10
10. Mezinárodní aktivity lesního hospodářství
International Activities of the Forestry Sector
10.1 Mezinárodní rok hor
International Year of Mountains
Hory jsou důležitým prostorem, mj. místem poskytujícím
zdroj čisté vody, další obnovitelné či neobnovitelné suroviny a energii, a v
případě naší země představují i významnou přirozenou hranici a bariéru.
S tímto konstatováním a v návaznosti na jednání UNCED 1992 v Rio de Janeiro
a Agendu 21 reagoval i tzv. pan-evropský proces a v průběhu první
ministerské konference
0 ochraně lesů v Evropě, konané ve Štrasburku v roce
1990, přijali její účastníci - ministři zodpovědní za evrop
ské lesy - rezoluci S4 „Přizpůsobení obhospodařování hor
ských lesů novým podmínkám životního prostředí".
Hory se v rámci regionálních i globálních aktivit dostávají do popředí zájmu
nejen vědců, ale i politiků, nebot skutečně nejsou významné pouze pro místní
obyvatele, ale
1 pro obyvatelstvo žijící na jejich úpatí i v nížinách.
Hrají důležitou roli v hydrologickém cyklu, v nich začínající toky jsou
zásobárnou vody pro zemědělství a průmysl, i zdrojem energie a tepla do
vzdálených sídel. Víceúčelovost horských lesů je dána i jejich funkcí při
uchovávání biologické rozmanitosti, ochraně proti přírodním rizikům jakými
jsou laviny, sesuvy půd a řičení skal, eroze a v neposlední řadě i při
ovlivňování klimatu. Navíc hory samy tvoří bariéru posouvajícím se vzdušným
masám, jsou místem s vyšším úhrnem srážek. Prohlášení více horských regionů
za Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) podtrhuje jejich
vodohospodářský význam v naší zemi.
V posledních letech je často diskutována hydrologická role horských lesů,
nejen s ohledem na schopnosti uchovat vodu ve formě sněhu event. ledu, s
prodloužením jejího odtoku do nížin až do vegetačního období, ale zejména s
ohledem na předpokládaný vztah vzniku povodní a holosečného hospodaření v
lesích. Studie, potvrzované i zjištěními našich výzkumných pracovišť,
naznačily, že důsledkem některých extrémních, skutečně katastrofických
srážek je nutně záplava, a to bez ohledu na používané hospodářské způsoby.
Vztah mezi odlesňováním a zvýšeným odtokem vody z horských povodí je mnohem
komplexnější a složitější.
Právě horské lesy jsou nejvíce postiženy průmyslovými imisemi a v horských
oblastech jsou tak ohrožena významná centra biologické rozmanitosti
nejrůznějších živočišných a rostlinných druhů. Horské oblasti, zejména v
severní polovině státu, sice mají z tohoto důvodu určitá specifika, nicméně
ČR obecně stojí před podobnými problémy jako ostatní, např. i sousední země,
kterými jsou mj. snaha o uchování přírodního prostředí, zachování přírod- |
ních zdrojů a také garance odpovídajících životních
podmínek místních obyvatel. Přitom Mezinárodní rok hor, vyhlášený OSN v roce
2002, nemůže být pouze jakýmsi vyvrcholením těchto snah, ale měl by naopak
být počátkem procesu řešícího dlouhodobě problémy horských oblastí.
Je možné uvést řadu aktivit, do kterých se lesníci a zejména pověření
pracovníci výzkumu zapojili v posledním decéniu při naplňování následných
programů jednotlivých rezolucí a dalších závazků ČR, z nichž se mnohé zcela
samozřejmě týkaly i problematiky horských lesů. Pro společnou pracovní
skupinu FAO/IUFRO byla ve spolupráci OLH a VÚLHM zpracována národní zpráva o
horských povodích. Významným příspěvkem je i publikace Horské lesy v ČR,
která představuje splnění jednoho ze závazků panevrop-ského procesu.
V mezinárodním roce hor se v Bruselu uskutečnila konference k podpoře
horských oblastí politikami Společenství. Jejím cílem mj. bylo pojmenovat
hlavní problémy, se kterými se potýká 30 miliónů lidí žijících v horských
oblastech představujících jednu třetinu území EU. Zazněly zde výzvy k
solidaritě a bylo zdůrazněno, že horské oblasti, v minulosti obvykle plnící
úlohu hraničních zón, se nyní stávají příkladem posilování vzájemné
spolupráce a výměny zkušeností. Bylo doporučeno včlenění podpory horských
oblastí do Smlouvy o ES a vytvoření speciálního fondu na jejich podporu.
10.2 Lesy, horská povodí a povodně
Forests, Mountain Watersheds and Floods
V horských oblastech naší republiky pramení množství menších či větších
toků, jedná se převážně o horské bystřiny, které jsou ve stavu
potencionálního erozního ohrožení a z něho plynoucích škod na lesích a
nemovitostech v povodí. Pro neškodné svádění povodňových odtoků z povodí
bystřin jsou nezbytná biologická, biotechnická a stavebně technická
opatření. Tato opatření zajišťují oblastní správy toků LČR realizací
objednávky financované ze státního rozpočtu, nebot se jedná o plnění funkce
ve veřejném zájmu. LČR tak mimo obhospodařování lesů v majetku státu
spravuje téměř 20 tisíc kilometrů drobných vodních toků.
Z dlouhodobého výzkumu je zřejmé, že způsoby hospodaření v lesích as nimi
spojené technologie ovlivňují vodní koloběh méně významně než geografické
prvky, jež jsou primárním činitelem ovlivňujícím srážko-odtokové poměry. Pro
povodňové situace je nejvýznamnější, mimo srážkové intenzity a doby trvání
srážky, právě sklon svahu, který nejvyšší |
měrou ovlivňuje dobu doběhu do sítě soustředěného odtoku.
Lesní porosty a lesní půdy zpožďují odtoky jen do určité míry, jejich
retenční kapacita se pohybuje v rozmezí 70 až 150 mm srážek, podle
nasycenosti lesního ekosystému vodou. Zkušenosti s povodňovými situacemi
ukazují, že při překročení maximální nasycenosti prostředí a pokračujících
srážkách není les, stejně jako žádný jiný ekosystém, schopen zabránit vzniku
katastrofálních povodní. Jejich průběh však neurychluje ani nezvýrazňuje.
Lesní ekosystém dobře chrání krajinné prostředí před povodňovými škodami, má
schopnost tlumit vnější náhlé podněty, avšak jen po určitou mez. Významné
jsou také protierozní účinky lesů, ty je však třeba posuzovat se zohledněním
orografických poměrů podle stavu vegetace celého povodí a faktorů, které
stav vegetace narušují (např. nešetrná porostní obnova).
Lesního hospodářství má možnost přispět k účinnější protipovodňové ochraně
následujícími způsoby:
• Používat jen takové hospodářské způsoby a technolo
gie, které zachovají příznivé hydrologické účinky lesů.
• Z obnovních postupů volit přednostně ty, jež zajistí
stálou ochranu půdního povrchu.
• Zamezit zhoršení infiltračních schopností půdy a tvor
bu erozních rýh jako primární sítě soustředěného od
toku a již existující rýhy sanovat.
• Obnovovat porosty stanovištně vhodnými dřevinami,
které zajišfují vysokou stabilitu a trvalost lesního eko
systému.
• Při výchově podporovat zejména rezistenci porostů
proti poškozování abiotickými a biotickými činiteli
(smíšení dřevin, zpevňující prvky), aby nedošlo k jejich
rozvrácení a tak k narušení jejich pozitivního vlivu na
hydrologický režim.
• Z hlediska zpřístupnění porostů dbát o správné vedení
cest a technologických linií a zajistit bezpečné odvá
dění kumulované srážkové vody z těchto podélných ob
jektů.
l přes tuto péči se však nelze zcela vyhnout nebezpečí povodňových situací,
a proto je také důležité zajistit podmínky pro co možná nejbezpečnější
odvedení povodňové vlny. Pro oblast lesního hospodářství z toho vyplývá:
• Pečovat o zajištění propustnosti všech propustí a mos
tů a jejich správného dimenzování.
• Přiměřenými, přírodě blízkými opatřeními hrazení bys
třin v co největší míře chránit vodní toky před bystřin-
nou erozí, která pak ve svých důsledcích zvyšuje škod
livost průtokové vlny v údolních partiích toků.
• Při obnově břehových porostů se vyhnout dřevinám
stanovištně nevhodným a nahradit je dřevinami, které
svým kořenovým systémem zpevňují břehy a dokážou
více odolávat účinkům kulminačních průtoků. |
10.3 Lesnictví v sousedních zemích - Rakousko
Forestry in Neighbouring Countries - Austria
Lesy Rakouské spolkové republiky prošly v minulosti podobným vývojem jako
lesy v ČR. Společná historie je poznamenána dlouhodobým, staletí trvajícím
intenzivním hospodařením v lesích, jehož důsledkem jsou mj. jen ojedinělé
zbytky původních lesů. Nicméně jsou lesy považovány za základní prvek
rakouské krajiny, součást ekonomiky země a za důležitý zdroj dřeva,
obnovitelné suroviny, jejíž využívání a zpracování je v zájmu ochrany
přírody a životního prostředí.
Lesy jsou převážně v soukromém vlastnictví, malolesy vlastní více než 200
000 zemědělců.
Lesy jsou tradičně obhospodařovány s profesionálními znalostmi, zkušenostmi
a s citem pro přírodu. Hospodaření na trvale udržitelném základě je
samozřejmostí s tím, že se zvyšuje zaměření na les jako na zdroj dalších
environ-mentálních užitků s oceněním zejména jeho ochranných a rekreačních
funkcí.
Pěstování lesů je zaměřeno na podporu zdravých a stabilních lesů, které se
blíží lesům přírodním. Důležitá je jejich obnova zejména při horní hranici
lesa. V nepřístupných lokalitách jsou porosty obvykle přestárlé,
nedostatečně pěstované, postihované jak abiotickými faktory, tak zvěří, ale
i znečištěním ovzduší. To je však v posledním deceniu v porovnání s ČR
několikanásobně nižší. Údaje o defoliaci v ICP-Forests třídách se pohybují v
hodnotách 6,6 - 9,7. Nárůst poškození v posledních třech letech je přičítán
zejména klimatickým podmínkám a suchu.
Lesy a lesnictví spadají pod Ministerstvo zemědělství, životního prostředí,
lesního a vodního hospodářství.
Rakousko podporuje lesnické aktivity na celém světě, aktivně se zapojuje do
programu IPGRI na ochranu genových zdrojů - EUFORGEN, jako hornatá země
hraje důležitou roli v aktivitách pracovních skupin FAO zaměřených na
hospodaření v horských lesnatých povodích. V letošním Mezinárodním roce hor
(International Yearof Mountains 2002) zástupce Rakouska převzal vedoucí roli
výkonné skupiny pro horské lesy. Lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a
ochrana proti lavinám jsou důležitou součástí lesnických aktivit.
Významnou roli převzali rakouští lesníci v roce 1998, kdy se Rakousko stalo
vedoucí zemí panevropského procesu na ochranu lesů. Koordinační skupina
zřízená lesnickým odborem ministerstva připravuje na duben roku 2003 již 4.
ministerskou konferenci o ochraně lesů v Evropě.
V neposlední řadě je Rakousko zemí, která významným způsobem podporuje nejen
národní, ale i mezinárodní lesnický výzkum. Dlouhodobá finanční podpora a
zajištění činnosti sekretariátu Mezinárodního svazu lesnických výzkumných
organizací pokračuje i nadále, a v jubilejním roce 2002 (110 let od svého
vzniku právě v prostoru mezi Vídní - Berlínem a Banskou Štiavnicí) dostalo
IUFRO nové prostory v historickém objektu v Mariabrunnu, kde původně
sídlilo.
|
| Aktivní působení v mezinárodním lesnickém společenství je
podpořeno i významným postavením někdejšího ministra zemědělství a lesů,
Franze Fischlera, který jako komisař zastupuje oblast zemědělství a rybolovu
v Evropském společenství. |
|


11. Srovnání lesního hospodářství ČR s vybranými
evropskými zeměmi
Comparison of Czech Forestry with Selected European Countries

Tabulka 11.1 Mezinárodní srovnání vybraných ukazatelů lesního
hospodářství České republiky a některých evropských států
Selected characteristics of Czech forestry in European context



| |
 |
|