Výsledky projektu Ministerstva zemědělství, které zajišťoval IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s. r. o. a ÚHÚL.
Cíl inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky a souhrn výsledků
Cílem projektu „Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky“ je zajistit metodami výběrového statistického šetření rozsah poškození lesních porostů zvěří na celém území České republiky. Výběr lokalit a porostů, ve kterých proběhlo terénní šetření, je výsledkem třístupňového statistického výběru, který zaručuje, že výsledný soubor hodnocených porostů je reprezentativní pro celé území republiky, jsou v něm dostatečně zastoupena základní vývojová stádia porostů a hospodářsky významné i doprovodné druhy dřevin. Celorepubliková inventarizace škod zvěří se opakuje počtvrté v pětiletém odstupu: šetření proběhla v letech 1995, 2000, 2005 a 2010. Vždy byl použit stejný postup výběru, vlastního šetření v terénu i zpracování výsledků. Vznikla tak unikátní dlouhodobá řada informací umožňující sledovat působení zvěře na lesní ekosystémy. Komplexní výsledky inventarizace byly shrnuty v materiálu Inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky – Souhrn a vybrané výsledky šetření roku 2010, vydaném v lednu 2011.
Výsledky dílčích šetření
Výsledky celorepublikového hodnocení škod zvěří z roku 2010 potvrdily stav a problémy, které byly zjištěny již při minulých inventarizačních šetřeních v letech 1995, 2000 a 2005.
Šetření v porostech I. věkové kategorii („kultury“)
Výsledky ukázaly, že zvěří je nějakým způsobem ovlivněno průměrně cca 42 % všech hodnocených jedinců, což je o cca 6 % méně než při šetření v roce 2005. Ke statisticky průkaznému poklesu poškození došlo u smrku nebo jedle, kde bylo v roce 2010 poškozeno 35 % jedinců, u borovice nebo modřínu 26 % a u MZD, kde toto poškození navzdory poklesu o 4 procentní body dosahuje hodnoty 57 %. K nevýraznému nárůstu rozsahu poškození došlo u buku, a to z 3 9 % v roce 2005 na 42 % v roce 2010 a u dubu z 32 % na 34 %. Tato čísla potvrzují velmi silný tlak zvěře na dřeviny I. věkové kategorie, zvláště MZD, což snižuje jejich vitalitu a konkurenceschopnost.
Statisticky prokazatelné snížení průměru poškození okusem se projevilo u smrku nebo jedle v případě okusu vrcholu jakéhokoliv z hodnoty ca 28 % v roce 2005 na hodnotu ca 16 %, okusu bočních výhonů jakéhokoliv stáří z hodnoty 46 % v roce 2005 na hodnotu 34 %. U ostatních dřevin a typů poškození zůstaly hodnoty víceméně na stejné úrovni, jako v předchozích inventarizačních letech.
V I. věkové kategorii se oproti minulým šetřením projevuje zhoršení okusu vrcholu i bočních výhonů u borovice nebo modřínu. Vzestup poškození se projevil jak u nového a opakovaného okusu, tak i u okusu jakéhokoliv stáří. U nového a opakovaného okusu vrcholu se oproti roku 2005 zvýšilo poškození průměrně z, 1.8 % na ca 6 %, u okusu vrcholu jakéhokoliv stáří z ca 6 % na ca 16 %. U nového a opakovaného okusu bočních výhonů to bylo z, 1.8 % v roce 2005 na hodnotu ca 7 %, u bočního okusu jakéhokoliv stáří to bylo z 11 % v roce 2005 na hodnotu ca 24 %.
Zřetelný nárůst rozsahu poškození novým a opakovaným okusem je patrný u MZD, a to jak u poškození vrcholu (průměr se zvedl z 8 % v roce 2000 na 20 % v roce 2005 a na hodnotu 35 % poškozených jedinců v roce 2010), tak i bočních výhonů (průměr se zvedl z hodnoty 13 % v roce 2000 na 18 % v roce 2005 a na téměř 30 % v roce 2010). Tento trend potvrdily i statistiky mediánu a 75% percentilu.
Také u vytloukání byly zjištěny vyšší průměry poškození oproti minulému šetření. I když toto navýšení není statisticky průkazné, průměrný rozsah nového a opakovaného vytloukání na borovici nebo modřínu se zvedl oproti roku 2005 téměř dvojnásobně. Zdá se tedy, že borovice nebo modřín čelí vyššímu tlaku zvěře než při minulých šetřeních, i když v absolutní výši poškození se nejedná o zvláště vysoké hodnoty.
Šetření v porostech II. věkové kategorie („porosty středního věku“)
V těchto porostech bylo zjištěno poškození zvěří nebo mechanizací průměrně u ca 16 % inventarizovaných jedinců, u smrku nebo jedle to bylo ca 28 %, u borovice nebo modřínu 6 %, u buku 9 %, u dubu 5 % a u MZD 15 %.
Prokazuje se, že v porostech středního věku u dřevin s výjimkou MZD postupně klesá, či stagnuje staré poškození zvěří loupáním a ohryzem. To je zvláště patrné u smrku nebo jedle, kde se toto poškození plynule snižuje z průměrné hodnoty 37 a 36 % v letech 1995 a 2000 na hodnotu 31 % v roce 2005 a v roce 2010 byl zaznamenán další pokles o 5 % (na 20 %). Také u buku je znatelný pokles poškození loupáním jakéhokoliv stáří.
Tento trend potvrdily i statistiky mediánu a 75% percentilu. Pokles poškození loupáním u smrku nebo jedle a buku jakéhokoliv stáří způsobuje i pokles tohoto poškození za všechny dřeviny – mezi roky 2005 a 2010 se snížilo poškození zvěří v porostech II. věkové kategorie o ca polovinu – z 29 % na 14 %.
Naopak u loupání a ohryzu čerstvého nebo opakovaného zaznamenala IŠZ 2010 vzestup rozsahu poškození. Průkazný byl zejména u smrku. U smrku nebo jedle se poškození loupáním zvýšilo z hodnot ca 1.6 % v roce 2005 na 3.4 % v roce 2010. Jedná se tedy o ca 2,5 násobné navýšení poškození oproti minulým rokům. Trend průměru potvrdila i statistika 75% percentilu. Z tohoto trendu vybočují dub a ostatní MZD, kde došlo k poklesu rozsahu loupání.
Poškození mechanizací je víceméně setrvalé a pohybuje se okolo 3 až 4 %.
Opakovaně zjišťované vyšší škody mechanizací u buku (4 až 7 %) oproti jiným dřevinám lze pravděpodobně vysvětlit specificky výchovou bukových porostů (vysoká hustota porostů) a také snadnou zranitelností kůry buku.
Šetření v porostech III. věkové kategorie („porosty dospělé“)
Zde bylo zjištěno poškození zvěří nebo mechanizací průměrně u ca 20 % inventarizovaných jedinců, u smrku nebo jedle je to 35 %, u borovice nebo modřínu 4 %, u buku 18 %, u dubu 6 % a u MZD 12 %. Škodám zvěří se v porostech III. věkové kategorie vyrovnávají škody mechanizací vznikající při výchovných těžbách a přibližování dřeva. U smrku nebo jedle je podíl škod zvěří v průměru ca 19 %, u škod mechanizací je to 17 %.
Proti ostatním dřevinám je poškození zvěří u smrku velmi vysoké, u ostatních dřevin se průměr pohybuje mezi 1 a 3 %. Nové poškození, jak loupáním, tak mechanizací, dosahuje u všech dřevin v absolutní výši velmi nízkých hodnot okolo průměru 0 až 1 %. Celkově se v porostech III. věkové kategorie neprojevují výrazné trendy změn poškození mezi jednotlivými inventarizovanými roky 1995 – 2010.
Poškození zvěří a mechanizací za všechny věkové kategorie
Souhrnné výsledky od kultur po dospělé porosty a dřeviny dosahuje hodnoty průměru 23 %, mediánu 12 % a 75% percentilu 34 % poškozených jedinců. U smrku nebo jedle je průměrně poškozeno 32 %, u borovice nebo modřínu 8 %, u buku 23 %, u dubu 10 % a u MZD 24 % jedinců.
Statisticky prokazatelně se zvyšuje mezi IŠZ 2005 – 2010 podíl nového a opakovaného poškození zvěří nebo mechanizací jak za hlavní dřeviny, tak především u smrku nebo jedle (ca 3x), u buku (ca 4x) a u MZD (více než 3x). U borovice nebo modřínu a dubu je rovněž patrný, i když neprůkazný nárůst nového poškození.
Závěr
Závěrem lze říci, že škody zvěří zůstávají vážným problémem, který se projevuje od kultur až po dospělé porosty. S narůstajícím věkem se zvyšuje také význam škod mechanizací, které vznikají při těžbě a přibližování dřeva a mají kumulativní charakter. Za hlavní výsledky inventarizace škod zvěří za rok 2010 lze označit nárůst poškození novým, opakovaným i starým okusem u borovice a modřínu, pokračující zhoršování nového a opakovaného okusu u MZD a naopak snížení poškození okusem jakéhokoliv stáří u smrku. Významným fenoménem je na jedné straně pokračující pokles škod loupáním v porostech středního věku způsobený poklesem starého poškození u smrku a buku, a na straně druhé naopak významný nárůst nových škod loupáním smrku. Nárůst nového a opakovaného poškození smrkových porostů loupáním je velmi varujícím poznatkem, který může způsobit v budoucnu velké škody na dřevní surovině.
Je třeba také zdůraznit všeobecný nárůst nových škod jak okusem, tak loupáním, což může být způsobeno buď meziročním výkyvem, nebo se jedná o delší trend, který signalizuje zvýšený tlak zvěře na lesní ekosystémy.
Mapové výstupy
Inventarizace škod zvěří je koncipovaná pro poskytování republikově platných výsledků. Přesto za pozornost stojí mapové přílohy dokládající opakovaně regionálně značně rozdílný stav a trendy v poškození lesů zvěří.
ÚHÚL vytvořil mapovou aplikaci HONITBY ČR, která zobrazuje hranice honiteb, strukturu uživatelů a držitelů honiteb a další mapové prvky související s myslivostí, např. meziroční srovnání výskytu lesních kurů (jeřábek lesní, tetřev hlušec, tetřívek obecný), pernaté zvěře lovící ryby (kormorán velký, volavka popelavá), dalších ptáků (koroptev polní, krkavec velký), menších savců (bobr evropský, vydra říční), velkých šelem (rys ostrovid, vlk, medvěd hnědý) a porovnání odstřelu invazních druhů živočichů (nutrie říční, psík mývalovitý, mýval severní).
ÚHÚL v této souvislosti upozorňuje, že zobrazení hranic honiteb v této aplikaci není právně závazné a nezakládá tedy konkrétním osobám jakákoliv práva nebo povinnosti, vyplývající z jevů zobrazovaných v mapovém okně.
Aplikace SIL, vytvořená ÚHÚL, umožňuje prohlížení „statických“ sestav s neměnným obsahem (připravených ÚHÚL) a tvorbu „dynamických“ sestav datových výstupů z nabízených položek myslivecké evidence. Podobu „dynamických“ výstupů ovlivňuje uživatel výběrem položek, které vstupují do procesu tvorby výstupu.
Škody zvěří na lesních porostech jsou v České republice jedním z limitujících faktorů přeměny druhové skladby lesa. Proto bylo metodickým pokynem MZe č. 14/1996, o kontrolních a srovnávacích plochách zavedeno používání kontrolních a srovnávacích ploch (KSP), které umožňují jednoduše, a přitom průkazně doložit míru poškození lesa, vliv působení okusu zvěře na druhovou skladbu porostů, hustotu obnovy i na výškový přírůst jednotlivých dřevin.
V zákoně č. 449/2001 Sb., o myslivosti, § 36 odstavci 2 je definována povinnost uživatele honitby vypracovat plán mysliveckého hospodaření v honitbě, při němž uživatel vychází mj. z posouzení celkového stavu ekosystému a výsledku srovnání KSP.
Podrobnosti k poskytování informací o KSP uživateli honitby jsou upřesněny ve vyhlášce MZe č. 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě.
ÚHÚL vyhodnocuje jednotlivé KSP jen jednou za období deseti let, a to vždy před ukončením platnosti lesního hospodářského plánu na daném lesním hospodářském celku, v rámci všech lesních majetků větších jak 50 hektarů po celé ČR.
Vyhodnocení kontrolních a srovnávacích ploch v ČR v letech 2013‒2020 (pdf ke stažení)
