2.8 Výzkum, školství, vzdělávání a práce s veřejností
Research, Education, Training and Public Relations
2.8.1 Lesnický výzkum
Forestry research
V roce 2001 jsme si připomněli 80 let od vzniku
organizovaného
lesnického výzkumu, který v nově založené Československé
republice zahájil vznikem Ústavu pro ochranu lesů.
Lesnický výzkum je součástí racionálního vývoje lesního hospodářství
a jeho vznik a činnost jsou hodnoceny jako důležitý
prvek při vytváření moderního lesnictví. Je příznačné, že ke
vzniku organizovaného lesnického výzkumu
dochází prakticky
současně se založením odborného lesnického časopisu,
kterým se stala na přelomu let 1921/1922 v jihočeském
Písku vzniklá Lesnická práce.
2.8.1.1 Osmdesát let lesnického výzkumu
80 years of forestry research
Lesnický výzkum v našich zemích má mnohem delší
tradici,
než se oficiálně uznává. Můžeme jej vystopovat již v 18. století
v prvních pokusech o hospodaření v lesích, v přípravě prvních
hospodářských plánů a ve snaze o obranu proti rozmanitým
škodlivým činitelům. Koncem 19. století bylo pak založeno
Federální lesnické výzkumné centrum jako císařské a královské
lesní výzkumné ředitelství. S touto institucí, umístěnou od
roku 1875 v dřívějším klášteře v Mariabrunnu blízko Vídně, je
spojen též lesnický výzkum v českých zemích. Zřízení územních
výzkumných stanic v Praze a Brně bylo povoleno v roce
1886. Výzkumné úkoly včleněné do jejich plánu činnosti zahrnovaly
problémy přirozené a umělé obnovy lesa, pěstování
sazenic a metody vysazování, zakládání smíšených porostů
a hledání pravidel pro jejich výchovu se zvláštním důrazem na
probírky.
Lesnický výzkumný ústav v nově vzniklém Československu
byl vytvořen na základě rozhodnutí MZe ze dne 31. října 1921.
Důvodem pro vytvoření Ústavu pro ochranu lesů v Praze bylo
tehdejší přemnožení bekyně mnišky. Jeho prvním ředitelem se
stal zoolog Dr. Julius M. Komárek. V letech
1922 až 1933
následovalo založení dalších ústavů lesnického výzkumu. Byl
to Ústav biochemie v Praze (1922), Ústav zakládání lesa a lesnické
ekonomiky a Ústav pěstování lesa v Brně (1923). V roce
1927 byla připojena k Ústavu zakládání lesů Geodetická
a fotogrammetrická stanice. V tomtéž roce byl Ústav pro
ochranu lesa rozšířen o oddělení myslivosti. Ústav lesnické
politiky a hospodářských věd byl založen roku 1933. Kromě
zmíněných ústavů byla vytvořena síť stanic, které byly umístěny
v lesnických středních školách (Písek a Hranice v roce
1925, Zákupy a Jemnice v roce 1926). Lesnické ústavy
finančně zajišťovalo MZe. Lesnického výzkumu se zúčastňovali
hlavně externí pracovníci z lesnických fakult a ostatních
univerzit. Ze známých jmen důležitých lesnických specialistů
bychom měli jmenovat alespoň Františka Tichého, Bohuslava
Polanského, Antonína Pfeffera a Jiřího Sekeru. Od roku 1929
byli zástupci lesnických výzkumných ústavů aktivními členy
Mezinárodního svazu lesnických výzkumných ústavů (IUFRO).
Po druhé světové válce začala postupná obnova lesnického
výzkumu. Bylo vytvořeno několik nových ústavů,
jejichž
výzkum zahrnoval dendrologii a geobotaniku, meliorace, těžbu
dřeva a technologie, lesní dopravu a výstavbu aj. Jejich koordinace
byla prováděna Ředitelstvím státních výzkumných
ústavů v Praze (1947). V této době bylo ústavům přiděleno
pro výzkumnou činnost dohromady 8 850 ha lesů v různých
přírodních podmínkách vyskytujících se v Českých zemích.
Vznikla Československá akademie zemědělských věd jako
nový útvar v organizační struktuře lesnického výzkumu.
V roce 1951 byly ústavy přestěhovány z Prahy a Brna na
Zbraslav a do Strnad. V téže době se připojily k Výzkumnému
ústavu lesního hospodářství výzkumné stanice v Kostelanech-
Uherském Hradišti (rychlerostoucí dřeviny a kontrola osiva)
a ve Křtinách (lesní technika a technologie). Stávající
Myslivecký lesnický ústav byl přeměněn spolu s Ústavem lesního
hospodářství na Výzkumný ústav lesnický a myslivecký.
Lesnický výzkum se soustředil do VÚLHM, který se od
svého založení zabýval uceleným souborem lesnických problémů
a jeho výsledky význačně přispěly ke zvýšení profesionální
úrovně lesního hospodářství. Dnešní podobu dostal
výzkum 1. ledna 1959, kdy byla výzkumná pracoviště sloučena,
původně pod správou Československé akademie zemědělských
věd. Na základě potřeby postupně vznikala další
pracoviště, např. v Bolevci (arboretum Sofronka) orientované na
pěstování borovice, a pak v Dubí, později v Ústí nad Labem,
zabývající se hynutím lesa následkem znečištění ovzduší.
Podstatné změny v lesním hospodaření začaly být prosazovány
od konce 80. let minulého století. Jejich cílem bylo zajistit
mnohoúčelové funkce lesů nejen pro současníky, ale také
pro příští generace. Tyto cíle se postupně staly i náplní lesnického
výzkumu. Dřívější pohled omezený pouze na ekonomickou
funkci lesů se rychle měnil a dnes zahrnuje lesnický
výzkum i další nepostradatelné složky podporující mimoprodukční
funkce lesů.
Vzhledem k měnícím se přírodním a sociálním podmínkám
se stává lesnický výzkum mnohem důležitějším než před 80.
lety. V současné době české lesnictví preferuje pět oblastí aplikovaného
výzkumu – biologie a šlechtění lesních dřevin, ekologie
lesa, pěstování lesů, ochrana lesů a lesnická politika
a ekonomika. V návaznosti na celkový trend a mezinárodní
závazky jsou uvažovány další důležité oblasti: uchovávání biodiverzity
a genofondu lesních dřevin, výzkum poškození lesa
včetně monitoringu zdravotního stavu lesa a studium lesního
ekosystému.
Oblast vědy a vývoje v ČR prošla od roku 1989 výraznými
změnami, které se dotkly i lesnického výzkumu. V resortu
zemědělství, do kterého VÚLHM spadá, se prosadil záměr
nerealizovat v nejbližších pěti letech privatizaci strategického
výzkumu, do kterého bezesporu lesnický výzkum patří.
Vzhledem k tomu, že MZe v průběhu uplynulých let nepřestalo
výzkum podporovat, probíhá přes přetrvávající problémy
transformace výzkumné základny relativně bezztrátově.
Snaha o zefektivnění výzkumné činnosti vedla ve VÚLHM
k úbytku zaměstnanců již v roce 1990. Snížil se režijní aparát,
vypustily se některé ztrátové činnosti, výrazně se změnil
poměr zaměstnanců ve prospěch výzkumných pracovníků.
Od roku 1993 je VÚLHM organizací příspěvkovou. Tato
nová forma financování umožnila dokončit
přístrojové dovybavení
pracovišť a následně přistoupit mj. k akreditaci laboratoří,
které si i v mezinárodním měřítku a s ohledem na požadavky
harmonizace předpisů s evropskými státy vydobyly významné
místo v lesnickém výzkumu. Nedobrý stav lesů a potřeby
vlastníků lesa si v roce 1995 vynutily založení Lesní ochranné
služby, která zajišťuje mj. tradiční sledování výskytu škodlivých
činitelů a prognózy jejich výskytu. Byly rozšířeny služby
nabízené nově vzniklým subjektům. V procesu restituce byly
vydány dřívějším majitelům lesy někdejší Správy pokusných
lesních objektů, VÚLHM spravuje již jen demonstrační objekt
Březka.
Stále narůstající problémy v lesním hospodářství, povinnosti
státního lesnického výzkumu vyplývající z nového zákona
o lesích i z mezinárodních závazků, nové problémy vznikající
v období transformace lesního hospodářství, potřeba zachování
lesních ekosystémů i stav lesů jsou pádným důvodem
pro zachování lesnického výzkumného ústavu. Jak je vidět
i v dalších lesnicky vyspělých zemích, vyžaduje to specifičnost
lesního hospodářství. Pro lesní hospodářství v ČR je výzkum
již 80 let jeho nedílnou součástí. Schválená státní lesnická
politika a zákon o lesích vytvořily předpoklady pro hospodaření
ve změněných podmínkách a správně orientovaný, do
jisté míry nezávislý výzkum musí být jedním z nástrojů, které
pomohou jejich cíle kvalifikovaně plnit.
Nejen v českých zemích, ale v celé Evropě se v posledním
desetiletí dostalo do popředí řešení vztahu lesnictví a ochrany
přírody. V souvislosti s tím nejen lesničtí výzkumníci, ale celá
lesnická obec řeší problém vztahů a komunikace s veřejností,
propagace své profese a výsledků práce ve společnosti. Více
než kdykoli v minulosti potřebuje lesnický výzkum nejen
odborníky – vědce, kteří jsou schopni prosadit výsledky své
práce v evropském či světovém měřítku. Neméně důležité je
umět s těmito úspěchy srozumitelně seznámit i nejširší laickou
veřejnost.
V roce 2001 jsme si připomněli 80 let organizovaného lesnického
resortního výzkumu. K této příležitosti vydal ústav
publikaci 80 let lesnického výzkumu v českých zemích, sborníkem
bylo připomenuto i 50. výročí nynější Výzkumné stanice
Opočno. Nelze nezmínit v této souvislosti další lesnické
publikace, hlavně periodické, které výsledky výzkumu uvádějí
v život. Záhy po svém založení začíná VÚLHM vydávat Zprávy
lesnického výzkumu, následuje sborník Práce VÚLHM a cizojazyčné
Communicationes Instituti Forestalis Cechosloveniae,
drobné brožury v řadách Lesnický průvodce, Lesnické aktuality,
leták Bulletin TEI. V posledních letech pravidelně vychází
Výroční zpráva VÚLHM.
V současné době stojíme na prahu nové doby. Integrační
proces v Evropě, vedoucí ke vzniku Evropské unie, staví před
lesnictví a lesnický výzkum zcela nové úkoly. Výzkumným
prostorem již není pouze území jednoho státu, ale téměř celé
Evropy. V jednotné Evropě rostou možnosti mezinárodní spolupráce,
která bude umožňovat řešení komplexních rozsáhlých
výzkumných úkolů. Současně se výrazně zvýší konkurence
při získávání grantů, kdy obstojí pouze ti, kteří budou nejlépe
připraveni. Dosavadní výsledky, kterých český lesnický
výzkum dosáhl, potvrzují vysokou úroveň českého lesnictví.
2.8.2 Lesnické školství
Forestry education
Pro lesnické školství se stal rok 2001 rokem zlomovým.
Podle zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí,
práv a závazků z majetku ČR do majetku krajů, a následné
dohody mezi MŠMT a MZe přešly ke dni 1. října 2001 kompetence
a pravomoci zřizovatele z MZe vůči středním odborným
učilištím lesnickým na příslušné krajské úřady následovně:
Kraj Středočeský:
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště
Křivoklát-Písky
Kraj Jihočeský:
– Integrovaná střední škola lesnická Vimperk
Kraj Karlovarský:
– Střední odborné učiliště lesnické, Odborné učiliště a
Učiliště
Abertamy
Kraj Liberecký:
– Střední odborné učiliště lesnické Hejnice
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Lomnice nad
Popelkou
Kraj Ústecký:
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Fláje
Kraj Královéhradecký:
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Svoboda nad
Úpou
Kraj Plzeňský:
– Střední odborné učiliště lesnické a zemědělské a Učiliště
Rokycany
Kraj Jihomoravský:
– Střední odborné učiliště lesnické Bzenec
Kraj Vysočina:
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Lesonice
– Střední odborné učiliště lesnické Nové Město na Moravě
Kraj Olomoucký:
– Střední odborné učiliště lesnické a Učiliště Šternberk
Kraj Moravskoslezský:
– Střední odborné učiliště lesnické, Odborné učiliště a
Učiliště
Bílá – Staré Hamry
Následně rozhodl ministr zemědělství o zrušení Institutu
výchovy a vzdělávání MZe. Činnost IVV skončí dnem
31. března 2002. Některé jeho činnosti (výstavnická činnost,
video a publikační) převezme Ústav zemědělských a potravinářských
informací a činnosti související s celoživotním
odborným vzděláváním odbor vzdělávání a výzkumu MZe.
V roce 2001 v důsledku výše citovaného zákona rovněž přešly
kompetence a pravomoci zřizovatele středních a vyšších
odborných škol lesnických z MŠMT na příslušné krajské
úřady.
2.8.3 Propagace a ediční činnost, audiovizuální pořady
Publicity, publishing, audio–video programmes
Propagační a ediční činnost odvětví lesního hospodářství je
orientována na poradenství a osvětu ve vztahu k odborné lesnické
i laické lesnické veřejnosti a široké laické veřejnosti.
Poradenství a osvěta v lesním hospodářství byly zajišťovány
zejména prostřednictvím odborných publikací, tiskovin a videoprogramů,
vydávaných odvětvím lesního hospodářství MZe.
Přehled aktivit odvětví lesního hospodářství na úseku
ediční činnosti, videotvorby a výstavnictví:
Ediční činnost
Vydáno bylo celkem 23 titulů (včetně spoluvydavatelské
činnosti)
•Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství k 31. 12. 2000
•Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství k 31. 12. 2000
– CD ROM
•Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na
hospodaření
v lesích v roce 2001 a způsobu kontroly jejich využití
•Trvale udržitelné obhospodařování lesů podle souboru
lesních typů
•Příručka pro vlastníky lesa – novelizované vydání
•Seznam povolených přípravků na ochranu lesa
•80 let lesnického výzkumu v českých zemích
•Revitalizace v lužních lesích na LZ Židlochovice
•Bažant
•Svědectví map
•Information on Czech Forestry
•Forestry Institutions in the Czech Republic
•Koncepce rezortní politiky Ministerstva zemědělství na
období před vstupem ČR do Evropské unie
•Lesnický kalendář 2002
•FORMICA – Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu
lesních mravenců (ČSOP Armillaria Liberec)
•Skládačka PEFC Česká republika
•Památné stromy II. (Dr. Hrušková)
•Pěstování a umělá obnova jedle bělokoré – sborník z
konference
(ČLS Praha)
•Podrostní způsob hospodaření na živných stanovištích
s využitím přípravy půdy – sborník z konference (ČLS Praha)
•Dub – dřevina budoucnosti – sborník z konference (ČLS
Praha)
•FORMEC 2001 – sborník z 35. mezinárodní konference
(LDF MZLU Brno)
•50 let pěstebního výzkumu v Opočně (VÚLHM – VS
Opočno)
•Odkaz opočenského lesního hospodářství Hugo Koniase
(VÚLHM – VS Opočno)
Propagační materiály
•propagační letáky k ochraně přírody
•propagační leták Stromy milénia 2001
•plakát Stromy milénia
Samostatné přílohy
•AGROSPOJ – 2 přílohy
•Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství ČR k 31. 12.
2000 (vybrané informace)
•Závazná pravidla pro poskytování finančních příspěvků na
hospodaření v lesích v roce 2001 a způsobu jejich kontroly
Videoprogramy
•Stromy milénia
•Přírodě blízké hospodaření ve Slavkovském lese
Přímá účast odvětví lesního hospodářství MZe na tuzemských
výstavách
•AGRO-EKO-LES 2001 Písek
•EUROFOREST 2001 Prachatice
•PRAGAAGRO 2001 Praha–Letňany
Výbor pro koordinaci postupu při komunikaci odvětví lesního
hospodářství s veřejností zhodnotil aktivity, které byly
realizovány v průběhu roku 2001.
Na úseku komunikace odvětví lesního hospodářství
s veřejností se v tomto roce uskutečnila řada konkrétních
projektů se zaměřením na osvětu a propagaci lesního hospodářství.
Především došlo k oslovení široké laické veřejnosti
a vybraných skupin dětí a mládeže.
V jarních měsících byla zahájena realizace
projektu Stromy
milénia – výsadba pamětních stromů. Mottem této akce je slogan
„Tisíc stromů pro nové tisíciletí“.
Garantem projektu je MZe – odvětví lesního hospodářství
a organizačním garantem pak VÚLHM v Jílovišti-Strnadech.
Během roku 2001 se akce postupně rozšířila podle zájmu
občanů na města, obce a další vhodné lokality. Stromy byly
vysazovány na veřejných prostranstvích, v přírodě na historicky
a vlastivědně významných místech, významných rozcestích
cest, u studánek, na vyhlídkách, v blízkosti cyklotras
a na významných místech euroregionů. Vysazují se vyspělé
stromky o výšce cca 2 m a druhově jsou to lípy, duby, javory
kleny, jilmy, smrky a případně i tisy. MZe na výsadbu
stromků finančně přispívá částkou do 1 000,- Kč na kus.
V průběhu roku se výsadby zúčastnilo celkem 62 organizací
a bylo vysazeno 743 kusů stromů.
Každá výsadba „stromu milénia“ je evidována s potřebnou
dokumentací. O průběhu akce je veřejnost informována
prostřednictvím tisku a webových stránek VÚLHM
(www.vulhm.cz).
Realizace projektu bude pokračovat i v následujícím roce,
avšak finanční příspěvek na výsadbu bude poskytován
pouze do naplnění počtu 1000 stromů.
LČR pokračovaly v tomto roce v realizaci projektu Les ve
škole – škola v lese.
Pro svou praktičnost a názornost se projekt setkal s velkým
ohlasem zejména na zvláštních a speciálních školách. Během
dvou ročníků projektu bylo nashromážděno velké množství originálních
materiálů od účastníků, které popisují práci s projektem.
Z těchto materiálů bude zpracována a vytištěna inspirační
brožura, která bude zasílána novým účastníkům projektu.
ČLS vyvíjela cílevědomé úsilí směřující k
řešení požadavků
veřejnosti na lesy a k přímému oslovení širšího okruhu
občanů. Ve spolupráci se Správou městských lesů Jihlava
uskutečnila v Jihlavě akci „Rekreační funkce lesa“, jejíž součástí
byla i exkurze s ukázkami drobných zařízení v lese (lavičky,
přístřešky, studánky). Dále ve spolupráci s NLK, ČJL,
Městskými lesy Hradec Králové a LČR – LS Choceň proběhla
v Hradci Králové akce „Lesy pro veřejnost a veřejnost pro lesy“,
kde při venkovních ukázkách zaujaly zejména dvě naučné
stezky s popisem jednotlivých lokalit.
Integrovaná střední lesnická škola ve Vimperku zorganizovala
úvodní informační seminář o lesní pedagogice, kterého
se zúčastnili zástupci lesnické veřejnosti, MZe, LČR a resortu
školství. Rovněž zahájila přípravu čtyřdenních kurzů lesní
pedagogiky, které mají naučit a prakticky ukázat lesníkům, jak
pracovat s veřejností a jak jí co nejzajímavěji a současně
zábavně zprostředkovat i přiblížit informace o lese a lesním
hospodářství. Hlavní snahou je prostřednictvím kurzů oslovit
co nejvíce lesníků, kteří mají o práci s veřejností zájem
a chtějí pomocí své aktivní osvětové činnosti předávat své
znalosti a zkušenosti a vytvořit z nich pak ucelenou síť lesních
pedagogů v ČR.
2.8.4 Spolupráce s nevládními lesnickými organizacemi
Cooperation with non-governmental forestry organizations
Česká akademie zemědělských věd – Odbor lesního hospodářství
ČAZV
je vědeckým poradním
orgánem ministra zemědělství.
Odbor lesního hospodářství působí při formování strategie,
struktury a stanovení priorit lesnického výzkumu, při
přípravě podkladů, tvorbě a průběžném vyhodnocování lesnických
programů, koncepcí a při přípravě legislativy.
Vlastní odborná činnost v roce 2001 probíhala v jednotlivých
komisích, které se podílely na uspořádání 14 odborných
akcí:
•
komise biologická
– odkaz opočenského
lesního hospodářství
Huga Koniase, pěstební výzkum v Opočně, současné
otázky pěstování horských lesů,
•
komise pro genetiku, šlechtění a reprodukci lesních dřevin
– genové zdroje lesních
dřevin a využití genových markerů
pro identifikace genových zdrojů, příprava legislativy
obchodování s reprodukčním materiálem,
•
komise ekonomická
– informační systémy,
•
komise pro mimoprodukční funkce lesa
– obhospodařování lesů,
seminář k Národnímu lesnickému programu, rozbor
mimoprodukčních funkcí, polyfunkční přístup k lesům,
připomínky k vodnímu zákonu, problematika hrazení bystřin
a lesotechnických meliorací,
•
komise ochrany lesa
– konference Tlející
dřevo, Srnčí zvěř,
problematika kůrovce na Šumavě, problematika mysliveckého
zákona, příprava Národního lesnického programu –
ochrana lesa,
•
komise lesní techniky
– seminář Budoucnost
harvestorových
technologií, seminář Teramechanika a její vliv na životní
prostředí.
Odbor lesního hospodářství ČAZV má v současné době
37 členů v čele s jedenáctičlenným výborem. Na práci se
aktivně podílí i řada dalších odborníků, kteří nejsou členy
ČAZV.
Česká asociace podnikatelů v lesním hospodářství
ČAPLH
je zájmové sdružení
právnických osob, podnikajících
v odvětví lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu.
Asociace je profesním, dobrovolným a nezávislým sdružením
s působností na území ČR. Cílem činnosti je podpora
a obhajování oprávněných zájmů členů, zejména při tvorbě
a realizaci hospodářské politiky státu v lesním hospodářství
a dřevozpracujícím průmyslu, při jednání s orgány státní
správy ČR a s podnikatelskými subjekty v tuzemsku
i v zahraničí, včetně zastupování členů při jednání s odbory.
Je jedinou organizací, která zastupuje
podnikatelské subjekty
v lesním hospodářství.
Mezi nejvýznamnější aktivity v roce 2001 patří:
• zastupování členských firem a obhajoba jejich zájmů při
jednání s vlastníky lesů, státními a společenskými orgány
a organizacemi,
• aktivní podílení se na vytvoření certifikace lesů v ČR
(zakládající člen PEFC ČR),
• vypracování podmínek pro certifikaci celého spotřebitelského
řetězce,
• získání řádného členství v EOSI (European Organization of
the Sawmill Industry) jako jediného zástupce ČR a rovněž
i jediného zástupce z nečlenských zemí EU,
• úplné zprovoznění vlastních webových stránek, sloužících
pro informovanost členských firem i dalších zájemců.
Česká jednota lesnická ČJL je dobrovolná stavovská organizace, která sdružuje
jako řádné členy profesionální lesníky v činné službě, lesníky
penzionované i studenty lesnických škol. Mimo řádné členství
mohou být členy i ostatní fyzické či právnické osoby,
podporující ideový program ČJL.
Spolková činnost je řízena výborem a v průběhu roku
2001 se na 5 výborových schůzích řešily aktuální otázky
vnitřní organizace a lesnictví v ČR i zahraničí.
Proběhly vnitřní diskuze na téma převodu státní lesů na jednotlivé
kraje, jejichž závěry byly zveřejněny v prohlášení ČJL.
Organizace trvale spolupracuje s ČLS a NLK v rámci
„Kulatého stolu“, je členem Výboru pro koordinaci komunikace
odvětví LH s veřejností, zajišťuje zpracování odborných
stanovisek a spolupracuje s rakouskými a německými lesnickými
organizacemi.
V roce 2001 se uskutečnil 45. sjezd ČJL v Drnovicích
u Valašských Klobouk s názvem „Lesnictví a ekologie –
spolu nebo vedle sebe?“ Sjezd se zabýval otázkou možnosti
koexistence lesnictví a ekologie spolu s praktickými ukázkami
bukového hospodářství a chráněných území Vlára –
Bílé Karpaty.
ČJL byla rovněž spolupořadatelem 4. sněmu lesníků.
Česká lesnická společnost ČLS je dobrovolná, nepolitická, společenská stavovská
organizace, sdružující fyzické i právnické osoby, jejichž profesní
činnost souvisí nebo souvisela s lesem nebo majiteli
lesa.
ČLS ke konci roku 2001 měla 44 poboček, 1 850 členů,
patnáctičlenný republikový výbor, tříčlennou revizní komisi
a 9 odborných skupin.
Republikový výbor společně s pobočkami a odbornými
skupinami zajistil celkem 11 celostátních seminářů a 10 lesnických
klubových podvečerů.
Kromě toho si pobočky vytváří vlastní činnost zaměřenou
na odborné přednášky, ukázky a odborné akce místního rozsahu,
exkurze do lesnicky zajímavých oblastí včetně exkurzí
zahraničních (Polsko, Rakousko, Maďarsko, Slovinsko, SRN),
návštěvy výstav s lesnickou tématikou a společenské akce
(plesy, večírky). Těchto akcí se uskutečnilo 153.
ČLS rovněž iniciovala jednání o lesnickém
školství na
Moravě za účasti zástupců škol a krajských úřadů jako
odezvu na snahu některých krajů zřídit si své lesnické školy.
Dále zpracovala a předala příslušným orgánům řadu písemných
stanovisek, připomínek a podnětů k novým zákonům
a legislativním normám, zejména z oblasti myslivosti, dotací,
školkařského a sadebního materiálu, lesnického školství, převodu
lesů na kraje, práce s veřejností a dalších.
Národní lesnický komitét
NLK je výběrová dobrovolná nezisková organizace, sdružující
odborníky ze všech oblastí lesnictví a z oborů příbuzných,
zvláště těch, které se zabývají životním prostředím.
Aktivity NLK v roce 2001 byly zaměřovány k prioritám,
navazujícím na deklarované poslání dobrovolného, výběrového,
nezávislého a neziskového občanského sdružení a na
následující problémové okruhy:
• základní koncepční otázky státní lesnické politiky ve
vazbě s politikou environmentální, tedy směrování lesnictví
v zacházení s lesním bohatstvím jako s přírodním zdrojem
užitků, které je současně nenahraditelnou složkou
životního prostředí,
• otázky lesní a další legislativy jako nástroje utvářeného
politickým konsensem a zajišťujícím poslání lesů zejména
také určením míry sociální vazby vlastnictví lesa,
• realizace vlastnických a veřejných zájmů na lesích
postupy odpovídajícími principům trvale udržitelného
obhospodařování lesů či péče o lesní ekosystémy,
• propagace přiměřeného postavení lesů a lesnictví ve společnosti
jako nezbytné podmínky pro takovou podporu
veřejnosti, politiků a ekonomů, jaká je zapotřebí k rozvoji
lesního hospodářství a péče o lesy.
Základní prioritou NLK je idea Národního lesnického programu,
který by měl navrhnout konkrétní racionální kroky
k účelnému zacházení s lesy jako obnovitelným přírodním
zdrojem, a to jak z hlediska zájmů a možností vlastníků lesa,
tak z hlediska přiměřeného zajišťování veřejných zájmů
v lesích.
Mezi významné aktivity patří zapojení do prací na řešení
projektu „Trvale udržitelný rozvoj ČR – vytváření podmínek“
v rámci Mezinárodního programu Spojených národů, v němž
byl NLK pověřen zpracovat submodul 2A8 „Komplexní
funkce lesů – strategie pro trvale udržitelný rozvoj lesních
ekosystémů“, seminář k problematice „Péče o uchování
genofondu přírodních zdrojů a biodiverzity lesních ekosystémů
ve vztahu k naplňování mezinárodních dohod“ a příprava
4. sněmu lesníků ČR na téma „Lesy pro veřejnost
a veřejnost pro lesy“.
Sdružení lesních školkařů ČR
SLŠ ČR je profesní sdružení fyzických i právnických osob
formou občanského sdružení, které vzniklo z iniciativy několika
větších i menších pěstitelů sadebního materiálu.
Toto sdružení mělo v roce 2001 celkem 85 členů, kteří
obhospodařovali 1 270 ha produkčních ploch školek. Jedná
se asi o 80 % produkčních ploch školek v ČR.
SLŠ ČR se podílelo na zpracování stanovisek a
připomínek
k legislativním normám – novele zákona o rostlinolékařské
péči, přípravě zákona o obchodování s reprodukčním materiálem
lesních dřevin a změně ČSN 48 21 15.
Mezi významné aktivity patří uspořádání semináře
„Krytokořenný sadební materiál“, jehož cílem bylo informovat
jak školkaře, tak především vlastníky lesů o současných
trendech pěstování krytokořenného sadebního materiálu,
o použití a technologiích výsadby tohoto sadebního materiálu
i o nabídce jednotlivých školkařských subjektů v ČR a pracovního
semináře v Novém Městě pod Smrkem s cílem
poskytnutí aktuálních informací z různých oborů, dotýkajících
se lesního školkařství.
Kromě toho pro své členy uspořádalo odbornou exkurzi do
SRN, zahrnující výstavu speciální školkařské techniky,
návštěvu školky a ukázky několika zalesněných ploch na
německé straně Podkrušnohoří.
Sdružení majitelů lesa a podnikatelů v lesním hospodářství
SMLPLH je občanské sdružení, hájící oprávněné zájmy soukromých
majitelů lesa.
Odborná činnost v roce 2001 se zaměřila zejména na
řešení aktuálních problémů lesního hospodářství a myslivosti.
Výkonný výbor vypracoval řadu připomínek k materiálům
z oboru lesnictví, myslivosti, životního prostředí a zemědělství.
Většina členů výboru se aktivně zapojila do práce
v odborných komisích, kde byla řešena problematika certifikace
surového dříví, finančních příspěvků, myslivosti, lesnické
politiky a komunikace lesního hospodářství s veřejností.
Sdružení se podílelo rovněž na založení Sdružení majitelů
a nájemců lesa a člen výkonného výboru byl opětovně zvolen
do představenstva AK ČR, kde zastupuje zájmy lesního
hospodářství. Velká pozornost byla věnována poradenské
činnosti, zejména pro drobné majitele lesů. Vlastníci drobných
lesů byli prostřednictvím tisku varováni před podvody
při prodeji svého lesa a seznámeni s doporučením dalšího
postupu.
V roce 2001 uspořádalo Sdružení 2 odborné diskuzní
semináře pro drobné majitele lesů, zaměřené na aktuální
problémy lesního hospodářství.
Sdružení taxačních kanceláří
STK je zájmové sdružení právnických osob. Hlavním předmětem
činnosti je hájení podnikatelských, profesních
a odborných zájmů členů sdružení v oblasti hospodářské
úpravy lesů, prosazování oprávněných požadavků členů
a zajišťování toku odborných informací.
V rámci servisní činnosti svým členům zajišťovalo STK
v roce 2001 především informace o legislativním procesu
v odvětví lesního hospodářství, o legislativě týkající se problematiky
jejich podnikání, informace o technologickém
vývoji a procesu standardizace v oblasti hospodářské úpravy
lesů, informace o aktuálním dění v oboru a aktivitách subjektů
působících v lesním hospodářství.
Dále vyvíjelo připomínkovou činnost v legislativní a technologické
oblasti a zastupování v obecných technologických,
organizačních a obchodních záležitostech ve
smyslu zajištění
obecně rovných podmínek soutěžitelů v oblasti hospodářské
úpravy lesů.
Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR
SVOL je konsolidovaným funkčním sdružením s celorepublikovou
působností, které svým členům poskytuje nejenom
odborný poradenský servis a informace, ale zastupuje své
členy a hájí jejich zájmy při jednáních se státními orgány
a organizacemi, pomáhá při přejímání majetků zpět do vlastnictví
původních vlastníků a poskytuje metodickou pomoc při
jejich obhospodařování.
V uplynulém roce se SVOL intenzivně podílel na utváření
nového zákona o myslivosti, který by splňoval požadavky
moderního mysliveckého práva a vycházel vstříc oprávněným
požadavkům vlastníků lesů. Rovněž vyvinul nové aktivity
směřující k prosazení novely zákona o přechodu některých
věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí.
Zástupci SVOL iniciovali v roce 2001 jednání o dořešení
převodů historického lesního majetku obcí z majetku bývalé
čs. federace realizovaných na základě usnesení vlády ČR
č. 596/1994, kde vznikly v souvislosti s některými novými
zákonnými úpravami o majetku ČR pochybnosti, zda a jakým
způsobem je možno nadále pokračovat v dané záležitosti.
Jako představitel majitelů nestátních lesů v ČR se SVOL
aktivně zapojil do procesu pan–evropské certifikace lesů
podle kritérií PEFC, jejíž přípravy se u nás rozběhly v tomto
roce na plné obrátky a stal se členem Komory vlastníků
PEFC ČR.
V rámci odborné poradenské činnosti podporované MZe
bylo uspořádáno několik odborných seminářů pro členy
i nečleny SVOL – vlastníky nestátních lesů a jejich odborné
lesní hospodáře, jejichž cílem bylo seznámení s připravovanou
certifikací lesů, zákonem o myslivosti, s praktickými zkušenostmi
a ekonomikou hospodaření v obecních i soukromých
lesích a s odlišnostmi hospodaření v podhorských
oblastech i hospodaření v obecních lesích v oblasti NP
a CHKO Šumava.
Kromě toho pro členy sdružení byla uspořádána exkurze
po soukromých lesních majetcích ve východních Čechách
a odborná lesnická exkurze do SRN a Francie po stopách
vichřice Lothar, která v roce 1999 zapříčinila v západní
Evropě rozsáhlé lesní polomy a následné přesycení evropského
trhu řezivem. V návaznosti na integraci nevládních
organizací do evropských struktur se SVOL zúčastnil několika
významných setkání zástupců lesnického sektoru na
mezinárodní úrovni, která se uskutečnila pod patronátem
Konfederace evropských vlastníků lesů CEPF, jejíž je členem.
