Ohrožení srnčí zvěře sečí travních porostů

Seč travních porostů ve volné krajině představuje zdroj ohrožení srnčí zvěře, a to především srnčat. Důvodem je, že tato jsou srnou v prvním měsíci svého života tzv. odkládána (ukrývána na vhodné místo, velmi často do vysokého travního porostu). Odložené srnče je tak skryto před zraky predátorů a srna jej několikrát denně navštěvuje a kojí. Srnče je při náznaku svého ohrožení (např. blízkost predátora vnímaná zrakem, či sluchem) pudově vedeno k přikrčení se a vyčkání ve strnulé poloze do doby, než možné ohrožení nepomine. V důsledku tohoto instinktivního chování srnče neuniká ani před žací lištou, což se mu stává osudným. Z provedených anket vyplývá, že ročně v ČR podlehne zraněním způsobeným při kosení pícnin na 50 000 kusů srnčí zvěře. Na druhou stranu je nutné uvést, že myslivcům podaří ročně zachránit přes 40 000 srnčat. Závažnost tohoto problému je zřejmá i z ust. § 10 odst. 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen zákon), které stanovuje povinnosti vlastníkům honebních pozemků a provozovatelům mechanizačních prostředků na kosení pícnin. Uživatelé honiteb jsou podle ust. § 11 odst. 2 zákona na základě oznámení vlastníků, popř. nájemců honebních pozemků povinni provést opatření k záchraně zvěře.

Prevenci těchto škod na zvěři představuje především intenzivní spolupráce zemědělských subjektů a uživatelů honiteb, spočívající v hlášení záměru sečení travních porostů a následné záchraně srnčat.

Následující kartogram je tematicky zaměřen právě na problematiku ohrožení srnčí zvěře v souvislosti se sečením travních porostů a vznikl na základě poptávky Výzkumného ústavu zemědělské techniky, v. v. i., jako součást projektu NAZV QJ1530348 „Prevence a snižování škod působených zvěří a na zvěři při zemědělském hospodaření pomocí legislativních opatření a nových technických řešení“, který vypsala Národní agentura pro zemědělský výzkum. Podrobnosti o tomto projektu je možné najít zde.

Jako zásadní ukazatel velikosti populací srnčí zvěře v území byla zvolena výše odlovu, zejména pro svou relativní nejvyšší přesnost a také proto, že je většinou přímo úměrná skutečným početním stavům zvěře v území. Vstupní údaje o odlovu byly získány z myslivecké evidence.

Pro tvorbu kartogramu byla využita vrstva hranic honiteb, zpracovaná ÚHÚL na základě údajů předaných orgány státní správy myslivosti.
Vstupní údaje o trvalých travních porostech pro rok 2016 byly získány z evidence veřejného registru půdy LPIS (Land Parcel Identification System), který je jedním z geografických informačních systémů pro území Evropské unie. Data o ploše travních porostů za rok 2018 (kartogram ke dni 31. 3. 2019) byla převzata z Crop Type Map Cz.

Ohrožení srnčí zvěře sečí travního porostu v honitbách na území ČR
Kartogramy znázorňují index ohrožení srnčí zvěře sečí travního porostu na ploše každé honitby. Hodnota indexu představuje součin výše odlovu srnčí zvěře, přepočteného na 1.000 ha honební plochy, a procentuálního podílu trvalých travních porostů na celkové ploše honitby. Míra ohrožení srnčí zvěře sečí travního porostu je pro názornost vyjádřená odstupňovaně podle zbarvení ploch jednotlivých honiteb. Tmavší tón zelené barvy tak znamená vyšší ohrožení srnčí zvěře.