Přírodní lesní oblast č. 16 – Českomoravská vrchovina
Přírodní lesní oblast 16 – Českomoravská vrchovina je z hlediska své plochy nejrozsáhlejší přírodní lesní oblastí v ČR, avšak z hlediska své lesnatosti (34 %) patří k oblastem s průměrným podílem lesů (22. v pořadí). Českomoravská vrchovina leží na hranici Čech a Moravy. Svou rozlohou zasahuje do 5 krajů. 65 % své rozlohy zasahuje do kraje Vysočina. Potom 19 % do Jihočeského kraje, 9 % do Středočeského kraje, 6 % do Pardubické kraje a 2 % do Jihomoravského kraje. Sousedí s PLO 10 – Středočeská pahorkatina na severu a západě, s PLO – 15b – Jihočeské pánve, část Třeboňská pánev na jihozápadě, s PLO 31 – Českomoravské mezihoří na severovýchodě a s PLO 33 – Předhoří Českomoravské vrchoviny na východě a jihovýchodě. Reliéf oblasti je charakterizován mírně zvlněnými tvary a převážně plochými hřbety s rozsáhlými plošinami. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol hory Javořice 837 m n. m. a nejnižší bod, respektive linie se táhne údolím řeky Jihlavy kolem města Třebíč 323 m n. m. Dále dle výškového rozdělení je oblast charakteristická převažujícím zastoupením 5. lesního vegetačního stupně (LVS) jedlových bučin. Dále jsou v oblasti zastoupeny LVS 2. bukodubový, 3. dubobukový, 4. bukový a 6. smrkobukový. Zastoupení lesních společenstev odpovídá převaze kyselé ekologické řady nad živnou (prezentovanou převážně kategorií S) a významnému podílu oglejené řady, což koresponduje s potenciálem přírodních podmínek, vyjádřeným cílovými hospodářskými soubory (CHS, uskupení lesních typů). Plošně nejvíce zastoupeným cílovým hospodářským souborem (CHS) je CHS 53 – kyselá stanoviště vyšších poloh (30 %), dále následuje CHS 55 – živná stanoviště vyšších poloh (20 %), CHS 57 – oglejená stanoviště vyšších poloh (19 %) a CHS 43 – kyselá stanoviště středních poloh (10 %). Druhová skladba v PLO 16 je výrazně ovlivněná ve prospěch jehličnatých dřevin. Z pohledu jednotlivých druhů je dominantně zastoupen smrk, následuje borovice, buk a modřín. V příměsi jsou ještě zastoupeny olše, bříza, jedle, dub a javor. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v rozpětí 6 až 7 °C, v nejvyšších polohách Žďárských vrchů klesá i pod 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje v celé oblasti více než 600 mm, většinou nad 650 mm. Z hlediska majetkových poměrů největší podíl na Českomoravské vrchovině zaujímají státní lesy (35 %) a shodně také lesy v majetku fyzických osob (35 %). Největším vlastníkem lesů v oblasti je státní podnik Lesy České republiky, s. p. Z hlediska trendů změn využití krajiny je pro oblast zřejmý úbytek orné půdy, naopak významný je nárůst lesních pozemků, trvalých travních porostů a pozemků ostatních. Z hlediska stability krajiny je příznivý také nárůst zahrad, vodních ploch a ekologicky stabilních krajinných prvků. Nicméně se také trvale projevuje během hodnoceného období nárůst zastavěných ploch.
