OPRL jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky. Doporučují zásady hospodaření v lesích, slouží jako podklad pro tvorbu a schvalování lesních hospodářských plánů a osnov.
Oblastní plány rozvoje lesů se vztahují ke dvěma informačním rovinám:
Výsledky ekosystémových analýz OPRL jsou podkladem pro výkon státní správy a činnost taxačních kanceláří. S výsledky OPRL pracují pracovníci ochrany přírody (národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny), výzkumných ústavů, vědci, studenti vysokých a středních škol. S odkazem na výsledky terénních průzkumů mají OPRL zásadní význam především při oceňování lesa a lesních pozemků, při tvorbě lesních hospodářských plánů a osnov, při tvorbě posudků, vyhlašování kategorizace lesů. OPRL mohou přispět k minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů v lesích. Jsou východiskem pro hodnocení potenciálních funkcí lesa a realizaci lesnických ekosystémových služeb.
Podpora státní lesnické politiky na národní úrovni s přesahem do EU
OPRL přispívají k realizaci 4 dlouhodobých cílů Koncepce státní lesnické politiky do roku 2035:
A: Zajistit vyrovnané plnohodnotné plnění všech funkcí lesa pro budoucí generace.
B: S ohledem na probíhající klimatickou změnu zvyšovat biodiverzitu a ekologickou stabilitu lesních ekosystémů při zachování produkční funkce.
C: Zajistit konkurenceschopnost lesního hospodářství a navazujících odvětví a jejich význam pro regionální rozvoj.
D: Posilovat význam poradenství, vzdělávání, výzkumu a inovací v lesním hospodářství.
Nová Lesní strategie Evropské unie (EU) do roku 2030 přijatá Evropskou komisí 16. července 2021. Strategie navazuje na strategii EU pro biologickou rozmanitost a řeší souhrnně sociální, ekonomické a ekologické aspekty. Cílem strategie EU v oblasti lesnictví je zajistit a posílit multifunkčnost lesů v EU a zdůraznit klíčovou úlohu lesníků.
Opatření na obnovu evropských lesů a na ochranu dřevozpracujících hospodářských činností, navržená Komisí, zahrnují:
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR představuje národní adaptační strategii (NAS). Adaptační strategie je zaměřena na řešení všech významných projevů změny klimatu v Česku a je v souladu s Adaptační strategií EU.
První aktualizace strategie pro období 2021–2030 byla schválena usnesením vlády č. 785 ze dne 13. září 2021. Jejím implementačním dokumentem je národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP) nebo též „akční plán“. Více zde
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP) je implementačním dokumentem Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) a byl schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16. ledna 2017. Akční plán je strukturován podle projevů změny klimatu, a to z důvodu významných mezisektorových přesahů jednotlivých projevů změny klimatu a potřeby meziresortní spolupráce při předcházení či řešení jejích negativních dopadů. Usnesením vlády České republiky ze dne 13. září 2021 č. 785 došlo k aktualizaci Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách České republiky a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Více zde
Národní lesnický program pro období do roku 2013 byl schválen vládou ČR usnesením č. 1221 dne 1. října 2008; výsledky z jednání jsou obsaženy v dokumentu „Závěry a doporučení Koordinační rady k realizaci Národního lesnického programu II“. Nalezení optimálního přístupu k obhospodařování lesů je jedním z hlavních cílů NLP pro období do roku 2013. NLP je považován za koncept trvale udržitelného obhospodařování lesů při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství (LH). NLP je součástí státní lesnické politiky a zároveň je takto naplňována Lesnická strategie pro Evropskou unii. Více zde
„Koncepce na ochranu před následky sucha pro území České republiky“, schválená vládou České republiky dne 24. července 2017 usnesením č. 528, je strategický dokument, který byl zpracován na základě výstupů činnosti Mezirezortní komise VODA-SUCHO skupinou pracovníků Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a VÚV TGM v. v. i. Více zde
FOREST EUROPE je politickým procesem pro dialog a spolupráci v oblasti udržitelného obhospodařování lesů, na pan-evropské úrovni. Začal již v roce 1990 s cílem podpořit trvale udržitelné hospodaření v lesích v Evropě. Jeho cílem je tvorba společné strategie pro signatáře procesu zaměřené na ochranu a udržitelné obhospodařování jejich lesů. Úkolem FOREST EUROPE je zejména zlepšit spolupráci v oblasti lesnické politiky v gesci ministrů stejně jako podpora trvale udržitelného využívání lesů s cílem zajištění všech funkcí lesů nezbytných pro společnost. Ústav pro hospodářskou úpravu lesa je společně s Ministerstvem zemědělství signatářem tohoto procesu, který je založen na dobrovolných závazcích 47 signatářských zemí.
Požadavky kladené na OPRL vyplývají z principu trvale udržitelného hospodaření v lesích při dlouhodobém zlepšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství. Trvale udržitelné, stanovišti odpovídající hospodaření v lesích je definováno jako správa a užívání lesů takovým způsobem, při kterém je zachována jejich biodiverzita, produkční schopnosti, regenerační kapacita a vitalita (Ministerská konference na ochranu lesů v Evropě, Helsinky 1993). Dále je kladen důraz na integritu lesů, které souběžně společnosti poskytují ekologické, ekonomické, sociální a kulturní benefity ve prospěch přítomných a budoucích generací. Více zde
OPRL stanoví rámcové zásady hospodaření v lesích, které jsou zároveň prostředkem realizace adaptačních opatření v lesích. Tyto zásady jsou uvedené v rámcových směrnicích hospodaření (RSH). RSH jsou zpracovány pro jednotlivé přírodní lesní oblasti a definují tak oblastně diferencované uplatňování stání lesnické politiky RSH jsou založeny na celorepublikovém průzkumu lesních stanovišť prostřednictvím lesnické typologie, ochrany lesů, funkcí lesů a dopravního zpřístupnění lesů.
Rámcové směrnice hospodaření jsou součástí publikovaných textových částí OPRL, konkrétně části nazvané Syntéza a návrhy (kapitola 4.4 Tabulky RSH). Textové části OPRL pro jednotlivé přírodní lesní oblasti (PLO) jsou dostupné v odkazu Výstupy OPRL.
Podpora lesnického sektoru na regionální úrovni
Z hlediska aktuálního obsahu OPRL je nutné rozlišovat dva procesy – aktualizaci OPRL a údržbu dat v přírodní lesní oblasti (PLO).
Přírodní lesní oblast (PLO) je biogeografická oblast na území ČR s podobnými trvalými ekologickými podmínkami. Vymezení PLO jako územního celku se opírá o rozdíly v půdotvorných matečních horninách, konfiguraci terénu vyhraněných geomorfologických celků a o rozdíly v makroklimatu. Na území ČR je vymezeno 41 PLO.
Seznam PLO s interaktivní mapou a textové části OPRL naleznete v odkazu Výstupy OPRL
Aktualizací OPRL se rozumí zpracování oblastních plánů rozvoje lesů podle vyhlášky č. 298/2018 Sb., o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů, na základě zadání MZe. OPRL se zpracovává zpravidla na období 20 let. V případě závažné změny podmínek, zejména rozsáhlých změn ve využití území PLO s dopadem na funkční potenciál daného území, může ministerstvo změnit dobu jeho platnosti.
Rámcem zpracování je území PLO.
Údržba dat je průběžný proces, který je východiskem pro aktualizaci OPRL. Údržba dat probíhá na územní působnosti pobočky ÚHÚL a je upřesněna vymezenými lesními hospodářskými celky, v rámci předpokládané obnovy LHP. Rámec tvoří hranice katastrální a majetkové. Údržbu dat provádí specialisté se zaměřením na lesnickou typologii, ochranu lesů, dopravní zpřístupnění lesa a funkce lesů (produkční i mimoprodukční) jako podklad pro kategorizaci lesů.