Dřevozpracující průmysl zahrnuje 5 oborů, které
se podle
předběžných údajů podílely na celkových tržbách následovně:
– obor 20.1 – výroba pilařská a impregnace dřeva 32 %,
– obor 20.2 – výroba dýh, překližkových
a aglomerovaných výrobků 14 %,
– obor 20.3 – výroba stavebně truhlářská
a tesařská (výroba oken, dveří, zárubní),
dřevěných staveb, jejich prvků, lepených
a ohýbaných konstrukcí 41 %,
– obor 20.4 – výroba dřevěných obalů, včetně palet 6 %,
– obor 20.5 – výroba jiného zboží ze dřeva,
výroba korkařská a košíkářská 7 %.
Dřevozpracující průmysl zpracovává téměř
výhradně
domácí surovinu, především jehličnatou a listnatou kulatinu.
V průběhu roku došlo ve světě, v Evropě i v ČR ke stagnaci
až k poklesu výroby, spotřeby i obchodu s rozhodujícími dřevařskými
produkty. Celkem bylo v tuzemsku zpracováno
6,98 mil. m3 jehličnaté a listnaté kulatiny (pokles o 5,3 %)
a výroba řeziva dosáhla objemu 3,89 mil. m3 (pokles o 5,1 %).
Spotřeba řeziva v tuzemsku ve výši 2,56 mil. m3 byla nižší
o 4 % a vývoz řeziva ve výši 1,67 mil. m3 rovněž poklesl
o 6,3 %. Přesto podíl exportu řeziva z domácí výroby zůstává
nadále vysoký (43 %).
V ekonomice dřevozpracujících podniků se zejména negativně
projevil pokles cen řeziva, který byl vyšší než pokles
cen kulatiny. Export řeziva i dalších výrobků ze dřeva přinesl
nižší tržby v důsledku posilující Kč vůči EUR.
Tabulka 2.6.3.1—T58 Trh s dřevařskými produkty v tis. m3
Forest products market (1,000 m3)
Tabulka 2.6.3.1—T59 Ukazatelé ekonomiky dřevozpracujícího průmyslu
Economic indices in the timber industry
2.6.3.2 Celulózopapírenský průmysl
Pulp and paper industry
Celulózopapírenský průmysl zahrnuje dva obory,
které se
podílejí na celkových tržbách následovně:
– výroba vlákniny, papíru, kartonu a lepenky 56 %
– výroba zboží z papíru, kartonu a lepenky 44 %
Průmysl papíru a celulózy zpracoval cca 25 % surového
dříví z tuzemské těžby dřeva. Jeho výrobní základna je plně
zprivatizována. Dominuje šest největších podniků, které se
na celkovém obratu podílejí cca 72 %. Do většiny rozhodujících
podniků vstoupil zahraniční kapitál, který přinesl prosperitu
a začlenění do nadnárodních společností.
Celulózopapírenský průmysl spotřeboval na výrobu
686,6 tis. tun buničiny celkem 3 541 tis. m3 jehličnaté vlákniny
a jehličnatých štěpek a třísek. Vzhledem k aktuálním
potřebám zpracovatelů byl v průběhu roku realizován dovoz
jehličnaté vlákniny ve výši 530 tis. m3 (ze SRN, Slovenska
a Polska).
Pokles cen buničiny téměř až o třetinu znamenal pokles
tvorby zisku i přes 7 % nárůst výroby buničiny.
Výroba papíru, kartonu a lepenky se zvýšila o 8,1 % na
873 tis. tun. Nárůst byl i u kvalitních papírů pro časopisy
a magazíny, po nichž byla velká poptávka.
Celulózopapírenský průmysl je silně orientován na vývoz,
který se zvýšil na 317 tis. tun buničiny a 561 tis. tun papíru,
kartonu a lepenky. Současně však došlo i ke zvýšení dovozů
na objem 133 tis. tun buničiny a 625 tis. tun papíru, kartonu
a lepenky.
V tuzemsku nejsou vyráběny např. grafické papíry a bezdřevé
natírané papíry, které je nutné dovážet zejména ze
SRN, Rakouska a Slovenska. Tyto finančně náročné dovozy
převyšují nadále hodnoty vývozu a vytváří celkové záporné
saldo zahraničního obchodu tohoto odvětví.
Odvětví celkově vykazuje malý podíl spotřeby nevláknitých
nových materiálů a nevyváženou skladbu výroby primárních
vláknin. Největší objem výroby tvoří bělená sulfitová buničina,
pro kterou není v tuzemsku dostatečné uplatnění, proto
se 90 % jejího objemu vyváží. Na druhé straně chybí kapacita
na výrobu bělené sulfátové buničiny, nedostatečná je
výroba mechanických vláknin a chybí též kapacita na zpracování
sběrového papíru se zesvětlením vlákna. Přes
postupný růst tuzemské spotřeby papíru a výrobků z papíru
dosahujeme cca 50 % spotřeby průměru vyspělých evropských
zemí.
2.7 Myslivost
Game Management
Myslivost v ČR je tradičním oborem lidské
činnosti. Je považována
za součást přirozeného života venkova a kulturní dědictví
národa, jejíž náplní je ochrana zvěře, péče o životní prostředí
zvěře a hospodaření se zvěří. Je prostředkem k udržování rovnováhy
mezi ochranou živočišných druhů a potřebami ostatních
činností člověka prováděných v přírodě i ostatními složkami
přírodního prostředí. Myslivost je také nezastupitelným
prvkem při prevenci a zdolávání nebezpečných nákazových
onemocnění volně žijících živočichů. Legislativně je dnes myslivost
upravena v zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve
znění pozdějších předpisů.
Legislativní vývoj
• Patent císaře Josefa II. ze dne 28. 2. 1786
• Patent císaře Františka Josefa I. č. 154/1849 Ř.Z., o myslivosti
• Zákon č. 49/1866 z.z., o myslivosti
• Zákon č. 98/1929 Sb., kterým se doplňují a částečně
mění ustanovení honebně policejní, zejména o hájení zvěře
• Vládní nařízení č. 127/1941Sb., o myslivosti
• Vládní nařízení č. 128/1941Sb., kterým se provádí vládní
nařízení o myslivosti
• Zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti
• Zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti
• Zákon č. 270/1992 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 23/1962 Sb., o myslivosti
V roce 2002 nabývá účinnosti dne 1. 7. 2002 nový zákon
č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
Je nezbytné zdůraznit, že česká myslivecká legislativa
není jen legislativou o lovu. Zvěř je považována za přírodní
bohatství, které je předmětem hospodaření. Právní postavení
zvěře je res nullius (věc ničí). Zvěří jsou volně žijící živočichové
vyjmenovaní v zákoně o myslivosti, kteří podléhají
právu myslivosti.
K 31. 12. 2001 je v ČR uznáno 5 599 honiteb, což představuje
celkem 6 844 728 ha honební plochy. Z toho je 122 obor
s celkovou výměrou 43 251 ha a 51 samostatných bažantnic
s celkovou výměrou 38 961 ha. Průměrná výměra
honitby je 1 264 ha.
Vývoj početních stavů spárkaté zvěře má v
posledních
letech mírně vzrůstající tendenci i přes stále rostoucí odlov.
Dosahovaný objem odlovu však nestačí k poklesu početních
stavů, které mají za následek škody na lesních porostech.
Tento stav je střetem mnoha názorů, jak tomuto problému
zabránit zejména mezi uživateli honiteb a vlastníky. Platné
právní předpisy (zákon o myslivosti, lesní zákon) přitom
dávají oběma stranám možnost, jak škodám zvěří předcházet.
Bez pochopení širších souvislostí problému, jako je
vlastní zvěř a kvalita hospodaření s ní, kvalifikace nájemce,
péče o zvěř, rušení zvěře a také vlastní lesnické hospodaření,
se řešení neobejde.
Hlavní problémy při obhospodařování spárkaté zvěře:
• stavy zvěře překračují stanovenou normu určenou
v návaznosti na zařazení honiteb do jakostních tříd, jsou
mnohdy překročeny třikrát až čtyřikrát a působí negativně
na lesní porosty nižších věkových stupňů a kulturní zemědělské
plodiny,
• rozšíření spárkaté zvěře do honiteb, kde není spárkatá
zvěř normována,
• zkreslení skutečných počtů zvěře nedokonalým způsobem
zjišťování stavů zvěře a následně nedostatečně stanovená
výše plánu lovu,
• rušení zvěře v honitbách po celý rok zvýšenou turistikou
a sportovní činností všeho druhu.
Sčítané jarní stavy u nás původních a z hlediska mysliveckého
významu hlavních druhů drobné zvěře, které v posledních
desítkách let prošly z důvodu zhoršení životních podmínek,
zvýšeného predačního tlaku a v neposlední řadě i vlivem
vysokého nárůstu populace černé zvěře, silným poklesem,
se v posledních třech letech stabilizují.
Značný vliv na vývoj početních stavů bažantí zvěře a divokých
kachen má odchovaná a vypuštěná zvěř. Výše poklesů
početních stavů hnízdní populace se odhaduje na polovinu
stavu vykázaných v 80. letech. Koroptev není v našich honitbách
lovena od začátku 80. let a současné ustálení početních
stavů je přisuzováno zvýšenému zájmu o posílení zbytkových
populací prostřednictvím odchované a vypuštěné
zvěře.
MZe v rámci řízení myslivosti zabezpečuje a financuje řadu
analýz, výzkumných úkolů a studií v oblasti myslivosti, které
jsou zpracovávány externími experty.
Výsledky těchto i minulých studií a výzkumů nejsou
určeny pouze pro vnitřní potřebu MZe, ale je s nimi seznamována
na internetových stránkách MZe - odvětví lesního
hospodářství – státní správě myslivosti – (www.mze.cz)
i široká veřejnost.
MZe v současné době zaměřuje svou pozornost na
řešení
priorit v následujících oblastech:
– přežití zvěře v pozměněných přírodních podmínkách,
– zdravotní stav zvěře – genetické základny,
– záchrana ohrožených druhů zvěře,
– sledování vývoje početních stavů zvěře,
– analýza zdravotního stavu populace zaječí zvěře,
– analýza zdravotního stavu populace srnčí zvěře a kategorizace
genofondu vybraných místních populací srnčí zvěře,
– síť agroenvironmentálního monitoringu ČR,
– vyhodnocení vlivu pastvy kozy bezoárové na stanovištích
Vřísek a Pálava,
– vyhodnocení reintrodukčního programu tetřeva hlušce,
– program regulace tlaku predátorů,
– ohrožení necílových organizmů ze skupiny lovné zvěře aplikací
vybraných prostředků na ochranu rostlin,
– škody zvěří na plodinách,
– vyhodnocení škod zvěří na lesích.
MZe podporovalo společenské aktivity, prováděné
občanskými
sdruženími, částkou ve výši 700 tis. Kč zaměřené na:
• výchovu mládeže k ochraně přírody a myslivosti,
• propagaci myslivosti a ochrana přírody,
• záchranné chovy dravců,
• podporu myslivecké kynologie,
• vyhodnocení chovu zvěře.
MZe dále podpořilo funkční úkoly v myslivosti částkou 2 mil. Kč
na:
• záchranu ohrožených druhů – tetřev hlušec,
• mysliveckou statistiku,
• rozvoj myslivecké kynologie,
• metody kontroly lovu zvěře,
• semináře s mysliveckou tematikou.
