ÚHÚL Brandýs nad Labem

Nová stránka 2

9. Navazující činnosti a odvětví

Related Activities and Sectors

9.1 Ochrana životního prostředí

Protection of the Environment

Lesní ekosystémy jsou mimořádně cennou součástí zvláště chráněných území, tedy území přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných. Jejich celková výměra je odhadována na 700 tis. ha, což představuje 26,5 % výměry všech lesů ČR.
V rámci péče o les se realizovala obnova lesa na ploše 416 ha, z toho byla na 40 ha, tj. cca 10 % obnova přirozená. Podíl listnatých dřevin v obnově činil 43 %. Výchova porostů byla zaměřena především na zlepšení druhové skladby. Rozsah probírek klesl proti minulému roku programově cca na polovinu a výměra prořezávek zůstává stabilizována na zhruba jeden tis. ha.

Téměř o třetinu stoupla celková těžba dřeva na 300 tis. m3, a to především díky trojnásobnému nárůstu nahodilé těžby v NPŠ (148 tis. m3 živelní). Celkově proto i výrazněji stoupl podíl nahodilé těžby na celkové těžbě (63 %).
Pokračoval pozitivní vývoj v ochraně lesa zejména v NPŠ. Díky důslednému zpracování kůrovcem napadených stromů, chladnému a deštivému počasí posledních let i zeslábnutí zdroje šíření kůrovce v NP Bavorský les, je již kůrovec na většině území NP v základním stavu. Bylo zpracováno pouze necelých 11 tis. m3 kůrovcového dříví včetně lapáků (z toho 743 m3 na l 403 ha I. zóny včetně asanačního pásu při státní hranici na Trojmezné), což je 6,8 % nahodilé těžby v NP.

V NPČŠ způsobila výraznější škody sypavka vejmutovková.
Pro NPP byl zpracován s platností od 1. 1. 2003 lesní hospodářský plán podle zcela nové metodiky připravené pro území NP. V souladu s účelovým posláním lesů v NP, s postupy stanovenými v plánech péče jednotlivých NP a s všeobecnou podporou k přírodě blízkým formám hospodaření v lesích, nová metodika především ustupuje při stanovení zásob dřeva a při výpočtu etátu od dosavadního principu lesa věkových tříd a za základ bere CBP získávaný z pravidelné statistické inventarizace. Metodika se ověřuje i v dalších dvou NP.

Na úseku péče o zvěř pokračovalo úsilí o optimalizaci skutečných stavů spárkaté, zejména jelení zvěře.V NPŠ vedlo k zásadnímu snížení škod způsobovaných touto zvěří v zimním období zprovozněním všech 16 přezimovacích obůrek. Plán lovu však nebyl splněn. Od roku 1996 i nadále platí zákaz lovu srnčí zvěře a starších jelenů. Díky důsledné koncepční redukci jelení zvěře v posledních letech v KRNAP bylo možné přejít ke standardnímu managementu. V NPP byla zcela eliminována nepůvodní daňci zvěř a došlo k cílenému radikálnímu poklesu stavu zvěře mufloní.

9.1.1 Certifikace trvale udržitelného hospodaření v lesích

Certification of sustainable forest management

V Evropě se celková rozloha lesů certifikovaných podle dvou hlavních používaných systémů - PEFC (Pan European Forest Certification) a FSC (Forest Stewardship Council) -dále zvětšovala a koncem roku 2002 již přesáhla 67 mil. ha, z toho PEFC cca 46 mil. ha lesů (Finsko 21,9 mil. ha, Norsko 9,4 mil. ha, Německo 6,2 mil. ha, Rakousko 3,9 mil. ha atd.). PEFC je tak i nadále nejrozšířenějším certifikačním systémem, a to nejenom v Evropě, ale i ve světovém měřítku. V ČR činila celková plocha lesů certifikovaných podle systému PEFC l 789 tis.ha (tj. dvě třetiny z celkové rozlohy lesů); z toho tvořily lesy nestátních vlastníků 245 tis. ha.
Systém certifikace lesů podle systému PEFC, který se v ČR nejvíce používá, je založen na principu regionální certifikace, kdy certifikační orgán jako nezávislá třetí strana posuzuje soulad hospodaření v lesích v rámci územní jednotky (regionu) bez ohledu na majetkové hranice jednotli-

vých vlastníků s kritérii a požadavky obsaženými v šesti základních dokumentech národního systému certifikace. Z praktických důvodů je za region pokládáno celé území ČR. To umožňuje, aby se do certifikace zapojili i drobní soukromí vlastníci lesa a uživatelé lesních pozemků, u nichž by bylo jinak hodnocení kritérií trvale udržitelného hospodaření značně problematické a finančně příliš nákladné.
V souladu s těmito pravidly vykonává od roku 2002 funkci žadatele o certifikaci nově vzniklé zájmové sdružení právnických osob nazvané Sdružení vlastníků a správců lesních majetků ČR. To také požádalo v zastoupení vlastníků nezávislý certifikační orgán, akreditovaný podle evropské normy EN 45 012, o provedení certifikačního auditu. Certifikát, který vystavila na základě tohoto auditu v minulém roce česká pobočka renomované zahraniční firmy BVQI (Bureau Veritas Quality International), platí po dobu 5 let, tj. až do roku 2006.

9.2 Myslivost

Game Management

Myslivost v České republice prošla v roce 2002 zásadní legislativní změnou, kdy od 1.7.2002 nabyl účinnosti nový zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., a navazující předpisy vydané k jeho provedení. Nová právní úprava zrušila možnost vyhrazování honiteb, a proto v rámci celkových výsledků mysliveckého hospodaření již tyto údaje nejsou vykazovány.
K 31. 12. 2002 je v České republice v rámci působnosti Ministerstva zemědělství (tedy bez NP) uznáno na celkové výměře honební plochy 6 678 215 ha 5368 honiteb, což představuje 6 608 143 ha honební plochy. Dále pak je 159 obor s celkovou výměrou 43 495 ha a 46 samostatných bažantnic s celkovou výměrou 26 577 ha. Průměrná výměra honitby je l 231 ha, obory 274 ha a bažantnice 578 ha.

Vývoj početních stavů u většiny spárkaté zvěře, zejména jelení, daňci a mufloní vykazuje stagnující stav. U zvěře srnčí a zvláště pak černé je patrný nárůst jarních kmenových stavů a zejména pak výše lovu této zvěře. Nárůst počtu jarních kmenových stavů je u černé zvěře způsoben především nesprávným odstřelem dospělých kusů, a tím narušení věkové i sociální struktury zvěře. Příčiny tohoto zvýšení odlovů černé a srnčí zvěře nejsou však jednoznačné, nebot odlovy roku 2002 byly ovlivněny více faktory, které mají na výši odlovů vliv. Byla to zejména změna v přístupu k plánování mysliveckého hospodaření, která byla dána novou legislativní úpravou, nové zavedení povinnosti označování ulovené zvěře prostřednictvím plomb, ale i termín ukončení nájemních smluv na pronájem honiteb.

Sčítané jarní stavy, u nás původních a z hlediska mysliveckého významu hlavních druhů drobné zvěře, které v posledních desítkách let prošly z důvodu zhoršení životních podmínek, zvýšeného predačního tlaku a v neposlední řadě i vlivem vysokého nárůstu populace černé zvěře, silným poklesem, se v posledních třech letech stabilizují.
Značný vliv na statistické údaje bažantí zvěře a divokých kachen má podíl vypouštěné zvěře. Přitom se pokles hnízdní populace odhaduje na polovinu počtu v 80. letech. Koroptev není v našich honitbách lovena od začátku 80. let a současný ustálený stav je přisuzován zvýšenému zájmu o posílení zbytkových stavů.

Ve výzkumné činnosti zaměřilo MZe svoji pozornost na následující oblasti:
• Přežívá ní zvěře v pozměněných přírodních podmínkách.
• Záchrany ohrožených druhů zvěře.
• Sledování vývoje početních stavů zvěře a rizik s tím spojených.
• Analýzy zdravotního stavu populace zaječí zvěře v ČR v roce 2002 ve vybraných lokalitách.
• Analýzy zdravotního stavu populace srnčí zvěře v ČR v roce 2002 ve vybraných lokalitách.
• Sledování ukazatelů zdravotního stavu zaječí zvěře a jejich periodické porovnání s předchozími obdobími.
• Vyhodnocování pastevního tlaku spárkaté zvěře na stanoviště v biologicky cenných oblastech.
• Dotváření sítě agroenvironmentálního monitoringu ČR.
• Realizace reintrodukčního programu tetřeva hlušce.
• Vyhodnocování vývoje početních stavů zvěře v jednotlivých, záplavami nejvíce postižených okresech.
• Vyhodnocování úbytku necílových organizmů ze skupiny lovné zvěře po aplikaci vybraných prostředků na ochranu rostlin.
• Zjišťování vývoje početního stavu lišek ve vztahu k vytipování oblastí maximálního rizika vzniku ohnisek vztekliny a oblastí destabilizace populací drobné zvěře.
• Vyhodnocování účinnosti dotací na podporu ohrožených druhů zvěře (bílá jelení zvěř, koza bezoárová, tetřevovití a koroptev polní).
• Sledování zdravotního stavu spárkaté zvěře ve vztahu ke škodám na lesních porostech.
• Vyčíslováníškod působených zvěří na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech.

MZe finančně podporovalo následující činnosti v oblastech:
a) společenských aktivit:
• Výchovu mládeže k ochraně přírody a myslivosti.
• Propagaci myslivosti a ochrany přírody.
• Záchranné chovy dravců.
• Podporu myslivecké kynologie.
• Vyhodnocování chovu zvěře.
b) funkčních úkolů v myslivosti:
• Mysliveckou statistiku.
• Využití metody kontroly ulovené zvěře.
• Pořádání seminářů s mysliveckou tematikou.
• Úhradu nákladů spojených s programem na záchranu
ohrožených druhů - tetřev hlušec.

9.3 Vodní hospodářství, meliorace a hrazení bystřin

Water Management, Forest Reclamation and Torrent Control

Vztahy vodního hospodářství a lesního hospodářství jsou cíleně uplatňovaným fenoménem pro naši krajinu v posledních desetiletích jako půdoochranná, vodoochranná, vodohospodářská, kolmační, retenční funkce lesů. Z výčtu nej-častěji využívaných funkcí lesa je zřejmý jeho podíl na kvalitě životního prostředí pro člověka a zejména význam lesa pro prostředí, aby bylo pro člověka obyvatelné bez obtížně a nákladně řešitelných problémů. Absence lesa v životním prostředí vyvolá neřešitelné potíže pro rozvoj společnosti v takto ochuzené oblasti. Výrazně se funkce požadují v horských zalesněných pramenných oblastech vodních toků k zajištění půdoochranných účinků, pro ovlivnění kvality vody v území, vodního režimu při srážkoodtokovém cyklu, pro zabezpečení přiměřené ochrany krajiny před vodním živlem a pro obyvatele, kteří toto území využívají.
Tyto funkce lesů se souhrnně utvářejí ve všech zalesněných územích vodních toků, a byly pro vybrané oblasti formulovány nařízeními vlády jako Chráněné oblasti přirozené akumulace vod postupně v roce 1978, 1979 a 1981. Tato vodohospodářsky významná území se rozkládají asi na 600 tis. ha lesů, to je asi na 23 % plochy lesů v ČR. V nich vodohospodářské funkce podporují samotné ekosystémy, hospodářské postupy a objekty na lesních pozemcích a pozemcích, které s nimi nezbytně souvisejí pro jejich pořízení nebo údržbu. Tato nařízení tehdy vyjádřila věcnou i politickou vůli na podporu ochrany vodních zdrojů kvalitní vody pro trvalý rozvoj. V současné době tyto vztahy jsou předmětem Zásad státní lesnické politiky jako veřejně prospěšné funkce lesa ve veřejném zájmu. Je sice vytvořen předpoklad udržení vodohospodářské účinnosti lesa, kterou je třeba řízené podporovat a postupně dochází ke zvyšování významu mimoprodukčních funkcí. Avšak možnosti státu pro přímé zakázky nebo pro úhrady omezování vlastníka lesa jsou v současnosti omezené a zdaleka nedosahují výše nezbytných potřeb těchto funkcí lesa.
Od 50. let minulého století dochází k prokazatelnému zhoršování stavu protierozních a protipovodňových opatře-

ní jako celku a tedy i ve vyhlášených Chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Tento proces se dosud nepodařilo zastavit a v rámci preventivních opatření připravovaných LČR je odhadována potřeba finančních prostředků na nápravu nevyhovujícího stavu ve výši 280 mil. Kč ročně.
S problematikou vodohospodářských funkcí lesů přímo souvisí problematika meliorací a hrazení bystřin, l v roce 2002 byla povodňová situace na drobných vodních tocích - bystřinách v ČR nepříznivá. Negativně se projevila ve 12 krajích a hlavně v okresech Benešov, Český Krumlov, Pra-ha-západ, Klatovy, Teplice, Blansko, Beroun, Plzeň-jih. V širokém průměru vysoké průtoky přesahující stavy opakující se s pravděpodobností l % a menší se objevily především pod soutoky významných vodních toků, v korytech řek a v jejich nivách.
Významnou pozitivní skutečností je výsledek šetření povodňových škod na drobných vodních tocích - bystřinách v odborné správě LČR. Škody na neupravených úsecích byly způsobeny nekapacitními profily koryt nebo jejich nefunkčními vegetačními doprovody. Škody na upravených úsecích byly řádově nižší a projevily se především přemisťováním uložených splavenin z horních přehrážek korytem bystřiny do výústních tratí nebo do toku vyššího řádu. Povodňové průtoky potvrdily jejich funkčnost i po jejich stoletém trvání, s výjimkou nedostatečné prevence při jejich údržbě a péči.
Povodně v roce 2002 zasáhly výrazně ta území, která byla postižena katastrofálními srážkami opakovaně v letech 1872, 1890, 1901 - 1904, což jsou přítoky Berounky, Sázavy a střední Vltavy. Tato území byla se státní pomocí upravena jak charakteristickými stavbami, tak biotechnic-kými opatřeními a současně zalesněna v erozně ohrožených plochách povodí. Komplexně zahrazené bystřiny, i po období své životnosti, stále rozhodují o své úspěšnosti a výši následných škod i kvalitě využívaného území obyvateli.
V roce 2002 bylo poškozeno 123 uzemiv povodích bystřin ve 30 okresech a povodňové škody dosáhly 124,4 mil. Kč.

Převážně jde o práce neinvestičního charakteru. V působnosti odborné správy drobných vodních toků - bystřin u LČR byla nejvíce postižena oblast Oblastní správy toků Benešov (69 lokalit, škody dosáhly 46,5 mil. Kč), OST Brno (15 lokalit, škody 36,9 mil. Kč), OST Teplice (12 lokalit, škody 25,0 mil. Kč), OST Plzeň (21 lokalit, škody 9,1 mil. Kč), OST Hradec Králové (3 lokality, škody 5,0 mil. Kč), OST Frýdek-Místek (3 lokality, škody l,9 mil. Kč).
Průchod povodně způsobil v korytech bystřin nátrže břehů, poruchy opevnění a poškození vodních děl. Přemístěné nánosy splavenin omezily kapacitu koryt a průchodnost vody korytem. Obnovení funkčnosti koryt v místech poruch a odstraňování následků povodní je prvořadým úkolem k omezení vzniku druhotných škod. V roce 2002 bylo na sanace povodňových škod uvolněno z vlastních prostředků LČR 159 mil. Kč. Postupné odstraňování škod bude navazovat na investorskou přípravu jednotlivých akcí a především s ohledem na získání potřebných finančních prostředků. Dokončení sanací škod z roku 2002 se předpokládá v roce 2005.
Odvětví lesního hospodářství MZe od roku 2000 připravilo zpracování plánů území ohrožených bystřinami jako preventivní opatření v ohrožených územích. Jsou v nich vy-

značeny charakter, intenzita a rozsah nebezpečí výskytu katastrofální události, ale také podklady pro správce bystřiny, včetně vymezení záplavového území. Plány se před dokončením projednávají s dotčenými orgány státní správy, obecními úřady a s odborným správcem bystřiny. Po dokončení se těmto orgánům a organizacím předávají k využití. Dosud bylo zpracováno 7 ucelených povodí bystřin.

9.4 Dřevozpracující průmysl

Timber Industry

Dřevozpracující průmysl zahrnuje 5 oborů, které se v roce 2002 podle předběžných údajů podílely na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb následovně:
• Výroba pilařská a impregnace dřeva - 27,1 % (pokles
o 2,4 % oproti roku 2001).
• Výroba dýh, překližkových a aglomerovaných výrobků -
14,7 % (nárůst o 0,9 %).
• Výroba stavebně truhlářská a tesařská (výroba oken,dve-
ří,zárubní), dřevěných staveb, jejich prvků, lepených
a ohýbaných konstrukcí - 44,2 % (nárůst o 1,2 %),
• Výroba dřevěných obalů, včetně palet - 6,4 % (pokles
o 1,1 %).
• Výroba jiného zboží ze dřeva, výroba korkařská a koší-
kářská - 7,6 % (nárůst o 1,0 %).
Dřevozpracující průmysl zpracovává téměř výhradně tuzemskou obnovitelnou surovinu -surové dříví, nejvíce jehličnatou a listnatou kulatinu. Ve srovnání s předcházejícím rokem došlo celkově u dřevozpracujícího průmyslu k další stagnaci či poklesu výroby. Zvláště negativně se projevila recese a snížená poptávka po výrobcích v zemích EU, a to zejména v SRN a v Rakousku. Mnozí výrobci proto zaznamenali pokles tržeb, někteří - zejména z oblasti pilařské výroby - dokonce ukončili svoji činnost. Jak je i výše uvedeno, z,měnil se podíl jednotlivých oborů ve struktuře cel-

kových tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Restrukturalizace dřevozpracujícího průmyslu pokračuje (pokles pilařské výroby a výroby dřevěných obalů včetně palet a nárůst výroby více sofistikovaných produktů - tj.dýh, překližek, aglomerovaných výrobků a stavebně truhlářské a tesařské výroby.
Celkem bylo zpracováno v tuzemsku 6,7 mil. m3 jehličnaté a listnaté kulatiny (oproti roku 2001 pokles o cca 4 %) a výroba řeziva dosáhla objemu 3,8 mil. m3 (pokles o cca 3 %). Spotřeba řeziva v tuzemsku ve výši 2,7 mil. m3 se však zvýšila téměř o 7 %, což lze považovat za pozitivní tendenci. Vývoz řeziva ve výši 1,45 mil. m3 představoval pokles o 13 %.