Základní pojmy spojené s obchodováním s „relevantními produkty“ z „relevantních komodit“ – „dodání, uvedení na trh“ a „vývoz“.
Pokud relevantní produkty uvádí na trh osoba usazená mimo EU, považuje se za hospodářský subjekt ve smyslu nařízení první osoba usazená v EU, která ho na území EU použije v rámci své obchodní činnosti.
Na koho se nařízení vztahuje?
Povinnosti vyplývající z nařízení se vztahují na fyzické a právnické osoby, které obchodují s relevantními produkty výslovně uvedenými v Příloze 1 nařízení o odlesňování Nařízení rozlišuje hospodářské subjekty a obchodníky podle jejich role v dodavatelském řetězci. Část jejich povinností je odlišná podle velikosti jejich podniku.
Kdo může být považován za „Hospodářský subjekt“?
Zjednodušený výčet, role v dodavatelském řetězci se mohou překrývat (např. producent, který je zároveň zpracovatel i vývozce).
Držitel nebo uživatel pozemku, na kterém je relevantní komodita vyprodukovaná a následně uvedena na trh jako relevantní produkt.
Pokud producent komoditu nebo produkty z ní vyrobené využívá pro vlastní potřebu, nařízení se na něho nevztahuje.
Typický představitel
Způsob uvedení komodity na trh
Vyprodukovaná relevantní komodita je uvedena na trh jako relevantní produkt.
Příklad:
Komodita dřevo je prodána jako relevantní produkt surové dřevo (HS kód 4403) a to:
Povinnosti
Ten, kdo z relevantní komodity nebo relevantního produktu již uvedeného na trh vyrobí jiný relevantní produkt (s odlišným HS kódem) se záměrem následného uvedení na trh (prodej).
V případě vícenásobného zpracování (relevantní produkt X je stejnou společností zpracováván na relevantní produkt Y a následně na relevantní produkt Z) vznikají povinnosti pouze v případě uvedení posledního relevantního produktu (produktu Z) na trh.
Typický představitel
Způsob uvedení produktu na trh:
Povinnosti
Importér, který v rámci své obchodní činnost (nevztahuje se na dovoz k soukromé spotřebě) dováží relevantní produkty na vnitřní trh EU. K uvedení na trh dochází při proclení produktu.
Typický představitel
Způsob uvedení produktu na trh:
Jiné celní režimy než „propuštění do volného oběhu“ (např. celní skladování, aktivní zušlechťovací styk, dočasné použití atd.) nespadají do oblasti působnosti EUDR.
Povinnosti
Exportér, který v rámci své obchodní činnosti vyváží relevantní produkty mimo území EU.
Typický představitel
Způsob vývozu produktu:
Povinnosti
Kdo může být považován za „Obchodníka“?
Zjednodušený výčet, role v dodavatelském řetězci se mohou překrývat (např. zpracovatel, který je zároveň i obchodníkem).
Každý, kdo obchoduje s relevantními produkty (dodává je), které již byly uvedeny na trh a zároveň v rámci jeho obchodní činnosti nedochází ke změně jejich HS kódů.
Typický představitel
Způsob dodání produktu na trh:
Povinnosti
Na obchodníky, kteří jsou velkými podniky, se vztahují obdobné povinností jako na hospodářské subjekty.
Jakou roli má v dodavatelském řetězci „Zplnomocněný zástupce“?
Může za hospodářský subjekt nebo obchodníka podat prohlášení o náležité péči v Informačního systému.
Subjekt, který nemusí být součástí dodavatelského řetězce, tj. sám přímo nemusí obchodovat s relevantními produkty, může však hospodářským subjektům, nebo obchodníkům na základě zplnomocnění zprostředkovat administrativu spojenou s podáním prohlášení o náležité péči (zaregistrovat ho za ně v informačního systému). Hospodářský subjekt nebo obchodník v takovém případě nadále odpovídají za soulad relevantních produktů s nařízením
Nařízení dále specifikuje situaci, kdy hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem, může pověřit jiný hospodářský subjekt nebo obchodníka na bezprostředně následujícím stupni dodavatelského řetězce, který není fyzickou osobou ani mikropodnikem, aby jednali jako zplnomocnění zástupci. Zplnomocněný zástupce jim může vypracovat a předložit prohlášení do Informačním systému poté co mu sdělí veškeré informace nezbytné ke stvrzení toho, že byla vykonána náležitou péči a nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko. Hospodářský subjekt nicméně v takovém případě nadále odpovídá za soulad relevantního produktu s nařízením.
Povinnosti vedení náležité péče podle velikosti podniku – velikost účetní jednotky (základní rozdělení)
MSP – malé a střední podniky (tj. mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU)
NON-MSP – (velké podniky) podniky, které nejsou malé / střední podniky