Vazba relevantních komodit a produktů na odlesňování

Základní výklad pojmů „komodita“ a „produkt“

  • Pojem „komodita“ je ve smyslu nařízení používán v souvislosti s produkcí (pěstování, v případě skotu jeho chováním) na pozemcích a vzařízeních, ke kterým je dokládána geolokalizace k vyloučení rizika odlesnění.
    • Relevantními komoditami jsou: skot, kakao, káva, palma olejná, kaučuk, sója, dřevo.
  • Pojem „produkt“ je používán u dodávání/uvádění na trh k distribuci, spotřebě, použití na trhu Evropské unie (EU) nebo jeho vývozu z EU v rámci obchodní činnosti.
  • Relevantní produkty komoditu obsahují (v jakémkoli množství), nebo byly vyrobeny za jejího použití, a to bez ohledu na to, zda byla vyprodukována v EU nebo mimo EU a již byla dříve uvedena na trhu EU či nikoliv.

Jaká je vazba relevantních komodit na odlesňování?

Nařízení požaduje, aby relevantní produkty vyrobené z relevantních komodit vyprodukovaných po 29. 6. 2023 nebyly spojeny s odlesňováním, které definuje jako přeměnu lesa na oblast k zemědělskému využití. Přitom není rozhodující, zda k této přeměně došlo zásahem člověka nebo např. přírodní katastrofou, ale jaké je skutečné následné využívání této odlesněné oblasti. Při posuzování, zda na konkrétní lokalitě došlo k odlesnění, je rozhodným dnem 31. 12. 2020. V případě komodity dřevo a souvisejících relevantních produktů nařízení zohledňuje i riziko znehodnocení (degradace) lesa.

To znamená, že komodity, z kterých jsou relevantní produkty určené k uvedení na trh nebo vývozu vyrobeny, nebo je obsahují, nesmí pocházet z pozemku, kde došlo k odlesnění. V případě skotu tento nesmí být chován na odlesněné půdě ani krmen relevantními produkty, vypěstovanými na odlesněné půdě

Proč zrovna tyto komodity?

  • Stálé rozšiřování produkce těchto komodit je hlavní příčinou globálního odlesňování.
  • Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity.
  • EU je významným spotřebitelem zmíněných komodit, proto cítí zodpovědnost za tento proces a chce jeho postup zastavit.

Jak nařízení definuje „pozemek“ a „zařízení“ a jak se zjišťuje jejich geolokalizace?

  • Pojem „pozemek“ je definován jako území v rámci jedné nemovitosti ve smyslu uznaném právem země produkce, které vykazuje dostatečně homogenní podmínky, aby bylo možné vyhodnotit riziko odlesňování lesů spojené s relevantními komoditami na něm vyprodukovanými.
  • „Zařízením“ jsou myšleny jakékoli prostory, objekty nebo v případě venkovního chovu jakékoli prostředí nebo místo, kde je dočasně nebo trvale chován skot.
  • „Geolokalizace“ je vztažena pouze k pozemku (zařízení), kde byla komodita vypěstována (skot chován) nikoli k místě, kde byla komodita zpracována na relevantní produkt. Uvede se zeměpisnou šířkou a délkou s přesností na šest desetinných míst k popisu obvodu každého pozemku nebo zařízení. U pozemků do 4 ha a zařízení se použije bod, u pozemků o rozloze více jak 4 ha je nutné použít polygon z více bodů.

Jaké produkty jsou „relevantní“ a vztahují se na ně povinnosti vyplývající z nařízení?

  • „Relevantní“ jsou ty produkty, které jsou přímo vyjmenované v Příloze 1 nařízení o odlesňování bez ohledu na to, zda byly vyrobeny z relevantních komodit vyprodukovaných v EU či dovezených. Pro jednoznačnou identifikaci jsou v příloze nařízení uvedeny pod HS kódy celní nomenklatury.

Na jaké produkty se nařízení nevztahuje?

  • Na všechny ostatní produkty vyrobené z relevantních komodit, které nejsou přímo vyjmenované pod HS kódem v Příloze 1 nařízení o odlesňování a to ani v případě, že obsahují relevantní komodity nebo jejich deriváty (např. mýdlo s obsahem palmového oleje, automobily s koženými sedadly nebo pneumatikami z přírodního kaučuku)
  • Na obalový materiál, který slouží jako obal či ochrana jiného produktu.
  • Na 100 % recyklované výrobky – výrobky které jsou vyrobeny z relevantních produktů, které dokončily svůj životní cyklus a byly by jinak zlikvidovány jako odpad.

Označování produktů – HS kód

  • Nomenklatura kódu HS je harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží mezinárodní víceúčelovou nomenklaturou, která byla vypracována pod záštitou Světové celní organizace.
    • Třídí zboží pomocí kódů, které jsou uznávány na celém světě.

Co se rozumí odlesňováním a znehodnocováním lesa

Odlesňování lesa

  • Odlesňováním je přeměna lesa na zemědělské využití, které je nezávislé na právně registrovaném využití a zeměpisných hranicích pozemku nebo na otázce, kdo nebo co je jeho původcem.
  • Odlesňování není přeměna lesa na plochy městské infrastruktury, jako jsou elektrická vedení, silnice, města a sídliště pro nezemědělské průmyslové areály nebo pro zavádění obnovitelných zdrojů energie.

Znehodnocení (degradace) lesa

  • Znehodnocení lesa se zohledňuje pouze u komodity dřevo a souvisejících relevantních produktů. Spočívá v posouzení, zda lesnická činnost spojená s těžbou dřeva probíhá trvale udržitelným způsobem a nemůže způsobit nebo vyvolat přeměnu na jiný typ lesa.
  • Znamená vyjmenované strukturální změny lesa (přeměna), které proběhly po prosincem 2020
    • Změna původních lesů nebo přirozeně se obnovujících lesů na lesní plantáže nebo na jiné zalesněné
    • Změna původních lesů na vysazené
  • Pokud existují důkazy o tom, že těžební činnosti mohou způsobit znehodnocení lesa, pak nelze dřevařský produkt uvést na trh EU, ani je z něj vyvézt, pokud toto riziko není zmírněno na nulovou nebo zanedbatelnou úroveň.

Les

Podle nařízení se oblast považuje za „les„, pouze pokud jsou splněny všechny následující parametry:

  • Rozloha je větší než 0,5 hektaru.
    To znamená, že plocha stromů popsaná obvodem korunové projekce porostu dosahuje 0,5 hektaru nebo více.
  • Stromy jsou vyšší nebo schopné vyrůst výše než 5 metrů.
  • Pokryvnost korun dosahuje více než 10 %.
  • Zahrnuty jsou
    • plochy s mladými stromy, které ještě nedosáhly, ale očekává se, že dosáhnou 10 % pokryvnosti korun a výšky stromů 5 metrů,
    • plochy, které jsou dočasně bez porostu v důsledku kácení v rámci lesního hospodaření nebo přírodních katastrof a u nichž se očekává, že budou obnoveny.
  • Nepřevažuje na ní zemědělské nebo městské využitím (parky zahrady, agrolesnické využití).

Zemědělské využití

Podle nařízení se za zemědělské využitím považuje využívání půdy pro účely zemědělství včetně:

  • zemědělských plantáží,
  • zemědělských ploch vyňatých z produkce (půda dočasně neobdělávaná),
  • oblastí pro chov hospodářských zvířat – zahrnuje plochy dočasných nebo trvalých pastvin a hospodářské budovy pro chov a ustájení zvířat.