– je zvláštní součástí myslivecké kvalifikace, nezbytnou pro držení a chov loveckých dravců a provozování sokolnického způsobu lovu s loveckým dravcem. Vlastní zkouška se skládá z těchto skupin:
I.
- právní předpisy týkající se sokolnictví, zejména předpisy o myslivosti, o ochraně přírody a krajiny, na ochranu zvířat proti týrání, o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů, evropské směrnice a mezinárodní úmluvy zabývající se touto problematikou,
- historie sokolnictví a jeho současnost,
- organizace sokolnictví v České republice, evidence loveckých dravců, sokolnické zvyklosti a tradice, sokolnická setkání;
II.
- zoologie a biologie dravců,
- jednotlivé druhy dravců nejčastěji využívané k sokolnictví, jejich popis, velikost, rozpoznávací znaky v přírodě, hnízdění, roční pohyby, potrava a vlastnosti;
III.
- základní onemocnění dravců, jejich prevence a léčení,
- základy ošetření zlomenin a jiných poranění dravců,
- zásady inkubace,
- zásady správné výživy mláďat a dospělých dravců,
- jednotlivá zařízení pro chov dravců a jejich využití,
- etologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana a péče o pohodu dravců;
IV.
- sokolnická výstroj a výstroj dravce, jejich součásti, výroba, použití,
- zásady výcviku jednotlivých dravců,
- lov jednotlivými druhy dravců.
K úspěšnému složení sokolnické zkoušky je nezbytné disponovat znalostmi ve všech skupinách a to v rozsahu nezbytném pro řádné držení a chov loveckých dravců a provozování sokolnického způsobu lovu s loveckým dravcem. Potvrzení o složení sokolnické zkoušky je dokladem odborné způsobilosti k výkonu sokolnické činnosti.
V podmínkách ČR neexistuje rovnocenné vzdělání, které by tuto zkoušku nahrazovalo.