2.4. Vztah lesního
hospodářství a životního prostředí Forestry and the environment
2.4.1 Lesní hospodářství –
součást péče o životní prostředí Forestry – a component of the care of the environment
Lesy jsou s ohledem na svou rozlohu významnou složkou naší
krajiny. Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů,
již ve svém prvním paragrafu hovoří o lesích jako o národním bohatství, které
tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí, a které plní všechny své
funkce, tj. produkční i mimoprodukční. Stávající přístup k lesnímu
hospodářství stále více zdůrazňuje právě ekologické funkce, čímž se liší od
doby nedávno minulé. Tento přístup je trvale uplatňován ve většině zemí, což se
projevilo i v přijetí řady mezinárodních rezolucí (Štrasburk 1990, Rio de
Janeiro 1992, Helsinky 1993, Montreal 1994, Antalya 1997 nebo Lisabon 1998), ke kterým se
přihlásila i Česká republika. Konkrétně jsou u nás tyto závěry rozpracovány i do
řady vládních a nevládních materiálů.
V prvé řadě je nutné zmínit Programové prohlášení
vlády ČR, ve kterém se mimo jiné píše: “Vláda ČR považuje lesy za významné
celospolečenské vlastnictví s jejich nejen hospodářským, ale i ekologickým a
sociálním rozměrem. Lesní hospodářství se bude orientovat na trvalý rozvoj
produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.” Podle “Základních principů
státní lesnické politiky” je, co se týče naplňování úlohy mimoprodukčních
funkcí lesa, předpokladem zajišťování veřejných zájmů v lesích zachování
samotné existence lesa jako nositele těchto funkcí. Tato problematika je rozpracována
i v Lesnické politice ČR a v Koncepci lesnické politiky na období před
vstupem ČR do EU. Přístup státu k této problematice je možné dokumentovat i ve
znění Programu 2000 – Zajištění cílů veřejného zájmu LČR, kde je pozornost
soustředěna do následujících oblastí:
funkce lesů (obecně)
vodohospodářské funkce
půdoochranné funkce
léčebné a lázeňské funkce
rekreační funkce
ochrana biodiverzity
produkční funkce (s ekologickým podtextem – dřevo jako
obnovitelná surovina)
Stát deklaruje zájem o naplňování veřejného zájmu
v rámci mimoprodukčních i produkčních funkcích lesů pro všechny občany a ve
všech formách vlastnictví i prostřednictvím legislativních a ekonomických
nástrojů. Stále více se v ekonomické oblasti projevují motivační a
kompenzační nástroje, které vlastníkům hradí určitou újmu, ke které
v jejich lesích v důsledku uplatňování veřejného zájmu dochází (viz
kap. 2.5). Tyto nástroje jsou naplňovány zejména prostřednictvím Dotačních
pravidel.
Teploty ve vegetačním období byly silně nadnormální
s výjimkou června, kdy byly teploty slabě podnormální. Slabě nadnormální byl
pouze srpen. Rozdíly mezi Čechami a Moravou se Slezskem byly minimální. Celoročně
byla v Česku teplota o +1°C vyšší než činní normál (115 %), stejně tak i na
Moravě a ve Slezsku (113 %), v Čechách pak dokonce o +1,1°C (115 %).
Z dlouhodobého pohledu byl minulý rok v tomto desetiletí čtvrtý
nejteplejší (po letech 1994, 1992 a 1990).
Srážkově byl rok podnormální. V Čechách dosáhl roční
úhrn srážek pouze 92 % normálu, na Moravě a ve Slezsku 94 % normálu a
celkově to pak bylo 93 % dlouhodobého normálu. V průběhu roku překročily
hodnoty normálu 100 % ve třech měsících – v únoru, červnu a prosinci. Čechy
byly srážkově chudší než Morava a Slezsko. Na Moravě byly překročeny hodnoty
normálu v březnu, dubnu a listopadu, v prosinci byly naopak podnormální.
Z dlouhodobějšího pohledu byly roční srážky v Česku čtvrté nejnižší
v uplynulém desetiletí. Také měsíční úhrny srážek za posledních pět let
byly ve většině případů v roce 1999 na velmi nízké úrovni.
Nepříznivý průběh počasí je možné dokumentovat i
prostřednictvím Langova dešťového faktoru. Ten byl srovnatelný s hodnotami
z velmi suchých a teplých let v první polovině devadesátých let a je
nejnižší v rámci druhé poloviny devadesátých let. V porovnání
s hodnotami vypočtenými z dlouhodobého normálu dosáhl Langův dešťový
faktor v Česku pouze 81 %, v Čechách to pak bylo 79 % a na Moravě a ve
Slezsku 84 %.
Graf 2.4.2.1 Průměrné měsíční teploty Average monthly temperature
Pramen: ČHMÚ, VÚLHM
Graf 2.4.2.2 Průměrné roční teploty Average annual temperature
Pramen: ČHMÚ, VÚLHM
Graf 2.4.2.3 Průměrné měsíční úhrny srážek Average monthly precipitation
Pramen: ČHMÚ, VÚLHM
Graf 2.4.2.4 Průměrné roční úhrny teploty Average annual precipitation
Stejně jako v předchozích dvou letech bylo zatížení oxidem
siřičitým relativně nízké. Nejvyšší koncentrace této škodliviny se vyskytovaly
v zimním období, zejména v únoru, lednu, říjnu a listopadu. Ani v těchto
měsících však nebyly naměřeny extrémní hodnoty znečištění. Na většině
pozaďových stanic se průměrné měsíční i průměrná roční koncentrace
pohybovaly do 20 µg.m-3, tedy pod hodnotou jejíž dlouhodobé působení
ovlivňuje negativně lesní ekosystémy. Na nízkém znečištění se projevily
příznivé meteorologické podmínky během zimního období. V některých oblastech s
vyšší koncentrací zdrojů znečištění mohlo dojít ke zvýšené lokální
zátěži.
V oblasti Orlických hor byl v jehličí některých poškozených
porostů indikován zvýšený obsah fluoru. Tato škodlivina není standardně
monitorována, proto nelze potvrdit její úlet z některého ze zdroju znečištění.
Tabulka 2.4.2.1 Měsíční koncentrace oxidu siřičitého
na stanicích VÚLHM Monthly concentrations of S02 at the VULMH stations
Stanice
Oblast
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
Station
Region
average
maximum
Přebuz
záp.
Krušnohoří
průměr
5
7
4
4
2
2
2
2
4
3
2
3
maximum
27
29
19
20
5
3
3
3
12
14
5
11
Studenec
záp.
Krušnohoří
průměr
7
3
7
6
6
3
3
3
3
7
5
3
maximum
30
5
27
49
41
10
10
14
5
48
29
22
Klínovec
Krušné
hory
průměr
4
5
4
9
3
3
6
2
3
5
12
3
maximum
8
8
29
36
6
9
9
3
6
14
94
8
Kolová
Slavkovský
les
průměr
7
8
6
3
4
5
4
3
2
5
6
7
maximum
31
20
22
8
10
10
24
9
2
31
20
23
Lazy
Slavkovský
les
průměr
4
4
4
3
2
4
3
3
2
3
2
2
maximum
10
9
13
6
3
6
6
5
5
8
4
4
Vojířov
Novohradské
hory
průměr
4
3
2
2
2
4
2
2
4
2
4
2
maximum
22
12
9
4
3
16
6
7
16
19
8
2
Jizerka
Jizerské
hory
průměr
5
3
3
4
5
4
2
1
5
10
8
10
maximum
28
9
8
11
15
12
5
3
10
29
18
24
Medvědín
Krkonoše
průměr
5
10
4
8
7
7
7
8
5
5
maximum
11
169
15
31
22
17
11
25
13
7
Želivka
ČM
vrchovina
průměr
4
4
2
7
4
2
4
2
5
4
4
maximum
14
12
11
26
11
6
21
5
19
28
10
Kunčice
Jeseníky
průměr
6
7
2
2
2
3
4
2
2
3
2
2
maximum
13
40
2
6
4
8
8
2
2
6
6
8
Pramen: VÚLHM
Významnou škodlivinou ovlivňující lesní porosty byl ozón.
Zvýšená zátěž se týkala zejména horských lesních ekosystému. Vysoké
koncentrace ozónu byly naměřeny v měsících na počátku vegetačního období
(březen – květen). To se spolu s vlivem meteorologických faktorů projevilo
barevnými změnami u smrkových porostů (zežloutnutí) v oblastech s vyšší
nadmořskou výškou. Tento typ poškození při dostatečné výživě během června
regeneruje. Druhé maximum koncentrací ozónu, které se obvykle vyskytuje v srpnu,
nepřevýšilo úroveň zatížení z roku 1998.
Index AOT 40 (suma hodinových koncentrací převyšujících 40ppb
za vegetační období) překročil na většině území České republiky hodnotu 10
ppm/h, která je považována za hranici pro působení na lesní porosty. Vznik trvalých
škod na porostech primárně způsobených ozónem není pravděpodobný, lze ovšem
předpokládat fyziologické poškození, které se může při spolupůsobení dalších
faktorů (nedostatečná výživa, nedostatek vláhy) na zdravotním stavu dřevin
projevit
Graf 2.4.2.6 Vývoj průměrných denních koncentrací
ozónu a indexu AOT 40 na stanici Horní Lazy Daily concentrations of O3 and AOT 40 index at the Horní Lazy station
Pramen: VÚLHM
2.4.2.3 Zátěž lesních ekosystémů
imisními látkami Air pollution load to forest ecosystems
Úroveň depozic látek do lesních ekosystémů potvrdila
sníženou hodnotu zatížení. Významně se neodlišovala od roku 1998. Hodnoty
kyselosti srážek zachytávaných na volné ploše i pod lesními porosty ve všech
případech překračovaly pH 4. Hodnoty depozice dusíku byly na většině sledovaných
ploch mírně vyšší než v roce 1998, depozice síry se naopak zpravidla mírně
snížila. V Krušných horách došlo v posledních dvou letech
k mírnému nárůstu depozic dusíku, síry a k poklesu pH srážkové vody,
způsobenému pravděpodobně vyšším množstvím srážek v tomto období. Je
patrný pozitivní vliv listnatých dřevin na snížení kyselosti srážek
v lesních porostech. Obsahy síry a dusíku jsou naopak v podkorunových
srážkách vyšší než na volné ploše, což je dáno zachytáváním tuhého
znečištění a aerosolů v korunách a jejich následným vyplavováním. Ve
vodách lesních toků jsou koncentrace látek, hlavně nitrátů, rovněž nízké a
udržují se pod limitem hygienické normy.
Přes celkové snížení kyselé depozice v devadesátých
letech jsou do značné míry ohroženy chudé půdy na kyselých stanovištích, kde
může být negativně ovlivněna rovnováha živin.
Tabulka 2.4.2.2 Depozice síry a dusíku v lesních
porostech a na volné ploše a hodnoty pH srážkové vody a vody v potocích S and N deposition in forest stands and bulk deposition, pH values of
precipitation and water in streams
Volná plocha
Dřevina
Porost
Potok
Bulk deposition
Species
Forest stand
Stream
water
Plocha/Plot
pH
N
S
pH
N
S
pH
Moldava
(Krušné hory)
4,49
17,41
20,61
JŘ
5,42
22,79
25,35
5,90
Červík
(Beskydy)
4,61
12,39
8,54
-
-
-
-
6,43
Malá
Ráztoka (Beskydy)
4,62
18,10
20,21
-
-
-
-
7,25
U
Vodárny (Jeseníky)
6,51
23,70
14,72
-
-
-
-
7,61
Kamýk
(okolí Temelína)
4,14
1,81
3,16
BK
5,23
17,35
3,92
-
Vojířov
(Novohradské hory)
4,42
5,69
3,75
SM
4,42
11,96
10,40
5,19
Zdíkov
(předhůří Šumavy)
-
-
-
SM
4,57
6,53
7,90
6,47
Želivka
(ČM vrchovina)
5,04
9,32
6,42
SM
4,83
13,30
11,73
7,71
Buchlovice
5,60
11,85
7,17
BK,
DB
5,18
25,70
19,42
-
Mísečky
(Krkonoše)
-
-
-
BK
5,08
14,11
11,07
-
Lazy
(Slavkovský les)
5,24
17,15
9,85
SM
4,31
19,98
17,83
-
Pramen: VÚLHM
Na základě zhodnocení přímé i nepřímé
indikace imisní zátěže lesních ekosystémů lze zařadit značnou část území ČR
za stále významně zatíženou. Nicméně lze pozorovat dlouhodobý trend snižování
imisní zátěže související především s odsiřováním velkých emisních
zdrojů v ČR i v Evropě. Snižování zátěže koresponduje také se zjevným
oteplováním klimatu a výskytem teplejších zimních měsíců, kdy nevznikají
nepříznivé inverzní stavy. Problém imisní zátěže se dnes projevuje především v
oblasti působení troposférického ozónu a jeho prekursorů (oxidy dusíku) a dále v
dlouhodobých změnách v chemismu lesní půdy vyvolaných působením zhruba
čtyřicetileté extrémní imisní zátěže na celém území ČR.
Koncentrace SO2 jako historicky
nejvýznamnějšího zástupce látek znečisťujících ovzduší se v dlouhodobém
intervalu trvale snižují. Tento dlouhodobý trend dokumentuje graf 2.4.2.7, jenž
zachycuje vývoj od roku 1991 do roku 1998. Kritická celoroční koncentrace SO2
(-aritmetický průměr denních koncentrací) pro
plnohodnotné funkce lesního ekosystému dle pracovní skupiny ICP Forest činí 20 ug.m-3
a byla v roce 1998 překročena jen na 4,5% území ČR.Další pokles
koncentrací SO2 se očekává v roce 1999 v souvislosti
s náběhem nových emisních limitů. Hodnoty koncentrací SO2 v nejčistších
PLO (např. v oblasti Šumavy, Novohradských hor) poklesly v roce 1998 na
úroveň celoevropského pozadí.
Koncentrace NOx neklesají, ale dlouhodobě
stagnují resp. pozvolna narůstají, jak vyplývá zejména z vývoje letních
koncentrací. Tento trend souvisí nejvíce s nárůstem mobilních zdrojů emisí
tj. automobilové dopravy. Procento z plochy státu zasažené nad úrovní kritické
koncentrace dle EHK OSN (–30 ug.m-3) kolísá v intervalu 12-25 %.
Dlouhodobý vývoj vyplývá z grafu 2.4.2.8. Nejvýrazněji jsou postiženy lesní
ekosystémy v PLO Doupovské hory, Chebská, Sokolovská, Mostecká a Žatecká
pánevní oblast, Podbeskydská pahorkatina, Polabí. Koncentrace NOx se z hlediska
dopadů na lesní ekosystém projevují vícesměrně a to (a)v přímém působení
na jehlice a listy-poškození pletiv, (b)v nepřímém působení na půdu-kritické
zátěže dusíku a celkové acidity, (c)jako prekursory troposférického ozónu, (d)jako
složka kyselé mokré atmosférické depozice působící přímo na listový parenchym.
V této souvislosti je v evropských státech věnována působení NOx stále
větší pozornost. To se týká zejména kritických zátěží dusíku pro lesní půdu,
které jsou na území ČR překračovány někde až trojnásobně. Ve třech
alternativních scénářích EHK OSN do roku 2010 je prognózováno překročení
zátěží půdy na 75 až 80% území ČR a není očekávána zásadní změna stavu.
Souběžnou imisní zátěž SO2 a NOx
dokumentuje tabulka 2.4.2.3 V této tabulce je uveden dvojí způsob hodnocení a to
na základě bodového měření z monitorovacích stanice situovaných
v jednotlivých PLO ve volné krajině a dále dle mapového zpracování imisního
pole koncentrací obou látek ve čtvercové síti 10x10km. Tabulka zachycuje celoplošnou
zátěž (viz průměr ČR) a zátěž v jednotlivých PLO při současném
zvýraznění oblastí nad kritickou koncentrací EHK OSN. Hodnoty jsou propočteny pro
průměr všech stanic a všech čtverců v dané PLO. Dlouhodobě nadlimitně
zatíženou zůstává oblast “Černého trojúhelníku” a celého Severočeského
regionu a dále ostravsko-karvinská aglomerace. Vzájemný poměr plochy
s nadlimitní zátěží SO2 a NOx v ČR pak zachycuje sloupcový
graf 2.4.2.8.
V liniovém grafu 2.4.2.7. je znázorněn trend
koncentrací SO2 a NOx dle souběžného měření v letech 1993-2000 (do
června 2000) na vybraných 18 stanicích staniční sítě Ekotoxy Opava situovaných ve
volné krajině. Graf dokumentuje, že dochází k trvalému poklesu koncentrací SO2.
Trend stagnace resp. pozvolného nárůstu NOx je patrný zejména při proložení
směrnice u koncentrací naměřených v letních měsících, které lépe
dokumentují dlouhodobý trend, jelikož v zimních měsících je díky inverzním
stavům měsíční chod koncentrací nevyrovnaný.
Vysoké koncentrace troposférického ozónu
působí zejména v letním období formou přímého “desikačního” působení
na listy a jehlice. Dlouhodobá kritická úroveň pro ozon je vyjádřena jako
kumulativní expozice nad prahovou hodnotou koncentrace 40 ppb. Tento expoziční index se
označuje zkratkou AOT40 a vypočítá se jako suma diferencí mezi hodinovými
koncentracemi v ppb a 40 ppb pro každou hodinu, kdy koncentrace překročí hodnotu
40 ppb podle závěru workshopu EHK OSN v Kuopio (1996). Pro ochranu lesních
ekosystémů byla stanovena kritická úroveň 10 000 ppbh, která je definovaná jako
kumulativní expozice nad prahovou hodnotou 40 ppb (AOT40). Direktiva EU (EC 72/92) pro
kritické koncentrace ozonu stanoví nejnižší (prahové) koncentrace ozonu, které
mají škodlivé účinky na vegetaci ve vegetačním období takto:hodinové kritické
koncentrace 100 ppb (200µg m-3) a 24 hodinové kritické koncentrace 33 ppb
(65µg m3). Index AOT40 je v současnosti překročen na celém území
ČR.
Analýza imisní situace v ČR byla prováděna
s využitím primárních dat ze staniční sítě pro čistotu ovzduší EKOTOXY
Opava, ČHMÚ Praha, VÚLHM Jíloviště-Strnady, VÚRV Praha, ORGREZ.
Tabulka 2.4.2.3. Porovnání průměrných
koncentrací v letech 1994 - 98 pro SO2 a NOx ve
čtvercové síti 10 x 10 Km seřazeno sestupně podle hodnot SO2 v
gridech [ µg.m3 ] Avarage SO2 concentrations from the 10 x 10 Km grid
and from monitoring stations in Forest Natural Area
( PLO )
SO2
NOx
PLO
název PLO
průměr 1994-1998
průměr 1994-1998
síť 10 x 10
monitoring
síť 10 x 10
monitoring
4
Doupovské hory
29,8
23,9
30,7
28,4
2a, 2b
Cheb. a Sokol., Most. a Žat. pánev
29,3
30,0
34,6
37,0
5
České středohoří
28,5
* 38,0
41,8
49,5
19a, 19b
Lužická pískovcová plošina
26,4
26,7
27,2
18,6
1a, 1b
Krušné hory
25,2
26,1
23,6
23,0
20a, 20b
Lužická pahorkatina
24,8
25,7
19,7
20,3
39a, 39b
Podbeskydská pahorkatina
23,6
26,1
34,7
38,3
21a, 21b
Jizerské hory a Ještěd
23,4
26,0
23,1
26,5
18a, 18b
Severočeská pískovcová plošina
22,9
26,5
20,8
23,8
9a, 9b
Rakovnicko-kladenská pahorkatina
19,9
* 28,6
24,1
31,6
17
Polabí
18,4
21,6
29,3
* 42,4
23
Podkrkonoší
17,9
15,9
25,2
13,9
32
Slezská nížina
16,3
16,9
17,0
14,8
8a, 8b
Křivoklátsko a Český kras
15,7
21,7
25,5
34
Hornomoravský úval
15,3
18,0
29,4
32,3
22
Krkonoše
15,3
16,0
13,8
9,4
40
Moravskoslezské Beskydy
15,3
11,0
17,6
10,0
29a, 29b
Nízký Jeseník
15,0
19,7
20,8
* 43,2
30a, 30b, 30c
Drahanská vrchovina
15,0
15,4
25,0
37
Kelečská pahorkatina
15,0
20,3
29,3
35,2
35a, 35b
Jihomoravské úvaly
14,3
16,1
24,4
22,5
3a, 3b
Karlovarská vrchovina
14,0
15,0
23,9
18,8
31a, 31b
Českomoravské mezihoří
13,8
8,0
26,3
20,3
33
Předhoří Českomoravské vrchoviny
13,0
13,9
23,0
* 39,1
41a, 41b, 41c
Host.-vset. vrch. a Javorníky
12,7
11,0
22,7
17,3
26
Předhoří Orlických hor
12,7
9,1
19,8
19,2
24
Sudetské mezihoří
12,6
16,0
12,0
10,0
38a, 38b
Bílé Karpaty a Vizovické vrchy
11,9
12,5
22,4
16,7
36a, 36b, 36c
Středomoravské Karpaty
11,9
5,8
28,7
27,2
7a, 7b
Brdská vrchovina
11,3
4,2
19,6
16a, 16b
Českomoravská vrchovina
11,2
10,8
17,1
14,1
10a, 10b, 10c
Středočeská pahorkatina
11,1
12,6
18,4
15,3
6a, 6b, 6c, 6d
Západočeská pahorkatina
10,5
8,8
19,7
15,4
28a, 28b
Předhoří Hrubého Jeseníku
10,1
7,3
14,3
9,2
27
Hrubý Jeseník
9,5
7,5
15,4
5,2
25
Orlické hory
8,7
11,4
16,2
8,1
11a, 11b
Český les
7,6
6,4
11,5
12,2
12a, 12b
Předhoří Šumavy a Novohrad. hory
7,5
4,1
12,7
8,8
14
Novohradské hory
7,1
7,1
9,3
10,0
15a, 15b
Jihočeské pánve
6,6
6,4
15,1
20,5
13
Šumava
6,0
4,7
6,9
6,3
Průměr ČR
15,5
15,9
21,8
23,3
Pozn.
*
významné disproporce mezi gridy a monitoringem
SO2 nad 20 µg.m-3 - dle limitu EHK
NOx nad 30 µg.m-3 - dle limitu EHK
maxima ve sloupcích
Pramen: VÚLHM
Graf 2.4.2.7. dlouhodobý průběh průměrné měsíční koncentrace SO2
a NOX měřený paralerně na 18 stanicích Ekoxy Opava v lesních oblastech ( září
1993 - červen 2000, v µg.m-3
)
Long-term changes of the mean
monthlz SO2 and NOx concetrations measured at 18 stations in the Forst Natural regions
( Sept. 1993 - July 200 )
číslo
název
stanice
PLO
název
PLO
1058
Kostelní Hlavno
17
Polabí
1087
Železná
11a
Český les
1113
Žlunice
17
Polabí
1114
Chuchelná
32
Slezská nížina
1127
Prenet
13
Šumava
1144
Krásné Údolí
3b
Karlovarská vrchovina
1146
Obora
6b
Západočeská pahorkatina
1147
Losiná
6a
Západočeská pahorkatina
1148
Paseky
10a
Středočeská pahorkatina
1149
Dobešov
16b
Českomoravská vrchovina
1150
Řevnice
10b
Středočeská pahorkatina
1151
Svor
19b
Lužická pískovcová plošina
1155
Dušná
41a
Hostýn.-vsetín. vrch. a Javorníky
1157
Jaronín
12a
Předhoří Šumavy a Novohrad.hor
1159
Bílá Voda
28a
Předhoří Hrubého Jeseníku
1161
Hranice
1b
Krušné hory
1162
Spáleniště
15b
Jihočeské pánve
1163
Mladošovice
15b
Jihočeské pánve
Pozn.:
stanice Mladošovice
byla převedena na stanici 1340 Domanín v roce 1996
stanice Prenet byla převedena na stanici 1462
Brčálník v roce 2000
Pramen: Ekotoxa Opava
Dlouhodobý vývoj v
překračování kritického limitu EHK OSN na území ČR
pro
koncentrace SO2
zpracováno na základě mapových výstupů
ve čtvercové síti 10 x 10 km pro celé území ČR
Long-term trends in exceedings of the UN
ECE critical limists for SO2 in
the total area of the CR
Graf 2.4.2.8
Překročení kritického limitu dle EHK OSN na území ČR pro SO2 a NOx
(%
z území celé ČR)
zpracováno
na základě mapových výstupů ve čtvercové síti 10 x 10 km
Exceedings
of the UN ECE critical limit for SO2 and NOx concentration
(% of the total area of the CR)
2.4.3 Lesní hospodářství a ochrana
přírody Forestry and nature conservation
Lesní porosty pokrývají cca 33,4 % území České republiky.
Svým výskytem je na ně vázán velký počet druhů rostlin a živočichů, z nichž
mnohé patří na našem území k ohroženým.
V rámci vyšších rostlin je z celkového počtu zvláště
chráněných taxonů (491druhů a poddruhů) 14% (69 druhů) vázaných svým výskytem
na lesní biotopy, z toho tři druhy jsou stromy – Taxus baccata, Cornus mas a
Quercus pubescens. Lze konstatovat, že ohrožení druhů rostoucích
v lesích je ve srovnání s druhy vázanými na jiná společenstva (mokřady,
psamofilní společenstva apod.) výrazně nižší.
V rámci bezobratlých je vzhledem k velkému počtu
druhů a omezenému počtu odborníků, kteří se jimi zabývají, velmi obtížné
dokladovat tendenci jejich změn rozšíření a početnosti. Z celkového počtu 91
taxonů (druhy, poddruhy, rody), hodnocených jako zvláště chráněné, jich výlučně
lesní ekosystémy obývá 25 (27,5 %).
U obratlovců, podobně jako u jiných skupin, je stupeň ohrožení
druhů vázaných na les zpravidla menší než u druhů vázaných na jiné biotopy.
Z 10 druhů zvláště chráněných druhů plazů jsou na lesní biotopy vázány 4
druhy, u ptáků 24,2 % (30 ze 124 druhů) a u savců 43 %.
V posledním období je pozorován zřetelný nárůst
početnosti některých lesních druhů obratlovců, např. některých letounů (netopýr
velký - Myotis myotis, netopýr vodní - Myotis daubentoni) nebo ptáků
(kulíšek nejmenší – Glaucidium passerinum, sýc rousný – Aegolius
funereus, čáp černý – Ciconia nigra).
Pro některé druhy živočichů a rostlin jsou připravovány a
realizovány soubory opatření, které mají za cíl snížit stupeň ohrožení těchto
druhů. Pokračoval záchranný program rysa ostrovida a záchranný program tetřeva
hlušce v České republice. V rámci Záchranného programu tetřeva hlušce
bylo vypuštěno 12 kusů v Krkonošském národním parku, 26 kusů v Brdech,
52 kusů v Národním parku Šumava a 10 kusů v Jeseníkách.
V současné době jsou připravovány obdobné programy pro
další živočišné a rostlinné druhy.
Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo
jedinečná je možno v souladu se zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, v platném znění, vyhlásit za zvláště chráněná území (ZCHÚ).
Kategorie ZCHÚ:
Velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ)
1. národní parky (NP)
2. chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ)
národní přírodní rezervace (NPR)
přírodní rezervace (PR)
národní přírodní památky (NPP)
přírodní památky (PP)
Celková výměra lesů ve ZCHÚ je odhadována na 700 tis. ha.Ve
VZCHÚ je nyní cca 622 tis. ha. lesa což představuje 23,6 % výměry všech lesů ČR.
Významný podíl lesů je
i v 1971 MZCHÚ. Lesy však tvoří také podstatnou část území 114 přírodních
parků.
Mimoto jsou lesy významnou součástí územních systémů
ekologické stability krajiny.
Podle přírodní hodnoty jsou VZCHÚ členěna do tří až čtyř
zón ochrany přírody, ve kterých jsou stanoveny diferencované metody a způsoby
hospodaření a péče. K usměrňování a ovlivňování všech aktivit v těchto
územích slouží plány péče.
Jako národní parky jsou vyhlašována rozsáhlá území,
jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část
zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž
rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný
význam. V našich podmínkách, kde zonálním klimaxem je daným přírodním
podmínkám odpovídající les, má proto většina území NP přirozenou skladbu druhů
pozemků. Jejich využití musí být v souladu s vědeckými a výchovnými cíli
sledovanými vyhlášením NP.
Lesy v NP jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení a
lesů ochranných. Při zásazích proti škůdcům a v případech mimořádných
okolností a nepředvídatelných škod se postupuje se souhlasem orgánu ochrany
přírody.
Stejný režim, s výjimkou práva hospodaření, platí i pro lesy
v národních přírodních rezervacích.
Z definice chráněných oblastí, která praví, že jimi jsou
rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým
reliéfem a významným podílem přirozených lesních ekosystémů a trvalých travních
porostů vyplývá, že podíl lesů je v těchto chráněných územích menší než v
NP, přesto však v průměru lesy v CHKO kryjí více než polovinu jejich rozlohy.
Intenzivní způsoby hospodaření v lese a zavádění intenzívního chovu zvěře jsou
v I. a II. zóně zakázány.
Spolu s opatřením, podle kterého je třeba závazné stanovisko
orgánu ochrany přírody ke schválení lesních hospodářských plánů a lesních
hospodářských osnov a některým dalším činnostem v CHKO (odlesňování,
zalesňování, výstavba cest, svážnic a melioračních systémů), přispívají tak
jednotlivé CHKO k udržení ekologické rovnováhy krajiny a její biodiverzity.
Tabulka 2.4.3.1 Zvláště chráněná území Strictly protected areas
kategorie
category
VZCHÚ
MZCHÚ*
NP
CHKO
NPR
PR
NPP
PP
počet
number
3
24
117
675
101
1085
výměra (tis.ha.)
area
111,6
1041,6
27,1
32,0
2,7
26,5
% rozlohy ČR
percentage of the CR area
1,4
13,2
0,3
0,4
0,0
0,3
lesnatost (%)
forest coverage
86,6
53,6
82,1
**
58,9
**
* - asi 60% MZCHÚ se
nachází na území VZCHÚ.
** - údaj není k dispozici
Pramen: MŽP
2.4.3.3 Lesy v národních
parcích Forests in national parks
Krkonošský národní park a národní parky Šumava a Podyjí byly
zřízeny nařízením vlády číslo 165, 163 a 164 ze dne 20. 3. 1991 (Národní park
České Švýcarsko byl vyhlášen zákonem číslo 161/1999 Sb. ze dne 1. 6. 1999, ale
s nabytím účinnosti dnem 1. 1. 2000). Právo hospodaření k lesům, lesnímu
půdnímu fondu a jinému lesnímu majetku ve státním vlastnictví, nacházejícímu se
na území NP a v jejich ochranných pásmech bylo převedeno na správy NP
od roku 1994. Správy k 31. 12. hospodařily na 96,7 tis. ha lesních pozemků
(z toho činila porostní půda 93,8 tis. ha).
Základní cíle hospodaření v lese (péče o les) trvale
spočívají zejména v zachování
a celkovém zlepšení přírodních poměrů v souladu s vědeckými a
výchovnými cíli stanovenými vyhlášením NP, v dosažení druhové a prostorové
skladby porostů odpovídající přírodním podmínkám a v udržení a obnově
samořídících schopností lesních ekosystémů.Všechny aktivity jsou usměrňovány
plánem péče o národní park a jeho ochranné pásmo. Území NP je s ohledem na
přírodní hodnoty rozděleno do tří zón ochrany přírody. Nejpřísnější režim
ochrany je stanoven pro I. zónu, kde je péče o les výrazně omezena až vyloučena,
v ostatních zónách je směrována na k přírodě co nejšetrnější metody.
Toto jednoznačné preferování zájmů ochrany přírody je spojeno s postupnou
zásadní změnou vztahu mezi lesem a lesníkem. Péče o les se proto soustřeďuje
především na podporu, případně usměrňování žádoucích přírodních procesů.
Postupně se vylučuje používání chemických prostředků, hnojení, důsledně se
provádí potěžební úpravy, apod.
V rámci péče o les bylo v minulém roce zalesněno 1
040 ha, z toho 7,2 % přirozenou obnovou. Zalesněním se dále zvýšil podíl
listnatých dřevin a to ze 23,2% v roce 1998 na 30,4 %. Zvýšená pozornost byla
věnována rozpracování monokulturních smrkových komplexů a výchově lesa. Mírně
se zvýšil rozsah prořezávek (1 103 ha) při poklesu probírek o 750 ha na 2.997 ha.
Značně se zvýšila celková těžba dřeva, a to nárůstem těžby nahodilé.
Vytěženo bylo přes 410 tis. m3 dřeva, z toho bylo 72,7 % těžby
nahodilé (201 tis. m3 abiotickými činiteli , přes 97 tis. m3
hmyzové).
Vážná situace zůstává v NP Šumava, kde již sedmým
rokem trvá kalamitní přemnožení kůrovce Ips typographus. I přes asanaci 10,4
tis. m3 stojících kůrovcových stromů na 22 % plochy I. zóny, kde byl
jakýkoliv zásah doposud vyloučen, se stav bezprostředně zatím nezlepšil. Celkem
bylo zpracováno 90,4 tis. m3 kůrovcového dříví. Opět se potvrdilo, že
příčinou přetrvávající gradace jsou velké kůrovcové zdroje v NP Bavorský
les a v menším rozsahu v bezzásahovém území.Vzhledem k tomu, že se
v I. zónách neeviduje kůrovcové dříví (mimo oněch 10,4 tis. m3) je zřejmé,
že kůrovcová situace je ještě mnohem vážnější. V Krkonošském národním
parku se situace postupně stabilizuje. Oproti roku 1998 poklesla hmyzová nahodilá
těžba na cca polovinu, konkrétně z 13,2 tis m3 na 6,8 tis. m3.
2.4.4 Lesnickotechnické meliorace a
hrazení bystřin Forest reclamation and torrent control
V České republice jsou vodní toky odborně spravovány LČR s. p.
asi z 1/4 jejich celkové délky, to je 19 730 km. Jde o bystřiny v pramenných územích
vodních toků, převážně zalesněných a souvisejících s lesním hospodářstvím.
Ne všechny vodní toky v odborné správě LČR s.p. převážně souvisejí s lesním
hospodářstvím a postupně se jejich správa upřesňuje..
Bystřiny a jejich povodí s občasnou a náhodně vzniklou
zrychlenou vodní erozí a povodňovými průtoky ohrožují obytné a hospodářské
stavby, ohrožují krajinu, lesní porosty a majetky, dopravní komunikace, turistická i
sportovní zařízení. Servisním orgánem státu při těchto činnostech je veřejná
služba pro hrazení bystřin, která byla ustavena již před 116 lety. Od roku 1992 ji
zajišťuje LČR s. p. svými šesti Oblastními správami toků, v nichž působí celkem
53 pracovníků, kteří zároveň pečují o hmotný investiční majetek v pořizovací
hodnotě asi 2 mld Kč. Působí svou výkonnou odbornou činností asi na 1/4 plošného
území republiky a je potřebné ročně uvolňovat asi 280 mil. Kč ze zdrojů lesního
hospodářství pro jejich zajištění.
Povodňové situace v ČR z posledních let opět prokazují, že
jsou-li maximální srážky v povodích bystřin bouřkového charakteru nebo jsou-li
srážky bez vysoké intenzity, ale s dlouhodobým trváním, škodlivost důsledků
povodní narůstá úměrně podle plochy povodí. Tyto mimořádné stavy způsobují,
že retenční schopnost krajiny je nemůže eliminovat. Proto musí být tato část
hydrografické sítě stále připravena na provedení průtokových vln s odpovídající
kapacitou. Dlouhodobou činností služby hrazení bystřin se upravil asi 6ti% podíl z
celkové délky bystřin a to v rozhodující míře v těch postižených úsecích, kde
byly předpoklady odpovídající ochrany ohrožených území a území v níže
položených úsecích. Rozhodující část bystřin tedy zůstala dosud v přírodním
stavu. Odstraňování následků povodní je v některých případech dosud odloženo,
protože nebylo u nich nalezeno přijatelné řešení s orgány ochrany přírody vůči
požadavkům veřejné správy a míry ochrany obydleného území.
Podporou činností hrazení bystřin v dalším období při
zásadě “stávající chránit, nová zařízení a budovy umisťovat od zdrojů
rizik” budou plány ohrožených území, které představují posudek, který v
plošném znázornění uvádí výskyt, charakter, intenzitu a rozsah nebezpečí,
spojených s činností bystřin a zrychlenou vodní erozí v jejich povodích. Tato
evidence rizik slouží pro informaci obcím, vlastníkům pozemků a staveb, stavebním
úřadům. Je základem pro stanovení priority ochrany a tím i pro poskytování
veřejných finančních prostředků. Tyto plány bystřinami ohrožených území se
dosud v ČR nezpracovávaly.
Tabulka 2.4.4.1 Povodňové škody na bystřinách od roku
1997 (území Oblastních správ toků LČR Frýdek - Místek, Brno, Hradec Králové) Flood damage to torrents since 1997
akce
dokončené k 31. 12. 1999
works
completed by Dec. 31, 1999
počet
(ks)
546
number
státní rozpočet (mil. Kč)
436
state budget (mill. CZK)
vlastní zdroje LČR (mil. Kč)
189
LCR funds (mill. CZK)
pramen: LČR, MZe
2.4.5 Využití introdukovaných dřevin
v lesním hospodářství Use of introduced tree species in forestry
Jednou z možností, jak zajistit dostatek reprodukčního
materiálu pro obnovu lesa a zalesňování pozemků určených k plnění funkcí
lesa, jak zvýšit biologickou diverzitu lesních porostů a ekologickou stabilitu
lesních ekosystémů v České republice, je i odůvodněné využívání
introdukovaných dřevin.
Limitujícími faktory používání introdukovaných dřevin
v lesním hospodářství ČR jsou:
- stávající legislativní předpisy
- množství srážek a charakter jejich rozložení
- teplotní extrémy
- deficit nebo nadbytek živin
- výskyt škůdců rostlinného nebo živočišného původu
- genetický potenciál potřebný na překonání výskytu
nepříznivých faktorů
V arboretech a botanických zahradách se pěstují stovky
druhů introdukovaných dřevin, ale pro lesní hospodářství bylo využito méně než
3 %.
Pro lesní hospodářství ČR mají význam druhy Pseudotsuga
menziesii, Abies grandis, Pinus strobus, Pinus nigra, Quercus rubra, Robinia pseudoacacia,
rod Populus, Castanea sativa, Juglans regia, Picea omorika, Pinus peuce, Thuja plicata,
Chamaecyparis lawsoniana. Pozornost dále zasluhují Abies nordmanniana, Abies concolor,
Sequoiadendron giganteum, Larix kaempferi, Corylus colurna, Picea pungens, Picea
engelmannii, Picea mariana, Pinus cembra a Pinus contorta.
2.4.6 Rychlerostoucí dřeviny a jejich
využití
Fast-growing tree species and their use
V půdně-klimatických podmínkách České republiky jsou
rychlerostoucími dřevinami topoly,. vrby a akát. Jsou to dřeviny, které vynikají
vysokou tolerancí k zátěži prostředí a mohou plnit všechny funkce lesa i v
extrémních ekologických podmínkách.
V porostech se pěstují topoly ze sekcí Aigeiros a Leuce, příp.
Tacamahaca. Nejžádanějšími jsou hybridní topoly ze sekce Aigeiros, které se
vyznačují vysokou produkcí kvalitní dřevní hmoty při krátké obmýtní době. Při
dodržování pěstebních technologií mají roční přírůst ve věku 30 let 15 - 20 m3
/ ha a zásobu v mýtním věku asi 500 m3 / ha. Dalším ekonomicky
pozitivním aspektem je snadné vegetativní množení topolů. Byl testován sortiment 55
klonů, z nichž je v současné době doporučováno 17 klonů.
Domácí druh Populus nigranelze do porostních
výsadeb doporučit, je vhodný např. do porostních okrajů.
Z topolů sekce Leuce se příležitostně pěstuje domácí druh Populus
tremula jako meliorační dřevina v oblastech, kde došlo k destrukci lesních
ekosystémů vlivem prostředí.
Pro lesní hospodářství nelze doporučit topolové klony
neověřené na území České republiky.
Ověřený, testovaný i nově získaný sortiment rychlerostoucích
dřevin je udržován v klonových archivech výzkumné stanice VÚLHM v Uherském
Hradišti. Na ploše 6 ha je pěstováno přibližně 600 klonů topolů sekcí Aigeiros a
Tacamahaca, 200 klonů sekce Leuce a více než 1000 klonů stromových a keřových vrb.
V extrémních lokalitách s trvale vysokou hladinou
spodní vody, kde nelze provádět obnovu lesa obvyklými dřevinami, jsou využívány
stromové druhy vrb. Keřové vrby se uplatňují především při zpevňování břehů
vodních toků a revitalizaci krajiny, ale v posledních letech se projevuje také zájem
o pěstování vrb jako obnovitelného zdroje energie v bioenergetických plantážích
podle skandinávských aj. vzorů.
První modelová energetická plantáž na území České republiky
byla založena v roce 1995 ve výzkumné stanici v Uherském Hradišti.
Seznam schváleného sortimentu
topolů:
Název
odrůdy
a)botanický
název, pohlaví
b)obchodní
název
Základní pěstební
charakteristika
I.
Sekce Aigeiros
Základní sortiment
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Blanc du Poitoum
b) topol ´Blanc du Poitou´
Univerzální klon, vhodný do 100-400 m n.m., vytváří širokou
korunu, v mládí snáší i hustší zápoj.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. I 45/51m
b) topol ´I 45/51´
Univerzální klon, vhodný do 100-300 m n.m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. I 476m
b) topol ´I 476´
Univerzální klon, vhodný do 100-300 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. NL-B 132bm
b) topol ´NL-B 132b´
Univerzální klon, vhodný do 100-300 m n.m., vytváří užší
korunu, vhodný do řadových výsadeb.
Doplňkový sortiment
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Brabanticam
b) topol ´Brabantica´
Vhodný jen na nejlepší topolová stanoviště ve 100-300 m n. m.
Vhodný do polyklonálních směsí jako doplňkový klon.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv.Dolomitenf
b) topol ´Dolomiten´
Vhodný pro stanoviště s nižší hladinou podzemní vody ve
100-300 m n.m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Eckhoff
b) topol ´Eckhof´
Vhodný jako doplňkový klon do polyklonálních směsí ve 100-300 m
n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Flachslandenf
b) topol ´Flachslanden´
Vhodný jen pro nejlepší topolová stanoviště, snese i nižší
hladinu podzemní vody ve 100-300 m n.m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Gelricam
b) topol ´Gelrica´
Vhodný na topolová stanoviště s nižší hladinou podzemní
vody ve 100-400 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Heidemijm
b) topol ´Heidemij´
Nevhodný do porostních výsadeb, vhodný do řadových výsadeb ve
100-400 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. I 500/53f
b) topol ´I 500/53´
Vhodný do polyklonálních směsí ve 100-300 m n.m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Löns m
b) topol ´Löns´
Vhodný do polyklonálních směsí ve 100-400 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Marilandicaf
b) topol ´Marilandica´
Pomalu rostoucí, vhodný do směsí jako spodní patro. Výborný
zdravotní stav, vhodný i pro řadové výsadby ve 100-600 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Neupotzf
b) topol ´Neupotz´
Vhodný do polyklonálních směsí ve 100-400 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. NL-B 132m
b) topol NL-B 132m
Vhodný do polyklonálních směsí ve 100-300 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. NL-B 132k
b) topol ´NL-B 132k´
Vhodný pro nejlepší topolová stanoviště s vyšší hladinou
podzemní vody ve 100-300 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Robustam
b) topol ´Robusta´
Nevhodný do porostních výsadeb, v řadových výsadbách až do
600 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Spreewaldf
b) topol ´Spreewald´
Vhodný do polyklonálních směsí ve 100-300 m n. m.
a)Populus
x euroamericana (Dode) Guinier
cv. Virginiana de Frignicourtf
b) topol ´Virginiana de Frignicourt´
Vhodný pro dobrá topolová stanoviště, ale i zde často pokřivený,
vhodný i do řadových výsadeb ve 100-600 m n. m.
II Sekce Tacamahaca
a)Populus
maximowiczii x berolinensis
(Stout et Schreiner)
cv. Oxfordf
b) topol ´Oxford´
Vhodný do porostních výsadeb do 600 m n. m. na stanovištích dobře
zasobených vodou.
a)Populus
maximowiczii x trichocarpa
(Stout et Schreiner)
cv.
Androscogginm
b) topol ´Androscoggin´
Vhodný do porostních výsadeb ve 200-700 m n. m.. Snáší i chudší
štěrkovité půdy dobře zásobené vodou.
a) Populus maximowiczii x trichocarpa
(Stout et
Schreiner)
cv. NE 42m
b) topol ´NE 42´
Obdobně jako klon ´Androscoggin´
a)Populus
trichocarpa Torr. et Gray
cv. Fritzi Pauleyf
b) topol ´Fritzi Pauley´
Obdobně jako klon ´Androscoggin´
2.4.7 Ostatní celospolečensky
významné funkce lesů Other forest funstions important for society
Lesy jsou významnou složkou přírodního prostředí a mají
zcela zásadní vliv na život lidské společnosti. Udržitelný rozvoj včetně
globálních problémů kalo je změna podnebí, udržitelné nakládání
s přírodními zdroji a uchování biologické rozmanitosti, představuje základní
cíl rozvinutých zemí, ke kterým se naše republika počítá. Tento cíl vyžaduje
respektování ekonomických, environmentálních a sociálních ohledů při zpracování
jednotlivých politik a zejména při jejich naplňování. Lesy a lesnictví mají trvale
zásadní důležitost. Ve vztahu k reformě zemědělských politik se uznává mj.
i víceúčelový charakter tohoto sektoru. Ten bude hrát stále větší roli i
s ohledem na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí i s tím
vědomím, že lesnictví je ekonomickým sektorem, který musí lidem umožnit nejen
rekreaci a odpočinek, ale také poskytovat rovněž víceúčelově využitelnou surovinu
a další produkty. I v této souvislosti hraje významnou roli vědecký výzkum.
Rozvoj tzv. mimoprodukčních funkcí lesů spočívá
v podpoře nezastupitelné funkce lesů v oblastech důležitých
z hlediska ochrany přírody a krajiny i významných ekosystémů, ve zvyšování
zdravotně rekreačního potenciálu lesů v lokalitách se zvýšenou
návštěvností (příměstské a rekreační oblasti, okolí lázní),
v posilování pozitivních účinků lesů ce vodohospodářsky důležitých
oblastech.
Na základě schválené koncepce lesnické politiky se
v rámci připravovaných opatření zaměřených na tozvoj venkova postupně budou
vytvářet předpoklady pro víceúčelové využívání hospodářských lesů
s důležitými celospolečenskými funkcemi. Navrhuje se zakotvit i v zákoně
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, oprávněné finanční nároky
vlastníka lesa při omezení hospodaření, zvážit právní aspekty výkupu lesů
s významnými mimoprodukčními funkcemi státem, podporovat zvyšování
rekreační funkce lesa včetně usměrňování návštěvnosti a vypracovat racionální
systém zajišťování mimoprodukčních funkcí jako součást ekonomických aktivit
vlastníků lesů.
Pramen: ČHMÚ, VÚLHM
Pramen: ČHMÚ, VÚLHM
