ÚHÚL Brandýs nad Labem

6. Ekonomika v lesním hospodářství

Economy in the Forestry Sector

Ekonomickou situaci lesního hospodářství poznamenalo několik negativních vlivů. Prvním výrazným impulzem bylo rychlé zpevňování české koruny v prvním pololetí roku. Tato skutečnost měla za následek snížení efektivnosti exportu dřeva a výrobků ze dřeva. Současně došlo i k výraznému poklesu ceny dřeva na domácím trhu. Třetím negativním vlivem byla větrná kalamita z října 2002. Vlastníci lesů začali intenzivně ihned zpracovávat kalamitní dříví. Nabídka surového dříví na trhu začala v závěru roku převyšovat poptávku, což mělo za následek další snížení již tak nízké ceny surového dříví.
V průměru dosáhli vlastníci lesů všech vlastnických kategoriích zisku, který se však meziročně snížil. Řada subjektů hospodařících v horších podmínkách se dostala do ekonomických problémů. Bez finančních příspěvků na hospodaření v lesích by hospodaření na majetcích podprůměrné bonity a na majetcích postižených imisemi nebylo vůbec možné.

6.1 Ekonomická situace vlastníků lesů

Economic Situation of Forest Owners

Ekonomická situace vlastníků lesů se meziročně zhoršila. Významné snížení výnosů z hospodaření v lesích bylo částečně kompenzováno úsporami nákladů a zvýšením produktivity práce.
Hospodářské výsledky subjektů, které vykonávají právo hospodařit ve státních lesích, poklesly meziročně o 163 Kč/ha. Obecní majetky, jejichž součástí jsou i lesní družstva obcí, dosahují každoročně nejnižší hospodářský výsledek na ha ze všech vlastnických skupin. Oproti minulému roku však zaznamenaly nejnižší meziroční pokles, pouze o 14 Kč/ha. Státní a obecní majetky jsou souhrnně nazývány veřejnými statky, které současně plní i jiné funkce výlučně nákladového charakteru. Státní lesy jsou například správci drobných vodních toků v lesích, bez ohledu na vlastníka lesa, nebo zajišťují i jiné cíle veřejného zájmu v rámci Programu 2000. Obce spravují lesní pozemky v in-travilánech obcí a měst nebo v jejich blízkém okolí, které mají často rekreační charakter, pečují o veřejnou zeleň, hřbitovy a další krajinné prvky na nelesních pozemcích.
Hospodářské výsledky soukromých vlastníků lesů vykazují v časové řadě značné výkyvy. Meziročně poklesl zisk soukromých vlastníků lesů o 180 Kč/ha, přesto je o 90 Kč/ha vyšší než zisk v roce 2000. Tyto výkyvy závisí především na osobních rozhodnutích vlastníků, která se řídí jejich konkrétními potřebami nebo zájmy.

Celkové průměrné náklady pěstební činnosti na jeden hektar obhospodařovaných lesů již pátým rokem klesají. V pěstební činnosti je realizováno nejvíce racionalizačních opatření, především jsou stále více využívány spontánní přírodní procesy při obnově lesa. Přirozená obnova lesů se za posledních 5 let pohybuje kolem trojnásobku přirozené obnovy v roce 1990.
Náklady na těžbu dřeva překvapivě poklesly na úroveň roku 1999. Není zřejmé, zda tato skutečnost souvisí s úspornými opatřeními vyvolanými klesající cenou surového dříví nebo nižší pracností v těžbě dřeva.

Přibližování a odvoz dříví jsou činnosti plně mechanizované. Náklady na tyto činnosti dlouhodobě stagnují a rozdíly jdou především na vrub časového využití techniky.
Meziročně klesl objem nákladů vynaložených na opravy a údržbu lesní dopravní infrastruktury o 41 Kč/ha. Nejvíce finančních prostředků na opravy a údržbu lesní dopravní infrastruktury vynakládají subjekty hospodařící ve státních lesích (564 Kč/ha), nejméně naopak obecní lesy (280 Kč/ha).

6.2 Ekonomická situace podnikatelů v lesním hospodářství

Economic Situation of Forestry Contractors

Trend koncentrace podnikatelských subjektů do větších a finančně silnějších celků se nevyhýbá ani lesnímu hospodářství. Na trhu se vytvářejí dvě skupiny podnikatelských subjektů - velké nadregionální společnosti, které vlastní těžkou lesnickou techniku a podnikají na území celé republiky, popř. i v zahraničí, a malé podniky místního významu, které provádějí zpravidla služby malým vlastníkům lesa tradičními technologiemi, nebo poskytují subdodávky konkrétních prací nadregionálním společnostem.
Statistika podchycuje 35 velkých ekonomických subjektů zapsaných v obchodním rejstříku s převažující lesnickou činností. Plocha lesa, na které prováděly tyto subjekty lesnické práce, byla cca 950 tis. ha.
Lesnické činnosti vykázaly zisk 501 Kč/ha obhospodařované plochy, tj. více než byl zisk vlastníků lesních pozemků. Překvapující je zjištění, že problematická situace na trhu se surovým dřívím se nepromítla výrazněji do hospodaření podnikatelských subjektů.
Oproti minulým obdobím výrazně poklesl zisk z pěstební činnosti, který může souviset s klesajícím objemem zakázek. Zisk těžební činnosti se též mírně snížil, nedosáhl však tak výrazného poklesu jako ceny surového dříví. Tento vývoj je překvapivý a lze jej pouze zdůvodnit racionalizací prací v těžební činnosti a výhodnější skladbou realizovaných sortimentů.
Školkařství zaznamenalo ve všech sledovaných letech ztrátu, její výše se však postupně snižuje. Zvyšování podílu přirozené obnovy tlačí na omezování kapacit školkařských provozů.
Výkon práva myslivosti v pronajatých honitbách působí též negativně na hospodaření podnikatelských subjektů. Vykazované hodnoty se vztahují k ploše lesa, na které subjekt provádí lesnické práce, nikoliv k ploše honitby.
V nelesnických činnostech podnikatelské subjekty proti minulým obdobím výrazně snížily ztrátu na 141 Kč/ha obhospodařované plochy. Záporný hospodářský výsledek nelesnických činností ovlivňuje úspěšnost podnikání těchto subjektů po celou dobu jejich existence.

6.3 Sociální situace v lesním hospodářství

Sociál Aspects in the Forestry Sector

6.3.1 Stav na trhu práce

Employment market

Počet pracovníků lesního hospodářství se dále snížil. Trend snižování pracovníků trvá nepřetržitě již od roku 1989. V roce 2002 počet pracovníků lesního hospodářství klesl na úroveň 44 % počtu pracovníků lesního hospodářství v roce 1989. Při zachování objemu prací je zřejmé, že produktivita práce vzrostla více jak dvojnásobně.
Meziročně došlo ke snížení o 4 102 pracovníků, tj. o 13,8 %. Tento pokles je v předcházejícím pětiletém období nejvýraznější. Výrazný pokles cen surového dříví vyvolal celou řadu úsporných opatření, která se nevyhnula ani personální oblasti. Největší pokles zaznamenal soukromý sektor, který koncentruje převážnou část lesnických dělnických profesí.

6.3.2 Vývoj průměrných mezd

Average income in forestry

Průměrná mzda zaměstnanců v lesním hospodářství vzrostla oproti předchozímu roku o 5,5 %. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví po delším období opět předstihlo růst mezd v průmyslu (nárůst o 1,3 %), i v celém národním hospodářství (nárůst o 1,0 %). Průměrná měsíční mzda v lesním hospodářství je však stále o 2 015 Kč nižší než průměrná mzda v národním hospodářství

6.3.3 Ochrana zdraví a bezpečnost při práci

Safety and health protection

Značně rizikovými činnostmi, z hlediska ohrožení bezpečnosti a zdraví osob, jsou v lesním hospodářství stále těžba, soustřeďování a odvoz dřeva. Na počtu pracovních úrazů a smrtelných pracovních úrazů (SPÚ), ke kterým v souvislosti s prováděním těchto činností dochází, se ve většině případů podílí nekázeň a neodpovědnost samotných pracovníků k vlastnímu životu a zdraví. Proto je třeba, aby kontroly byly zaměřeny zejména na předcházení pracovním úrazům.
V roce 2002 došlo v lesním hospodářství k l 119 pracovním úrazům, z toho ke dvěma smrtelným pracovním úrazům. V jednom případě se jednalo o nebezpečný způsob práce při odvozu dřeva a ve druhém případě pak o běžné pracovní riziko a přírodní vlivy.
Dnem 1. ledna 2002 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým byla zrušena evidence těžkých pracovních úrazů.

6.4 Finanční prostředky státního rozpočtu pro lesní hospodářství

State Budget Funds for the Forestry Sector

Parlament České republiky schválil v rámci státního rozpočtu pro rok 2002 v kapitole MZe podpory lesnímu hospodářství ve výši 785 mil. Kč.
Kromě těchto finančních prostředků směřovalo dále do lesního hospodářství:

• na zalesňování zemědělských pozemků z dotací agro
komplexu 89 mil. Kč,

• na úhradu úroků z úvěrů pro lesní hospodářství37 mil. Kč
z prostředků Podpůrného a garančního rolnického
a lesnického fondu, a.s.,

• na podporu hospodaření ve vojenských lesích 61 mil. Kč
z rozpočtu MO a

• na zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa a k pří
rodě šetrnému hospodaření v lesích, především
národních parků a chráněných krajinných oblastí, ze
Státního fondu životního prostředí 126 mil. Kč.

6.4.1 Finanční povinnosti státu vyplývající z lesního zákona

Governmental financial obligations subject to the Forest Act

Finanční povinnosti státu jsou hrazeny v plném rozsahu ve všech případech, s výjimkou meliorací a hrazení bystřin v lesích.
Požadavky na meliorace a hrazení bystřin v lesích ve veřejném zájmu překračují možnosti státního rozpočtu a proto jsou uspokojovány podle volných finančních zdrojů v pořadí jejich uplatnění.
V rámci těchto povinností bylo celkem převedeno 283,9 mil. Kč. Největší objem směřoval jako každoročně právě na meliorace a hrazení bystřin v lesích. Na tato opatření bylo poskytnuto 124,3 mil. Kč. Výsledkem této aktivity jsou meliorace lesních půd na ploše 252 ha, odstranění následků živelních pohrom na bystřinách v délce 45 km a obnovení retenční schopnosti retenčních nádrží v rozsahu 24 tis. m3 vody.
Služby odborného lesního hospodáře hrazené státem využívá převážná část vlastníků lesních majetků do 50 ha. Na tuto službu, vykonávanou na rozloze téměř 345 tis. ha lesa, bylo vynaloženo státem 119,4 mil. Kč.
Na zpracování lesních hospodářských osnov bylo vynaloženo 29,1 mil. Kč. Od 1. ledna 2003 začaly platit nové lesní hospodářské osnovy na rozloze 40 tis. ha lesních pozemků.
Částečná úhrada zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin byla poskytnuta na plochu 2 206 ha lesa a dosáhla výše 11,1 mil. Kč. Podíl melioračních a zpevňujících dřevin dosahuje až 30 % všech vysazených dřevin v porostu, což odpovídá založení asi 11 tis. ha smíšených lesních porostů.

6.4.2 Služby, kterými stát podporuje hospodaření v lesích

Services provided by government for forest management

Služby poskytované státem zabezpečují vlastníkům lesů ochranu jejich lesů před škodlivými činiteli. V rámci poradenské činnosti jsou vlastníkům lesů poskytovány aktuální informace k preventivní ochraně jejich lesů a k možnostem ochranných opatření proti škodlivým vlivům.
V roce 2002 pokračovala realizace rozsáhlých opatření, která byla stanovena pro imisemi nejvíce postižené lesy na základě usnesení vlády ČR č. 532 ze dne 31. května 2000. Celkově byla vynaložena na tato opatření částka ve výši 68,5 mil.Kč.
V imisních oblastech Krušných hor a Orlických hor bylo provedeno letecké vápnění dolomitickým vápencem na ploše 8,2 tis. ha. Pro vápnění lesních porostů byl aplikován dolomitický vápenec s obsahem MgC03 min. 36,5 %, a to rovnoměrným rozptylem v dávce 3 tuny na l ha. Takto oše-řené plochy v Krušných horách zasahovaly do kraje Karlovarského (celkem 3 087 ha v lokalitách Kraslice, Horní Blatná a Jáchymov) a kraje Ústeckého (celkem 4 694 ha v lokalitách Klášterec n. Ohří, Litvínov, Most a Děčín). V Orlických horách (v kraji Královéhradeckém) bylo ošetřeno 419 ha imisemi zatížených lesů. Celkové náklady na vápnění všech lokalit dosáhly 53,4 mil. Kč.
Ke zlepšení stavu lesů, poškozených imisemi, se uskutečnilo letecké hnojení práškovým hnojivem Silvamix v dávkách 300 kg nebo 600 kg na l ha lesa. Celkově tak bylo ošetřeno 725 ha lesů v oblasti Kraslic a Horní Blatné (kraj Karlovarský) a 193 ha lesů v oblasti Orlických hor (kraj Královéhradecký) s cílem obohatit půdu o Mg, P, K a stopové prvky. Vynaložené náklady na toto opatření činily 11,2 mil. Kč.
V návaznosti na tyto činnosti provedl VÚLHM výběr ploch pro vápnění (na základě analýz humusu, minerální půdy a asimilačních orgánů), odběry a analýzy půdních vzorků před aplikací vápence, kontrolu kvality použitého vápence a rovnoměrnosti vápnění a celkové vyhodnocení kvality a účinnosti vápnění a hnojení lesů v imisních oblastech.
Nepostradatelnou službou pro vlastníky lesů bylo nadále zabezpečení komplexní letecké hasičské služby na celkové ploše 2,4 mil. ha lesních pozemků v lesích na území ČR (bez lesů v působnosti MO a MŽP) s cílem ochrany lesů před lesními požáry. Tato činnost byla zabezpečena Leteckou službou Policie České republiky a leteckou společností JAS AIR, s.r.o. se sídlem letiště Hosín. Celkem bylo vynaloženo na tuto službu 15 mil. Kč. Letouny ve II. a I. stupni pracovní pohotovosti provedly celkem 388 letů, při kterých nalétaly 415 hodin, a zjistily 8 požárů. Současně bylo v tomto období hasebními letouny provedeno 43 hasebních zásahů u 3 lesních požárů, při kterých bylo nalétáno 11 hodin a spotřebováno 51 litrů Pirocoolu. Tato služba zůstává nadále v ochraně lesa přínosem, přestože oproti minulým rokům se projevilo v roce 2002 nižší ohro-

žení lesů požárem v důsledku většího množství srážek a nižších teplot v měsících duben až září.
Velkoplošné zásahy v ochraně lesa byly provedeny letecky pouze proti pilatce smrkové v oblasti východních Čech (650 ha) a severní Moravy (570 ha) a proti klíněnce jírov-cové v oborách Vlková a Březka na celkové ploše 70 ha. Dále se uskutečnily obranné zásahy proti komárům v kalamitně postižených lokalitách lužních lesů Břeclavska a Strážnická a v oblastech postižených povodněmi v srpnu 2002.