce s veřejností však
nejsou spotřebitelům dostatečně prezentovány přínosy a možnosti lesnického
sektoru v oblasti obchodu, průmyslu, zaměstnanosti, životního prostředí apod. Zatím
se nedaří významným způsobem zvyšovat konkurenceschopnost dřeva s jinými
materiály.
Tabulka 1.1.1 Hrubý domácí produkt v základních cenách
GDP in basic prices
Rok year
HDP
GDP
GDP
z toho
lesní hospodářství
of which forestry
mld. Kč
mld. Kč
%
1995
1 290,6
7,9
0,6
1996
1 451,0
9,3
0,6
1997
1 564,4
10,2
0,7
1998
1 672,1
10,7
0,6
1999
1 677,6
11,3
0,7
Pramen: ČSÚ
Pozn.: údaje v běžných cenách podle OKEČ (převažující
činnosti).
Tabulka 1.1.2 Počet pracovníků v rámci národního
hospodářství Number of employees in national economy
Rok
year
Národní
hospodářství
All sectors
z toho
of which
lesní hospodářství dřevozpracující průmysl*
forestry timber industry
tis. osob
tis. osob
%
tis.osob
%
1995
5 014,1
44,6
0,9
117,7
2,3
1996
5 054,1
41,5
0,8
113,6
2,2
1997
4 989,8
36,7
0,7
116,0
2,3
1998
4 871,0
34,0
0,7
114,9
2,4
1999
4 694,8
33,3
0,7
112,3
2,4
Pramen: ČSÚ
Pozn.: * ) včetně nábytkářského průmyslu a průmyslu papíru
a celulózy
Tabulka 1.1.3 Investice lesního hospodářství v rámci
národního hospodářství Investments in national economy and forestry
Rok
Investice
Investments
z toho
lesní hospodářství
of which forestry
mil. Kč
mil. Kč
%
1995
411 103
1 819
0,4
1996
478 680
1 616
0,3
1997
563 765
1 298
0,2
1998
547 230
1 714
0,3
1999
517 988
1 789
0,3
Pramen: ČSÚ
Údaje za rok 1999 v tabulce 1.1.2 a 1.1.3 jsou předběžné
hodnoty z ČSÚ.
