Podrobnosti o Nařízení EU proti odlesňování

A proč tyto komodity?

Stálé rozšiřování jejich produkce je hlavní příčinou globálního odlesňování.

 Co Nařízení nařizuje?

1) PŘED UVEDENÍM NA TRH vykonat tzv. náležitou péči pro relevantní produkty, tj. přesvědčit se, že:

  • při produkci v nich obsažených relevantních komodit nedošlo k odlesnění po datu 31. 12. 2020 a   v případě dřeva nedošlo ani k degradaci lesa po tomtéž datu,
  • při výrobě relevantních produktů a relevantních komodit nebyly porušeny právní předpisy země produkce.

2) PŘED UVEDENÍM NA TRH nebo vývozem vložit do informačního systému prohlášení o náležité péči.

Proveditelnost: od 30. 12. 2024

výjimka: mikropodniky a malé podniky (rozhodné datum pro kategorii 31. 12. 2020):

platnost od 30. 6. 2025 KROMĚ DŘEVA

Kterých produktů se Nařízení týká – co jsou relevantní produkty?

Nařízení se týká produktů uvedených v Příloze I a zároveň obsahujících některou z relevantních komodit v jakémkoli množství bez ohledu na to, zda byla vyrobena v EU nebo mimo EU a také bez ohledu na to, zda obsažená relevantní komodita již byla dříve uvedena na trh EU či nikoli (např. výrobce čokolády podléhá požadavkům Nařízení i v případě, že v čokoládě obsažené kakao již bylo předtím uvedeno na trh EU a splnilo požadavky náležité péče).

Některé produkty uvedené v Příloze I mají před HS kódem „ex“ – to znamená, že ze všech produktů spadajících pod daný HS kód jsou Nařízením regulovány pouze ty, které jsou v Příloze I výslovně uvedené.

Pokud v Příloze I daný produkt není uvedený, není Nařízením dotčen ani v případě, že obsahuje relevantní komodity nebo jejich deriváty – např. mýdlo s obsahem palmového oleje.

S výjimkou dřeva se toto Nařízení nevztahuje na relevantní produkty uvedené v Příloze I, které byly vyrobeny přede dnem 29. 6. 2023.

Kterých osob se Nařízení týká?

Všechny články dodavatelského řetězce nesou odpovědnost za případné porušení Nařízení.

Nařízení se tedy týká nejen primárních producentů v EU a importérů, ale také následných zpracovatelů, obchodníků a exportérů. Subjekty v následných článcích dodavatelského řetězce, které jsou malým či středním podnikem, mikropodnikem nebo fyzickou osobou, mohou využít zjednodušených povinností.

Kategorie podniků jsou stanoveny směrnicí 2013/34/EU.

Co znamená odlesňování a degradace lesa?

Odlesňováním se rozumí přeměna lesa na zemědělsky užívanou půdu, ať už je způsobena člověkem či nikoli. Jeho hlavní příčinou je rozšiřování produkce sóji, palmového oleje, kakaa, kávy, kaučuku a hovězího dobytka. Přeměna pro jiné účely, jako je rozvoj měst nebo infrastruktura, nespadá pod definici odlesňování. Například dřevo z lesní oblasti, které bylo legálně vytěženo na stavbu silnice, je v souladu s Nařízením.

Degradací lesa se rozumí přeměna původních nebo přirozeně se obnovujících lesů na lesní plantáže nebo jiné zalesněné plochy a přeměna původních lesů na vysazené lesy.

Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem zmíněných komodit, cítí zodpovědnost za tento proces a chce jeho postup zastavit.

Počítala by se přírodní katastrofa jako odlesňování?

Případ lesa, který prodělal požár a následně byl přeměněn na zemědělskou půdu (po 31. 12. 2020), se podle Nařízení považuje za odlesňování. Pokud je dotčenému lesu umožněna regenerace, nebude to považováno za odlesňování a hospodářský subjekt může získávat dřevo z tohoto lesa, jakmile znovu vyroste.

Kdo je hospodářský subjekt?

Hospodářský subjekt je fyzická či právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí na trh EU (vč. importu) nebo exportuje relevantní produkty či komodity, jakož i následný zpracovatel a v dalších stupních dodavatelského řetězce také obchodník, který není malým a středním podnikem.

Příklad: pokud společnost A importuje kakaové máslo, u kterého již byla vykonána náležitá péče, a společnost B z něj vyrobí čokoládu a uvede ji na trh EU, pak obě společnosti jsou hospodářskými subjekty a musí splňovat požadavky Nařízení.

Co to znamená „vykonávat náležitou péči“?

Před uvedením relevantních produktů na trh nebo před jejich vývozem je třeba:

  • shromáždit informace dle článku 9 (popis + název, množství, země produkce, geolokalizace, kdo jim dodal, kterému podniku/obchodníku dodali, informace o tom, že relevantní produkty nezpůsobují odlesňování a byly vyrobeny v souladu s legislativou v zemi původu)
  • ověřit a analyzovat shromážděné informace a další dokumentaci dle článku 10 a posoudit, zda existuje riziko, že relevantní produkty, které mají být uvedeny na trh nebo vyvezeny, jsou nevyhovující (pro zemi původu zvážit: riziko přiřazené Komisí EU, výskyt lesů, stav odlesňování a degradace lesů, stav spolupráce s původními obyvateli, spolehlivost dokumentace, míra korupce, složitost dodavatelského řetězce, riziko mísení s produkty neznámého původu, opodstatněné obavy…)
  • případně zmírnit zjištěné riziko tak, aby bylo zanedbatelné (další dokumentace, nezávislé průzkumy atd.)
  • prohlášení o náležité péči předložit prostřednictvím informačního systému – musí obsahovat informace stanovené v Příloze II a prohlášení hospodářského subjektu, že vykonal náležitou péči a že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko
  • uchovávat záznam o prohlášeních o náležité péči 5 let ode dne předložení
  • zdokumentovat svá rozhodnutí o postupech a opatřeních ke zmírnění rizik, alespoň jednou ročně přezkoumat a případně aktualizovat a na požádání zpřístupnit příslušným orgánům
  • sdělit dalším článkům dodavatelského řetězce veškeré informace nezbytné k prokázání toho, že byla vykonána náležitá péče a že bylo zjištěno žádné nebo zanedbatelné riziko včetně referenčních čísel prohlášení o náležité péči

Hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem, může využít zjednodušený postup skrze zplnomocněného zástupce. Ale i v tomto případě si hospodářský subjekt ponechává odpovědnost za shodu příslušných produktů.

Hospodářské subjekty odebírající komodity výhradně z oblastí klasifikovaných Komisí EU jako nízkorizikové mohou vykonat zjednodušenou náležitou péči: příslušnému orgánu musí na požádání předložit relevantní dokumentaci prokazující, že existuje zanedbatelné riziko obcházení tohoto Nařízení nebo smísení s produkty neznámého původu či pocházejícími ze zemí (nebo jejich částí) zařazených do kategorie „vysoké riziko“ nebo „standardní riziko“.

Systémy certifikace mohou členové dodavatelského řetězce využít k usnadnění hodnocení rizik v rozsahu, v jakém certifikace pokrývá potřebné informace.

Pokud hospodářský subjekt nemůže shromáždit požadované informace nebo zjistí vyšší než zanedbatelné riziko a není schopen ho zmírnit na zanedbatelnou úroveň, musí upustit od uvedení na trh nebo dodání dalším článkům řetězce, jakož i od vývozu příslušného produktu.

Pro ty části relevantního produktu, pro které již náležitá péče byla vykonána, je možné se odkazovat na již předložená prohlášení o náležité péči. Referenční čísla takových prohlášení budou zahrnuta do prohlášení o náležité péči. Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky pro ty části relevantního produktu, pro které již náležitá péče byla vykonána, nemusejí vykonávat náležitou péči a nemusejí vkládat do informačního systému své prohlášení. Na požádání sdělí příslušným orgánům referenční číslo prohlášení o náležité péči pro tyto části.

Použitím odkazu na již vykonanou náležitou péči není dotčena vlastní odpovědnost za případné porušení Nařízení!

Co znamená povinnost geolokalizace?

Nařízení vyžaduje geolokalizaci všech pozemků, kde byly vyprodukovány relevantní komodity, které jsou v relevantním produktu obsaženy nebo které byly k jeho výrobě použity. Geolokalizační souřadnice musí být uvedeny v prohlášeních o náležité péči.

Geolokalizace je zeměpisná poloha pozemku popsaná souřadnicemi zeměpisné šířky a délky, udává se s přesností nejméně 6 desetinných míst. Pokud relevantní produkt obsahuje relevantní komodity vyprodukované na různých pozemcích nebo z nich byl vyroben, uvede se geolokalizace všech jednotlivých pozemků.

  1. a) pro pozemky do 4 ha se udává jedním bodem
  2. b) pro pozemky větší než 4 ha:
  • u relevantních komodit jiných než skotu se pozemek udává polygonem s takovým množstvím bodů, které dostačuje k popisu jednotlivých pozemků;
  • u relevantních produktů, jež obsahují skot nebo byly vyrobeny za použití skotu se geolokalizace vztahuje ke všem zařízením, kde byl skot chován (včetně místa narození, farem, kde byl krmen, pastvin a jatek). Zařízení se geolokalizuje jedním bodem.

U produktů, s nimiž se obchoduje ve velkém a mísí se (např. sója, palmový olej), se musí identifikovat všechny pozemky zahrnuté v zásilce. Komodity se v žádném kroku procesu nesmí smíchat s komoditami neznámého původu nebo komoditami z oblastí odlesněných nebo (v případě dřeva) degradovaných lesů po 31. 12. 2020.

Např. hromadná zásilka sóji, která pochází z několika stovek pozemků z několika zemí, by             musela být spojena s prohlášením o náležité péči, které zahrnuje všechny relevantní země produkce a informace o geolokalizaci pro každý jednotlivý pozemek za všechny tyto země.

U složených produktů, jako je např. dřevěný nábytek s různými dřevěnými komponentami, musí být geolokalizovány všechny pozemky, kde byly vyprodukovány všechny relevantní komodity použité pro výrobu.

Jakékoli zjištěné odlesnění a v případě dřeva také znehodnocování lesů na daných pozemcích automaticky vylučuje uvedení příslušných produktů na trh nebo jejich vývoz.

Jak bude přecházet dřevo a dřevařské produkty z režimu Nařízení EUTR do režimu Nařízení EUDR?

  • do 30. 12. 2024 dřevo a dřevařské produkty spadající pod regulaci Nařízením EUTR (Nařízení EU č. 995/2010) budou nadále podléhat Nařízení EUTR beze změn
  • do 31. 12. 2027 budou nadále podléhat Nařízení EUTR ty dřevařské produkty, které byly vyrobeny před 29. 6. 2023 a uvedeny na trh EU v období 30. 12. 2024 – 31. 12. 2027
  • od 31. 12. 2027 musí být dřevařské produkty, které byly vyrobeny před 29. 6. 2023 a uvedeny na trh EU od 31. 12 2027, v souladu s článkem 3 Nařízení (EU) č 2023/1115 (EUDR).

Produkty ze dřeva, které spadají do oblasti působnosti Nařízení (ES) č. 2173/2005 a vztahuje se na ně platná licence FLEGT v rámci funkčního režimu licencí, jsou v souladu s Nařízením.

Jaké jsou podmínky pro vývoz a reimport?

1) vývoz:

Exportéři musejí vykázat referenční čísla náležité péče ve své celní deklaraci. Pokud exportují produkty s relevantními komoditami, pro které již byla vykonána náležitá péče, mohou použít zjednodušení.

2) reimport:

Při vývozu ztrácí příslušný produkt svůj celní status „zboží Unie“ a je považován za nový produkt, pokud je následně znovu umístěn nebo znovu dodán na trh. Již existující prohlášení o náležité péči mohou provozovateli pomoci provést novou náležitou péči.

Na příslušné produkty propuštěné do jiných celních režimů než „propuštění do volného oběhu“ nebo „vývoz“ (např. uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťování, dočasné použití atd.) se Nařízení nevztahuje.

Týká se Nařízení také obalových materiálů ze dřeva a uživatelských příruček?

Pokud daný obalový materiál slouží jako obal či ochrana jiného produktu, nepodléhá Nařízení. Stejně tak uživatelský manuál dodávaný s konkrétním produktem Nařízení nepodléhá. Pokud obalový materiál či uživatelský manuál jsou prodávány zvlášť jako obchodovaný produkt, který teprve v následném článku obchodního řetězce bude použit výše uvedeným způsobem, pak Nařízení podléhají.

Týká se Nařízení recyklovaného papíru, lepenky apod.?

Většina produktů z recyklovaného papíru či lepenky obsahuje pro lepší vlastnosti malé procento nerecyklovaného nebo předspotřebitelsky recyklovaného materiálu. Pokud tedy produkt z recyklovaného materiálu obsahuje jakékoli procento nerecyklovaného nebo předspotřebitelsky recyklovaného materiálu, pak podléhá Nařízení.

Co znamená „v rámci obchodní činnosti“?

Obchodní činností se rozumí činnost probíhající v kontextu souvisejícím s podnikáním.

„V rámci obchodní činnosti“ znamená pro účely zpracování nebo distribuce komerčním nebo nekomerčním spotřebitelům nebo pro použití při podnikání samotného hospodářského subjektu nebo obchodníka. Zahrnuje tedy uvedení či dodání produktu na trh pro prodej či distribuci, jako dar, pro další opracování i pro použití při podnikání.

Co když je nějaká část produktu nevyhovující?

Je-li část relevantního produktu nevyhovující, musí být nevyhovující část identifikována a oddělena od zbytku před uvedením relevantního produktu na trh nebo vývozem, přičemž tato část nesmí být uvedena na trh ani vyvezena.

Pokud identifikaci a oddělení nelze provést, například z důvodu smíchání s ostatními, pak celý relevantní produkt nevyhovuje, protože nelze zaručit, že jsou splněny podmínky čl. 3 Nařízení a nesmí být tedy uveden na trh ani vyvezen.

Co je to benchmarking zemí – co znamená rozdělení na země s nízkým/ středním/ vysokým rizikem? 

Systém benchmarkingu provozovaný Komisí bude klasifikovat země nebo jejich části do tří kategorií (vysoké, standardní a nízké riziko) podle úrovně rizika produkce komodit v těchto zemích, které nezpůsobují odlesňování. Příslušnými kritérii jsou: a) míra odlesňování a znehodnocování lesů, b) míra rozšiřování zemědělské půdy pro příslušné komodity a c) produkční trendy příslušných komodit a příslušných produktů. Hodnocení může také vzít v úvahu další kritéria.