ÚHÚL - Ústav pro hospodářskou úpravu lesů 
 HÚEL - Hospodářská úprava a ekologie lesa 
 IDC - Informační a datové centrum 
 Mezinárodní aktivity 
 Ekonomicko-právní poradenství  
 NLP - Národní lesnický program 
 ERMA - Evidence reprodukčního materiálu 
 Mapy - Mapový server ÚHÚL 
česky english deutsch français español русский   
10

10. Mezinárodní aktivity lesního hospodářství

International Activities of the Forestry Sector


10.1 Mezinárodní rok hor

International Year of Mountains

Hory jsou důležitým prostorem, mj. místem poskytujícím zdroj čisté vody, další obnovitelné či neobnovitelné suroviny a energii, a v případě naší země představují i významnou přirozenou hranici a bariéru.
S tímto konstatováním a v návaznosti na jednání UNCED 1992 v Rio de Janeiro a Agendu 21 reagoval i tzv. pan-evropský proces a v průběhu první ministerské konference
0 ochraně lesů v Evropě, konané ve Štrasburku v roce
1990, přijali její účastníci - ministři zodpovědní za evrop
ské lesy - rezoluci S4 „Přizpůsobení obhospodařování hor
ských lesů novým podmínkám životního prostředí".
Hory se v rámci regionálních i globálních aktivit dostávají do popředí zájmu nejen vědců, ale i politiků, nebot skutečně nejsou významné pouze pro místní obyvatele, ale
1 pro obyvatelstvo žijící na jejich úpatí i v nížinách.
Hrají důležitou roli v hydrologickém cyklu, v nich začínající toky jsou zásobárnou vody pro zemědělství a průmysl, i zdrojem energie a tepla do vzdálených sídel. Víceúčelovost horských lesů je dána i jejich funkcí při uchovávání biologické rozmanitosti, ochraně proti přírodním rizikům jakými jsou laviny, sesuvy půd a řičení skal, eroze a v neposlední řadě i při ovlivňování klimatu. Navíc hory samy tvoří bariéru posouvajícím se vzdušným masám, jsou místem s vyšším úhrnem srážek. Prohlášení více horských regionů za Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) podtrhuje jejich vodohospodářský význam v naší zemi.
V posledních letech je často diskutována hydrologická role horských lesů, nejen s ohledem na schopnosti uchovat vodu ve formě sněhu event. ledu, s prodloužením jejího odtoku do nížin až do vegetačního období, ale zejména s ohledem na předpokládaný vztah vzniku povodní a holosečného hospodaření v lesích. Studie, potvrzované i zjištěními našich výzkumných pracovišť, naznačily, že důsledkem některých extrémních, skutečně katastrofických srážek je nutně záplava, a to bez ohledu na používané hospodářské způsoby. Vztah mezi odlesňováním a zvýšeným odtokem vody z horských povodí je mnohem komplexnější a složitější.
Právě horské lesy jsou nejvíce postiženy průmyslovými imisemi a v horských oblastech jsou tak ohrožena významná centra biologické rozmanitosti nejrůznějších živočišných a rostlinných druhů. Horské oblasti, zejména v severní polovině státu, sice mají z tohoto důvodu určitá specifika, nicméně ČR obecně stojí před podobnými problémy jako ostatní, např. i sousední země, kterými jsou mj. snaha o uchování přírodního prostředí, zachování přírod-
ních zdrojů a také garance odpovídajících životních podmínek místních obyvatel. Přitom Mezinárodní rok hor, vyhlášený OSN v roce 2002, nemůže být pouze jakýmsi vyvrcholením těchto snah, ale měl by naopak být počátkem procesu řešícího dlouhodobě problémy horských oblastí.
Je možné uvést řadu aktivit, do kterých se lesníci a zejména pověření pracovníci výzkumu zapojili v posledním decéniu při naplňování následných programů jednotlivých rezolucí a dalších závazků ČR, z nichž se mnohé zcela samozřejmě týkaly i problematiky horských lesů. Pro společnou pracovní skupinu FAO/IUFRO byla ve spolupráci OLH a VÚLHM zpracována národní zpráva o horských povodích. Významným příspěvkem je i publikace Horské lesy v ČR, která představuje splnění jednoho ze závazků panevrop-ského procesu.
V mezinárodním roce hor se v Bruselu uskutečnila konference k podpoře horských oblastí politikami Společenství. Jejím cílem mj. bylo pojmenovat hlavní problémy, se kterými se potýká 30 miliónů lidí žijících v horských oblastech představujících jednu třetinu území EU. Zazněly zde výzvy k solidaritě a bylo zdůrazněno, že horské oblasti, v minulosti obvykle plnící úlohu hraničních zón, se nyní stávají příkladem posilování vzájemné spolupráce a výměny zkušeností. Bylo doporučeno včlenění podpory horských oblastí do Smlouvy o ES a vytvoření speciálního fondu na jejich podporu.
 

10.2 Lesy, horská povodí a povodně

Forests, Mountain Watersheds and Floods

V horských oblastech naší republiky pramení množství menších či větších toků, jedná se převážně o horské bystřiny, které jsou ve stavu potencionálního erozního ohrožení a z něho plynoucích škod na lesích a nemovitostech v povodí. Pro neškodné svádění povodňových odtoků z povodí bystřin jsou nezbytná biologická, biotechnická a stavebně technická opatření. Tato opatření zajišťují oblastní správy toků LČR realizací objednávky financované ze státního rozpočtu, nebot se jedná o plnění funkce ve veřejném zájmu. LČR tak mimo obhospodařování lesů v majetku státu spravuje téměř 20 tisíc kilometrů drobných vodních toků.
Z dlouhodobého výzkumu je zřejmé, že způsoby hospodaření v lesích as nimi spojené technologie ovlivňují vodní koloběh méně významně než geografické prvky, jež jsou primárním činitelem ovlivňujícím srážko-odtokové poměry. Pro povodňové situace je nejvýznamnější, mimo srážkové intenzity a doby trvání srážky, právě sklon svahu, který nejvyšší

 

měrou ovlivňuje dobu doběhu do sítě soustředěného odtoku. Lesní porosty a lesní půdy zpožďují odtoky jen do určité míry, jejich retenční kapacita se pohybuje v rozmezí 70 až 150 mm srážek, podle nasycenosti lesního ekosystému vodou. Zkušenosti s povodňovými situacemi ukazují, že při překročení maximální nasycenosti prostředí a pokračujících srážkách není les, stejně jako žádný jiný ekosystém, schopen zabránit vzniku katastrofálních povodní. Jejich průběh však neurychluje ani nezvýrazňuje. Lesní ekosystém dobře chrání krajinné prostředí před povodňovými škodami, má schopnost tlumit vnější náhlé podněty, avšak jen po určitou mez. Významné jsou také protierozní účinky lesů, ty je však třeba posuzovat se zohledněním orografických poměrů podle stavu vegetace celého povodí a faktorů, které stav vegetace narušují (např. nešetrná porostní obnova).
Lesního hospodářství má možnost přispět k účinnější protipovodňové ochraně následujícími způsoby:

• Používat jen takové hospodářské způsoby a technolo
gie, které zachovají příznivé hydrologické účinky lesů.

• Z obnovních postupů volit přednostně ty, jež zajistí
stálou ochranu půdního povrchu.

• Zamezit zhoršení infiltračních schopností půdy a tvor
bu erozních rýh jako primární sítě soustředěného od
toku a již existující rýhy sanovat.

• Obnovovat porosty stanovištně vhodnými dřevinami,
které zajišfují vysokou stabilitu a trvalost lesního eko
systému.

• Při výchově podporovat zejména rezistenci porostů
proti poškozování abiotickými a biotickými činiteli
(smíšení dřevin, zpevňující prvky), aby nedošlo k jejich
rozvrácení a tak k narušení jejich pozitivního vlivu na
hydrologický režim.

• Z hlediska zpřístupnění porostů dbát o správné vedení
cest a technologických linií a zajistit bezpečné odvá
dění kumulované srážkové vody z těchto podélných ob
jektů.
l přes tuto péči se však nelze zcela vyhnout nebezpečí povodňových situací, a proto je také důležité zajistit podmínky pro co možná nejbezpečnější odvedení povodňové vlny. Pro oblast lesního hospodářství z toho vyplývá:

• Pečovat o zajištění propustnosti všech propustí a mos
tů a jejich správného dimenzování.

• Přiměřenými, přírodě blízkými opatřeními hrazení bys
třin v co největší míře chránit vodní toky před bystřin-
nou erozí, která pak ve svých důsledcích zvyšuje škod
livost průtokové vlny v údolních partiích toků.

• Při obnově břehových porostů se vyhnout dřevinám
stanovištně nevhodným a nahradit je dřevinami, které
svým kořenovým systémem zpevňují břehy a dokážou
více odolávat účinkům kulminačních průtoků.

10.3 Lesnictví v sousedních zemích - Rakousko

Forestry in Neighbouring Countries - Austria

Lesy Rakouské spolkové republiky prošly v minulosti podobným vývojem jako lesy v ČR. Společná historie je poznamenána dlouhodobým, staletí trvajícím intenzivním hospodařením v lesích, jehož důsledkem jsou mj. jen ojedinělé zbytky původních lesů. Nicméně jsou lesy považovány za základní prvek rakouské krajiny, součást ekonomiky země a za důležitý zdroj dřeva, obnovitelné suroviny, jejíž využívání a zpracování je v zájmu ochrany přírody a životního prostředí.
Lesy jsou převážně v soukromém vlastnictví, malolesy vlastní více než 200 000 zemědělců.
Lesy jsou tradičně obhospodařovány s profesionálními znalostmi, zkušenostmi a s citem pro přírodu. Hospodaření na trvale udržitelném základě je samozřejmostí s tím, že se zvyšuje zaměření na les jako na zdroj dalších environ-mentálních užitků s oceněním zejména jeho ochranných a rekreačních funkcí.
Pěstování lesů je zaměřeno na podporu zdravých a stabilních lesů, které se blíží lesům přírodním. Důležitá je jejich obnova zejména při horní hranici lesa. V nepřístupných lokalitách jsou porosty obvykle přestárlé, nedostatečně pěstované, postihované jak abiotickými faktory, tak zvěří, ale i znečištěním ovzduší. To je však v posledním deceniu v porovnání s ČR několikanásobně nižší. Údaje o defoliaci v ICP-Forests třídách se pohybují v hodnotách 6,6 - 9,7. Nárůst poškození v posledních třech letech je přičítán zejména klimatickým podmínkám a suchu.
Lesy a lesnictví spadají pod Ministerstvo zemědělství, životního prostředí, lesního a vodního hospodářství.
Rakousko podporuje lesnické aktivity na celém světě, aktivně se zapojuje do programu IPGRI na ochranu genových zdrojů - EUFORGEN, jako hornatá země hraje důležitou roli v aktivitách pracovních skupin FAO zaměřených na hospodaření v horských lesnatých povodích. V letošním Mezinárodním roce hor (International Yearof Mountains 2002) zástupce Rakouska převzal vedoucí roli výkonné skupiny pro horské lesy. Lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a ochrana proti lavinám jsou důležitou součástí lesnických aktivit.
Významnou roli převzali rakouští lesníci v roce 1998, kdy se Rakousko stalo vedoucí zemí panevropského procesu na ochranu lesů. Koordinační skupina zřízená lesnickým odborem ministerstva připravuje na duben roku 2003 již 4. ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě.
V neposlední řadě je Rakousko zemí, která významným způsobem podporuje nejen národní, ale i mezinárodní lesnický výzkum. Dlouhodobá finanční podpora a zajištění činnosti sekretariátu Mezinárodního svazu lesnických výzkumných organizací pokračuje i nadále, a v jubilejním roce 2002 (110 let od svého vzniku právě v prostoru mezi Vídní - Berlínem a Banskou Štiavnicí) dostalo IUFRO nové prostory v historickém objektu v Mariabrunnu, kde původně sídlilo.
 

 

Aktivní působení v mezinárodním lesnickém společenství je podpořeno i významným postavením někdejšího ministra zemědělství a lesů, Franze Fischlera, který jako komisař zastupuje oblast zemědělství a rybolovu v Evropském společenství.  

 

11. Srovnání lesního hospodářství ČR s vybranými evropskými zeměmi

Comparison of Czech Forestry with Selected European Countries
 

 

Tabulka 11.1 Mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů lesního hospodářství České republiky a některých evropských států

Selected characteristics of Czech forestry in European context

 

 

 

Rychlá navigace
Hlavní obory činnosti
Pobočky ÚHÚL
Ke stažení
Download z našeho FTP serveru.
Mapa webu
Podrobná mapa tohoto serveru.

Vyhledávání na webu

Datum aktualizace: 20.5.2013






WEB ÚHÚL
Klikněte na odkaz a přidejte si adresu našeho serveru do oblíbených.





email
telefon
fax
Ústav pro hospodářskou
úpravu lesů Brandýs nad Labem
Nábřežní 1326
Brandýs nad Labem
250 01

podatelna@uhul.cz
+420 326 904 481-4
+420 326 902 434

datová schránka
n5v4bry
 
webmaster@uhul.cz © 2003-2013 ÚHÚL