1. Rámcové makroekonomické podmínky v ČR
a postavení LH v národním hospodářství
General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic
and Role of Forestry Sector in National Economy
V roce 2001 došlo k dalšímu zrychlení reálného
růstu HDP
(v roce 2000 činil růst 2,9 %, v roce 2001 dosáhl 3,6 %).
ČR se tímto tempem růstu řadí na 5. místo mezi 30 členskými
zeměmi OECD. Mírně se snížilo záporné saldo zahraničního
obchodu.
Les se stále více stává důležitým faktorem sociálně-ekonomického
rozvoje společnosti. Náklady na plnění všech společenských
nároků kladených na lesy je do značné míry nutné
krýt z příjmů plynoucích z prodeje dříví. Vlivem poklesu cen
surového dříví, snížením dodávek surového dříví i změnou
jejich struktury ve prospěch hůře zpeněžitelných listnatých
sortimentů došlo ve srovnání s rokem 2000 k poklesu HDP
v lesním hospodářství o 6 %.
Víceúčelové lesní hospodářství vedle produkce dříví plní
řadu dalších veřejně prospěšných funkcí ekologických a sociálních.
Praktické dořešení metodiky ocenění těchto mimoprodukčních
funkcí patří k důležitým úkolům lesnické politiky.
In 2001 the real GDP growth accelerated
(while in 2000 the
growth amounted to 2.9 %, in 2001 it was 3.6 %). This growth
rate means that the Czech Republic is ranked 5th among 30 OECD
member states. The negative balance of foreign trade slightly
dropped.
Forest has increasingly become the important factor of socialeconomic
development of society. Costs of the fulfilment of all
social demands made on forest have to be covered to a large
extent by returns on timber sales. As a result of decline in timber
prices, reduction of roundwood supply as well as change in its
structure in favour of less marketable broadleaved assortments,
GDP in the forestry sector dropped by 6 % in comparison with
2000.
Besides timber production, multifunctional forest management
also fulfils a wide range of other ecological and social functions for
the benefit of public. The making of methodology for assessment
of those non-wood benefits is one of the important tasks of forest
policy.
1.1 Rámcové makroekonomické podmínky v ČR
General Macroeconomic Conditions in the Czech Republic
Reálný růst HDP ve stálých kupních cenách roku
1995 se
meziročně zrychlil z 2,9 % v roce 2000 na 3,6 % v roce 2001.
ČR se tímto tempem růstu zařadila na 5. místo mezi třiceti
členskými zeměmi OECD (za Irsko, Lucembursko, Řecko
a Maďarsko). HDP vyjádřený v paritě kupní síly v přepočtu na
1 obyvatele představuje 62% průměrné úrovně tohoto ukazatele
v EU.
Průvodním jevem zrychleného ekonomického růstu byl růst
konečné spotřeby, zejména spotřeby domácností. Nárůst
výdajů kryly domácnosti především ze svých vyšších příjmů.
Míra úspor meziročně poklesla o 0,2procentního bodu.
V roce 2001 se mírně snížilo záporné saldo zahraničního
obchodu. Výměna zboží mezi ČR a ostatním světem se zvyšovala
a představovala významný faktor hospodářského oživení.
Meziroční posílení kurzu koruny k USD a k EUR se
neprojevilo ve ztrátě konkurenční schopnosti českého vývozu.
Přiměřené posilování kursu koruny představuje
přirozený
jev, který je důležitým podnětem ke změnám v podnikové
sféře (směrem k vyšší výkonnosti a konkurenceschopnosti)
a působí na žádoucí sbližování cenové hladiny v ČR s EU.
Obdobný vliv měl i mírný nárůst míry inflace. Podílela se na
tom především deregulace cen týkajících se bydlení, elektřiny,
plynu a vody.
Hrubý veřejný dluh se však meziročně zvýšil o 83 mld. Kč
a představoval tak 19,3 % HDP v běžných cenách.
Vývoj na trhu práce stagnoval. Snížil se však počet dlouhodobě
nezaměstnaných (o necelá 3 %) a zhruba o 1/4 se
zvýšil počet volných pracovních míst.
Tabulka 1.1—T1 Makroekonomické ukazatele vývoje národního hospodářství
Macroeconomic indices of national economy
1.2 Postavení lesního hospodářství v národním hospodářství
Role of Forestry in National Economy
Lesy je nutno chápat jako důležité životní,
hospodářské
a rekreační prostředí. Proto je třeba zajistit jejich zachování
a rozšiřování. Všechny lesy, dospělé či nově založené, by
měly být zdravé a musí splňovat požadavky přírodě blízkého
hospodaření. Pro dosažení těchto cílů je zapotřebí mít účinnou
ochranu ovzduší a výkonné lesní podniky. Bez nich
nemohou být funkce produkční (užitné), ekologické (mimoprodukční)
a sociální ve společnosti zabezpečeny. Lesní podniky,
malé, střední i velké, ať již státní, soukromé či obecní,
musí být schopné své lesy zachovat, chránit, pečovat o ně,
využívat je, obnovovat je, a to vše za ekonomicky přiměřených
podmínek. Pokud nebudou tyto podmínky dány (např.
ekologickým a hospodářskopolitickým podhodnocením
dřeva či jiných poskytovaných služeb), bude se lesní hospodářství
jako odvětví potýkat s vážnými ekonomickými problémy.
O postavení lesního hospodářství v jakékoliv národní ekonomice
nerozhoduje jenom finanční vyjádření objemu lesních
a dřevařských výrobků dodaných na trh, ale významnou roli
zde zaujímá také lesnická politika. Ta je utvářena nejenom
produkčním a mimoprodukčním potenciálem našich lesů, ale
reaguje i na celoevropské trendy v pojetí významu lesů pro
společnost (biodiverzita, poutání uhlíku, příspěvek lesů pro
regiony a pro rozvoj venkova apod.) a na odpovídající aplikaci
v našich konkrétních podmínkách.
Les se stále více stává důležitým faktorem
sociálně-ekonomického
rozvoje společnosti a stále více se od něj očekává,
že bude plnit i určitý standard z hlediska víceúčelového
hospodaření. Současné plnění všech společenských nároků
a požadavků kladených na lesy je do značné míry závislé
jenom na tvorbě zisků z prodeje dřeva.
Vlivem poklesu cen surového dříví, snížením dodávek
surového dříví i změnou struktury dodávek surového dříví ve
prospěch hůře zpeněžitelných listnatých sortimentů došlo
k meziročnímu poklesu HDP v lesním hospodářství o 6 %.
S ohledem na mnohostrannost lesního hospodářství
(plnění funkcí produkčních, ekologických a sociálních) není
neoprávněný požadavek, aby lesní hospodářství bylo kromě
dřeva přiměřeně odměňováno také za jiné statky a služby,
které poskytuje v rámci víceúčelového lesního hospodářství.
Protože tyto ostatní statky a služby jsou ve velké míře statky
veřejnými, pro které není zatím stanovena cena, je nyní úkolem
lesnické politiky při interdisciplinárním přístupu k dané
problematice, stanovit v procesu vyjednávání přiměřené
ceny pro uspokojování zcela konkrétní poptávky. A to
mnohdy znamená i podporu co nejširších vrstev obyvatelstva.
