1. Rámcové makroekonomické podmínky v ČR a postavení lesního hospodářství v národním hospodářství

General Macroeconomic Conditionsand Forestry Position in National Economy
 

Vzhledem k výraznému meziročnímu zpomalení ekonomického růstu a přetrvávajícím dlouhodobějším hospodářským problémům (rozpočtové napětí, vysoká nezaměstnanost) byla celková makroekonomická situace v roce 2002 méně příznivá než v předchozím roce. Přetrvávaly i dlouhodobé problémy právně-podnikatelského prostředí, týkající se celé české ekonomiky, včetně zemědělského a les-

nického sektoru. K pozitivům patřila zejména nízká inflace a zlevnění úvěrů, poskytovaných peněžními ústavy. Na finanční výsledky hospodaření zemědělských a lesních podniků měl zvláště nepříznivý dopad prudký meziroční pokles jejich odbytových cen. Zemědělství bylo také citelně postiženo nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména ničivými srpnovými povodněmi.

 

1.1 Makroekonomické rámce hospodářství České republiky

Macroeconomic Conditions of the Czech Republic
 

Reálný ekonomický růst měřený přírůstkem HDP ve stálých kupních cenách roku 1995 se výrazně zpomalil. Tempo růstu ekonomiky pokleslo z 3,1 % v roce 2001 na 2,0 % v roce 2002. Ke zvýšení HDP ve stálých cenách (s. c.) přispěla rovněž odvětví zemědělství (včetně myslivosti), spolu s lesnictvím a rybolovem. Celková tvorba hrubé přidané hodnoty ve s. c. v těchto odvětvích vzrostla meziročně o 4,4 %, z toho v zemědělství o 3,2 %. Souhrnný podíl všech tří uvedených odvětví na HDP se přitom meziročně zvýšil z 5,89 % na 6,02 %, z toho podíl zemědělství ze 4,46 % na 4,51 %." K opačné meziroční změně sledovaných ukazatelů došlo při jejich vyjádření v běžných cenách. V důsledku propadu odbytových cen v uvedených odvětvích, především v zemědělství, se jejich společný podíl na HDP v běžných cenách (b.c.) meziročně snížil ze 4,45 % na 3,79 % a podíl zemědělství klesl ze 3,38 % na 2,80 %. V běžných cenách vzrostl HDP v roce 2002 o 4,6 %. Úhrnná cenová hladina měřená deflátorem HDP se tak zvýšila o 2,6 %. Výrazně poklesly ceny výrobků v zemědělství (o 9,5 %) i lesnictví (o 8,5 %). V roce 2002 poklesla míra spotřebitelské inflace (přírůstek průměrného indexu spotřebitelských cen) ze 4,7 % na 1,8 %. Bylo to mj. způsobeno pozastavením cenové deregulace a poklesem dovozních cen, ovlivněným posíleným kurzem koruny. Od výrazného zpomalení inflace a příznivého inflačního výhledu se odvíjel pokles úrokových sazeb, které se u nových úvěrů pro podniky meziročně snížily z průměrných

6,1 % v roce 2001 na 4,5 % v roce 2002 (pro domácnosti obdobně z 9,3 % na 8,8 %). Toto zlevnění úvěrových zdrojů bylo doprovázeno snižováním základních sazeb ČNB na mezibankovním trhu (hodnota tříměsíční zápůjční úrokové sazby PŘÍBOR poklesla z lednových 4,6 % na prosincových 2,6 %). Převážně negativní dopad na podnikatelskou sféru v podmínkách naší otevřené ekonomiky mělo mimořádné meziroční posílení kurzu koruny k USD o 13,9 %a k EUR o 9,6 %. Vývoj kurzu koruny se tak vyznačoval značným překročením zhruba čtyřprocentního ročního zhodnocení národní měny, které je možno v daných hospodářských podmínkách považovat za úměrné, neohrožující konkurenční schopnost našich podniků-vývozců. ČNB se snažila tlumit tlak na posilování koruny intervencí na devizovém trhu a dohodou s vládou o sterilizaci privatizačních příjmů. Nadměrné posílení směnného kurzu koruny oslabovalo exportní schopnost ekonomiky a umocňovalo tak slabou zahraniční poptávku. Zlevnění dovozu vytvářelo přitom náročnější prostředí pro uplatnění domácích výrobků (včetně potravin) na vnitřním trhu. V zemědělském sektoru působil zpevněný kurz i na růst výdajů na subvencování vývozu přebytků.   " Uvedený podíl odvětví zemědělství zahrnuje i průmyslovou a jinou nezemědělskou činnost podniků náležejících k tomuto národohospodářskému odvětví, tzn. včetně podniků zemědělských služeb.

 

V roce 2002 pokračovalo prohlubování nesouladu mezi poptávkou po práci a její nabídkou. Míra registrované nezaměstnanosti (údaje MPSV ČR) dosáhla v ročním průměru 9,2 % s koncovou hodnotou 9,8 %. Koncem roku činil počet neumístěných uchazečů o zaměstnání 514,4 tis., tj. o 52,5 tis. více než ve stejném období předchozího roku. Růst nezaměstnanosti se nezastavil i přes značný příliv přímých zahraničních investic. Hlavní příčinou propouštění se stala restrukturalizace průmyslu a nezaměstnanost klíčovým ekonomicko-sociálním problémem.

 

1.2 Lesní hospodářství - realizace cílové lesnické politiky

Forestry - Implementation of Forestry Policy Objectives
 

Pro zabezpečení trvale udržitelného lesního hospodářství bylo v minulém období vyvinuto značné úsilí, především na mezinárodním poli. Výsledkem tohoto snažení, které reaguje na problémy soudobého lesnictví, je mezinárodně koordinovaná tvorba národních lesnických programů. Národní lesnický program ČR (dokončený v roce 2002) je programem komplexním a mezirezortním, reagujícím na měnící se potřeby rozvoje odvětví lesního hospodářství a zdůrazňujícím významné místo lesů v životním prostředí. Tento současně lesnicky nejdůležitější programový dokument tak svým obsahem do určité míry vyjadřuje postavení lesního hospodářství v naší společnosti. Národní lesnický program ČR přináší nové podněty k výraznějšímu promítnutí významu lesů do systému národního hospodářství. Mezi hlavní tendence můžeme například zařadit tlak na vyšší uplatnění dřeva jako ekologicky čisté a obnovitelné suroviny v koncepci průmyslové a energetické politiky ČR. Lesnímu hospodářství a na něj navazujícímu zpracovatelskému průmyslu se tak naskýtá řada šancí (pochopitelně i rizik) v ekonomické oblasti, jako je například zhodnocení domácí dřevní suroviny do výrobků s vyšší přidanou hodnotou, nebo možnost stát se také dodavatelem tepla a energie, jak je již obvyklé v zahraničí při energetickém

využití dendromasy apod. Požadavky společnosti na zachování, či zvýšení biodiverzity lesních ekosystémů (vedle současného systému zvláště chráněných území i prostřednictvím soustavy NÁTURA 2000) se zase promítají do en-vironmentální stránky trvale udržitelného hospodaření v lesích. Stále častěji se diskutuje o sociálním přínosu lesů, nebot hospodaření v lesích umožňuje vytváření nových pracovních míst a tvorbu příjmů hlavně u venkovského obyvatelstva (např. v souvislosti s útlumem zemědělských aktivit v některých oblastech). Význam lesů pro celkový rozvoj jednotlivých regionů (zpracovatelský průmysl, zaměstnanost, rekreace apod.) si se vznikem nového státoprávního uspořádání rovněž uvědomují všechna krajská zastupitelstva. Tomu také odpovídá regionální aspekt realizace národního lesnického programu na příští období.