V Semenářském závode v Týništi nad Orlicí bylo
zpracováno celkem 247 tun semenné suroviny 55 druhů lesních dřevin a keřů. Závod
rovněž zajistil stratifikaci 10 tis. kg semene, především buku, jedle a lípy.
Tabulka 2.2.1.1 Stav zásob semene a semenné suroviny
v semenářském závodě v Týništi nad Orlicí Seed stock and seed raw material in Seed Production Plant at Týništi nad
Orlicí
Tabulka
2.2.1.1 Stav zásob semene a semenné suroviny
v
semenářském závodě v Týništi nad Orlicí
Dřevina
Čisté semeno
Semenná surovina
Tree
species
Pure seed
Seed raw material
kg
kg
Smrk ztepilý
29567
64069
Norway
spruce
Borovice lesní
3741
51405
Scots
pine
Modřín evropský
2447
217
European
larch
Jedle bělokorá
3294
0
Silver
fir
Buk lesní
13978
4943
European
beech
Pramen:
LER s. p.
2.2.2 Obnova lesa a zalesňování Forest regeneration and reforestation
Tabulka s grafem 2.2.2.1Obnova lesa v ha Forest regeneration, ha
0bnova
lesa, ha Reforested, ha
Způsob
obnovy
Method of regeneration
1980
1985
1990
1995
1997
1998
1999
umělá
artificial
26
939
33
555
33
615
30
128
24
038
24
257
23
165
z
toho opakovaná
of which
repeated
6
750
9
569
9
635
12
760
6
219
6
137
4
542
přirozená
natural
999
594
908
1
163
2
538
2
633
2
605
celkem
total
27 938
34 149
34 523
31 291
26 576
26 890
25 770
Pramen: ÚHÚL, ESÚ
Výměra obnovovaných porostů se od roku 1990 snižuje. Zvýšila
se podstatně úspěšnost zalesnění.
Tabulka s grafem 2.2.2.2 Umělá obnova podle druhu dřevin Artificial regeneration by tree species
Dřeviny
1990
1995
1997
1998
1999
Tree species
ha
umělá
obnova celkem
33 615
30 128
24 038
24 257
23 165
reforestation,
total
z
toho
sadba
32 846
29 694
23 821
23 889
22 861
ofwhich
planting
síje
769
434
217
368
304
sowing
z
toho
smrk
19 467
15 072
10 694
10 646
9 851
ofwhich
spruce
jedle
215
614
571
602
711
fir
borovice
5 173
3 716
2 747
2 839
3 038
pine
modřín
2 722
2 119
1 443
1 178
937
larch
ost. jehlič.
671
340
205
241
209
other conif.
S jehličnaté
28 248
21 861
15 660
15 506
14 746
coniferous
total
dub
1 415
2 360
2 379
2 617
2 431
oak
buk
1 494
3 445
3 396
3 591
3 535
beech
lípa
54
297
344
343
368
linden
topol a osika
91
46
66
100
101
poplar, aspen
ost. listnaté
2 313
2 119
2 193
2 100
1 984
other species
S listnaté
5 367
8 267
8 378
8 751
8 419
broadl., total
% listnaté
16,0
27,4
34,9
36,1
36,3
broadl., %
Pramen: ČSÚ
Od roku 1990 klesá v zalesňování podíl jehličnatých
dřevin. Výměra zalesnění smrkem se zmenšila téměř na polovinu, u modřínu na
třetinu. Zvětšila se výměra zalesnění jedlí. U listnáčů se zvětšují plochy
zalesněné dubem a bukem. Výměra zalesnění ostatními listnatými dřevinami se
zmenšuje.
Rozsah přirozené obnovy se oproti roku 1990 výrazně zvětšil,
v posledních letech však stagnuje.
Graf 2.2.2.1 Rozsah přirozené obnovy Area of natural regeneration
Pramen: ČSÚ
Celkem za rok 1999 přibylo 23 165 ha půdy určené
k zalesnění a zalesněno bylo (včetně ploch z majetkových přesunů,
z delimitací a změn v evidenci půdy) 26 302 ha. Konečná rozloha půdy
určené k zalesnění byla na konci roku 1999 o necelých 3 000 ha menší než na
konci roku 1998.
Tabulka 2.2.2.3 Bilance holin Balance of unstocked area
Tabulka s grafem 2.2.3.1 Rozsah provedených
výchovných zásahu Thinnings and cleanings
Rok provedení
Year
Probírky
Thinnigs
Prořezávky
Cleanings
Výchovné
zásahy celkem
Total
1
000 ha
1980
92,7
53,7
146,4
1985
34,9
55,2
90,1
1990
68,8
51,0
119,8
1991
93,5
52,6
146,1
1992
92,9
44,7
137,6
1993
53,2
34,2
87,4
1994
74,3
43,0
117,3
1995
111,4
44,8
156,2
1996
118,6
46,0
164,6
1997
134,5
51,7
186,2
1998
133,8
50,8
184,6
1999
123,1
49,3
172,4
Pramen: ÚHÚL, ČSÚ
Výměra provedených prořezávek se pohybuje jen mírně pod
úrovní osmdesátých let, výměra probírek je od poloviny devadesátých let značně
vyšší, i když v posledních dvou letech klesá. Pruměrný objem dřeva
vytěženého v probírkách na jeden hektar v roce 1996 činil 20,4 m3,
v roce 1997 to bylo 26,8 m3 a v roce 1999 23,2 m3.
V ČR se jako těžba uvádí objem dříví, které bylo vyvezeno z
lesa. Aby bylo možno posoudit, kolik dříví bylo skutečně pokáceno, je nutno k
tomuto objemu připočítat těžební zbytky, které zůstávají v porostech. Objem
těchto zbytků v jiných evropských státech a odhaduje se přibližně na 15 %
celkového objemu.
Těžba dřeva je nejen sklizní výsledku práce lesníků
několika generací, ale je také nástrojem pěstování lesa.
Tabulka s grafem 2.2.4.1 Těžba dřeva Total annual felling
Těžba
dřeva
1985
1990
1995
1997
1998
1999
Felling
jehličnatá
mil.
m3
12,82
12,17
11,31
11,94
12,25
12,42
mill. m3
softwood
listnatá
1,09
1,16
1,06
1,55
1,74
1,78
hardwood
celkem
13,91
13,33
12,37
13,49
13,99
14,20
total
celkem na 1
obyvatele
m3
1,34
1,29
1,20
1,31
1,35
1,37
m3
per capita
na 1 ha lesní
půdy
5,29
5,07
4,70
5,13
5,31
5,39
per 1 ha
of forest
Pramen: ČSÚ
Pozn.: Údaje jsou uváděny v m3 hroubí bez
kury.
Volumes are shown in m3 under bark, minimum diameter 7 cm.
V ČR se jako těžba uvádí objem dříví, které bylo
vyvezeno z lesa. Aby bylo možno posoudit, kolik dříví bylo skutečně pokáceno,
je nutno k tomuto objemu připočítat těžební zbytky, které zustávají
v porostech. Objem těchto zbytků se neliší od množství zbytků v jiných
evropských státech a odhaduje se přibližně na 15 % celkového objemu.
2.2.4.1 Těžby prováděné
v rozporu s lesním zákonem
Problém těžeb prováděných v rozporu s ustanoveními
lesního zákona je stále monitorován. Orgány státní správy lesů okresních
úřadů a Českou inspekcí životního prostředí bylo zjištěno 720 případů
těžeb realizovaných v rozporu s lesním zákonem. Množství vytěžené
hmoty činilo 152 tis. m3. Okresy s největším počtem neoprávněných
těžeb jsou Jindřichův Hradec se 43 případy (9 tis. m3), Zlín s 33
případy (13,1 tis. m3) a Pelhřimov s 32 případy (11 tis. m3).
Ve všech případech bylo přijato opatření k řešení
správního deliktu, převážně uložením pokuty dle příslušných ustanovení
lesního zákona.
Šetření o významu sběru hlavních lesních plodin
v reprezentativním souboru domácností stále dokazují mimořádně vysoký
veřejný význam lesů v ČR z tohoto titulu. Houby a lesní bobuloviny sbírá většina
domácností. Sběr lesních plodin má nejen rekreační, ale rovněž velmi podstatný
ekonomický význam pro domácnosti a pro veřejnost ČR, která lesní plodiny
spotřebuje místo jiných komodit obdobného charakteru, které by musela na trhu koupit.
Proto má sklizená a spotřebovaná produkce sice stínový, účetni nikde
nevykazovaný, ale přesto zcela reálný a duležitý tržní dopad a význam,
odpovídající tržní hodnotě těchto komodit.
Celkový objem sběru hlavních lesních plodin v ČR se
pohyboval v letech 1994 až 1999 mezi 34,9 tis. t. a 58,5 tis. t. při průměru 42,8
tis. t., v ekvivalentních hodnotách od 2 mld. Kč do 3,4 mld. Kč při pětiletém
průměru 2,8 mld. Kč. Sociálni-ekonomický význam lze dokumentovat např. srovnáním
s HDP, vytvářeným v LH na bázi produkce dřeva.
Léčivé rostliny a jejich části sbíralo téměř 17 %
domácností v r. 1999. Přesto je udávaný objem sběru značný. V průměru
na domácnost připadlo téměř 0,6 kg léčivých rostlin v suchém stavu, což na
úrovni ČR představuje hodnotu 2,2 tis. t. Při posledním provedeném šetření
v roce 1994 dosahovala uvedená hodnota 2,8 tis.t, sběr však nebyl specifikován
pouze na lesní prostředí, jako tomu bylo v r. 1999.
K významu hlavních nedřevních produktů je třeba ještě
přičíst objem nakupované ozdobné a užitkové klesti a vánočních stromků
v průměru 516 Kč/domácnost, což představuje v ČR hodnotu 1,974 mld. Kč,
přitom v r. 1998 dosáhl uvedený objem výše 1,615 mld. Kč.
Tabulka 2.2.5.1 Sběr hlavních lesních plodin Table 2.2.5.1 Picking of main forest products
Lesní plodiny
Forest
products
Roky Years
Průměr
1994
1995
1996
1997
1998
1999
average
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
kg na
domácnost
kg per household
tis. t
1000 mt
mil.
Kč
mill. CZK
houby mushrooms
6,15
23,6
1 314
7,76
29,7
1 658
4,79
18,4
1 082
4,66
17,8
1 510
4,63
17,7
1 578
5,28
20,2
1 880
5,55
21,2
1 504
boruvky bilberries
2,95
11,3
881
3,90
15,0
1 164
2,47
9,4
456
2,28
8,7
585
2,69
10,3
727
3,39
13,0
973
2,95
11,3
798
maliny raspberries
1,11
4,2
180
1,52
5,8
248
0,82
3,1
173
1,04
4,0
202
1,28
4,9
260
0,92
3,5
197
1,12
4,3
210
ostružiny blackberries
0,70
2,7
161
0,74
2,8
169
0,46
1,8
129
0,43
1,7
96
0,61
2,3
138
0,61
2,3
144
0,59
2,3
140
brusinky cranberries
0,17
0,7
22
0,34
1,3
43
0,19
0,7
42
0,25
0,9
72
0,16
0,6
51
0,31
1,2
105
0,24
0,9
56
bezinky elderberries
1,03
3,9
140
1,00
3,9
137
0,39
1,5
113
0,57
2,2
95
0,68
2,6
118
0,83
3,2
149
0,75
2,9
125
celkem total
12,11
46,4
2 698
15,27
58,5
3 419
9,12
34,9
1 995
9,23
35,3
2 560
10,05
38,4
2 872
11,34
43,4
3 448
11,19
42,9
2 832
Pramen: LF ČZU
Se sběrem lesních plodin a s rekreací v lese je velmi úzce
spjata návštěvnost lesa a s návštěvností následné škody. Podle šetření
z roku 1999 lze vyčíslit zjištěné průměrné roční škody, způsobené
návštěvníky lesa na lesních porostech a zařízeních v lese v období 1996 až
1998, na hodnotu 14,30 Kč/ha. To v přepočtu znamená 34,8 mil. Kč v ČR
(vztaženo na výměru porostní půdy pořístupné veřejnosti). Největší podíl
škod představují škody na lesních kulturách (4,36 Kč/ha, tj. 6 mil. Kč na úrovni
ČR) a škody na oplocenkách a individuální ochraně kultur (4,05 Kč/ha, tj. 5,6
mil.Kč v ČR). Viníci byli zjištěni pouze u nepatrné části škod - 0,90 Kč/ha.
Zbývající škoda jde většinou k tíži majitele a správce lesa, který ji musí
hradit především z vlastních zdrojů.
Tabulka 2.2.5.2 Počet návštěv lesa Number of visits to forest
Jednotka
Roky
Years
Pruměr
Unit
1994
1995
1996
1997
1998
1999
average
Na 1 obyvatele
per capita
25,3
22,4
17,3
23,4
19,4
21,6
21,6
Na 1 ha lesa*
per 1 ha of forest
105,7
93,4
72,0
97,4
80,7
89,9
89,8
Pramen: LF ČZU
* lesní puda poístupná veoejnosti (zejména bez lesu MO a
nikterých daląích území)
forest land accessible to the public (without forests of the Ministry of Defence and some
other lands)
Povětrnostní podmínky nebyly pro vývoj zdravotního stavu lesa
příznivé. Nízké srážky, zejména ve vegetačním období, snížily vitalitu
porostů a nadnormální teploty urychlily rozvoj hmyzích škůdců, zejména podkorního
hmyzu. Značný vliv měl časný nástup jara a dlouhý teplý podzim. Naopak poškození
lesů abiotickými vlivy bylo na relativni nízké úrovni a znamenalo dobré výchozí
podmínky pro ochranu lesa zvláště proti podkornímu hmyzu.
Graf 2.2.6.1 Nahodilé těžby podle druhů (Salvage felling
by damaging agents)
Celková výše nahodilých těžeb, způsobených abiotickými
činiteli (vítr, sníh, námraza, exhalace, sucho a ostatní příčiny) činila 2 352
tis. m3, což je 98 % roku 1998. Nejvyšší podíl na nahodilých těžbách
připadl jako obvykle na vítr (1 845 tis. m3, 110 % roku 1998). V mnohem
menší míře se na nahodilých těžbách podílely škody suchem (188 tis. m3,
91 %), dále pak sněhové polomy (114 tis m3, 140 %), poškození porostu
ostatními (buď kombinovanými nebo blíže neidentifikovatelnými) vlivy (86 tis. m3,
79 %), exhalacemi (72 tis. m3, 38 %) a nejméně pak bylo poškození
způsobené námrazou (46 tis m3, 63 %). Polomy způsobené větrem, sněhem a
námrazou byly v tomto desetiletí třetí nejnižší a škody suchem, exhalacemi a
ostatními nezjištěnými faktory nejnižší za posledních deset let.
Regionálně byly nejvyšší škody větrem, sněhem a námrazou
lokalizovány do oblasti severní Moravy a Slezska, na Šumavu, do západních Čech a do
Krkonoš. Nejvíce postiženy byly okresy Bruntál (172 tis. m3), Prachatice
(124 tis. m3), Klatovy ( 117 tis. m3) a Frýdek Místek (111
tis. m3).
Graf 2.2.6.2 Nahodilé těžby způsobené
polomy Salvage felling by wind, snow, and rime
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.1 Poškození porostů větrem, sněhem a
námrazou.
Damage caused by wind, snow and rime.
Pramen: VÚLHM
Poškozením exhalacemi, suchem a ostatními nezjištěnými
příčinami byla nejvíce zasažena oblast Krušných hor, severní Moravy a
nejjižnější oblasti jižní Moravy (okresy Břeclav a Znojmo).
Mrazem bylo poškozeno celkem 179 ha porostů, což je pouhých 30 %
proti roku 1998. Nejvíce byly poškozeny porosty v okresech Karlovy Vary (27 ha),
Písek (20 ha), Chrudim (13 ha), Tachov a Liberec (po 11 ha). V těchto pěti
okresech byla soustředěna téměř polovina všech evidovaných škod.
Graf 2.2.6.3 Nahodilé těžby zpusobené exhalacemi, suchem
a ostatními vlivy
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.2 Poškození porostu exhalacemi, suchem a
ostatními vlivy Damage caused by air pollution, drought and other damaging agents.
Pramen: VÚLHM
Požáry byly evidovány na celkové ploše 67 ha, což je ve
srovnání s rokem 1998 pouhých 33 %. Při těchto požárech bylo zničeno nebo
poškozeno 863 m3 dřevní hmoty. Z pohledu 90. let je to nejnižší
rozsah.
Celkový objem evidovaného smrkového dříví napadeného kurovci
(lýkožrout smrkový - Ips typographus, lýkožrout menší - Ips amitinus,
lýkožrout severský - Ips duplicatus, lýkožrout lesklý - Pityogenes
chalcographus a lýkohub matný - Polygraphus poligraphus) činil včetně
lapáku 263 tis. m3, což představuje úbytek o více neľ 20 % proti roku
1998 (331 tis. m3). V tomto desetiletí je to po r. 1991 nejnižší
hodnota. Podíl lapáku činí 39 %, tj., 102 tis. m3, což je srovnatelný
údaj s minulými roky. Z napadeného dříví bylo odkorněno téměř 57 tis.
m3, chemicky bylo asanováno 34 tis. m3, zbytek byl pak vyvezen
z lesa a zpracován na dřevoskladech. Zcela jednoznačně nejvyšší podíl na
objemu napadeného smrkového dříví má lýkožrout smrkový (98 %). Lýkožroutem
severským bylo napadeno 2 399 m3 a lýkohubem matným 1 955 m3.
Ostatní kurovci na smrku nejsou samostatně sledováni.
Podle těchto údajů je možné konstatovat, že na většině
území je lýkožrout smrkový a ostatní kurovci na smrku v základním stavu (0,19
m3/ha smrkových porostu). Výjimkou je stále NP Šumava, kde bylo evidováno
90 tis. m3 napadeného smrkového dříví (pouze ve II. zóně),
z čehož na lapáky připadá pouze 17 tis. m3, což představuje 19 %.
V I. zónách bylo vytěženo dalších téměř 11 tis. m3. To znamená,
že na území NP Šumava bylo celkem evidováno 38 % veškerého kůrovcového dříví
v ČR (rozloha lesu v NP Šumava činí 2 % z celé republiky), přičemž
naprostá většina (84 %) byla evidována pouze na třech lesních správách. Kromě NP
Šumava je vážnější situace ještě v oblasti severní Moravy a Krkonoš.
Graf 2.2.6.4 Evidované kurovcové dříví ve smrkových
porostech Volume of wood infested by bark beetles in Norway spruce stands
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.3 Evidované kurovcové dříví ve
smrkových porostech. Recorded volume of wood infested by bark beetles in
Norway spruce stands.
Pramen: VÚLHM
Listožravý hmyz na jehličnanech
Celkově byl vykázán škodlivý výskyt listožravého hmyzu na
rozloze 5 180 ha jehličnatých porostů, což představuje 102 % proti roku 1998.
Obranné zásahy zamezující vzniku nebezpečných žírů byly provedeny na rozloze 3
744 ha. V důsledku těchto opatření nedošlo k výraznějšímu poškození
asimilační plochy napadených porostů.
Škodlivý výskyt ploskohřbetek na smrku byl evidován na celkové
rozloze 763 ha, což představuje mírný nárůst (111 %) proti stavu v roce 1998.
Obranný zásah na rozloze 120 ha byl proveden pouze na zbytkové ploše doznívajícího
přemnožení ploskohřbetky severské (Cephalcia arvensis) na Náchodsku.
Plocha smrkových porostů napadených pilatkami (převážně
pilatkou smrkovou - Pristiphora abietina) se proti roku 1998 prakticky nezměnila
(99 %), evidováno bylo 4 415 ha. Převážná většina napadených ploch se stejně jako
v minulých letech nacházela v oblasti severní Moravy a Slezska (okresy
Frýdek-Místek, Karviná, Ostrava a Nový Jičín). Ošetřeno bylo celkem 3 624 ha.
Graf 2.2.6.5 Rozsah škodlivého výskytu pilatek na smrku Area of damaging occurence of gregarious spruce sawfiles
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.4 Škodlivý výskyt pilatek na smrku Damaging occurence of gregarious spruse sawflies
Pramen: VÚLHM
Stejně jako v několika minulých letech nebylo podle
očekávání ve smrkových porostech zaznamenáno přemnožení bekyně mnišky (Lymantria
monacha) a smrkové formy obaleče modřínového (Zeiraphera griseana).
Škůdci ostatních jehličnatých dřevin nebyli ve významnější míře rovněž
zjištěni.
Listožravý hmyz na listnáčích
V listnatých porostech bylo zaznamenáno přemnožení
listožravého hmyzu na celkové ploše kolem 5 400 ha, což představuje 112 % proti roku
1998.
Převážná většina napadené plochy byla reprezentována
přemnožením obaleču a píďalek na dubech (hlavni obaleče dubového - Tortrix
viridana), podobně jako i v jiných letech. Celkově bylo komplexem obaleču a
píďalek napadeno 4 609 ha dubových porostu, což představuje mírný pokles proti roku
1998 (96 %). Převážná většina plochy byla soustředina do oblasti Moravy a Slezska,
v Čechách pak do Polabí. Obranný zásah byl proveden pouze ve vybraných
porostech uznaných ke sběru osiva, a to na celkové ploše kolem 450 ha. Komplikace při
tvorbě náhradního olistnění u dubových porostů postižených silnými žíry nebyly
zaznamenány.
Graf 2.2.6.6 Rozsah škodlivého výskytu obalečů a
píďalek v dubových porostech Area of damaging occurence of oak leaf roller moths and loopers in oak stands
Pramen: VÚLHM
Mapa 2.2.6.5 škodlivý výskyt obalečů a píďalek
v dubových porostech Damaging occurence of oak leaf roller moths and loopers in oak
stands.
Pramen: VÚLHM
Na ostatních listnatých dřevinách stojí za zaznamenání
lokální přemnožení pilatky jasanové (Tomostethus nigritus) v lužních
porostech Břeclavska, jež bylo evidováno na ploše téměř 800 ha. Pokračovalo
také přemnožení zavlečené klíněnky jírovcové (Cameraria ohridella), jež
mělo určitý význam zejména v oborách.
Ostatní hmyz
Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem borovým (Hylobius
abietis) bylo evidováno na celkové rozloze 2 200 ha, což představuje mírný
pokles (95 %) proti roku 1998. Za účelem zamezení žírů klikoroha bylo ošetřeno 6
560 ha výsadeb, což představuje zhruba třetinu plochy jehličnatých výsadeb
v daném roce. Z dlouhodobého pohledu zůstává rozsah poškození klikorohem
na relativni přijatelné nízké úrovni.
Graf 2.2.6.7 Poškození jehličnatých výsadeb klikorohem
borovým Damage to coniferous plantations by large pine weevil
Pramen: VÚLHM
Hlodavci
V roce 1999 došlo k výraznému poklesu poškození lesních
porostů hlodavci, na kterém se podíleli zejména norník rudý (Clethrionomys
glareolus) a hraboši (Microtus spp.). Celkem bylo evidováno poškození na
ploše 2 057 ha, což je pořbližně 33 % plochy poškozené v roce 1998 (6 223 ha).
Rok 1998 byl výrazným vrcholem dlouhodobé gradace (ve srovnání s rokem 1997 byl
zaznamenán nárust 274 %, zároveň to byl výrazně nejvyšší výskyt
v posledním desetiletí). Škody hlodavci byly soustředěny především do
výsadeb a mladých kultur jehlišnatých i listnatých, a to zejména v oblasti
severních Čech a moravsko-slezského regionu.
Graf 2.2.6.8 Poškození výsadeb hlodavci Area of plantings damaged by rodents
Pramen: VÚLHM
Houbové choroby
Průběh počasí přispěl ke zvýšenému výskytu hub
působících tracheomykózní onemocnění semenáčků a sazenic prakticky u všech
pěstovaných druhů lesních dřevin (zejména u listnáčů). Jako původci onemocnění
dominovali zástupci rodů Fusarium a Verticillium, méně často i Cylindrocarpon.
K poškození až odumírání napadených semenáčkú a sazenic docházelo
především ve školkařských zařízeních, a to prakticky na území celé
republiky.
Škody způsobené výše zmiňovanými houbami na výsadbách byly
sice menší, ale přesto významně spolupůsobily na nezdaru výsadeb. Napadány byly
prakticky všechny druhy dřevin - častěji buk, dub a borovice.
V lesních školkách byl loni rovněž v síjích i na
semenáčcích všech druhů dřevin pozorován zvýšený výskyt plísni šedé - Botrytis
cinerea. Z potenciálně patogenních hub semenáčků lesních dřevin je třeba
ještě upozornit na v posledních letech zaznamenávaný zvyšující se výskyt hub
z rodu Alternaria.
Velmi výrazně se na jaře loňského roku projevilo poškození
borovic sypavkou, působenou houbami z rodu Lophodermium (druhy Lophodermium
pinastri a Lophodermium seditiosum), které v některých lesních
školkách, ale především v kulturách, resp. mlazinách dosáhlo až kalamitního
charakteru, když došlo k zreznutí a opadu téměř veškerého jehličí. Zřejmě
nejvíce byly poškozeny borovice v severních a severovýchodních Čechách, dále
pak i na některých lokalitách ve středních a jižních Čechách (na rozloze 377
ha).
Na jaře došlo ke zvýšeném výskytu některých dalších
sypavek; ve smrkových mlazinách byly způsobeny houbami Lirula macrospora a Lophodermium
piceae, v mlazinách douglasky houbou Rhabdocline pseudotsugae,
v severních Čechách (v Labských pískovcích) na vejmutovce došlo ke
kalamitnímu výskytu sypavky vejmutovkové (Meloderma desmazieresii), který
ohrožovala samotnou existenci této dřeviny.
V roce 1999 bylo možné pozorovat zvýšený výskyt rzí na
našich jehličnanech, zejména již řadu let nezaznamenané rzi vrbkové Pucciniastrum
epilobii na jedli bělokoré (především ve výsadbách) na řadě lokalit
v jihozápadních a jižních Čechách.
V květnu došlo k intenzivnímu rozvoji padlí dubového
působeného houbou Microsphaera alphitoides. Poškozeny byly nejen semenáčky a
sazenice nebo jánské výhony starých dubu, ale na některých teplých lokalitách (na
Moravě) i první olistění.
Odumírání dřevin (zejména listnáčů)
s tracheomykózními poříznaky má setrvalý stav.
Rozsah škod působených dřevokaznými houbami zůstává
stabilizovaný na poměrně vysoké úrovni. Jejich přičiněním dochází k
znehodnocování dřevní hmoty hnilobami, k destabilizaci porostu a
k přímému ohrožení života napadených stromu.
Hlavní původci hnilob jsou poškození stromu ohryzem a loupáním
zvěří a poškození kořenových náběhů a kmenu přibližováním dříví.
Přestože omezování těchto škod je plně v rukou odborných lesních
hospodářů, nedaří se je významně snižovat.
škody zvěří na lesních porostech působené okusem, loupáním
a ohryzem patří svým rozsahem stále k největším škodlivým vlivům a zůstávají
tak největším problémem ochrany lesa v posledních třiceti letech. Protože se
škody hnilobami iniciované loupáním a ohryzem kůry během života porostu kumulují a
rostou, je možné jejich celkovou sumu odhadovat již v miliardách Kč. Nejvyšší
podíl na poškození je uváděn od zvěře jelení, mufloní a jelena siky, menší
měrou se na poškození (zejména na okusu a vytloukání) podílí srnčí a daňčí
zvěř. Rovněž škody způsobené černou zvěří nejsou zanedbatelné. Tato
skutečnost souvisí s početností zvěře, zvyšováním jejích stavu a
snižujícím se odstřelem. Jarní kmenové stavy jelení zvěře se zvýšily proti roku
1998 o 10,7 %, mufloní o 6,2 % a daňčí o 9,3 %. Ve srovnání s normovanými
jarními stavy činí jarní kmenové stavy zvěře jelení 186,6 %, mufloní 155,6 % a
zvěře daňčí 135,9 %. Škody způsobené zvěří byly vypočteny na 25 774 tisíc
Kč, kde největší podíl ve výši 13 961 tis. Kč, tj. 54,16%, zaujímaly státní a
vojenské lesy, lesy měst a obcí 10 618 tis. Kč, tj. 41,20%, a 1 195 tis. Kč, tj.
4,64%, lesy soukromé. Z hlediska regionálního pohledu na škody způsobované
zvěří v jednotlivých krajích naší republiky byla situace následující:
Severomoravský region 9 322 tis. Kč, Západočeský 6 600 tis. Kč, Jihomoravský 3 520
tis. Kč, Severočeský 2 275 tis. Kč, Jihočeský 1 749 tis. Kč, Středočeský
1 190 tis. Kč, Východočeský 1 118 tis. Kč. Tato
vysoká čísla samozřejmě přímo souvisí s výměrou lesa a s počty zvěře.
Řešení tohoto velmi vážného problému lesního hospodářství
bude těžký a dlouhodobý úkol zvláště proto, že koncepční názory na řešení
souladu mezi lesem a myslivostí jsou často protichůdné a jsou lobovány ze všech
směrů a podklady pro rozhodování, myslivecká statistika, není věrohodná.
Tabulka 2.2.6.3.1. Jarní kmenové stavy hlavních druhů zvěře Spring stock of main game species
Zvěr /game/
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
jeleni /red deer/
25127
24370
20841
23124
20477
22089
20815
20270
20862
22441
dančí /fallow/
12123
11656
11117
14298
14775
14027
14276
15777
17281
17238
mufloní / mouflon/
16940
16175
16456
17022
15633
15263
15788
15708
13670
16688
srnčí /roe deer/
236930
258562
227015
257999
254383
253118
243712
248105
253865
255793
černá
/wild roar/
31447
33623
31638
25094
29448
26492
30587
34365
35911
40897
pramen: MZe
Tabulka 2.2.6.3. 2. Lov hlavních druhů zvěře v ČR
od r. 1990 Shooting of main game species in the CR
Zvěr /game/
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
jeleni /red deer/
21639
23929
22294
22236
18281
17787
17829
14563
15929
dančí /fallow/
5364
4674
5790
6500
6780
6958
7020
7172
7653
mufloní / mouflon/
7976
7885
7344
7943
7540
7322
7183
6653
7309
srnčí /roe deer/
105257
119508
121630
125486
127866
124230
107977
102671
107437
černá /wild roar/
57235
54085
31168
41464
33947
35470
41873
42976
62616
pramen: VÚLHM
2.2.6.4 Monitoring zdravotního stavu
lesů Forest regeneration and planting
Stav lesa se v České republice hodnotí pozemním šetřením již
od roku 1986 na monitoračních plochách I. úrovně mezinárodního kooperativního
programu Evropské hospodářské komise zkráceně označovaného jako ICP Forests,
který se zabývá sledováním a vyhodnocováním vlivu znečištění ovzduší na lesy.
V současné době se pravidelné šetření v ČR provádí na 100 monitoračních
plochách nadnárodní sítě 16x16 km a na vybraných 200 plochách národní sítě 8x8
km schématicky rozmístěných po celém území ČR rovnoměrně podle lesnatosti.
Plochy jsou umístěny v lesních porostech tak, aby dobře charakterizovaly dané
stanovištní a porostní podmínky. V nadmořských výškách od 150 m do 1300 m se
hodnotí více než 14 tisíc stromů, reprezentujících 28 druhů lesních dřevin v
různých věkových třídách. Na každé monitorační ploše jsou zjišťovány
základní stanovištní a porostní charakteristiky (souřadnice, výška n. m.,
orientace, věk, zastoupení dřevin, dostupnost vody aj.). V pravidelných intervalech
(1-5 let) se provádí tato odborná šetření: hodnocení stavu koruny (defoliace,
barevné zmšny aj.), zjišťování sociálního postavení, měření dendrometrických
parametrů a fytocenologické snímkování. V nepravidelných intervalech se jako
doplňující šetření provádí listové, půdní a letokruhové analýzy.
Tento program jako jediný v ČR pokrývá svou činností celé
naše území a poskytuje informace v souladu s evropskou metodikou, což má z hlediska
dlouhodobého charakteru sledovaného problému a jeho celoevropského rozsahu prvořadý
význam. Neméně důležitý je i význam těchto informací při vyhodnocování
leteckých nebo satelitních snímku pro účely stanovení vývoje stavu lesa.
Pro vyhodnocení zdravotního stavu lesa má největší význam ze
všech prováděných šetření informace o defoliaci, doplněná o barevné změny a
sociální postavení. Defoliace stromu je definována jako relativní ztráta
asimilačního aparátu v koruně stromu v porovnání se zdravým stromem, rostoucím ve
stejných porostních a stanovištních podmínkách. Je to ztráta, která je způsobena
především vlivem nepříznivých změn prostředí lesních ekosystémů, jako
důsledku dlouhodobého a nadměrného znečištění ovzduší ruznými škodlivinami (SO2,
NOx, F, Cl, O3, těžké kovy, prachové částice aj.). Defoliace
je nespecifický symptom poškození, které je způsobené zpravidla více škodlivými
faktory, které mohou působit samostatně nebo společně a přitom navíc vstupovat do
vzájemných interakcí. Určit jejich podíl na rozsahu poškození a prioritu je ve
většině případech velmi obtížné. Proto nelze oddělovat vliv imisí od jiných
nepříznivých faktorů působících na lesy. Hodnocení příčin poškození lesních
dřevin je komplikováno skutečností, že charakter a množství škodlivých faktorů
podléhají stále rychleji změnám a lesní ekosystémy reagují na tyto změny s
určitým zpožděním. Defoliace se vyjadřuje procenticky v intervalech po 5 %. Hodnotí
se vizuálni a je proto zatížena určitou chybou, vyplývající ze subjektivního vlivu
hodnotitele. Tato chyba je minimalizována systémem kontroly věrohodnosti a
spolehlivosti zjištěných dat. Tento systém je uplatňovaný jak v národním tak i
mezinárodním hodnocení.
Stav koruny byl v roce 1999 hodnocen na 292 monitoračních
plochách síti 16x16 km a částečně i sítě 8x8 km s celkovým počtem 14 694
stromů. Největší zastoupení z celkového počtu hodnocených stromů měly druhy smrk
(Picea abies) a borovice (Pinus sylvestris). Na všech plochách byly
zjišťovány hodnoty defoliace, diskolorace, změny sociálního postavení a poškození
dalšími škodlivými činiteli (vítr, námraza, hmyz, houby aj.). Doposud bylo
hodnocení defoliace prováděno v České republice v souladu s dlouhodobou tradicí
pouze u starších porostů. S ohledem na provedené změny v druhové a věkové skladbě
na monitoračních plochách (optimalizace skladby v roce 1998) je nutné výsledky
hodnocení v roce 1999 rozdělit podle věku porostu do dvou skupin: porosty do 59 let a
porosty 60-leté a starší.
Graf 2.2.6.9 Poškození lesních porostů Damage to forest stands
Pramen: VÚLHM
U jehličnanů (porosty šedesátileté a starší ) došlo k
mírnému zhoršení stavu v porovnání s minulým rokem. Třída defoliace 2 stoupla z
hodnoty 57,4 % v roce 1998 na 62,6 % v roce 1999. Tento posun se projevil z větší
části rovnoměrně u všech sledovaných jehličnatých druhů. U stejné věkové
kategorie listnáču je porovnání defoliace s minulým rokem obdobné. K
nejvýraznějšímu posunu došlo u třídy 0, jejíž hodnota klesla z 30,1 % v roce 1998
na 21,0 % v roce 1999. Na této změně měl největší podíl buk lesní (Fagus
sylvatica), u něhož zastoupení v této třídě kleslo z hodnoty 44,7 % v roce 1998
na 26,3 % v roce 1999.
Graf 2.2.6.10 Zastoupení stupňů defoliace
Defoliation percentage changes
Pramen: VÚLHM
U mladších porostů došlo ve srovnání se staršími porosty k
výraznějšímu zvýšení defoliace. U jehličnanů (porosty do 59 let) stouplo
zastoupení ve třídě defoliace 2 z hodnoty 7,5 % v roce 1998 na 20,2 % v roce 1999. Z
hodnocených druhů byl tento posun největší u borovice lesní (Pinus sylvestris),
třída 2 stoupla z 9.3 % v roce 1998 na hodnotu 39,4 % v roce 1999. U mladších porostů
listnatých dřevin došlo k největšímu posunu u třídy 0, z 53,3 % v roce 1998 na
hodnotu 43,5 % v roce 1999. U nejvíce zastoupených listnatých druhů
(Quercusspp.,Fagus sylvatica) byla tato změna vzájemně
rovnoměrná. Poškození větrem (zlomy, vývraty), listožravým hmyzem a výskyt
epifytů byly evidovány přibližně na stejné úrovni jako v minulém roce. Poškození
podkorním hmyzem má mírně klesající tendenci.
Rok 1999 byl rokem méně příynivým z hlediska výskytu a
průběhu teplot a srážek ve srovnání s minulým rokem. Nerovnoměrnost klimatu,
především nedostatek srážek v druhé polovině vegetačního období, byla jedním z
rozhodujících nepříznivých faktorů, majících vliv na částečné zvýšení
defoliace lesních dřevin. Stejně jako v uplynulých letech pokračovalo snižování
celkových emisí oxidu síry a tuhých látek. Emise dalších znečišťujících látek
(NOx, CO, CxHy) zůstávají od roku 1995 přibližně na stejné
úrovni. Hodnota expozičního indexu pro ozón AOT 40 pro lesy byla v roce 1998 na
výrazně vyšší úrovni než v roce 1997 a toto zvýšení mělo pravděpodobně
nepříznivý vliv na stav olistění korun v následujícím roce 1999. Vývoj defoliace
lesních dřevin v devadesátých letech lze označit za výrazný předěl
z hlediska dlouhodobého trendu stavu lesa. Stoupající tendence defoliace dosáhla
přibližně v polovině devadesátých let své kulminace a v následujících
letech dochází k jejímu pozvolnému snižování.
Mapa 2.2.6.7 Defoliace všech dřevin
2.2.6.5 Monitoring zdravotního stavu
lesů na základě kosmických snímků
Monitoring of the forest healt conditions on the basis of remote sensing photographs
Jednou z metod, která se v České republice již standardně využívá
ke sledování zdravotního stavu lesních porostů, je vyhodnocování informací o stavu
lesa z kosmických snímků. K tomuto účelu se využívají digitální
obrazová data zemského povrchu ze skenerů Landsat-TM/ETM+. Standardní scéna snímku
zachycuje území o rozloze přibližně 185x180 km v sedmi spektrálních pásmech
v oblasti viditelného a infračerveného záření s prostorovým rozlišením
30 m. Pohyb družic na dráze je synchronní a perioda snímkování je 16 dní.
V obrazových
datech (zejména v infračervené oblasti záření) jsou obsaženy informace, které
umožňují obecně hodnotit stav vegetace. Při aplikaci na lesní porosty se prokázalo,
že data obsahují smíšenou informaci o množství asimilačního aparátu
v korunách porostu (stupeň poškození - defoliace) a o jeho celkovém
fyziologickém stavu, zejména obsahu vody ( mortalita).
Údaje o zdravotním
stavu lesů získané ze snímků Landsat-TM zachycují komplexní zdravotní stav
porostů. Neumožňují blíže identifikovat jednotlivé činitele, kteří jej
ovlivňují (např. imise, biotické škůdce, stanovištní podmínky, klimatické
změny, pěstební zásahy).
Výhodou hodnocení
zdravotního stavu z kosmických snímků je jednotnost a synchronnost klasifikace na
území velkého rozsahu, neovlivněná subjektivními faktory lidského hodnotitele, a
zvláště zachycení komplexního výsledného obrazu zdravotního stavu lesů. Metoda
umožňuje reálně provádět roční monitoring na přibližně 70-80% plochy ČR
s rozlišením 30 m v území za přijatelných finančních nákladů.
Omezujícími faktory
jsou oblačnost, mlhy a silný smog. V místech snímku s výskytem těchto
jevů se klasifikace neprovádí. Vlastní klasifikace zdravotního stavu pracuje se
střední kvadratickou chybou přibližně 10 % za podmínek dostatečného korunového
zápoje (70-80 %) a homogenity druhové skladby porostu ( max. 20 % příměsí).
Klasifikace
zdravotního stavu lesních porostů je standardně prováděna ve stupnici stupeň poškození a mortalita a stupnicidefoliace
a mortalita. Klasifikátory jsou nastaveny na smrkové porosty.
Vedle hodnocení aktuálního zdravotního stavu je velmi
důležité sledování jeho vývoje. Z ročních map ve stupnici poškození a
mortality porostů se zpracovává mapa dlouhodobého vývoje zdravotního stavu
jehličnatých lesů za období posledních 10-ti let a mapa aktuálního vývoje za
období posledních 4 let. Mapy vývoje zobrazují rychlost změn poškození a mortality
a kvantifikují ho do pásem vývoje zdravotního stavu.
Z map aktuálního a dlouhodobého vývoje se
zpracovává mapa trendu zhoršování zdravotního stavu jehličnatých porostů, která
hodnotí vztah mezi aktuálním a dlouhodobým vývojem poškození a mortality
jehličnatých porostů. Mapa zobrazuje rozdíl mezi aktuálním a dlouhodobým vývojem
v těch místech, kde dochází v aktuálním vývoji ke zhoršování
zdravotního stavu, tj. výskytu aktuálního pásma D, C, B, A. Mapa zobrazuje o kolik
pásem předbíhá zhoršování zdravotního stavu v aktuálním vývoji vývoj
dlouhodobý.
Na mapu aktuálního
vývoje navazuje zpracování mapy ohrožení jehličnatých porostů. V této mapě
jsou vylišeny plochy jehličnatých porostů, které se k aktuálnímu roku
vyhodnocení nachází ve stupni poškození a mortality II a vyšším, přičemž
rychlost zhoršování zdravotního stavu podle mapy aktuálního vývoje je v pásmu
C,B a A.
Ministerstvo
zemědělství v současné době disponuje archivem 46 kosmických snímků
z let 1984 až 1999. Z těchto snímků bylo zpracováno 15 ročních map a 5
souhrnných map zdravotního stavu lesů s úplným pokrytím území ČR v obou
klasifikačních stupnicích. Od roku 1994 jsou rovněž zpracovávány roční mapy
vývoje zdravotního stavu a ohrožení jehličnatých porostů.
Statistiké vyhodnocení vývoje zdravotního stavu lesů v České republice
od roku 1984 až po současnost (rok 1999) z kosmických snímků je znázorněno v
grafech č.1 až 6.
Zdravotní stav lesů
podle tohoto vyhodnocení měl v letech 1984 až 1994 nepříznivý vývoj.
K obratu došlo v letech 1995 a 1996. Vyhodnocení snímků z let 1997 až
1999 ukazuje znovu na trend zhoršování zdravotního stavu jako průměru za celou ČR.
Mapy aktuálního vývoje z tohoto období však ukazují, že změny zdravotního
stavu mají regionální charakter a jsou značně diferencované. Dochází jednak
ke zhoršení, ale na druhé straně ke zlepšení zdravotního stavu lesů
v určitých oblastech. Obecně lze konstatovat, že dochází ke zhoršování
zdravotního stavu v nižších nadmořských výškách. Ve vyšších polohách je
zdravotní stav lesů většinou stabilizovaný. Výjimku zde tvoří porosty
v Orlických horách a hraničních hřebenů Šumavy. Trvale
zhoršený zdravotní stav vykazují lesy v Krušných horách. Podstatnou
roli kromě rozložení imisí a biotických škůdců hrají klimatické faktory,
zejména úhrny a rozložení ročních srážek a teplot, které jsou v posledních
letech dosti nepříznivé.
Podrobnější
informace o hodnocení zdravotního stavu lesů České republiky z kosmických
snímků včetně mapových náhledů lze získat nawww.uhul.landsat .
Graf 2.2.6.11 Vývoj stupňů poškození a mortality
jehličnatých porostů Damage and mortality degree, ciniferous stands
Graf2.2.6.12
Vývoj průměrného stupně poškození a mortality
jehličnatých porostů avarage damage and mortality degree, coniferous stans
Graf 2.2.6.13 Vývoj stupňů poškození a mortality listnatých porostů damage and mortality degree, broadleaved stands
Graf
2.2.6.14 Vývoj průměrného stupně poškození a mortality listnatých porostů Avarage damage and mortality degree, broadleaved stands
Graf 2.2.6.15 Vývoj defoliace a mortality jehličnatých porostů defoliation, and mortality, coniferous stands
Graf 2.2.6.16 Vývoj průměrné defoliace a mortality jehličnatých
porostů avarage defoliation and mortality, coniferous stands
Normální průběh zimy 1998/1999 a následný průběh počasí
bez extrému s dostatečnými srážkami během roku 1999 byl pro smrkové porosty
v náhorní oblasti severovýchodní části Krušných hor velmi příznivý. To se
odrazilo i ve viditelné regeneraci smrkových porostů všech věkových stupňů, ve
zlepšeném zdravotním stavu a výškovém přírůstu porostu.
Nárůst nového ročníku jehličí během roku 1999 významně
přispěl k pokračující regeneraci smrkových porostů, která se projevila v
opětovném snížením defoliace korun. Snížení bylo nejvíce patrné
v porostech, které byly v minulém období výrazně poškozeny (napo.
Špičák, Skelný vrch, Klíny a Lounská), kde došlo k poklesu defoliace až o 10
%. Průměrná defoliace korun smrkových porostů nyní prakticky dosahuje hodnot, které
byly zjištěny před katastrofickou zimou 1995/1996. Přesto se objevila, tak jako po
zimě 1995/1996, nová imisní poškození kalamitního charakteru na rozsáhlých
plochách západního Krušnohoří.
Srovnáme-li průměrný výškový přírůst mladých smrkových
porostů v roce 1999 (55,8 cm) s výškovým přírůstem z roku 1998 (44,4 cm),
je zřejmé, že došlo k jeho výraznému zvýšení v rozmezí od 10 do 90 %.
Průměrný výškový přírůst není však jen výsledkem dobrých povětrnostních
poměru, ale i výsledkem vysokých depozic dusíku.. Nejnižší přírůsty byly
v roce 1999 zjištěny na lokalitách, kde výrazně působí meteorologické faktory
(Klínovec) a nebo kde byly stromy silně mechanicky poškozeny a pomaleji regenerují
(Rudolice).
V roce 1999 indikovaly chemické analýzy 1. ročníku
jehličí smrkových porostů jen slabé zatížení imisemi síry. Pruměrný obsah na
sledovaných plochách dosáhl 1260 mg.kg-1. Pouze v oblasti Špičáku
(Kovářská) dosáhl obsah síry v jehličí zřetelně zvýšeného obsahu 1566
mg.kg-1. Mírně vyšší hodnoty obsahu síry ve srovnání s minulým
rokem byly zjištěny v oblasti mezi Kovářskou a Rudolicemi. Zjištěné
průměrné obsahy fluoru v 1. ročníku jehličí byly i v roce 1999 hluboce pod
hranici toxicity (5 mg F.g-1).
Obsahy fluoru kolísaly od 0,67 do 2,81 mg.g-1.
Nejvyšší obsah fluoru byl zjištěn v oblasti Lounské. Naopak oproti roku 1998
byl zjištn 46 % nárůst obsahu chloru v jehličí. Pruměrný obsah chloru v
jehličí dosáhl na sledovaných plochách hodnoty 0,408 mg.kg-1. Ani
nejvyšší hodnota 0,560 mg.kg-1 zjištěná v oblasti Poísečnice však
nepřekročila hranici toxicity.
V roce 1999 dosahovaly obsahy základních živin
v jehličí smrkových porostů stejných a nebo mírně vyšších hodnot než
v roce předcházejícím. Nejproblémovějším prvkem však stále zůstává
hořčík. Pruměrné hodnoty obsahu hořčíku v jehličí se sice pohybují nad
hranicí nedostatku (700 mg.kg-1), zatímco v zahraniční literatuře je
považován obsah hořčíku 1200 - 1500 mg . kg-1ve smrkovém jehličí za
dobrý stav výživy tímto prvkem. přesto však byly zjištěny deficitní obsahy tohoto
prvku v jehličí na více lokalitách a, některé analýzy poukazovaly na kritický
nedostatek Mg.
Pramen: VÚLHM
Původ poškození březových porostů je nutno (i přes množství
hypotéz) hledat v imisích, protože mimo nejhůře imisemi postižené oblasti se
tyto škody jinde v ČR neprojevily. Porosty břízy, které byly poškozeny
v jarním období 1997, přes příznivé podmínky neregenerovaly, poškození se
naopak mírně rozšířilo. Po třech letech dosáhla výměra březových porostů, jež
byly oslabeny a poškozeny 5428 ha redukované plochy. Z této plochy představují
14,4 % oslabené březové porosty (kategorie poškození 1), 38,8 % porosty v nichž
je bříza poškozená a oslabená (kategorie poškození 2) a 46,8 % porosty břízy
silně poškozené (kategorie poškození 3). Míra poškození březových porostů byla
ovlivněna stanovištními a porostními podmínkami. Mezi nejvíce poškozené se řadily
porosty břízy do 20 let rozkládající se v nadmořských výškách kolem 900 m,
na podmáčených a rašelinných stanovištích a na oglejených půdách.
Tabulka 2.2.6.3 Poškození porostu břízy v SV
Krušnohoří (k 30.6. 1999 v ha) Damage to birch stans in the Northeastern Ore Mountains
Kategorie
poškození Damage category
Výměra
porostu Stand area
Výměra
dřeviny
Plošný
úbytek dřeviny Loss of
the species
Zalesňovací
povinnos Reforestation
Obnovená
holina Unstocked area
1
2276,88
784,11
112,67
7,56
10,57
2
5606,50
2105,18
706,00
379,95
56,12
3
6368,94
2538,66
1726,41
1500,20
104,82
Celkem
14252,32
5427,95
2545,08
1887,71
171,51
Pramen: VÚLHM
Zdravotní stav porostů v západní části Krušných hor
Na jaře roku 1999 se v západním Krušnohoří (Horní
Blatná, Kraslice, ale i v severní části Slavkovského lesa) objevilo plošné
poškození smrkových porostů, které se projevilo výraznými barevnými změnami -
žloutnutím a hnědnutím jehličí a postupným usycháním a opadáváním jehlic,
postihující všechny věkové stupně. Výše popsané barevné změny bylo možné
vidět již předchozích letech na jednotlivých stromech. Barevné změny
charakterizují tzv. "nové poškození lesů", které bývá vyvoláno
dlouhodobým působením imisních látek, zvláště kyselých depozic na lesní půdu.
Dochází k degradací půd, způsobené okyselováním svrchních vrstev půdního
profilu a vymýváním živin, zvláště bazických prvků, ze sorpčního komplexu. Při
provedeném šetření se projevil kritický nedostatek základních živin zejména
hořčíku a vápníku ve všech ročnících jehličí.
Tabulka 2.2.6.4 Průměrný obsah prvků v 1-3. ročníku
jehličí smrku ztepilého Mean contents of elements in the 1rst to 3rd needle-yearof
Norway spruce
Prvek
Element
N
P
K
Ca
Mg
Zn
S
F
roč./jedn.
%
mg/kg
mg/kg
mg/kg
mg/kg
mg/kg
mg/kg
mg/kg
1.
Ročník 1st needle-year
1,08
1179
4763
1823
357
18,4
988
2,13
2.
Ročník 2nd. Needle-year
1,07
1112
4538
2785
299
16,7
1125
2,6
3.
Ročník 3rd needle-year
1,02
1268
4900
2079
219
12,6
1248
2,41
Pramen: VÚLHM
Obsahy živin v analyzovaných ročnících jehličí byly
velmi nízké (N,P, Ca, Zn) a nebo ležely na hranici fyziologického minima (Mg).
V mnoha případech docházelo k nevratnému poškození a opadu asimilačních
orgánu. Nízké obsahy S a F potvrdily, že nejde o akutní poškození, ale o
dlouhodobý vliv odrážející se negativně na stavu výživy. K zastavení
negativního vývoje v nejhůře postižených lokalitách byl proveden letecký
postřik tekutými hnojivy, který měl dodat smrkovým porostům chybějící
fyziologicky významné prvky - hořčík a dusík - a zabránit výraznému nárůstu
defoliace. Letecký zásah provedený v roce 1999 lze hodnotit jako úspěšný
z hlediska ořšení akutního stavu a momentálního zlepšení obsahu živin v
jehličí. Pro dlouhodobější zlepšení zdravotního stavu porostů bude nutno řešit
dodání deficitních prvku (Ca, Mg) do půdy leteckým vápněním.
2.2.6.7 Nové imisní škody na
lesních porostech v severních pohraničních horách New air pollution damage to forest stands in northern border mountains
Všeobecný trend poklesu imisní zátěže v České republice
a zlepšování zdravotního stavu lesních porostů vzbuzovaly jisté naděje na
příznivý vývoj lesů také v Orlických horách.
V jarním období roku 1999 se v Orlických horách objevilo
vážné poškození mladých smrkových porostů značného rozsahu. Postihlo zejména
severozápadní část Orlických hor v nadmořské výšce nad 800 m. Oblast
Orlických hor podléhá dlouhodobému působení imisí, které ovlivňují
obhospodařování a vývoj lesních porostů. V minulosti odumřelé porosty musely
být vytěženy, a vzniklé holiny postupně zalesněny. Poškození porostů způsobil
komplex faktoru, kde rozhodující roli hrají imise. Místy doznívá odumíraní
ponechaných zbytků dospělých smrčin. V předchozích letech se obavy
o budoucnost mladých smrkových porostů či porostů náhradních dřevin
vysazených na imisních holinách soustředily na nežádoucí tvarové deformace
vrcholových prýtů a na včasné vyzrávání letorostů před ukončením
vegetační sezóny. V roce 1999 se však fenomén nežádoucího vývoje porostů
rozšířil o další aspekty. Patřily k nim červenání (rezivění)
a opad jehličí na loňských a starších výhonech smrku ztepilého na
hřebenu Orlických hor, výrazné karence na jehličí smrku pichlavého ve vrcholových
lokalitách (hnědnutí až červenání jehlic s přechody do fialového zabarvení)
a hromadné odumírání břízy bělokoré. Nejvážnější bylo ovšem rozsáhlé
poškození a odumírání loňských výhonů a pupenů smrku ztepilého.
Odumírání probíhá nejen ve vrcholových partiích, ale také v nižších
nadmořských výškách (kolem 800 m n. m.) a vyvolává vážné obavy
o budoucí vývoj lesa v Orlických horách. Poškození porostu způsobil
komplex faktoru, ve kterém významnou roli hrají imise. K tomuto závěru vede
skutečnost, že toto nové imisní poškození se nikde jinde ne v tradičních
imisních oblastech neobjevilo.
Depozice dusíku (amonných a dusičnanových iontů) mnohonásobně
přesahují kritické hodnoty a při spolupůsobení častých a dlouhých suchých period
ve vegetačním období mohou představovat pro smrkové ekosystémy závažné
ohrožení. Rok 1999 představoval varovné období, ve kterém v Orlických horách
výrazně vzrostly zejména imise NO3 (depozice na volné ploše i pod
porostem); značný nárůst zaznamenaly také imise síry, fluoru a chloru zachycované
korunami stromů a koncentrace ozonu v ovzduší.
Analýzy vzorku jehličí odebrané v roce 1999
z poškozených částí mladých smrkových porostů prokázaly zvýšený obsah
fluoru (nad 5µg.g-1), v jednom případi zvýšený obsah síry (1859
mg.kg-1). U analýz z dospělých porostů byl zjištěn nízký obsah
hořčíku a vápníku.
Podobná nečekaná poškození se objevila i v dalších
imisních pohořích - v Jeseníkách, v Lužických horách a na Kralickém
Sněžníku.
Graf 2.2.6.12 Depozice NO3 na experimentálním
povodí U Dvou louček v Orlických horách NO3 deposition at an experimental watershed in the Orlické hory
