Výsledky projektu Ministerstva zemědělství, které zajišťoval IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. a ÚHÚL.
Poškození zvěří nebo mechanizací je sledováno na základě souhrnných informacích o
Okusem je míněno poškozování stromů v nejmladších porostech okusováním vegetačních výhonů. Odděleně se hodnotí poškození terminálního vrcholu a bočních výhonů. Při hodnocení okusu terminálního prýtu se zjišťuje, zda je vrchol poškozen. U bočních výhonů se hodnotí také intenzita okusu podle podílu poškozených postranních výhonů. Podíl poškozených bočních výhonů se určuje odhadem, rozlišuje se intenzita poškození do 20% a nad 20%. Podle doby vzniku se u obou typů okusu rozlišuje okus nový a starý. Nový okus zahrnuje poškození, ke kterému došlo od ukončení růstu v roce předcházejícím měření. Dřívější poškození se hodnotí jako starý okus. Pokud se na stromku vyskytuje nové i staré poškození, hodnotí se okus jako opakovaný.
Poškození lesních dřevin okusem způsobuje především jelen evropský, sika japonský, daněk skvrnitý, srnec obecný a muflon.
Loupání a ohryz je plošné poškozování kůry a lýka stromů. Jako loupání se označuje strhávání pruhů kůry a lýka v podélném směru, které vzniká v předjaří a během vegetace. K ohryzu dochází obvykle v zimním období. Na ohryzu jsou vždy patrny stopy zubů. Podle jejich šířky, počtu (popř. směru) a hloubky rýh lze určit původce. Stopy zubů užší než 4 mm zpravidla ukazují na poškození hlodavci; toto poškození se do hodnocení škod zvěří nezahrnuje. Loupání a ohryz kmene se shrnují do jedné kategorie. Při hodnocení se odhaduje, jaká část obvodu kmene je poškozena v místě, kde je poškození nejširší. Pokud se poškození vyskytuje na dvou nebo více oddělených místech, velikost poškození se sčítá a uvádí se jedním číslem pro strom. Loupání a ohryz se rozlišuje na nové a staré. Pokud k poškození došlo v době od ukončení vegetační sezóny v roce předcházejícím před šetřením, hodnotí se jako nové. Všechny případy dřívějšího poškození se hodnotí jako staré (tzn. loupání z předchozího léta se hodnotilo již jako staré poškození). Pokud se na stromě vyskytuje nové i staré poškození, rozlišuje se poškození jako opakované.
Poškození lesních dřevin loupáním a ohryzem způsobuje především jelen evropský, sika japonský, daněk skvrnitý, srnec obecný a muflon.
Do vytloukání je zahrnuto zřetelné poškození kůry kmínku, při kterém došlo k poškození lýka, způsobené vytloukáním paroží. Za poškozený se považuje strom, u kterého došlo k poškození lýka na kmeni stromu. Podobně jako u předcházejících typů se rozlišuje nové a staré poškození.
Poškození lesních dřevin vytloukáním způsobuje především jelen evropský, sika japonský, daněk skvrnitý a srnec obecný.
Jako škody mechanizací se hodnotí poškození kmene a kořenových náběhů způsobené při vyklizování dřeva mechanizačními prostředky nebo pohybem kmenů. Hodnotí se intenzita poškození a také jeho stáří. Za nové se považuje poškození, ke kterému došlo v průběhu roku předcházejícímu před rokem šetření. Veškerá poškození před touto dobou se hodnotí jako stará.
Zdoj: IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o.